sociální sítě

Přímé přenosy

Dlouhý pochod 5 (Chang'e 7)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

NOAA

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) bude i nadále vyhodnocovat data z hyperspektrálního mikrovlnného radiometru HyMS (Hyperspectral Microwave Sounder) společnosti Spire Global. Vyplývá to z prodloužení smlouvy v hodnotě 3 milionů dolarů, které bylo oznámeno 4. srpna.

Neuraspace

Portugalský startup Neuraspace, který se zabývá řízením kosmického provozu, oznámil 5. srpna získání nového financování ve výši 15,6 milionu eur. Prostředky mají podpořit rozvoj evropského přehledu o dění ve vesmíru (Space Domain Awareness – SDA) a posílit evropské obranné schopnosti.

NRO

Americký Národní úřad pro průzkum (NRO) uzavřel smlouvy se společnostmi Capella Space, Iceye U.S. a Umbra s cílem rozšířit využívání komerčních radarových systémů se syntetickou aperturou (SAR) americkou vládou.

Blue Origin

Společnost Blue Origin zjistila, že příčinou exploze rakety New Glenn během statického zážehového testu v květnu byl ventil v motoru BE-4. Tento problém by mohl postihnout také raketu Vulcan Centaur společnosti United Launch Alliance (ULA).

Telesat

Společnost Telesat podepsala největší kontrakt ve své historii – dohodu v hodnotě přibližně 1,63 miliardy dolarů. Na jejím základě bude poskytovat kanadské armádě zabezpečené komunikační služby v oblasti Arktidy a zároveň financovat významné rozšíření své družicové sítě Lightspeed.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly udělily společnosti Rocket Lab, firmě Systems & Technology Research a třetí nejmenované společnosti kontrakty v celkové hodnotě 615 milionů dolarů na vývoj technologií pro družicovou síť určenou ke sledování letadel a raketových hrozeb z oběžné dráhy.

SpaceX

Společnost SpaceX plánuje začít vypouštět na oběžnou dráhu modernizované družice Starlink při příštím letu své rakety Starship, který je naplánován nejdříve na konec tohoto měsíce.

Voyager Technologies

Společnost Voyager Technologies je i nadále optimistická ohledně budoucnosti své komerční vesmírné stanice Starlab, ale zároveň doufá, že NASA mírně upraví své plány financování a podpory jejího vývoje.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Juno už jen měsíc letu od Jupiteru

Juno připravená k letu. Zdroj: NASA

31. května provedla sonda Juno plánovaný korekční manévr před příletem k Jupiteru. A za měsíc, v noci 4./5. července 2016, nás čeká velké finále v podobě navedení sondy na protáhlou oběžnou dráhu kolem Jupiteru. V perijovu se sonda dostane těsně nad oblaka (asi 5000 km) a bude na ni působit nebezpečné prostředí plné nabitých částic. Zvolená dráha jí pomůže se vyhnout nejnebezpečnějším oblastem radiačních pásů. Vědci budou spokojeni, pokud kamery sondy přežijí alespoň 8 obletů. Po prvním průletu 4./5. července se sonda vzdálí a podle simulace NASA Eyes by se k Jupiteru měla dostat opět 27. srpna a 19. října. Zatím se předpokládá, že by sonda mohla obíhat asi dva roky, než by se mise mohla přiblížit k závěru.

Bude určitě napínavé sledovat úchvatné výsledky této mise. My si ji měsíc před tím nejlepším připomeneme infografikou, kterou připravila NASA, a kterou nabízíme přeloženou do češtiny. Ukazuje, že JUNO je nyní nejvzdálenějším průzkumníkem sluneční soustavy se solárními panely (zde velká verze obrázku na kliknutí).

Juno infografika. NASA / JPL / Kim Orr / Martin Gembec
Juno infografika. NASA / JPL / Kim Orr / Martin Gembec

Zdroj:
http://www.jpl.nasa.gov/infographics/
http://www.jpl.nasa.gov/spaceimages

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
19 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Kamil
Kamil
10 let před

má sluneční panely, protože NASA došlo plutonium a není kde vzít nové?

Vincent Kerman
Vincent Kerman
10 let před
Odpověď  Kamil

Doporučil bych si přečíst tento článek.
https://kosmonautix.cz/2016/01/nove-plutonium-po-triceti-letech/

Spytihněv
Spytihněv
10 let před

Perijov 5000 km. Navíc velké solární panely. Galileo měla perijov kolem 200 000 km a jaderný zdroj. Nebudou takové těsné průlety pro sondu příliš riskantní? Na první pohled to vypadá docela šíleně. Takto blízko se dostalo jen pouzdro JEP a samotná Galileo. Obě ale při sebevražedné akci, takže to se nedá počítat.

David
David
10 let před
Odpověď  Spytihněv

Zas tak riskantní to není. Radiační pásy jsou podstatně výš, sonda proletí „dovnitř“ a „ven“ v oblasi pólů, kde je de facto díra. Navíc citlivá elektronika je dobře odstíněná. Solární panely mají zvýšenou ochranu proti radiaci, a na rozdíl od pamětí nebo procesorů je radiace „jen“ postupně degraduje (klesá jejich účinnost).

Je ovšem naprosto unikátní provádět tak těsné průlety nad planetou této velikosti – s ohledem na graviatci a průměr Jupitera sonda musí letět rychlostí přes 60 km/s (tuto rychlost jí ovšem z velké části udělí sám Jupiter během nadcházejícího měsíce).

Spytihněv
Spytihněv
10 let před
Odpověď  David

Díky za upřesnění.

David
David
10 let před

Měl bych jednu poznámku ohledně infografiky, a sice rozlišení obrázku. Z originálních 2093 x 1371 pixelů se smrsklo na 600 x 401 pixelů a přeložené texty jsou tudíž nečitelné. Práce s překladem tak byla nadarmo. Asi to dělá aplikace pro generování www stránek – a myslím, že to není poprvé. Čtu kosmonautix hodně často na mobilu, tak jsem si myslel, že za to může Android, ale teď koukám, že to je stejné v Exploreru i Firefoxu.

David
David
10 let před
Odpověď  David

Aha sorry už vidím odkaz na plnou velikost ale zmátlo mně že kliknutím na obrázek se otevře zase jen malá verze.

Martin Gembec
Martin Gembec
10 let před
Odpověď  David

Obrázek jsem do článku úmyslně vložil jen malý a proto jsem nad něj vložil do textu odkaz na plné rozlišení, protože jsem nechtěl zatěžovat systém kosmonautixu tak velkým obrázkem, ale asi se to nemělo hrotit.

Jaroslav Alois
Jaroslav Alois
10 let před

Jupiter je vlastně nedokonalá hvězda, kdyby byl o řád hmotnější mohla být Země “ planetou dvou sluncí „.

Edemski
Edemski
10 let před
Odpověď  Jaroslav Alois

myslíš Slunce a hnědého trpaslíka 🙂

Cateye
Cateye
10 let před
Odpověď  Jaroslav Alois

Třeba nám to druhé slunce zařídí nějaké tajemné monolity, i když mají už šest let zpoždění… 😉

Edemski
Edemski
10 let před

Když kouknu na Rosettu, která má rozpětí 32m, „kostku“ 2.8×2.1x2m, odečtu cca 3m střed a dám 2,5m šířku, tak mi vychází 72,5m2

Edemski
Edemski
10 let před
Odpověď  Edemski

Edit: Stačí se zeptat strejdy 🙂
How big is the spacecraft?
The spacecraft dimensions are 2.8 x 2.1 x 2.0 metres. There are two 14-metre-long solar panels with a total area of 64 square metres. From tip to tip, the spacecraft spans 32 metres.

http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Rosetta/Frequently_asked_questions

Edemski
Edemski
10 let před
Odpověď  Edemski

Edit2: Sem nenapsal, proč to píšu 🙂

V infografice je „NEJVĚTŠÍ SLUNEČNÍ PANELY“ 24m2

Edemski
Edemski
10 let před
Odpověď  Edemski

Edit3 🙂

Takže je to jasný, 3 x 24m2 🙂

http://www.nasa.gov/images/content/553933main_BusJunoResized-full.jpg

Edemski
Edemski
10 let před

Tak ještě do čtveřice Edit 🙂

Takže ta plocha je teď 1155 archů A4 🙂

Martin Gembec
Martin Gembec
10 let před
Odpověď  Edemski

Tak asi bude nejlepší o toho sáhnout a upravit, co půjde a pak to sem nahrát znova 🙂 Chybu jsem udělal v překladu originálu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.