sociální sítě

Přímé přenosy

Atlas V (LA-04)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

SpaceX

Finanční ředitel společnosti SpaceX potvrdil, že společnost zvažuje primární veřejnou nabídku akcií (IPO) již v příštím roce, aby získala peníze na mise na Měsíc a Mars a také na orbitální datová centra.

DARPA

Agentura pro pokročilé výzkumné projekty ministerstva obrany (Defense Advanced Research Projects Agency) udělila společnosti BAE Systems kontrakt v hodnotě 16 milionů dolarů na pokračování v práci na softwaru, jehož cílem je udržovat neustálý dohled nad velkým počtem pozemních cílů automatickým přeprogramováním senzorů napříč vládními a komerčními družicovými konstelacemi.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly zavádějí nový systém pojmenování svých družic, kybernetických nástrojů a dalších systémů pro vesmírné boje. Cílem tohoto kroku je dát jejich arzenálu rozpoznatelné identity, které se v armádě již dlouho používají.

NASA

Vedoucí astrofyzikální divize NASA nabídl optimistické zhodnocení nadcházejících misí, což je v opačném kontrastu se špatným výhledem v návrhu rozpočtu agentury.

Tankování družic

Vládní a průmysloví analytici označili doplňování paliva do družic na geostacionární oběžné dráze za jednu z nejpraktičtějších a bezprostředně nejcennějších aplikací servisu na oběžné dráze a doporučili cílené investice do včasné demonstrace a koordinovanou politickou práci.

New Glenn

Raketa New Glenn od společnosti Blue Origin bude muset absolvovat čtyři úspěšné orbitální lety, aby získala certifikaci v rámci programu Národních bezpečnostních vesmírných startů (NSSL)

Odin Space

Britský startup Odin Space získal v počátečním kole investic 3 miliony dolarů na zahájení komercializace drobných senzorů pro mapování a analýzu orbitálního odpadu o velikosti menší než centimetr.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Juno už jen měsíc letu od Jupiteru

Juno připravená k letu. Zdroj: NASA

31. května provedla sonda Juno plánovaný korekční manévr před příletem k Jupiteru. A za měsíc, v noci 4./5. července 2016, nás čeká velké finále v podobě navedení sondy na protáhlou oběžnou dráhu kolem Jupiteru. V perijovu se sonda dostane těsně nad oblaka (asi 5000 km) a bude na ni působit nebezpečné prostředí plné nabitých částic. Zvolená dráha jí pomůže se vyhnout nejnebezpečnějším oblastem radiačních pásů. Vědci budou spokojeni, pokud kamery sondy přežijí alespoň 8 obletů. Po prvním průletu 4./5. července se sonda vzdálí a podle simulace NASA Eyes by se k Jupiteru měla dostat opět 27. srpna a 19. října. Zatím se předpokládá, že by sonda mohla obíhat asi dva roky, než by se mise mohla přiblížit k závěru.

Bude určitě napínavé sledovat úchvatné výsledky této mise. My si ji měsíc před tím nejlepším připomeneme infografikou, kterou připravila NASA, a kterou nabízíme přeloženou do češtiny. Ukazuje, že JUNO je nyní nejvzdálenějším průzkumníkem sluneční soustavy se solárními panely (zde velká verze obrázku na kliknutí).

Juno infografika. NASA / JPL / Kim Orr / Martin Gembec
Juno infografika. NASA / JPL / Kim Orr / Martin Gembec

Zdroj:
http://www.jpl.nasa.gov/infographics/
http://www.jpl.nasa.gov/spaceimages

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
19 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Kamil
Kamil
9 let před

má sluneční panely, protože NASA došlo plutonium a není kde vzít nové?

Vincent Kerman
Vincent Kerman
9 let před
Odpověď  Kamil

Doporučil bych si přečíst tento článek.
https://kosmonautix.cz/2016/01/nove-plutonium-po-triceti-letech/

Spytihněv
Spytihněv
9 let před

Perijov 5000 km. Navíc velké solární panely. Galileo měla perijov kolem 200 000 km a jaderný zdroj. Nebudou takové těsné průlety pro sondu příliš riskantní? Na první pohled to vypadá docela šíleně. Takto blízko se dostalo jen pouzdro JEP a samotná Galileo. Obě ale při sebevražedné akci, takže to se nedá počítat.

David
David
9 let před
Odpověď  Spytihněv

Zas tak riskantní to není. Radiační pásy jsou podstatně výš, sonda proletí „dovnitř“ a „ven“ v oblasi pólů, kde je de facto díra. Navíc citlivá elektronika je dobře odstíněná. Solární panely mají zvýšenou ochranu proti radiaci, a na rozdíl od pamětí nebo procesorů je radiace „jen“ postupně degraduje (klesá jejich účinnost).

Je ovšem naprosto unikátní provádět tak těsné průlety nad planetou této velikosti – s ohledem na graviatci a průměr Jupitera sonda musí letět rychlostí přes 60 km/s (tuto rychlost jí ovšem z velké části udělí sám Jupiter během nadcházejícího měsíce).

Spytihněv
Spytihněv
9 let před
Odpověď  David

Díky za upřesnění.

David
David
9 let před

Měl bych jednu poznámku ohledně infografiky, a sice rozlišení obrázku. Z originálních 2093 x 1371 pixelů se smrsklo na 600 x 401 pixelů a přeložené texty jsou tudíž nečitelné. Práce s překladem tak byla nadarmo. Asi to dělá aplikace pro generování www stránek – a myslím, že to není poprvé. Čtu kosmonautix hodně často na mobilu, tak jsem si myslel, že za to může Android, ale teď koukám, že to je stejné v Exploreru i Firefoxu.

David
David
9 let před
Odpověď  David

Aha sorry už vidím odkaz na plnou velikost ale zmátlo mně že kliknutím na obrázek se otevře zase jen malá verze.

Martin Gembec
Martin Gembec
9 let před
Odpověď  David

Obrázek jsem do článku úmyslně vložil jen malý a proto jsem nad něj vložil do textu odkaz na plné rozlišení, protože jsem nechtěl zatěžovat systém kosmonautixu tak velkým obrázkem, ale asi se to nemělo hrotit.

Jaroslav Alois
Jaroslav Alois
9 let před

Jupiter je vlastně nedokonalá hvězda, kdyby byl o řád hmotnější mohla být Země “ planetou dvou sluncí „.

Edemski
Edemski
9 let před
Odpověď  Jaroslav Alois

myslíš Slunce a hnědého trpaslíka 🙂

Cateye
Cateye
9 let před
Odpověď  Jaroslav Alois

Třeba nám to druhé slunce zařídí nějaké tajemné monolity, i když mají už šest let zpoždění… 😉

Edemski
Edemski
9 let před

Když kouknu na Rosettu, která má rozpětí 32m, „kostku“ 2.8×2.1x2m, odečtu cca 3m střed a dám 2,5m šířku, tak mi vychází 72,5m2

Edemski
Edemski
9 let před
Odpověď  Edemski

Edit: Stačí se zeptat strejdy 🙂
How big is the spacecraft?
The spacecraft dimensions are 2.8 x 2.1 x 2.0 metres. There are two 14-metre-long solar panels with a total area of 64 square metres. From tip to tip, the spacecraft spans 32 metres.

http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Rosetta/Frequently_asked_questions

Edemski
Edemski
9 let před
Odpověď  Edemski

Edit2: Sem nenapsal, proč to píšu 🙂

V infografice je „NEJVĚTŠÍ SLUNEČNÍ PANELY“ 24m2

Edemski
Edemski
9 let před
Odpověď  Edemski

Edit3 🙂

Takže je to jasný, 3 x 24m2 🙂

http://www.nasa.gov/images/content/553933main_BusJunoResized-full.jpg

Edemski
Edemski
9 let před

Tak ještě do čtveřice Edit 🙂

Takže ta plocha je teď 1155 archů A4 🙂

Martin Gembec
Martin Gembec
9 let před
Odpověď  Edemski

Tak asi bude nejlepší o toho sáhnout a upravit, co půjde a pak to sem nahrát znova 🙂 Chybu jsem udělal v překladu originálu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.