sociální sítě

Přímé přenosy

Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.

    krátké zprávy

    NASA

    Poté, co NASA v loňském roce ztratila přibližně 20 % státních zaměstnanců, plánuje přivést více interních odborníků a snížit svou závislost na dodavatelích.

    Starfish Space

    Americké vesmírné síly udělily společnosti Starfish Space kontrakt v hodnotě 54,5 milionu dolarů na stavbu a provoz zařízení určeného k podpoře vojenských družic na geostacionární oběžné dráze Země.

    SpaceX

    Investor dvou kosmických společností, které vstoupily na burzu v loňském roce, uvedl, že nadcházející primární veřejná nabídka akcií společnosti SpaceX by mohla vyvolat nový zájem investorů v tomto sektoru a zároveň spustit vlnu konsolidace.

    Falcon 9

    Raketa Falcon 9 vynesla 7. února družice Starlink. Stalo se tak poté, co společnost SpaceX dokončila vyšetřování poruchy motoru druhého stupně během předchozího startu rakety o pět dní dříve.

    Quindar

    Společnost Quindar, startup poskytující software pro správu misí provozovatelům družic, byla vybrána společností Starfish Space, která se zabývá servisem družic, k podpoře prvních tří misí družic Otter.

    FAA

    Federální úřad pro letectví schválil plány na starty raket Starship ze startovacího komplexu 39A Kennedyho vesmírného střediska, jelikož SpaceX přesouvá starty raket Falcon 9 mimo tuto rampu.

    Tomorrow.io

    Tomorrow.io získala 175 milionů dolarů na financování DeepSky , družicové konstelace určené ke shromažďování obrovského množství atmosférických dat pro modely umělé inteligence.

    FireSat

    Vývojáři družic pro detekci lesních požárů se posouvají nad rámec pouhého poskytování nezpracovaných dat a přidávají nástroje, které hasičům a výzkumníkům ukazují, kdy družic skutečně přeletí nad oblastmi, které sledují.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    Juno už jen měsíc letu od Jupiteru

    Juno připravená k letu. Zdroj: NASA

    31. května provedla sonda Juno plánovaný korekční manévr před příletem k Jupiteru. A za měsíc, v noci 4./5. července 2016, nás čeká velké finále v podobě navedení sondy na protáhlou oběžnou dráhu kolem Jupiteru. V perijovu se sonda dostane těsně nad oblaka (asi 5000 km) a bude na ni působit nebezpečné prostředí plné nabitých částic. Zvolená dráha jí pomůže se vyhnout nejnebezpečnějším oblastem radiačních pásů. Vědci budou spokojeni, pokud kamery sondy přežijí alespoň 8 obletů. Po prvním průletu 4./5. července se sonda vzdálí a podle simulace NASA Eyes by se k Jupiteru měla dostat opět 27. srpna a 19. října. Zatím se předpokládá, že by sonda mohla obíhat asi dva roky, než by se mise mohla přiblížit k závěru.

    Bude určitě napínavé sledovat úchvatné výsledky této mise. My si ji měsíc před tím nejlepším připomeneme infografikou, kterou připravila NASA, a kterou nabízíme přeloženou do češtiny. Ukazuje, že JUNO je nyní nejvzdálenějším průzkumníkem sluneční soustavy se solárními panely (zde velká verze obrázku na kliknutí).

    Juno infografika. NASA / JPL / Kim Orr / Martin Gembec
    Juno infografika. NASA / JPL / Kim Orr / Martin Gembec

    Zdroj:
    http://www.jpl.nasa.gov/infographics/
    http://www.jpl.nasa.gov/spaceimages

    Hodnocení:

    0 / 5. Počet hlasů: 0

    Sdílejte tento článek:

    Další podobné články:

    Komentáře:

    Odběr komentářů
    Upozornit
    19 Komentáře
    Nejstarší
    Nejnovější Nejvíce hodnocený
    Inline Feedbacks
    Zobrazit všechny komentáře
    Kamil
    Kamil
    9 let před

    má sluneční panely, protože NASA došlo plutonium a není kde vzít nové?

    Vincent Kerman
    Vincent Kerman
    9 let před
    Odpověď  Kamil

    Doporučil bych si přečíst tento článek.
    https://kosmonautix.cz/2016/01/nove-plutonium-po-triceti-letech/

    Spytihněv
    Spytihněv
    9 let před

    Perijov 5000 km. Navíc velké solární panely. Galileo měla perijov kolem 200 000 km a jaderný zdroj. Nebudou takové těsné průlety pro sondu příliš riskantní? Na první pohled to vypadá docela šíleně. Takto blízko se dostalo jen pouzdro JEP a samotná Galileo. Obě ale při sebevražedné akci, takže to se nedá počítat.

    David
    David
    9 let před
    Odpověď  Spytihněv

    Zas tak riskantní to není. Radiační pásy jsou podstatně výš, sonda proletí „dovnitř“ a „ven“ v oblasi pólů, kde je de facto díra. Navíc citlivá elektronika je dobře odstíněná. Solární panely mají zvýšenou ochranu proti radiaci, a na rozdíl od pamětí nebo procesorů je radiace „jen“ postupně degraduje (klesá jejich účinnost).

    Je ovšem naprosto unikátní provádět tak těsné průlety nad planetou této velikosti – s ohledem na graviatci a průměr Jupitera sonda musí letět rychlostí přes 60 km/s (tuto rychlost jí ovšem z velké části udělí sám Jupiter během nadcházejícího měsíce).

    Spytihněv
    Spytihněv
    9 let před
    Odpověď  David

    Díky za upřesnění.

    David
    David
    9 let před

    Měl bych jednu poznámku ohledně infografiky, a sice rozlišení obrázku. Z originálních 2093 x 1371 pixelů se smrsklo na 600 x 401 pixelů a přeložené texty jsou tudíž nečitelné. Práce s překladem tak byla nadarmo. Asi to dělá aplikace pro generování www stránek – a myslím, že to není poprvé. Čtu kosmonautix hodně často na mobilu, tak jsem si myslel, že za to může Android, ale teď koukám, že to je stejné v Exploreru i Firefoxu.

    David
    David
    9 let před
    Odpověď  David

    Aha sorry už vidím odkaz na plnou velikost ale zmátlo mně že kliknutím na obrázek se otevře zase jen malá verze.

    Martin Gembec
    Martin Gembec
    9 let před
    Odpověď  David

    Obrázek jsem do článku úmyslně vložil jen malý a proto jsem nad něj vložil do textu odkaz na plné rozlišení, protože jsem nechtěl zatěžovat systém kosmonautixu tak velkým obrázkem, ale asi se to nemělo hrotit.

    Jaroslav Alois
    Jaroslav Alois
    9 let před

    Jupiter je vlastně nedokonalá hvězda, kdyby byl o řád hmotnější mohla být Země “ planetou dvou sluncí „.

    Edemski
    Edemski
    9 let před
    Odpověď  Jaroslav Alois

    myslíš Slunce a hnědého trpaslíka 🙂

    Cateye
    Cateye
    9 let před
    Odpověď  Jaroslav Alois

    Třeba nám to druhé slunce zařídí nějaké tajemné monolity, i když mají už šest let zpoždění… 😉

    Edemski
    Edemski
    9 let před

    Když kouknu na Rosettu, která má rozpětí 32m, „kostku“ 2.8×2.1x2m, odečtu cca 3m střed a dám 2,5m šířku, tak mi vychází 72,5m2

    Edemski
    Edemski
    9 let před
    Odpověď  Edemski

    Edit: Stačí se zeptat strejdy 🙂
    How big is the spacecraft?
    The spacecraft dimensions are 2.8 x 2.1 x 2.0 metres. There are two 14-metre-long solar panels with a total area of 64 square metres. From tip to tip, the spacecraft spans 32 metres.

    http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Rosetta/Frequently_asked_questions

    Edemski
    Edemski
    9 let před
    Odpověď  Edemski

    Edit2: Sem nenapsal, proč to píšu 🙂

    V infografice je „NEJVĚTŠÍ SLUNEČNÍ PANELY“ 24m2

    Edemski
    Edemski
    9 let před
    Odpověď  Edemski

    Edit3 🙂

    Takže je to jasný, 3 x 24m2 🙂

    http://www.nasa.gov/images/content/553933main_BusJunoResized-full.jpg

    Edemski
    Edemski
    9 let před

    Tak ještě do čtveřice Edit 🙂

    Takže ta plocha je teď 1155 archů A4 🙂

    Martin Gembec
    Martin Gembec
    9 let před
    Odpověď  Edemski

    Tak asi bude nejlepší o toho sáhnout a upravit, co půjde a pak to sem nahrát znova 🙂 Chybu jsem udělal v překladu originálu.

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.