Máme za sebou týden, který se jistě zapsal do dějin kosmonautiky. V hlavním tématu se budeme věnovat podrobnějšímu rozboru posledních okamžiků mise Rosetta, která v pátek dopadla na jádro komety 67P. Zamíříme také na Nový Zéland za firmou Rocket Lab, která nainstalovala svoji vypouštěcí rampu. V Číně zase chystají misi s odběrem vzorků z odvrácené strany Měsíce. To a více naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Příjemné čtení a hezkou neděli.
Mise splněna!
Pravděpodobně jedna z nejemotivnějších událostí tohoto roku. Konec mise Rosetta a hrdinné zakončení hrdinné mise. Začínat takto psát o robotické misi Evropské kosmické agentury by možná na první pohled mělo být výsadou bulvárnějších médií, ale právě síla, kterou po emoční stránce zasáhla tato mise veřejnost, je jeden z jejích velkých úspěchů. Není to totiž zdaleka pravidlem, aby věc, která má dalekosáhlé vědecké a komplikované technické úspěchy, byla zároveň pro veřejnost natolik zajímavá, aby při jejím konci leckdo uronil slzu dojetí.
Zdroj: http://i64.tinypic.com/
Ale shrňme si podstatná data. 30. září se sonda posledním zážehem motoru, který trval 208 sekund, vydala vstříc povrchu jádra komety 67P. Sestup jste s českým psaným přenosem mohli sledovat zde. V 12:39 SELČ se sonda dotkla jádra komety a dopadla na jeho povrch. Mise tímto skončila. To jsou všechno informace, které jste již možná zaslechli. Pojďme se ale blíže podívat na poslední okamžiky života sondy. Velmi často se objevovala otázka, proč ESA nenechá sondu vysílat i po přistání na kometě. Vždyť vědecká data takto získaná díky výkonným vědeckým přístrojům sond aby byla neocenitelná.
Bohužel by však tento postup nebyl možný. Sonda pád na kometu nemohla přežít bez úhony. Nebyla na přistání konstruována a velmi pravděpodobně se poškodily její solární panely. Dále se velmi pravděpodobně odrazila od povrchu (klesala rychlostí 90 cm za sekundu) a provedla stejně jako Philae několik skoků. Díky tomu by dopadla na povrch komety v neočekávané poloze a její anténa by Zemi nenašla a nemohla by proto komunikovat. Dále by velmi rychle přišla o dodávky elektrické energie, protože poškozené panely neschopné se natáčet za Sluncem by sondu velmi rychle vyřadily z provozu.
Zdroj: https://images.scribblelive.com/
Do paměti sondy byla proto nahrána sekvence kódu, která pozměnila její chování v krizových situacích. Když v průběhu standardní mise sonda zaznamenala nějaký problém, ať už šlo o ztrátu orientace, problémy s pamětí a podobně, tak se sonda restartovala a poslala k Zemi chybové hlášení a čekala, až ze Země přijde řešení. To by se stalo i při pádu na kometu, kdy by sonda zaznamenala nejdříve poruchu panelů a posléze ztrátu orientace. Sonda by k Zemi začala vysílat chybové hlášení, ale to by na Zemi z popsaných důvodů nedorazilo. Nové kódy toto chování pozměnily. Nyní ve chvíli, kdy došlo k neočekávanému problému, se sonda restartovala a program během resetu smazal většinu vyšších funkcí a uvedl počítač sondy do stavu, který měl v době, kdy na něm při stavbě ještě na Zemi byly prováděny testy. V té době ještě nepoužíval komunikační systém. Díky tomuto postupu se sonda poté, co narazila do komety, resetovala a uvedla do stavu, ve kterém nebyla schopna vysílat k Zemi. Proč bylo nutné sondu vypnout? Jednak to nařizovaly mezinárodní předpisy a jednak bylo třeba uvolnit komunikační pásmo, které Rosetta používala pro další aktivní mise.
Takto skončila aktivní část mise sondy Rosetta a přistávacího modulu Philae. Po dvanácti a půl letech ve vesmíru, během kterých sonda urazila 7.9 miliardy kilometrů, se jako první lidský výtvor usadila na oběžné dráze komety. Mise Rosetta-Philae byla a je doposud nejkomplexnější misí zaměřenou na studium komet. Vůbec poprvé v historii došlo v listopadu 2014 k vysazení vědeckého modulu na povrch, který i přes všechnu smůlu při přistání odeslal k Zemi velké množství vědeckých dat. Samotná sonda nám přinesla poznatky o složitých molekulách, které se na kometě nachází a bylo zjištěno, že voda, která je na kometě má mnohem větší podíl deuteria, než voda pozemská, což komety na první pohled vyřadilo z role donašečů vody na Zemi v jejích raných fázích, ale zase blíže předurčilo jako významné hráče při vzniku života. Rosetta také přinesla mnoho cenných zkušeností při řízení kosmické sondy kolem tělesa zvláštních tvarů. Kometa 67P je svým pověstným tvarem připomínajícím kačenku zajímavou výzvou při počítání orbitální dráhy. Sonda musela nejméně dvakrát za tři dny upravovat svoji dráhu, protože každý z dvou laloků měl trochu jiné gravitační vlastnosti vzhledem ke své velikosti a proto byla i oběžná dráha stále vychylována těmito drobnými změnami ve slabé gravitační síle komety. Díky tomu se operátoři naučili počítat opravdu komplexní a nevídané dráhy, které nám budou vhodné zase u nějakého jiného podivně tvarovaného tělesa.
Mimochodem, nutnost neustále korigovat svoji dráhu je i důvod, proč by sonda nepřečkala cestu s kometou daleko za oběžnou dráhu Jupiteru a zpět ke Slunci. V takové vzdálenosti by neměla dost energie na své operace a kdyby hibernovala, nemohla by provádět časté úpravy své dráhy. Krom toho, že by sonda bez energie pravděpodobně i zamrzla, což by samo o sobě mělo fatální následky, objevila by se při zpáteční cestě ke Slunci někde daleko od komety, nebo by se střetla s kometou a nebyla by pro další misi způsobilá. Cesta k sebevraždě na jádru tak byla z vědeckého hlediska to nejlepší, co se mohlo stát.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Během posledních okamžiků při pádu sondy na povrch dostali operátoři cenná data například z přístroje ROSINA, který měl možnost analyzovat prach a molekuly, kterých bylo blíže povrchu samozřejmě mnohem více, než daleko od komety. Data, která během sestupu a ostatně i během celé dlouhé mise sonda nasbírala, budou ještě po dlouhé roky zaměstnávat vědce. Dle prohlášení vědeckých pracovníků mise, se podařilo analyzovat jen malý povrch velkého objemu vědeckých dat a většina stále čeká na zpracování.
Nesmíme však zapomínat na to, že se Evropské kosmické agentuře podařilo celou misi přiblížit veřejnosti takovým způsobem, jaký nemá obdoby. Z dvou komplexních vědeckých nástrojů vytvořili pro mnohé z nás dvě živoucí bytosti, díky čemuž se s nimi veřejnost sžila a prožívala s nimi jejich napínavé příběhy. Mise si tak vedle velkých technických a vědeckých úspěchů zapíše také obrovský podíl na posílení popularizace kosmického výzkumu nepilotovanou kosmonautikou. A právě dnes je takový úspěch velmi ceněný a potřebný. Děkujeme ti Rosetto a Philae.
Kosmický přehled týdne:
Novozélandská firma Rocket Lab, která vyvíjí malou raketu Electron přivezla na své odpaliště rampu, která umožní jejich raketu ovládat a vypouštět. Raketa Electron je kompozitní malý nosič, který má pohánět devět malých kyslíko–petrolejových (RP-1/LOX) motorů. Většina dílů rakety má být vyráběna pomocí 3D tisku. Společnost cílí zejména na cubesatový trh. Video z převozu a instalace odpalovací rampy naleznete zde.
Čína uvažuje, že by do roku 2040 sestavila na oběžné dráze solární elektrárnu o výkonu v řádu GW. Animace sestavení takové elektrárny se objevila na 67. astronautickém kongresu v Mexiku a můžete si ji pustit pod tímto odstavcem.
Čína by se ráda pokusila přivést vzorky z odvrácené strany Měsíce. Plán je takový, že až koncem příštího roku odstartuje mise Chang’e 5, která má za úkol přivést vzorky z Měsíce z jeho přivrácené strany (přesné místo zatím nebylo oznámeno) a pokud bude mise zcela úspěšná, dalo by se z dílů, které při stavbě sondy zbudou a ze záložního exempláře pro tuto misi vyslat robotickou expedici i na odvrácenou stranou. Takto koncipovaná mise Chang’e 6 by startovala v první polovině dvacátých let. Poslední mise, která přivezla vzorky z Měsíce, se odehrála v roce 1976 a ještě se nikdo nepokusil přivést vzorky ze strany odvrácené. Proto, aby mohla probíhat komunikace, bude v libračním bodě Země-Měsíc L2 umístěn retranslační satelit, který je určen k zajištění stálého přenosu dat z odvrácené strany. Tento satelit se na místo dostane už v souvislosti s misí Chang’e 4, která má za úkol na odvrácené straně přistát.
Přehled z Kosmonautixu:
Máme za sebou jeden z nejvíce kosmonautických týdnů roku. Do sedmi dnů se toho vešlo hodně, pojďme si to připomenout skrz články na našem serveru vydané. Ještě v neděli jsme se podívali na test motoru na tuhá paliva rakety Arinae 5. Před dnes již známým projevem Elona Muska na mezinárodní astronomické konferenci v Mexiku se autoři kosmonautixu položili otázku Proč právě na Mars? Den před zmíněnou konferencí překvapila SpaceX prvním testem nového motoru Raptor, který první zážeh přečkal bez úhony. Před očekávanou konferencí jsme odbočili s recenzí knihy Astronautův průvodce životem na Zemi. Když nadešla očekávaná konference, během které Elon Musk predikoval své plány kolonizace Marsu, připravili jsme pro vás česky psaný přenos. Druhý den po konferenci jsme pro vás připravili podrobné shrnutí toho, jak si SpaceX představuje lety k Marsu. Druhým vrcholem týdne bylo ukončení mise Rosetty. Připomněli jsme si proto nová videa k tomuto okamžiku vydaná. Ve stínech velkých událostí se Indie vypravila se svojí vylepšenou raketou vynést několik zajímavých satelitů. Ani to nám neuniklo. Před závěrem mise Rosetta jsme si v infografice připomněli několik zajímavých čísel s touto misí spojených. Samotné přistání sondy jsme poté s vámi sledovali v rámci česky psaného živého přenosu. Poté jsme se ohlídli na okraj sluneční soustavy k Plutu, které zazářilo v rentgenovém spektru. Mezitím přišla nadějná zpráva z Ruska, kde odložený start Sojuzu k ISS našel nové startovací okno. A na závěr týdne jsme se podívali na testovací konstrukci nádrže na kapalný kyslík pro raketu SLS.
Snímek týdne:
Poslední snímek, který pořídila sonda Rosetta, než skončila její více jak dvanáctiletá mise. To je rozhodně fotografie, která by se snímkem týdne měla stát. 21 metrů nad povrchem stačila tato miliony kilometrů vzdálená sonda vyfotit to, co bylo pod ní a vyslat k Zemi poslední fotografickou zprávu. Osamocený stroj odkázaný kvůli prodlevám ve spojení se svojí planetou sám na sebe, ukončil tak dopadem na povrch svoji veleúspěšnou misi.
Zdroj: http://www.esa.int/
Video týdne:
Těžko by mohlo být tento týden významnější video, než to, které představil Elon Musk na 67. Astronomickém kongresu v Mexiku, kde představil vize kolonizace Marsu. Nicméně i když jsou to vize, den předtím proběhl zážeh motoru Raptor a dokonce jsme viděli opravdu velkou kompozitní nádrž zřejmě na kapalný kyslík. A i když zcela právem mnozí lidé považují jeho prezentaci za úlet bláznivého miliardáře, tak si neodpustím jednu Poznámku. Co když za několik desetiletí budou i lidé v České republice vymýšlet, jak přežít na Marsu. To spojení schopných lidí celého světa, které by ze snahy realizovat tento projekt mohlo vzejít je samo o sobě natolik významné, že samotná realizace je spíše pověstnou třešinkou na dortu.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://images.scribblelive.com/2016/9/30/ded1c00b-2a9c-43db-85d1-179de5872818_800.jpg
http://i64.tinypic.com/qn395d.jpg
https://pbs.twimg.com/media/CtmRH8cXEAAu6pP.jpg
http://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2016/09/comet_from_51_m_wide-angle_camera/16161240-1-eng-GB/Comet_from_51_m_wide-angle_camera_node_full_image_2.jpg
http://www.space.com/images/i/000/058/768/original/rosetta-at-comet-impact.jpg?interpolation=lanczos-none&downsize=*:1000
Velice kladně hodnotím objektivní popis dopadu Rosetty na kometu a logické vysvětlení sekvence vypnutí.
U tak veleúspěšné mise není třeba cokoli mlžit – bravo !
Rádo se stalo. 🙂
Ještě raději se to četlo!
neviem nakoľko je to dôležité, ale ešte nenápadne pribehla informácia, že Sea Launch sa pravdepodobne dočká pokračovania: http://www.sea-launch.com/news/11420
Děkuji za doplnění 🙂
V libračním bodě L2 Země-Měsíc bude umístěna mise Chang’e 4, která bude zajišťovat stálý přenos dat z odvrácené strany?? To je dost matoucí formulace. Pokud nedošlo k nějakému novému vývoji, tak mise Chang’e 4 bude první přistání na odvrácené straně Měsíce a v L2 bude kvůli ní umístěn retranslační satelit, který poté využije i Chang’e 6.
Tak jsem si znovu přečetl zdrojovou informaci a máte pravdu. Trošku jsem popletl význam a skutečně se bude jednat o retranslační satelit určený původně pro čtyřku. Opravím to a děkuji. 🙂
Díky za rozbor přistání Rosetty a důvody, proč takto. Asi to je opravdu nejčistší způsob zakončení. Pokud jde o to, co se dělo po prvním kontaktu a vypnutí, to bych samozřejmě velmi rád věděl (jako asi každý). Určitě nezůstala sedět na místě dopadu, ale to je v případě sondy tohoto typu, neurčené k přistávání kdekoliv, logický a zcela očekávatelný následek nárazu do tak malého tělesa, jako je 67P. U Philae jsem si po jeho baletu nad povrchem drbal hlavu, u Rosetty by mě spíš překvapilo, kdyby tomu tak nebylo 🙂
Dakujem, za opat kvalitny clanok. Velmi Vam fandim, pravidelne navstevujem kosmonautix.cz.
Zaujala ma uvaha, ktoru ma Cina, ohladom stavby solarnej elektrarne.
Velmi podobne navrhy boli uz zhruba v 70. rokoch. Myslim si, ze nastastie vsetko zostalo iba pri navrhoch.
Takato elektraren ma viacero zasadnych nedostatkov:
– prenos energie na zem, bude mat negativny dopad na zivotne prostredie,
– v pripade straty kontroly nad elektrarnou, moze svojim vysoko energetickym lucom zasiahnut obyvane miesta na zemi.
– uvedeny koncept je mozne pouzit aj ako zbran.
Preto si myslim, ze tento projekt by sa nemal realizovat.
Aky mate na toto nazor Vy ?
Pokud byste si rád přečetl trochu více o tomto čínském záměru, psali jsme o tom již minulý rok. V komentářích pod článkem jistě najdete mnoho fundovaných názorů našich čtenářů.
K tomuto tématu se zajímavě vyjádřil Elon Musk při představování nového modelu Tesla 3. Řekl něco ve smyslu: „Věřte mi, pokud by vesmírná solární elektrárna měla smysl, zabýval bych se tím.“
Mám dojem, že při současných velmocenských ambicích Číny je pro ni určitě důležitý faktor,že se dá využít tato elektrárna jako zbraň.
Mně se líbí tato technologie proto, že by se mohla využít pro solární plachetnice, které tady nedávno rozebíral Vladimír Wagner.
Elecron má byť poháňaný palivovou zmesou RP-1/LOX a nie LCH4/LOX. Ako vždy výborný článok 🙂
Pravda, samozřejmě. Mám plnou hlavu SpaceX a metan cpu všude. Díky, opraveno 🙂
No ja nevim… umim si predstavit v pripade kolmeho dopadu do prachu, ze by se solarni panely skladaly na povrch postupne, jak by se bortily, a mohlo by to dopadovou energii utlumit natolik, ze by se uz nemusela odrazit…
Na 67P je spíše problém udržet se na povrchu, než se od něj odlepit. Úniková rychlost je tam přibližně 0,5 m/s, takže k odletu zpět do vesmíru stačí málo (Philae dosáhl při prvním odrazu asi 80% této únikové rychlosti, takže to bylo opravdu těsné). Rosetta měla dosednout rychlostí 0,9 m/s. Opravdu bych byl překvapen, kdyby se udržela na mistě.
Velice děkuji za perfektní vysvětlení okolností ukončení mise Rosetty. Snad to zavře ústa všem možným negativistům, kteří se o ESA v této souvislosti nevyjadřovali zrovna lichotivě.
Rádo se stalo, měl jsme dojem, že je potřeba trochu poodhalit důvody, aby bylo jasnější, jak skvěle byla mise naplánována až do posledního okamžiku. 🙂 ESA by si naopak zasloužila vyseknutí brilantní poklony. Bohužel se jí trochu vymstilo to, že ze sondy a modulu udělala živé bytosti. To je pak pro společnost těžké, když mají přijmout jejich „smrt“. Ale i přesto jsou ohlasy veskrze pozitivní a to je hlavní. 🙂
Některé záběry z Rosetty jsou až neuvěřitelné. Jeden z mých favoritů je tento
Nemohu se zbavit dojmu, že stojím jako turista s báglem na zádech někde v horách, kameny u spodního okraje jsou tak deset metrů ode mne a koukám na skály nade mnou 🙂 (černá obloha a zároveň nasvícené skály jsou sice na Zemi nereálné, ale to na dojmu nic nemění).
Nádhera, úplně vidím jak se ty kameny nahoře odloupnou a pomalu se snášejí dolů
Přesně tak, ty záběry zblízka na povrch komety jsou ohromující. 🙂
Skvělý článek! Popis finále Rosety – sladká malina po malinké pachuti, která tu obecně zbyla po, čím amatérštější tím rozjitřenější, diskusi.
Vynikajúci článok!