Včera proběhlo zasedání NAC (NASA Advisory Council) Human Exploration and Operations (HEO) Committee, kde Bill Gerstenmaier z NASA prezentoval aktuálně platný časový harmonogram očekávaného plnění milníků, které jsou nutné pro nasazení soukromých pilotovaných lodí od SpaceX a Boeingu do služby.
Už dříve se spekulovalo o tom, že SpaceX svého velkého konkurenta předběhne, ovšem aktuální časová osa to jasně potvrzuje. Podle aktuálního plánu by Crew Dragon mohl startovat už téměř za rok, přičemž Boeing je ve skluzu o více než půl roku. Už letos v prosinci bychom se navíc měli dozvědět složení prvních posádek, které poletí na nových soukromých lodích.
Původně jsme uvažovali o tom, že bychom obrázek přeložili. Některé názvy milníků, které musí obě společnosti splnit, by se ale překládaly poměrně kostrbatě a tak jsme se rozhodli zveřejnit časovou osu v originální podobě pouze s pár vysvětlivkami. První řádek každé společnosti tvoří milníky rázu administrativního a schvalovacího, jsou tu ale i zkoušky padáků, nebo skafandrů. Mnohem zajímavější je řádek druhý, ve kterém najdeme milníky letové, které musí společnost fyzicky uskutečnit. Časová osa je u těchto milníků následující:
Boeing – Starliner
- Říjen 2017: Test záchranného systému na rampě
- Prosinec 2017: Nepilotovaný let
- Únor 2018: Pilotovaný let
SpaceX – Crew Dragon
- Květen 2017: Nepilotovaný let k ISS
- Červenec 2017: Test záchranného systému při letu
- Srpen 2017: Pilotovaný let k ISS
Zdroj: http://www.imagehosting.cz/
Zdroje informací:
https://www.facebook.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
http://www.americaspace.com/wp-content/uploads/2014/09/Untitled-1.jpg
http://www.imagehosting.cz/images/imagejzoz.jpg
Zajímavé je, že se milníky tak liší. SpaceX nemusí testovat padáky (nebo už má hotovo v rámci pad abort? Boeing zase nemusí dělat in flight abort ani testovat skafandry. Používají snad ty z Shuttelu nebo je mají hotové jiné?
Boeing své skafandry nevyvíjí a dá se očekávat, že bude používat ty, které má NASA.
A SpaceX má test padáku hotový
https://www.youtube.com/watch?v=1_FXVjf46T8
Dokonce dělali speciální test jenom kvůli padákům – https://www.youtube.com/watch?v=4PG438XSarg
Ani jedna spolecnost nemusi provest in flight abort test, staci simulace (Boeing), ale SpaceX se dobrovolne rozhodl ho provest, nad ramec kontraktu.
Tak doufám, že se to nepodělá a Elonovci to zmáknou … hrozně se těším na reakce první posádky po letu … ideálně kdyby letěl nějaký astronaut, který už letěl na sojuzu.
BTW: ten kurzor na grafu pobavil 🙂
Reakce astronauta, co otevřel na ISS první Dragon, byla v tom smyslu, že to tam vonělo jako v novém autě 🙂
Nestrašte. Tam by nemělo být tolik hořlavých plastů nacucaných „voňavými“ ftaláty jako v novém autě. Jo, kdyby to vonělo kůží jako z kožených sedaček nového luxusního Ferrari, to by asi byla jiná.
To je pravda, taky jsem si ho všiml, chvíli jsem váhal, zda ho odstranit, ale pak jsem si řekl, že ho tam nechám. Je to takové pěkně živé. 🙂
Kdyby Musk sháněl opici do nepilotovaného hardwaru na květen 2017, tak se hlásím.
Myslím, že je nás víc :).
Nesmí nás být víc než sedm. 🙂
Hlásím se také, klidně i na letovej Pad Abort test 😀
Som ready.
Vypadá to, že jsem byl dobrovolníky z pavilonu opic pověřen sestavením posádky. Hlásím, že zatím dobrý (4). 🙂
Vaší expedicí jsem nadšen, ale bohužel se nemohu zúčastnit. Z rodinných důvodů 🙁
Když jsem u těch lodí. Šikovní lidé z amerického muzea úžasně naskenovali vnitřní prostory velitelského modulu Apolla 11. Je to 3D, můžete se v tom rozhlížet dokola a kolečkem myši dokonce kamerou cestovat do různých koutů, ze kterých si zase můžete kabinu prohlédnout. Je neuvěřitelné v jak malém prostoru museli 3 kosmonauti strávit několik dní.
Kliknutím na ten velký obrázek s nápisem „Click or Tap here to …“ se rozjede 3D prohlížeč.
http://3d.si.edu/apollo11cm/
Přeji úžasný zážitek.
To je nekonečná paráda. Díky za odkaz 😉
Super. Díky.
A to je Apollo ještě celkem prostorné oproti jiným lodím. Navíc u měsíčních misí neměl velitelský modul tříčlennou posádku po celou dobu letu. Některé mise menších Gemini nebo Sojuzů trvaly dokonce déle.
Jenže právě ten Sojuz nabízí místa víc. On má totiž dva „pokoje“. Pro kritické fáze letu musíte sedět ve velitelské kapsuli. Ale hned jak pominou, lze se přesunout do orbitáního modulu. Proto někteří kosmonauti říkají, že třeba šestihodinová „rychlocesta“ na ISS je sice hezká, ale celou dobu sedíte ve velitelském modulu, kdežto u delší dvoudenní cesty se můžete snad už po půlhodině vysléct ze skafandrů a protáhnout se v orbitálním modulu. Navíc tam máte o hodně příjemněší použití toalety než v „jednopokojovém“ Apollu. Něco vám o tom píše Samantha Cristoforetti ve svém kosmickém blogu.
A čo má byť?
Jan Pudelka: Vypadá to, že jste si vůbec nepřečetl příspěvek pana Vojty. On si podle něj myslí, že je Sojuz méně prostorný než Apollo. Přitom je to naopak.
Apollo mělo při lunárních misích po určitou část letu také dva „pokoje“. Lunární modul byl dokonce o fous větší než velitelský a i když nebyl určen pro běžné obývání, na odskočení si by asi použít šel, i když toaleta jako taková nebyla ani tam.
Škoda že ovládače nejsou klikací třeba jako v DCSku, ale i tak díky za odkaz 🙂
Haha. A ještě by to mělo letět kosmickým prostorem a my si mohli zkoušet tu navigaci podle hvězd pomocí sextantu z kabiny, právě tak jak to dělali v reálu, že jo? S jídlem roste chuť.
Obe spolecnosti planuji v rozmezi pul roku tri lety. To maji tri kabiny, nebo to zvladnou jednou v ramci znovupouzitelnosti…?
Abych řekl pravdu, tak toho přistání jen na motory bez padáků bych se docela bál. Jde o to, že při přistání na padáky přichází ten kritický okamžik o hodně dřív a když se to nepovede, je čas ještě na záložní padáky. V případě použití motorů ovšem padáte a padáte a motory se zapálí až na poslední chvíli, protože jen tak viset na motorech kilometr nad zemí je hodně drahá a na palivo náročná sranda. Takže do poslední chvíle věříte, že ty motory budou perfektně pracovat. Žádnou zálohu prostě nemáte. Stresující časový interval je o hodně delší.
Zase chcete byť múdrejší ako celé SpaceX. Tak tam choďte pracovať a povedzte im, že sú neschopní a blbí. Nemám proste rád ľudí ako ste vy. Len kecať a kecať. Nie ste náhodou operný spevák Kecal.
Copak tady kecáte vy, kecale? Vy jste se asi nad tou psychologií přistání moc nezamyslel, že? Proč taky, když za vás myslí inženýři SpaceX, že? Budete něco podobného, jako ten člověk, co tak věřil „umělé inteligenci“ automatického řídícího systému vozu Tesla S (když už jsme u jedné z Muskových firem), až ho to auto v květnu zabilo, protože si vůbec nevšimlo bílého návěsu kamionu zavazejícímu v cestě.
Tak ten člověk byl idiot, ještě u toho koukal na Harryho Pottera … ale jo, asi by se to dalo považovat za bezmeznou důvěru v inženýry, přestože jej všichni varovali, včetně těch inženýrů, že to takhle rozhodně provozovat nemůže. Ovšem u CrewDragonu je na tom něco pravdy.
Teoreticky mne napadá, že by mohli zkušebně zažehnout motory na vteřinku v dostatečném předstihu, otázkou je v předstihu před čím? Aby získali čas rozloučit se s posádkou? Nebo třeba ještě před vstupem do beznávratového stavu?
Plán je takový, že motory SuperDraco by se opravdu měly krátce zapálit v dostatečném předstihu před přistáním. Pokud systém zjistí, že některé motory nepracují správně, tak buďto přeprogramuje tahovou křivku ostatních motorů, nebo v případě většího selhání vystřelí malý padák, kterému budou při přistání asistovat fungující motory.
A opravdu bych všechny diskutující důrazně poprosil, aby se pokud možno zdrželi jedovaých poznámek vůči ostatním diskutujícím. Snažte se respektovat slušnou úroveň, kterou diskuse pod našimi články mají.
to David Literák: Nemyslím si, že to byl idiot. Pravda je, že zvýšil pravděpodobnost havárie. Tomu „automatu“ však jde řízení výrazně lépe než člověku. Hodně majitelů vozů Tesla jezdí jako onen „řidič“ a jezdí bezpečněji než lidé v běžných autech. Majitelé „inteligentních“ vozů se budou i nadále nevěnovat provozu, občas nějaký havaruje. K přenesení odpovědnosti za nehodu na výrobce zařízení je asi ještě dlouhá cesta, ale nedělejme si iluze, že člověk zaplatí za „automat“ a bude trvale čučet na situaci před sebou, připraven zasáhnout.
To zní dobře. Věřím, že při dnešní úrovni počítačů nebude problém během okamžiku buď přidat nebo ubrat na ostatních motorech a tím sestup opět vyrovnat. Navíc má Crew Dragon sice přistávat čistě motoricky, ale padák poslední záchrany je rozhodně plus. Každopádně jde o úplnou novinku a první návrat z vesmíru s posádkou a přistání na vzpěry bude opravdu převratná záležitost. Alespoň já to tak cítím. Jasně, určité riziko tam je, ale bez toho by se nikdy nikam nepokročilo. Navíc bych řekl, že na Marsu pilotovaná expedice ani jinak přistávat nebude moci. Takže je to krok správným směrem.
David Literák: V oblasti automatického řízení aut jsou dnes firmy rozdělené na dva tábory. Jedni, jako Tesla nebo Nissan si myslí, že lze jít vpřed postupnými evolučními kroky s tím, že zodpovědnost je stále na člověku. Problém je, že ten člověk velice rychle ztrácí pozornost, když nemá co na práci. Takže už po chvíli je v tom autě neschopen rychlé reakce. Tohle řešili už inženýři v automaticky vedených bojových letadlech a navrhovali, že by piloti měli aspoň v kokpitu hrát nějakou jednoduchou počítačovou hru, ze které by se rychle přepli k reálnému zásahu do řízení, kdyby bylo třeba.
Druhý tábor, který vedou firmy jako Google nebo Apple říká, že je naopak nutné odladit software do dokonalosti a nespoléhat se na řidiče, který v okamžiku nutnosti stejně nedokáže rychle přepnout do „řídícího módu“. Říkají, že první způsob prosazovaný Teslou je jen alibismus, kde nakonec uživatelé aut působí jako betatesteři, nasazující své životy a životy ostatních účastníků provozu.
A závěrem je, že vlastně autoprůmysl jen znovu řeší problémy, řešené už ve vojenském leteckém průmyslu.
Skvělé, dost zasvěcené nebulvární články jsou tady:
http://spectrum.ieee.org/cars-that-think/transportation/self-driving/fatal-tesla-autopilot-crash-reminds-us-that-robots-arent-perfect
http://spectrum.ieee.org/cars-that-think/transportation/self-driving/what-next-for-teslas-autopilot
Skvělé jsou i příspěvky inženýrů z těchto oborů přímo v diskuzích pod články.
maro: souhlasím, máte pravdu v tom, že ztráta pozornosti je nevyhnutelná a reakce v setině sekundy, kdy počítač pochybí je asi nesmysl. Nicméně ochrana Tesly je to určitě, alibismem bych to úplně nenazýval. To že v USA mají vysoké návěsy bez bočních ochran už je věc druhá, EU by se mu to nestalo 🙂
Pan Pudelka, vase reakcie su prehnane a zbytocne utocne. Krotte sa.
Asi sú ale čo mám robiť, keď je to takto!
JP: Protože to takto není a Maro naopak správně udeřil hřebík na hlavičku.
Kdysi byl v L+K článek o studiích NASA ohledně alternativního přistávání návratových kabin a mimo jiné se proto u posádek pilotovaných misí měřila úroveň stresu při přistávání. Výsledek jednoznačně odhalil, že míra stresu je nejvyšší při sestupu a po otevření hlavních padáků stres výrazně klesá.
Podobné výzkumy prováděli rusové, kteří při vývoji nové lodě PPTS počítali s možným motorovým přistáním, ale právě z důvodů vysoké psychické zátěže posádky a velice komplikované zálohy v případě poruchy přistávacího systému, nakonec toto řešení pro PPTS nedoporučili.
Vzhledem k tomu, že záloha v případě Crew Dragonu existovat bude (padák, který se jinak využije při nouzovém přerušení letu) a dojde k testu motorů v dostatečné výšce, není letitá studie, která s tím nejspíš nepočítala, až tak relevantní. Navíc došlo k výraznému pokroku v řídící technice, což by posádce mohlo přidat na klidu.
Bez toho, aby se to vyzkoušelo, k pokroku nedojde. Lovit kapsli z moře nebo ji po relativně tvrdém přistání nechat táhnout padáky po zemi někde v pustině, to je sice osvědčená technologie, ale tak pro šedesátá léta. Doufám, že dotáhnou i nákladní verzi Dream Chaseru, aby se prověřila životaschopnost i druhého typu rozumného přistávání.
Skvělá zpráva. Držím palce. Mít vlastní loď (navíc o generace lepší) je pro NASA přeci jen lepší než současný stav 🙂
Je třeba poučit se od letectví. Tam dokážou automaty řídit celý let od startu až po přistání. Navzdor tomu některé havárie byly zapříčiněny tím, že posádka nepřiměřeně spoléhala na automaty a nedokázala na vzniklou situaci reagovat, nebo dokonce naprogramovala sebevražednou trasu.
Pilot i řidič by v každém případě měli nepřetržitě sledovat přístroje a být schopni zasáhnout. Paradoxně na to zpravidla má pilot více času a prostoru pro nápravu.
Viděl bych to naopak – automaty by měly blokovat nesmyslné postupy řidiče, příkladně tak jako nedovolí brzdit do smyku, by třeba nedovolily zvýšit rychlost na mokré vozovce, nebo nedodržet bezpečnou vzdálenost, nebo předjíždění “ přes plnou“ atd..
Poslední slovo má vždy člověk, každý automat může vypnout, příkladně pilot vypne systém zabraňující přetažení a ztrátě vztlaku a nereaguje správně na výstrahy, letadlo se nutně zřítí.
Já bych si do auta, kde točí volantem automat a též ovládá brzdu a plyn určitě nesedl, natož abych jej dlouhodobě používal.
Tohle je prostě evoluce, která povede k postupné ztrátě schopnosti řídit auto. Dnes například velké množství Američanů vůbec nedokáže ovládat auto s manuální převodovkou, protože to nikdy nepotřebovali. Vždycky měli automat. A i Evropané, kteří se odstěhovali do USA a začali řídit auta s automatem docela rychle ztráceli návyky ovládání manuální převodovky. S ubývající praxí řízení auta se lidé dramaticky rychle vzdají i posledních možností řídit auto, protože začnou mít pocit, že řídit auto manuálně je větší hazard se životem svým a své rodiny. Samozřejmě budou v tomto pocitu podporováni soustavnou reklamní masáží prodejců aut-automatů. Pokud se k tomu přidají i zákony, že za přestupek automatu bude moci automaticky výrobce a tresty budou pouze hmotné a třeba i povinné pojištění bude nižší pro auta, která nejsou řízena manuálně, budou to poslední hřebíčky do rakve masovému manuálnímu řízení aut. Z řízení auta se stane činnost, kterou bude ovládat málokdo a jezdit si autem jen tak manuálně pro zábavu bude nákladným dobrodružstvím.
V podstatě souhlasím. Ostatně totéž již dávno platí o jízdě na koni nebo řízení zvířetem taženého vozu. Včetně té pojišťovny, když se chcete pojistit na úraz při jezdectví. Nebo když zabrousím do jiného oboru, kde je dobrá analogie mezi manuálním a automatickým řazením: Kolik procent uživatelů počítače je schopno používat příkazovou řádku? Ano, je to evoluce a nejspíš to časem dojde až tak daleko, že se s manuálně ovládaným autem budeme moct projet jen po okreskách.
Myslím,že tady je jasně vidět jak se postupuje v před v podání firmy Boeing /staré drahé časy/,tedy za moc peněz málo muziky v porovnání se SpaceX,která dostala pokud se nepletu o mnoho peněz méně než oni.