sociální sítě

Přímé přenosy

Načítám data o přenosech…

krátké zprávy

City Labs

Floridský startup spustil komerční demonstraci technologie pohonu družic na jaderný pohon. Mise City Labs testuje zdroj elektrické energie poháněný tritiem, který by mohl umožnit budoucím kosmickým lodím a autonomním sondám provoz po celé roky, aniž by se musely spoléhat výhradně na solární panely nebo konvenční baterie.

Čína

Čínský vládní orgán zveřejnil seznam členů národního konsorcia pro komerční vesmírné projekty, který nabízí vzácný ukazatel toho, které společnosti stát považuje za zavedené hráče.

FCC

Federální komunikační komise schválila projekt družice společnosti Reflect Orbital, která bude testovat schopnost odrážet sluneční světlo do nočních oblastí. Tento projekt ostře kritizují astronomové i environmentalisté.

Fi

Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.

iSpace

Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.

Wally Funk

Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Cassini sledovala oblačnost na Titanu

Americká sonda Cassini zaměřila mezi 29. a 30. říjnem svou pozornost na Titan, největší měsíc, který obíhá kolem Saturnu. Když pak odborníci na Zemi analyzovali pořízené snímky, napadlo je položit je za sebe a vzniklé video přehrát. Když se ještě upravila velikost měsíce, která se pochopitelně kvůli vzájemné vzdálenosti měnila, bylo na videu jasně vidět, jak se nad povrchem Titanu pohybují jemné bělavé mraky. Oblačnost se objevila v severních oblastech měsíce, kde zrovna panovalo léto. Podle odborníků jde o mraky tvořené metanem. Sonda Cassini tak opět ukázala, že dokáže úžasné věci a že se už nyní opakovaně zapsala do zlatého fondu výzkumu vesmíru.

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.jpl.nasa.gov/images/cassini/20100923/flyby20100923-full.jpg

Rubrika:

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
7 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Kamil
Kamil
9 let před

Je to ve skutečných barvách?

Dušan Majer
Dušan Majer
9 let před
Odpověď  Kamil

Nikoliv, tohle je černobílé.

slappy
9 let před
Odpověď  Kamil

Snímky byly pořízeny přes infračervené filtry. Ve viditelném světle není vidět ani povrch Titanu ani takovéto mraky v jeho troposféře, jelikož je oboje skryto pod hustou oranžovou mlhou…

Peter P
Peter P
9 let před

Je neuveritelne, ze po tolkych rokoch sonda Cassini funguje a posiela tak kvalitne data. Skoda, ze nema ziadneho nastupcu. Naklady by mohli byt mensie nez pri prvej misii a pristroje dokonalejsie. Dokonca aj pristavacie puzdro na Titane by mohlo byt omnoho sofistikovanejsie.

Vojta
Vojta
9 let před
Odpověď  Peter P

Pouzdro bylo OK, vzhledem k tomu, že k vývoji měli jen data z Voyagerů a Hubbla. Hlavní problém byl stejně v krátkém komunikačním okně s mateřskou sondou. Dnes by asi nebyl velký technický problém tam poslat obdobu Curiosity. Myšleno ne o moc vêtší, než se samotnou Curiosity. Dokonce by to tam bylo v některých ohledech snazší. Třeba díky husté atmosféře a nízké gravitaci by byl jednodušší přistávací manévr nebo by RTG článek měl lepší chlazení a tím i vyšší účinnost.

Spytihněv
Spytihněv
9 let před
Odpověď  Vojta

Ono se tak nějak počítalo s tím, že i to dvouhodinové komunikační okno s Cassini z povrchu bude bohatě postačovat. No nestačilo. Po dvou hodinách Cassini zalétla za obzor, ale Huygens vysílal ještě další dvě hodiny, což se podařilo zachytit přímo na Zemi, ale jen ve formě nosné vlny.

Racek
Racek
9 let před

Och, to je nádhera. A ta jezera … rád bych se dožil něco jako Curiosity na Titanu …

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.