sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-172)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab dne 7. května oznámila největší kontrakt na využití raket společnosti ve své historii a zároveň se chystá akvizici společnosti zabývající se vesmírnou robotikou.

Swift Reboost

Zařízení Link, mise Swift Reboost, určená ke zvýšení klesající oběžné dráhy astrofyzikální družice NASA prošla environmentálními testy před startem, který by měl být zahájen již v červnu.

Energy

Společnost Energy získala kontrakt od amerického letectva na studium přenosu vesmírné solární energie do vojenských zařízení, čímž oživuje koncept studovaný před dvěma desetiletími.

Space42

V roce 2025 pomohly systémy Space42 zachránit více než 660 životů při 25 nouzových událostech, od zemětřesení v Myanmaru, Nepálu a Turecku až po cyklóny v Mosambiku a záplavy v Nigérii. V každém případě rozdíl mezi přijatými daty a poskytnutou pomocí pramenil ze spolupráce mezi propojením, pozorováním a reakcí.

Nayuta Space

Čínský komerční startup Nayuta Space zabývající se vypouštěním raket Nayuta Space dokončil po sobě jdoucí kola financování Pre-A na podporu vývoje svého nekonvenčního konceptu rakety Xuanniao-R.

Eutelsat

Francouzský družicový operátor Eutelsat a indický poskytovatel námořních služeb Station Satcom podepsali víceletou dohodu o rozšíření služeb OneWeb LEO, které vlastní Eutelsat, pro flotilu Satcomu.

Autonomní plavidla

Rostoucí tlak na zabezpečení strategických vod vede k poptávce po důslednějším monitorování podmořské aktivity, což vytváří příležitosti pro autonomní plavidla připojená k družicím, která mohou sledovat oblasti mimo dosah vesmírných senzorů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Juno už jen měsíc letu od Jupiteru

Juno připravená k letu. Zdroj: NASA

31. května provedla sonda Juno plánovaný korekční manévr před příletem k Jupiteru. A za měsíc, v noci 4./5. července 2016, nás čeká velké finále v podobě navedení sondy na protáhlou oběžnou dráhu kolem Jupiteru. V perijovu se sonda dostane těsně nad oblaka (asi 5000 km) a bude na ni působit nebezpečné prostředí plné nabitých částic. Zvolená dráha jí pomůže se vyhnout nejnebezpečnějším oblastem radiačních pásů. Vědci budou spokojeni, pokud kamery sondy přežijí alespoň 8 obletů. Po prvním průletu 4./5. července se sonda vzdálí a podle simulace NASA Eyes by se k Jupiteru měla dostat opět 27. srpna a 19. října. Zatím se předpokládá, že by sonda mohla obíhat asi dva roky, než by se mise mohla přiblížit k závěru.

Bude určitě napínavé sledovat úchvatné výsledky této mise. My si ji měsíc před tím nejlepším připomeneme infografikou, kterou připravila NASA, a kterou nabízíme přeloženou do češtiny. Ukazuje, že JUNO je nyní nejvzdálenějším průzkumníkem sluneční soustavy se solárními panely (zde velká verze obrázku na kliknutí).

Juno infografika. NASA / JPL / Kim Orr / Martin Gembec
Juno infografika. NASA / JPL / Kim Orr / Martin Gembec

Zdroj:
http://www.jpl.nasa.gov/infographics/
http://www.jpl.nasa.gov/spaceimages

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
19 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Kamil
Kamil
9 let před

má sluneční panely, protože NASA došlo plutonium a není kde vzít nové?

Vincent Kerman
Vincent Kerman
9 let před
Odpověď  Kamil

Doporučil bych si přečíst tento článek.
https://kosmonautix.cz/2016/01/nove-plutonium-po-triceti-letech/

Spytihněv
Spytihněv
9 let před

Perijov 5000 km. Navíc velké solární panely. Galileo měla perijov kolem 200 000 km a jaderný zdroj. Nebudou takové těsné průlety pro sondu příliš riskantní? Na první pohled to vypadá docela šíleně. Takto blízko se dostalo jen pouzdro JEP a samotná Galileo. Obě ale při sebevražedné akci, takže to se nedá počítat.

David
David
9 let před
Odpověď  Spytihněv

Zas tak riskantní to není. Radiační pásy jsou podstatně výš, sonda proletí „dovnitř“ a „ven“ v oblasi pólů, kde je de facto díra. Navíc citlivá elektronika je dobře odstíněná. Solární panely mají zvýšenou ochranu proti radiaci, a na rozdíl od pamětí nebo procesorů je radiace „jen“ postupně degraduje (klesá jejich účinnost).

Je ovšem naprosto unikátní provádět tak těsné průlety nad planetou této velikosti – s ohledem na graviatci a průměr Jupitera sonda musí letět rychlostí přes 60 km/s (tuto rychlost jí ovšem z velké části udělí sám Jupiter během nadcházejícího měsíce).

Spytihněv
Spytihněv
9 let před
Odpověď  David

Díky za upřesnění.

David
David
9 let před

Měl bych jednu poznámku ohledně infografiky, a sice rozlišení obrázku. Z originálních 2093 x 1371 pixelů se smrsklo na 600 x 401 pixelů a přeložené texty jsou tudíž nečitelné. Práce s překladem tak byla nadarmo. Asi to dělá aplikace pro generování www stránek – a myslím, že to není poprvé. Čtu kosmonautix hodně často na mobilu, tak jsem si myslel, že za to může Android, ale teď koukám, že to je stejné v Exploreru i Firefoxu.

David
David
9 let před
Odpověď  David

Aha sorry už vidím odkaz na plnou velikost ale zmátlo mně že kliknutím na obrázek se otevře zase jen malá verze.

Martin Gembec
Martin Gembec
9 let před
Odpověď  David

Obrázek jsem do článku úmyslně vložil jen malý a proto jsem nad něj vložil do textu odkaz na plné rozlišení, protože jsem nechtěl zatěžovat systém kosmonautixu tak velkým obrázkem, ale asi se to nemělo hrotit.

Jaroslav Alois
Jaroslav Alois
9 let před

Jupiter je vlastně nedokonalá hvězda, kdyby byl o řád hmotnější mohla být Země “ planetou dvou sluncí „.

Edemski
Edemski
9 let před
Odpověď  Jaroslav Alois

myslíš Slunce a hnědého trpaslíka 🙂

Cateye
Cateye
9 let před
Odpověď  Jaroslav Alois

Třeba nám to druhé slunce zařídí nějaké tajemné monolity, i když mají už šest let zpoždění… 😉

Edemski
Edemski
9 let před

Když kouknu na Rosettu, která má rozpětí 32m, „kostku“ 2.8×2.1x2m, odečtu cca 3m střed a dám 2,5m šířku, tak mi vychází 72,5m2

Edemski
Edemski
9 let před
Odpověď  Edemski

Edit: Stačí se zeptat strejdy 🙂
How big is the spacecraft?
The spacecraft dimensions are 2.8 x 2.1 x 2.0 metres. There are two 14-metre-long solar panels with a total area of 64 square metres. From tip to tip, the spacecraft spans 32 metres.

http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Rosetta/Frequently_asked_questions

Edemski
Edemski
9 let před
Odpověď  Edemski

Edit2: Sem nenapsal, proč to píšu 🙂

V infografice je „NEJVĚTŠÍ SLUNEČNÍ PANELY“ 24m2

Edemski
Edemski
9 let před
Odpověď  Edemski

Edit3 🙂

Takže je to jasný, 3 x 24m2 🙂

http://www.nasa.gov/images/content/553933main_BusJunoResized-full.jpg

Edemski
Edemski
9 let před

Tak ještě do čtveřice Edit 🙂

Takže ta plocha je teď 1155 archů A4 🙂

Martin Gembec
Martin Gembec
9 let před
Odpověď  Edemski

Tak asi bude nejlepší o toho sáhnout a upravit, co půjde a pak to sem nahrát znova 🙂 Chybu jsem udělal v překladu originálu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.