Dnes dokončí evropská sonda Rosetta svojí více než dvanáct let trvající misi přistáním na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Sonda už provedla včera v 22:50 našeho času svůj poslední manévr, který ji poslal na kolizní dráhu s kometou. V té době se nacházela 19 kilometrů nad jejím povrchem. Dnes mezi 9:55 a 10:05 budou na sondu nahrány poslední příkazy, které zaručí správné natočení sondy na základě posledních navigačních dat. V současné době je čas dopadu sondy na kometu předpokládán v 12:40 našeho času, +- 20 minut. Tento údaj bude ještě v průběhu dne zpřesněn na +-2 minuty, poté co budou na sondu nahrány poslední příkazy. Tuto událost budeme doprovázet textovým přenosem s aktuálními informacemi, který začne okolo 9:00.
Vědecké přístroje Rosetty využijí tuto unikátní příležitost k co nejdetailnějšímu průzkumu komety. Sonda už je bohužel velmi daleko od Slunce, takže na její solární panely dopadá menší množství světla. To znamená, že sonda nemůže použít všechny své přístroje, vědci z ESA se ale snaží dostupný výkon využít co nejefektivněji.
Zdroj: http://www.esa.int/
Obě kamery přístroje OSIRIS se nejdříve zaměří na velký lalok komety, později při sestupu pak na malý, konkrétně na stěny jam Ma’at. Aby mohla sonda odeslat co největší počet obrázků, bude je komprimovat asi 20krát více než je běžné. Obrázky také nebude posílat v plném rozlišení 2048×2048 obrazových bodů, ale jen v rozmezí 480×480 až 1000×1000 obrazových bodů. Kamery sondy nebyly navrhnuté pro pořizování záběrů z nízkých výšek, proto můžeme očekávat postupně rozostřování obrázků. U úzkoúhlé kamery se začne ostrost zhoršovat ve výšce zhruba 1000 metrů, u širokoúhlé pak ve zhruba 250 metrech.
Přístroj ROSINA nasbírá unikátní data o hustotě a složení plynů až k takzvané Knudsenově vrstvě, kde probíhá samotná sublimace. Přístroj MIRO bude měřit povrchovou teplotu komety, zatímco přístroj GIADA změří hustotu prachu a jeho zrychlení od komety. Přístroj RPC bude monitorovat plasmu a také nejmenší částice prachu. To umožní prozkoumat interakce slunečního větru s povrchem komety. Přístroj Alice získá ultrafialové spektrum povrchu komety s nejvyšším rozlišením, které kdy bylo při misi pořízeno. Toto měření také doplní data z přístroje RPC. Přístroj RSI získá nejpřesnější data o gravitačním poli komety. Navigační kamera pak pořídí pět obrázků těsně po posledním manévru sondy, které poslouží pozemnímu týmu k přesnému určení času dopadu.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Rosetta bude posílat vědecká data přes síť DSN rychlostí 45760 bitů za sekundu (zhruba 5,5 KB/s), což může působit oproti současným domácím připojením k internetu jako směšná rychlost, je potřeba si ale uvědomit že signál poletí k Zemi okolo 40 minut, přičemž urazí vzdálenost přes 700 milionů kilometrů. Od posledního manévru do dopadu sonda odešle k Zemi 1558 megabitů (195 MB) vědeckých dat. Takto vypadá rozložení mezi jednotlivé přístroje:
- Alice: 37 megabitů
- GIADA: 3 megabity
- MIRO: 6 megabitů
- NAVCAM: 64 megabitů
- OSIRIS: 1177 megabitů
- ROSINA: 49 megabitů
- RPC: 128 megabitů
- Podpůrná data: 93 megabitů
Náš textový přenos začne okolo 9:00 našeho času. Stránku nemusíte obnovovat, nové příspěvky se vám budou ukazovat automaticky. Jelikož bude celý sestup trvat relativně dlouho a navíc bude zatížen zpožděním okolo 40 minut kvůli rychlosti světla, nebudou se objevovat nové informace každou minutu. Určitě se ale můžete těšit na informace o stavu sondy a aktuální fotografie z kamer OSIRIS, včetně té úplně poslední před dopadem.
Odkazy na další místa, kde můžete sledovat přistání Rosetty najdete v tomto článku.
Zdroje informací:
http://blogs.esa.int/
http://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/14772820-1-eng-GB/Rosetta_and_its_target_comet.jpg
http://www.esa.int/…/Comet_on_18_September_2016_NavCam_node_full_image_2.jpg
https://pbs.twimg.com/media/CtjUN1BWAAAkSRr.jpg
Díky za souhrn věcí příštích. Už se těším na sledování celé akce i na poslední fotky. A snad dojde ještě před definitivním vypnutím na byť i třeba jen symbolické vysílání přímo z povrchu. Abychom si mohli zaevidovat další stroj, který komunikoval z povrchu mimozemského tělesa 🙂
Vypnutí přístrojů před dopadem “ zajistí“ pro ESA úspěch, neboť se nedozvíme, zda nedošlo ke skokům jako v případě Philae.
Rosetta není na přistání zařízená, takže nějaká ta „havárie“ by nebyla nijak šokující. I kdyby si poskočila, těžko to hodnotit, když žádná očekávání nejsou. Prostě jen nějak spočine na jádru komety. Rosetta je plně úspěšná mise a tohle je jen docela dobrý závěr.
Jak se zdá bude dopad velice pomalý a nedestruující. Dopad zřejmě přežije bez úhony a mohla by z povrchu vysílat unikátní údaje. Existuje možnost po vypnutí a dosednutí na povrch opět sondu oživit ?
Taky si myslím, že by byla bomba, kdyby ESA zkusila po dopadu, jestli náhodou sonda neodpoví
Pokud jsem to dobře zachytil, kromě problému s nedostatkem energie bude problém i se směrováním antény. To znemožní komunikaci mezi Rosettou a Zemí. Ale snad nás opět překvapí…
Komunikační systém sondy bude elektronicky vyřazen, žádná komunikace nebude po přistání možná. Důvod je jednoduchý, sonda by mohla začít zničeho nic vysílat náhodným směrem a tím by mohla rušit ostatní mise.
Ach jo. No, vysílat podle mně určitě měli. Co by se stalo, kdyby se to vyplo časovačem až po nějakém zpoždění? Vůbec nic. A i kdyby se to nevyplo, tak dojdou baterie. Snad jen, že by se to zapínalo když by solární články vždy znovu a znovu ozářilo Slunce. Ale to je už jen takové kdyby.
Odkud proboha berete tu informaci „sonda by mohla začít zničeho nic vysílat náhodným směrem a tím by mohla rušit ostatní mise.“??
Vypnutí komunikace proběhne těsně PO dopadu
Původní termín přistání byl 12:40 , teď je o hodinu později ?
Aktualizovaný čas dopadu: 10:38 UT
Predpokladaný čas dopadu Rosetty do regiónu Ma’at na malom laloku kométy 67P / C na 10: 38:32 UT +/ – 2 minúty na cometu.
40 minút čas signálu medzi Rosetta a Zemou, potvrdenie o ukončení misie dorazí do riadiaceho strediska ESA v 11:18 UT / 13:18 SELČ +/ – 2 minúty. [Editoval 30.9.2016 lamid]
Jasně, reagoval jsem na váš příspěvek z 9:05, kde máte o hodinu více
O 13:18 bude potvrdený, dopad je 12:38 SELČ.
Tady Rosetta, error – kolize se 3. zákonem – robot musí chránit sám sebe před zničením 🙂
Druhý zákon je nadřazený třetímu. Robot musí uposlechnout příkaz člověka.
Holt bude nějaký ekologický aktivista muset zalehnout místo přistání. 😀
Mam dotaz. Proc sondu vypínají. Proc se nepokusí navázat kontakt z povrchu asteroidu?? A az pak vypnout?
Uz to čtu…. Psali jste to výše. Diky.
Anténa sondy téměř určitě nezůstane po nárazu namířená na Zemi a sonda také pravděpodobně přijde o své solární panely.
Právě teď by měla být sonda již na kometě
Až za 24 minut. Ve 12:48.
Pokud to dobře chápu, tak ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko se už nikdy nepoletí. Dosednutí Rosetty zanmená, že bude kometa kontaminována? Jedině že by jsme se za 50 let chtěli dozvědět, co se stalo s materiály, po tak dlouhé době ve vesmíru.
Jaký je plán je to crash landing nebo dosednutí, které sonda přežije i když k tomu nebyla tvořená?
Klesá teď s roztaženými nebo staženými solárními panely?
Díky
stream je super doporučuju sledovat spousta informací teď když se čeká na signál z povrchu
Fotovoltaické panely jsou rozevřeny, není možné je složit.
Díky za váš pohotový přenos a výklad, sleduji oboje, vás i http://rosetta.esa.int/. A s napětím čekám na foto z pár cm nad povrchem…
Když Američané dopadli na Eros, tak sonda po dopadu vysílala a teprve poté byla vypnuta. Divím se, že to ESA nedokáže. A to bylo před desítkou let !
To máte pravdu, ale je třeba si uvědomit, že Eros je blízkozemní planetka a komunikace se sondou NEAR tak byla „snadná“ za pomoci vysílání všesměrovými anténami. Kometa 67P se nyní nachází násobně dále od Země a komunikace za pomoci všesměrových antén na sondě Rosetta není možná. Čili jakákoli snaha o vysílání z povrchu by byla zbytečná.
Proč hned vypnuli signál, proč nepokračuje věda do vybití baterek?
To je tak ohromný úspěch, jenom škoda, že je ve stínu mnohem menších a méně významných projektů. Smekám před umem vědců a všech pracovníků podílejících na realizaci této fantastické mise.
Sonda přece musí mít i všesměrové antény, zejména na příjem pro případ ztráty orientace. Přistání n rotujícím tělese je vlastně obdobný případ.
Tvrzení, že by sonda nešla vypnout když směrová anténa nebude mířit na Zem je nesmysl.
Před unáhlenými závěry a tvrzením, že je něco nesmysl si prosím nastudujte alespoň základní dostupné zdroje. Pak byste věděl, že nesmysl je to, co jste napsal vy. Více jsem vám vysvětlil v odpovědi na váš předchozí nesmyslný výlev myšlenek.
Mě nešlo o komunikaci, nechápu jak Vás to napadlo, ale o signál k vypnutí, který by sonda měla přijmout i všesměrovou anténou. Pokud sonda ztratí orientaci bývá to zpravidla jediná možnost jak věc napravit. Nechápu proč reagujete tak podrážděně – ostatně každý nutně nemusí být génius a tento fakt by Vás neměl nejen překvapovat, ale hlavně by Vás neměl rozčilovat.
Vidíte, taky umíte být geniální a sám si odpovědět. Sama ESA oznámila, že chce provést čisté ukončení mise, což se povedlo. Vysílat extra signál ze Země pro vypnutí je tedy zbytečné a nastavení sondy tak, aby se při dotyku vypnula je nejelegantnější a taky nejjistější řešení. Taky nikdy nemáte jistotu, že antény budou po dopadu na povrch v pořádku, že se nepoškodí elektronika uvnitř těla sondy, že se nepoškodí baterie, že se nepoškodí fotovoltaické články apod. Všechny možnosti samozřejmě ve výsledku vedou ke stejnému výsledku a to je absolutní pasivace sondy. Cestu, kterou zvolila ESA lze považovat, jak již jsem psal, za nejelegantnější. A dikce moji reakce je dána obsahem většiny vašich příspěvků na tomto fóru, takže jako já jsem si zvykl na to co a jak píšete vy, vy si zvykněte na to, jak budu psát s vámi já.
Já ale Vaše příspěvky nijak nekritizuji, jako to činíte Vy, natož abych hodnotil Vaši osobu. Pokud do diskuze přispěji odlišným názorem, nebo třeba i nesprávným názorem, reagujte prosím na ten to názor a vynechte moji osobu a bude vše v pořádku. Jinak je nebezpečí že i já bych to mohl brát osobně, což se snažím nečinit, ale co je moc, to je moc. Pokud se Vám nějaký názor zdá úplně scestný, což i může být, je nejlepší systém jej úplně ignorovat, já to také tak činím a nesnažím se příslušný subjekt poučovat, nebo dokonce zesměšňovat.
No jo chytráku. Tebe ten evropský úspěch ale nějak žere.
Rosetta nebola plánovaná na pristátie.
R.I.P. Rosetta.
Vzdávám velký hold všem co se na této historické misi podíleli a celému Kosmonautixu děkuji děkuji, že jsem mohl být u toho.
Díky do ESA za celou dlouhodobou misi Rosetta/Philae, která nás tak bavila (nutno připomenout také blízké průlety kolem dvou planetek – Steins a Lutetia). Díky a dobrou. Teda sondě, ESA nechť bdí a pracuje 🙂
Gratuluji alespoň takto ESA k obrovskému úspěchu. Tak složitá a dlouhá mise s tolika zajímavými momenty! Navíc velmi dobře odprezentovaná pro laiky a nejmladší část populace co se o vesmír zajímá.
Po úvaze jsem také rád, že Rosetta byla bezpečně uspána před přistáním a odstranilo se tak jakékoli možné znečištění „éteru“.
Tak tedy ještě jednou gratuluji a budu se těšit na další projekty ESA. Jen by jich to chtělo aspoň 10x více.
Když vezmu v úvahu základní zákony mechaniky a ke zkušenosti s Philae, Rosetta touhle dobou pořád ještě skáče. 🙂
Jako zvídavý člověk konečné vypnutí hned po prvním nárazu nepochopím. Pochybuji, že by to nešlo nastavit na pár hodin po…
Také bych rád věděl, jak celá ta operace dopadla a co sonda předvedla po prvním kontaktu. Nějaký způsob, jak zajistit vypnutí o něco později, by se snad našel. Jako důvod proti mě napadá třeba obava, aby se právě nějaké toto časovací zařízení dopadem a případnými odskoky nevyřadilo z činnosti.
Při startu je sonda podrobena vibracím, které zcela jistě přesahují zatížení“ náraze“ při dopadu na kometu. Další náraz dostala sonda při oddělení od nosiče v m/s. Každá sonda je před startem podrobena mechanické zátěži vibracemi a pod..Proto obavy z poškození sondy určené k odepsání se zdají zástupné. Dopad na těleso s mikrogravitací nebude nijak fatální, bude se podobat šťouchanci a sonda se s velkou pravděpodobností odrazí zpět do prostoru. Druhé přistání typ Philae v rámci jedné mise by asi bylo velice nepříjemné a to by mohl být důvod včasného vypnutí.
Doufám, že mne jásači nebudou opět kamenovat.
Toto bych jako důvod neviděl. Rosetta není lander, takže nějaký ten kotrmelec by asi neudivil nikoho. Nebylo by se za co stydět.
Sonda sice je vystavena vibracím, ale ve složeném stavu, který je k tomu optimalizován. Na kometě ale v takovém složeném stavu nepřistává, že? A to, že se sonda odrazí a nakonec, pokud nepřekoná únikovou rychlost, zapadne někam úplně jinam, je snad jasné. Tvé konspirační teorie o tom, že ESA „nechce nepříjemnosti“ a tím způsobenou újmu reputace, jsou úplně mimo. Sonda po odrazu určitě začne rotovat a tím ztratí komunikační anténa orientaci k Zemi. A co potom? Nic! Tak jí prostě vypnou a konec. Celá mise stála značné prostředky a není důvod jí prodlužovat, byť o den, když není vůbec jisté, zda by po dopadu dokázala navázat spojení se Zemí, natož přenést užitečná data.
Skákat nejspíš bude, vzhledem k tomu, že ji poslali proti kometě poměrně rychle (divím se, že dopad trochu nebrzdili motoricky, ale budiž). Solární panely náraz určitě nepřežijí v rozumném stavu. Což neznamená, že by nemohly plandat na kabelu a občas nějakou energii vyprodukovat. Na raketě jsou zajištěné, tak jim vibrace nevadí, ale v rozloženém stavu nemají šanci. Pokud se pro dopadu překulila nebo něco takového, klidně mohla přijít o všesměrovou anténu a tím pádem už by signál nepřijala a nebylo by možné to nijak ověřit. Sonda je sice odolná, ale jen, pokud je upevněná na k tomu určeným úchytům a ne proti nárazu. Šutr v místě dopadu by do ní klidně mohl udělat díru. Setrvačnost má i při malé rychlosti docela slušnou.
Maly naraz pre sondu…
…a obrovsky krok v dejinach civilizacie….
Možná jsem to přehlédl, ale nikde jsem nenašel info o tom, jakou rychlostí sonda dopadla na povrch. Nevíte někdo?
1,8 km/hod
Je mi smutno. Jako by zemřel někdo známý.
Takže po konečném zpřesnění dopadové rychlosti na 1,8 km/h už je jasné, že k žádnému velkému rozbíjení ani skákání nedošlo.
Zapojíme totiž ty nejjednodušší vzorečky z fyziky a dojdeme k tomu, že ten dopad byl jen tak prudký, jako kdyby sonda na Zemi spadla z výšky 13 centimetrů.
Tak to přece jen trochu přibrzdili. Nezapomeňte však, že Rosetta váží asi 1200 kg, takže má dost pohybové energie, aby se nějaké křehké vnější části (antény, kamery…) při dopadu přímo na ně rozdrtily. Ruku mezi zeď a osobní auto jedoucí touto rychlostí byste asi nestrčil. Odraz je i tak docela pravděpodobný. Philae ostatně nepadal o moc rychleji. Ale vážně těžko říct, kolik toho utlumil povrch, kolik deformace sondy a kolik energie zbylo na odraz. Paradoxně je větší šance na odraz při menší rychlosti, protože při větší se sonda více rozbije, což pohltí energii.
Úžasné. Prej samý stojatý vody a bahno a ony se dějou báječný věci. Pluto, komety, asteroidy, Mars, Jupiter, Enceladus, Saturn, ISS a před námi další vč. přistání na Europě … I ta cesta na Mars bude, a většina z Vás se toho asi dočká, i když to bude starým paďourským způsobem jako státní či mezistátní projekt ..
Hlavně šlo o bahno v pilotované kosmonauice. I když to trochu nakoply soukromé lodě a na ně částečně navázané nafukovací moduly, pak Orion a plány nejen na Měsíc a ARM, ale NASA fantazírovala i Marsu a pilotovaném atmosférickém průzkumu Venuše. A co reálného nakonec vypadne ze SpaceX, uvidíme, snad to bude velké.
No vidíte a já si myslím, že se to báječně doplňuje. Cesty sond nám ukazují, kam má cenu člověka poslat a kam zatím automaty. A taky se ukazuje, že z dnešní technikou lze uskutečnit mnoho věcí, ale některé jsou opravdu nekřesťansky drahé. A jejich uskutečnění je nutno odsunout dokud nebude k dispozici lepší a levnější technika.
Jinak samozřejmě máte pravdu, mě dokonce připadá, že ten lidský program v USA vypadá jakoby zmatený, vyvíjí se několik lodí pro totéž aniž je jasno, co a kdy vlastně nahradí ISS. Ale jsou to jejich prachy a třeba jejich sondy jsou naprosto skvělé a program velkorysý..
Inde som sa dočítal rýchlosť dopadu 3.2 km/hod
Rychlost dopadu byla ještě před samotnou akcí plánována 0,9 m/s. Nějak jsem ale nenašel oficiální potvrzení nebo upřesnění skutečné hodnoty po dopadu přímo z ESA. Určitě jen špatně hledám.
Je to trochu mimo, ale jak je ve vesmíru řešena navigace? Jak ví raketa kam letí, satelit, jestli je tam kde má,… Díky!
Jak daleko od Země vlastně teď Roseta je?
K dnešnímu dni 722 mil.km od Země a 574 mil.km od Slunce