Připravujete nedělní oběd? To je krom jeho konzumování také čas, na vydání aktuálního dílu Kosmotýdeníku. Co přinesla kosmonautika a vesmír za uplynulých 168 hodin? Třeba to, že se objevila zajímavá studie o podpovrchovém oceánu trpasličí planety Pluto, který jako nejvěrohodnější vysvětlení řeší některé záhady známého srdíčka na Plutu. Podíváme se ale také na úterní start čínského komunikačního satelitu, který má zajímavé poslání. Nevynecháme dění v Rusku, ani snímek, či video týdne. Přeji vám pěkné nedělní poledne, dobrou chuť a příjemné čtení.

Studie naznačují, že by Pluto mělo mít oceán

Když sonda New Horizons v minulém roce prosvištěla kolem trpasličí planety Pluto, přinesla nám tolik nečekaných vjemů, fotografií a dat, že zcela jistě překonala očekávání i těch největších snílků. Teprve před necelým měsícem dorazila poslední data, která se budou ještě dlouho analyzovat a tak můžeme očekávat ještě dlouho trvající příval nečekaných zjištění o tomto vzdáleném světě. Už jen vzhled Pluta je natolik fascinující, že ihned po prvních fotografiích se začalo diskutovat nad mnohými nečekanými útvary. My se dnes zaměříme na ten nejvýraznější a nejznámější. Je to Sputnik Planum. Rozsáhlá propadlina o šířce 1000 kilometrů, která je výrazně světlejší než zbytek planety a má ikonický tvar srdce. Nyní se zdá, že krom nečekaného vzhledu skrývá pod sebou ještě jedno tajemství. Zdá se, že jediné, co vysvětluje její zvláštní fyzikální vlastnosti je to, že je pod ní oceán vody.

Jak k tomuto zjištění vědci došli? Přeci jen, máme data jen z krátkého průletu a odhadovat něco takového není jednoduché. Richard Binzel, autor studie nabízející tento fakt o tom říká: „Neexistuje pravděpodobnější řešení našich zjištění, než že má Pluto oceán.“

Pojďme se podívat, co ho k tomu vedlo. Pro začátek je třeba zopakovat, že Pluto je vlastně binární systém dvou planet, ale vzhledem k tomu, že neexistuje definice takového objektu, budeme menšímu tělesu z binárního systému říkat měsíc Charón. Tento měsíc má s Plutem takzvanou dvojitě vázanou rotaci, což znamená, že obě tělesa jsou k sobě stále natočena stejnou stranou a oběžná doba jejich rotace se rovná oběžné době jich samotných kolem sebe. Vzhledem k tomu, že Charón dosahuje 12% hmotnosti Pluta a takto vyrovnaný systém a pro Pluto velmi hmotná protiváha má zajímavé důsledky v rozložení gravitace a tvaru Pluta.

Nyní se vraťme ke Sputnik Planum. Tato rozsáhlá propadlina naplněná zmrzlým dusíkem je přesně na opačné straně, než je Charón. Studie říká, že procento pravděpodobnosti, že k tomu došlo náhodně, je pouze 5%. Sputnik Planum je obklopeno strmými několikakilometrovými srázy a horami z ledových ker. Zdá se, že mezi Charónem a Sputnik Planum je nějaká souvislost. A ukázalo, že skutečně je.

Podle současných znalostí výzkumu se zdá, že Spuntik Planum vzniklo před dlouhým časem v řádu miliard let po dopadu buďto velké komety, nebo jiného tělesa, které nebylo o mnoho menší, než je dnes Charón. Rozsáhlý kráter vytvořil v klimatických podmínkách řídké atmosféry Pluta zajímavý jev. Plutu trvá 248 let, než oběhne Slunce, což znamená, že necelou polovinu doby jsou jeho póly vždy zastíněné a druhou necelou polovinu jsou stále osvětlené. Velké teplotní výkyvy, které při tom vznikají, si umíte představit.

Sputnik Planum je však v oblasti rovníku a navíc je ještě velmi hluboké. Teplota v jeho „mikroklimatu“ je poměrně stabilní a drží se kolem -240 stupňů Celsia. To je teplota, při které se dusík mění v tuhé skupenství, které se v rámci srozumitelnosti mže označovat jako led. Dusík, který se odpařuje z pólů Pluta a dostane se nad Sputnik Planum, tak ve formě sněžení dopadne na dno tohoto bývalého kráteru. Po značně dlouhou dobu, po kterou je Sputnik Planum na Plutu, se na dně kráteru vytvořila značně mocná vrstva nasněženého dusíku, který se tam stále jen hromadí a kvůli zmíněným klimatickým podmínkám nemizí.

Mocná a velmi těžká masa dusíku na dně Sputnik Planum tak dnes působí jako protizávaží Charónu a natočila celé Pluto do současně značně vychýlené roviny jeho rotace. Nicméně v tomto okamžiku, kdy se zdálo, že je problém Sputnik Planum vyřešen, se ukázalo, že by taková vrstva dusíku, aby zapříčinila natočení celého Pluta, musela být při ploše kráteru mocná 40 kilometrů, což je z mnoha důvodů nereálné. Co tedy leží pod příkrovem dusíku a vyrovnává síly, kterými působí Charón?

Dle vydané studie je nejpravděpodobnější řešení to, že se v místě dopadu dávného tělesa a pod vahou a vzrůstajícím tlakem dusíku, začal vytvářet polotekutý oceán vody, který dodává celé záhadě hmotnostního vyrovnání Charón – Pluto smysl. Krom toho se zdá, že existence oceánu by vysvětlovala i některé hory na povrchu, které jsou pravděpodobně jen rozlámané ledové kry, plující na něčem tekutém a čas od času dojde k jejich přeskupení. A kde bere oceán energii proto, aby byl tekutý? Pluto je ledové a malé těleso, přesto má však přibližně 2% vnitřní energie jádra pozemského. Tato energie společně s tlakem několikakilometrové masy dusíku, vytváří pod Sputnik Planum podmínky, ve kterých velmi pravděpodobně existuje polotekutý oceán vody. Jak bylo napsáno, voda v tomto oceánu není stejně tekutá jako na Zemi, ale jedná se velmi pravděpodobně o rozbředlou silnou vrstvu nataveného ledu.

Kosmický přehled týdne:

V úterý v 16:24 SEČ úspěšně odstartovala čínská raketa CZ-3C s telekomunikačním satelitem Tailian-1D. Tato zpráva nabývá zajímavosti ve chvíli, kdy se podíváme, k jakým komunikačním účelům bude nový satelit sloužit. Je to totiž čtvrtý ze čtyř geostacionárních satelitů Tailian (předchozí startovaly v letech 2008, 2011 a 2012), který má zajistit nonstop komunikaci s čínskými pilotovanými kosmickými loděmi a nadcházející dlouhodobou stanicí, kterou Čína začne stavět po roce 2018.

Satelit byl umístěn do vzdálenosti 35 800 kilometrů od Země a uzavřel tak síť, která dokáže přenášet data z pilotovaných lodí během celé doby jejich letu. Je to jen několik dní poté, co přistála pilotovaná loď ShenZhou 11 a stanice Tiangong-2 osiřela. Nicméně už v dubnu příštího roku čeká stanici návštěva, která komunikační satelity potřebovat bude. Čína má poprvé vyslat automatickou zásobovací loď Tianzhou-1. Ta se má v automatickém režimu připojit ke stanici a ověřit technologie přečerpávání provozních látek.

Rusko zveřejnilo nové video, na kterém prezentuje svoji zamýšlenou misi k Venuši Veněra-D. Orbitální sonda by měla nést nejen ruské přístroje, ale i ty, které dodá NASA. Start mise není pevně dán, ale již nyní se můžeme podívat na několik hezkých propagačních obrázků.

Na start se chystá další evropský environmentální satelit Sentinel tentokrát s označením 2B. Poté, co dokončil své testy, které probíhaly v Nizozemském Noordwijku, byl uložen do přepravního kontejneru a připraven na odeslání na kosmodrom v Kourou v Jižní Americe. Tam by měl dorazit v lednu, přičemž se startem se počítá v březnu 2017.

Přehled z Kosmonautixu:

Na tradičním místě vám shrneme, jaké články u nás vycházely. Opět se událo několik zajímavých informací, které jsme vám zprostředkovali. Již v neděli byl na kalifornských silnicích zaznamenán pohyb prvního stupně Falconu 9, určeného pro první let po havárii. Loď Sojuz MS-03 úspěšně dorazila k ISS a na její palubě se tak zase po nějaké době objevil zástupce starého kontinentu. Tento týden zanikla v hustých vrstvách atmosféry loď Cygnus, ale ještě před tím měla několik zajímavých úkolů. Zatímco Mezinárodní vesmírná stanice úspěšně plní svůj program, vznikají již v těchto dnech plány na jejího nástupce. Ten bude v takzvaném cislunárním prostoru. Stavba dalekohledu Jamese Webba zase o kousek pokročila a dalekohled se otřásl v základech. Není tomu příliš dlouho, co byl u ISS poprvé rozvinut nafukovací modul BEAM. Již nyní přináší kýžená zajímavá data. Soukromá společnost SpaceX získala od NASA velmi zajímavou zakázku. Na Falconu 9 poletí SWOT. Dříve, než soukromá loď Cygnus shořela v atmosféře, připravili vědci na její palubě požár. Zajímavá zpráva z Marsu, která jistě potěšila ty, co uvažují o dlouhodobější návštěvě, přinesla NASA a oznámila v ní, že je na Marsu další velký rezervoár vodního ledu. ESA zveřejnila zprávu s důvody, proč modul EDM havaroval. Evropská kosmonautika je velmi rozsáhlá. Podívejte se na stručnou rekapitulaci evropských projektů. Seriál Pohled pod kůži si tentokrát vzal na paškál odebírací zařízení mise OSIRIS-REx. Tým vozítka Curiosity zveřejnil velmi zajímavé panorama z Marsu, podívejte se.

Snímek týdne:

Snímek týdne nás tentokrát vezme na palubu Mezinárodní kosmické stanice. Čtvrtý čtvrtek v listopadu se v USA vždy slaví Den díkůvzdání. Aby ani astronauti nepřišli o tradičního krocana s nádivkou a sváteční atmosférou, sešly se na společné jídlo. Ne moc často lze vidět Američany, Rusy a Francouze u jednoho stolu s tradičním svátečním americkým jídlem, ale ve vesmíru hranice neplatí a lidé k sobě mají blíže. Servíroval se tedy dehydratovaný krocan, nádivka v balíčcích, čerstvá zelenina a ovoce a brambory. Dodatečně přejeme dobrou chuť a dobrou mezinárodní kosmickou spolupráci.

Video týdne:

S videem týdne se zase vydáme k Saturnu. Sondu Cassini čeká od 30. listopadu speciální mise, při které se bude přibližovat k prstencům této planety. Má se jednat o nejbližší průzkum těchto fascinujících útvarů vůbec. Díky této misi máme získat krom dat a nových informací o prstencích také lepší pohled na měsíčky, které se pohybují po okrajích prstenců, či přímo v některém z jejich dělení. K této příležitosti vydala JPL video, které stojí za zhlédnutí.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://www.space.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/11/135850602_14798651141571n.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/11/Keane-Pluto-Wedge-annotated.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/11/Sputnik.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/cydlkybweaewesk.jpg_orig.jpeg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6c/Pluto-Charon_System.gif
http://a.abcnews.com/…/ht_nasa_Pluto_new_horizons_hb_151016_12x5_1600.jpg
https://www.universetoday.com/…/Pluto-New-Horizons-global-mosaic_5_Ken-Kremer-.jpg