sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Hera)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Neo Space Group

Saúdskoarabská společnost Neo Space Group (NSG) podporovaná suverénním investičním fondem se snaží pronajmout kapacitu na více oběžných drahách, aby posílila své postavení na družicovém trhu, dříve než bude vlastnit a provozovat svou vlastní konstelaci.

Fúze dat

Boeing plánuje předvést technologii senzorové fúze, která by mohla zlepšit vojenské situační povědomí kombinací dat z atmosférických a vesmírných senzorů. Tato fúze dat ze senzorů by mohla být doručena operátorům na zemi nebo pilotům.

SpaceNews

Týdeník SpaceNews, který se zabývá vesmírným zpravodajstvím slaví 18. září své 35. výročí.

Indické projekty

Indická vláda udělila souhlas s řadou velkých vesmírných projektů včetně návratu lunárního vzorku prostřednictvím mise Chandrayaan-4 a prvního modulu vesmírné stanice.

Near Space Network

NASA 17. září oznámila, že udělila kontrakt společnosti Intuitive Machines na podporu Near Space Network. Jedná se o systém, který poskytuje komunikační služby pro mise NASA na oběžné dráze Země a cislunárním prostoru.

Ariane 6

Evropští představitelé tvrdí, že změna softwaru by měla vyřešit problém, který nastal při inauguračním startu Ariane 6 v červenci s horním stupněm.

Space Network Services

Impulse Space oznámila 16. září kontrakt na zajištění dopravy na geostacionární oběžnou dráhu pro družice od francouzského startupu Space Network Services. Byla to první oznámená dohoda o geostacionární službě Impulse Space, která byla představena v srpnu.

U.S. Space Force

U.S. Space Force udělily téměř 45 milionů dolarů Rochesterskému technologickému institutu a Michiganské univerzitě, aby vedly pokročilý výzkum vesmírné energie a pohonu.

Lockheed Martin

Lockheed Martin získal kontrakt v hodnotě 297,1 milionu dolarů na vývoj mapovačů blesků pro budoucí geostacionární konstelaci Národního úřadu pro oceán a atmosféru.
Smlouva nařizuje vyvinout dva letové přístroje a zahrnuje opce na dva další.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

První krok k indickému raketoplánu

Jeho mise má trvat pouze deset minut, ale i přesto je pro druhou nejlidnatější zemi světa velmi důležitá. Dnes, tedy v pondělí 23. května má dojít k prvnímu testovacímu letu prvního indického vesmírného plavidla, které je vybaveno křídly. Jedná se o první krok na dlouhé cestě, na jejímž konci by Indie mohla mít znovupoužitelný kosmický prostředek, který kombinuje funkci raketového motoru a motoru, který využívá kyslíku v atmosféře. Tento první krok spočívá ve vyslání testovacího exempláře na suborbitální dráhu.

Při tomto skoku se budou měřit statistiky chování při hypersonickém letu (nad Mach 5). Ke startu se nepoužije žádná extra sofistikovaná raketa, ale pouze devítitunový motor na tuhá paliva. Ten udělí testovacímu exempláři hypersonickou rychlost, ve které absolvuje vstup do atmosféry – tady se ověří, zda byl navržený tvar dostatečně aerodynamicky stabilní. Tato data budou klíčová pro příští zkoušky, které už mají obsahovat i automatické přistání na ranveji.

Stavba RLV-TD
Stavba RLV-TD
Zdroj: spaceflight101.com/

Testovací projekt je nazvaný RLV-TD (Reusable Launch Vehicle Technology Demonstration) a jeho cílem je vyvinout velké množství systémů, které jsou nezbytné pro vlastní let, ovladatelnost v hypersonických rychlostech, autonomní přistávání, ale i pro využívání vzduchu pro zásobování motoru kyslíkem. Nejvyšší metou celého programu je ověření a validace technologií, které povedou k vývoji plně znovupoužitelného dvoustupňového systému, který by kombinoval systém raketových motorů a tzv. scramjetů.

Konstrukční prvky RLV-TD
Konstrukční prvky RLV-TD
Zdroj: spaceflight101.com

K realizaci takového stroje ale povede ještě dlouhá cesta. Indická kosmická agentura ISRO přišla s tímto nápadem už před více než desetiletím a netajila se tím, že od chvíle, kdy bude program schválen, tak do dvou let dojde k prvnímu startu. Jelikož jsou ale v kosmonautice odklady naprosto běžné, nikoho asi nepřekvapí, že i když projekt dostal v roce 2012 zelenou, první zkouška přichází až nyní. Celý program totiž čelil mnoha zdržením a technickým komplikacím.

Nyní ale stojíme před testovacím letem, který má označení HEX. Jde o první ze série minimálně čtyř zkoušek, které povedou k vývoji znovupoužitelného dvoustupňového nosiče. Při druhé zkoušce bude jiný testovací exemplář shozený z letadla, aby provedl zkušební automatické přistání na ranveji. Třetím krokem má být Return Flight Experiment, který zkombinuje první dvě zkoušky – testovací exemplář odstartuje velkou rychlostí, vstoupí do atmosféry a sám přistane. Čtvrtý test počítá s ověřením náporového motoru scramjet, který by testovací raketoplán urychlil na hypersonickou rychlost a sám se následně vrátil na základnu.

Startovní konfigurace pro aktuální zkoušku
Startovní konfigurace pro aktuální zkoušku
Zdroj: spaceflight101.com

Šest a půl metru dlouhý testovací exemplář pro první zkoušku nemůžeme považovat za prototyp, spíše za zmenšeninu finálního stroje, která má sloužit k osahání technologií. Díky svému tvaru může někomu evokovat amerického bratříčka označovaného jako X-37B. RLV-TD váží 1750 kilogramů a disponuje klasickým delta křídlem a dvojicí zadních pohyblivých ocasních ploch. O tepelnou ochranu před namáháním při vstupu do atmosféry se stará okolo 600 dlaždic tepelné ochrany, které pokrývají břicho stroje. Čumák testovacího exempláře pak pokrývá ochranná struktura z uhlíkových vláken, která odolá teplotám až 1200°C.

Letový profil RLV-TD
Letový profil RLV-TD
Zdroj: spaceflight101.com

Ke startu by mělo dojít dnes okolo šesté hodiny ráno našeho času – v době, kdy většina čtenářů prochází očima tyto řádky už tedy k testu došlo – na konci článku najdete informaci o výsledku zkoušky. Startovat se bude ze základny Šríharikota (zvaná též Satish Dhawan Space Center), která leží na východním pobřeží Indie. Ke startu se použije H9, motor na tuhá paliva o váze 9200 kilogramů. Ten bude hořet po dobu 70 sekund – díky průměrnému tahu 32,5 tuny by měla sestava dosáhnout šestinásobku rychlosti zvuku, přičemž k vyhoření dojde ve výšce 32 – 35 kilometrů.

K oddělení RLV-TD od H9 dojde ve výšce 49 kilometrů, přičemž testovací stroj vystoupá do výšky 70 kilometrů, ve které zahájí kritickou fázi návratu. Zhruba 110 sekund po startu aktivuje RLV-TD svůj manévrovací systém trysek RCS a také ocasní plochy, takzvané elevony. Právě tyto systémy se budou starat o manévrování stroje a udržování jeho správné orientace.

Očekávané křivky sledovaných veličin. Odshora dolů - Rychlost (Mach), výška, úhel náběhu, dynamický tlak
Očekávané křivky sledovaných veličin. Odshora dolů – Rychlost (Mach), výška, úhel náběhu, dynamický tlak
Zdroj: spaceflight101.com/

Celý testovací exemplář je prošpikován senzory teploty a tlaku, kterým bude okřídlený RLV-TD vystaven při návratu do atmosféry. Data se budou posílat do pozemního střediska pomocí dvojice antén. Po překonání výšky 40 kilometrů se aktivuje kormidlo, které zajistí manévrování v závěrečné fázi zkoušky. Zatímco stroj bude během 2,5 minuty zpomalovat na trojnásobek rychlosti zvuku, skloní svůj nos níže k obzoru, aby simuloval přechod do přistávací fáze i sérii manévrů s tím spojených.

Při rychlosti Mach 2,5 se aktivují i senzory protékajícího vzduchu v přední části stroje, které pomohou zpřesnit data o navigaci. V této chvíli už bude RLV-TD manévrovat s pomocí elevonů i kormidla a zamíří do předem vybrané oblasti, čímž prokáže, že by dokázal letět do lokality, kde se nachází ranvej. Zhruba 500 kilometrů od pobřeží RLV-TD zakončí svou misi pádem do oceánu asi 10 minut po startu. Nedá se očekávat, že by ze stroje po nárazu na hladinu něco zbylo a záchrana je proto velmi nepravděpodobná. Data se ale budou odesílat v reálném čase, takže by nemělo dojít ke ztrátě informací.

Při tomto prvním kroku se ověřují ty nejzákladnější konstrukční prvky celého stroje – od tvaru konstrukce až po použitý tepelně izolační materiál. Hodně důležitý bude i výkon manévrovacího systému pro nadzvukový let. Sami indičtí inženýři hovoří o tomto experimentu jako o prvních dětských krůčcích, protože k finálnímu produktu ještě chybí minimálně deset, ale spíše patnáct let. Operační verze má být až pětkrát větší, než aktuálně testovaný kus a měl by poskytnout levné cesty do vesmíru – sami Indové hovoří o zlevnění startů o jeden celý řád.

Tvarovou podobnost RLV-TD s americkým X-37B jsme již zmínili, ale nesmíme zapomínat ani na to, že aktuální zkouška je z technologického hlediska velmi podobná tomu, co vloni předvedla evropská kosmická agentura se svým testovacím zařízením IXV – jen s tím rozdílem, že evropský stroj čelil mnohem vyšším rychlostem – jinak jsou jejich velikosti i hmotnosti téměř shodné.

AKTUALIZACE:
Start se podařil dnes v 7:00 našeho času a podle dostupných informací byl úspěšný. Pokud se časem objeví bližší informace, budeme o nich informovat v samostatném článku.

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/05/rlv-td.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/05/rlv-td-5.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/05/rlv-td-1.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/05/rlv-td-4.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/05/rlv-td-6.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
33 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
BohousB
BohousB
8 let před

Dobrý večer, díky za pěkně zpracovaný článek.

S chutí jsem si ho přečetl. Nevíte prosím, zda bude někde přímý přenos z dnešního ranního startu? Marně po tom pátrám. Pokud přímý přenos nebude, tak doufejme, že bude aspoň záznam.

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpovědět  BohousB

Hezký den,
bohužel jsem se dostal k dotazu až nyní. Záznam bude asi určitě. Minimálně ze startu.

Pospíšil
Pospíšil
8 let před
Odpovědět  BohousB

Tady reportáž NDTV ze startu i se záznamem startu z povzdálí
http://www.ndtv.com/india-news/india-all-set-to-launch-its-own-space-shuttle-today-1408943

Pospíšil
Pospíšil
8 let před
Odpovědět  Pospíšil
Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpovědět  Pospíšil

Díky moc za odkazy!

Vojta
Vojta
8 let před

A pak, že jsou raketoplány neefektivní. Zrovna jsou ve fází vývoje až částečného operačního nasazení čtyři typy, pokud se nepletu a počítám X-37B, IXV a nákladní verzi DreamChaseru. Jen to nesmí být obluda velikosti dopravního letadla. Uvidíme, jak si povedou v konkurenci s motorickým přistáváním návratové kapsle. Jak je na tom vůbec Skylon respektive jeho motor Sabre? Dlouho jsem o něm neslyšel, Reaction Engines Limited poslední dobou moc novinek nevypouští.

gg
gg
8 let před
Odpovědět  Vojta

Ale což o to, vymyslet se dá hromada věcí. Představte si třeba letoun startující horizontálně (třeba na kolejích?) s rozumnou vzletovou hmotností, který má náporové motory na křídlech a raketové motory vzadu, vzlétne do stratosféry, zamíří šikmo vzhůru, urychlí se na 3-4 km/s (větší separační rychlost, než má Falcon 9, srovnatelná s Atlasem V) a mimo atmosféru vyhodí z nákladového prostoru jednoduchý horní stupeň se samotným nákladem. Pak se zanoří zpět do atmosféry, zase zapne náporové motory a vrátí se zpátky na letiště.

Tepená ochrana? Nemusí být extrémní, návrat z 3,5 km/s se dá zvládnout mnohem levněji. Náporové motory? Umíme, známe. Raketové motory? Stačí něco na způsob Merlinů. Horní stupeň? Ideálně něco na způsob horního stupně Falconu 1, a celý systém optimalizovaný na cenu (třeba samotlakovaný výtlačný systém s kyslíkem a metanem).

No a teď ještě přesvědčte nějakou vládu, že chtějí dlohodobě ušetřit hromadu peněz… :-p

roman.hronza
roman.hronza
8 let před
Odpovědět  gg

Normálně jsem se do toho „zamiloval“ 🙂

maro
maro
8 let před
Odpovědět  gg

Na technologii hypersonických raket, či střel s náporovými motory se velice usilovně pracuje ve vojenské oblasti. Kdo by nechtěl střelu, která letí rychlostí 6 machů a která nese jen osminu nebo devítinu hmotnosti pohonných hmot proti běžné raketě, protože těžké okysličovadlo (přímo kyslík) si bere přímo z atmosféry? Jde jen o to to přesně uřídit při přeletu velkých vzdáleností.

maro
maro
8 let před
Odpovědět  maro

… Scramjet …

gg
gg
8 let před
Odpovědět  maro

Na mnou prezentovaný koncept nepotřebujete ani ten scramjet. Stačí náporový motor pro dosažení Mach 3 (umíme) a pak dosáhnout Mach 10-14 raketovým motorem (taky umíme, delta V je kolem 2,5 km/s). Kromě toho se pak neřeší žádný dvojrežimový provoz ani nic podobného – zde u náporového motoru stačí i slabší tah, chcete se jen dostat do patřičné výšky a rychlosti, u raketového motoru pak zase chcete tah větší k omezení gravitačních ztrát. Taky si všimněte, že ty raketové motory navíc můžou mít „výškové“ trysky, což zase omezuje potřebu extrémních tlaků v komoře pro obstojný výkon – motory budou levnější, nebo budou mít větší životnost, nebo oboje. Nemusejí odlepit letoun od zemského povrchu vertikálně.

maro
maro
8 let před
Odpovědět  maro

gg: Z těch 2,5 km/s na 7,5 km/s je ještě pořád hrozně daleko a tedy raketa potřebuje mít ještě hodně paliva a okysličovadla na urychlení na orbitální rychlost.

gg
gg
8 let před
Odpovědět  maro

Zaprvé to má být 3,5 km/s, ne 2,5 km/s (rozmyslete si!), zadruhé třeba Falcon 9 pracuje s menší separační rychlostí, a přitom stejně dosahuje poměru hmotnosti nákladu a druhého stupně kolem 0,17, takže bych zas až tak černě neviděl. Je možné, že ekonomické optimum bude mírně výše než na 3,5 km/s, ale o moc to asi nebude, jednak kvůli velké hmotnosti rozumného návratového okřídleného stupně, jednak kvůli limitům levné tepelné ochany. Ani jedno z toho totiž nebudete chtít překročit. Kromě toho palivo a okysličovadlo vyjdou skoro zadarmo, v porovnání s ostatními věcmi.

maro
maro
8 let před
Odpovědět  maro

gg. Nejde o to, že palivo a okysličovadlo vyjdou skoro zadarmo. Jde o to, že se musí s sebou tahat a hlavně urychlovat. Proto je obrovský rozdíl, jestli je ho jen jedna osmina hmotnosti, nebo ne.

Amper
Amper
8 let před
Odpovědět  gg

Neni potreba, Darpa uz na identickem projektu pracuje pod nazvem XS-1. Pozadavek je 10 letu v 10 dnech a nosnost 1800kg na drahu na orbitu tj. druhy stupen. Vzhledem k tomu co se da v soucasnosti nacpat do cubesatu a tomu ze to plati Darpa je jista jen jedna vec – vysledek bude skoro jiste „zelenej“

gg
gg
8 let před
Odpovědět  Amper

„Identickém“…modulo mnohem menší velikost a absenci náporových motorů pro efektivnější provoz prvního stupně i menší zátěž raketových motorů?

Raton
Raton
8 let před
Odpovědět  Vojta

Reaction engines koncom roka 2015 zabezpecili financovanie dalsieho vyskumu, BAE systems investovali £20,6M, naproti ziskaniu 20% ucasti vo firme. K tomu UK prislubila grant vo vyske £60M. Podla poslednych updatov by chceli mat funkcny prototyp motora do konca dekady, lietajuci exemplar Skylon-u cca do 2025.

Indicky raketoplan zatial testuje ovladanie a spravanie sa navrhnuteho konceptu, zatial bez motorov, „krmiacich“ otvorov pre zber kyslika pripadne motorov. Usudzujem z clanku a obrazkov vyssie. Mozno testuju motor oddelene. No z vyssie uvedeneho materialu (so zohladnenim 4 rokov od zaciatku projektu)to vyzera skor na prve letove skusky, testovanie materialov a podobne.

Spytihněv
Spytihněv
8 let před

Indie je země neuvěřitelných kontrastů.

gg
gg
8 let před
Odpovědět  Spytihněv

To skutečně je, dokonce i uvnitř samotné kosmonautiky:comment image 😀

Dan
Dan
8 let před
Odpovědět  gg
gg
gg
8 let před
Odpovědět  Dan

„The story behind this image is a classic example of that supposedly unique Indian concept of Jugaad- a word that typically means ‚an ingenious and inexpensive hack‘.“

Tak jiné národy by se s nimi asi dost hádaly. Geniálních technických řešení najdete ve spoustě zemí hromady.

maro
maro
8 let před
Odpovědět  Dan

Udělali to prostě chytře a extrémně levně. Jinde by třeba vymýšleli plastovej náklaďák 🙂

Jakub
Jakub
8 let před

škoda že tu nejsou články o těch malých raketách

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpovědět  Jakub

Které malé rakety máte na mysli?

Jakub
Jakub
8 let před
Odpovědět  Dušan Majer

třeba tato raketa https://www.youtube.com/watch?v=bDoh8zQDT38
myslím sondážní rakety

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpovědět  Jakub

Je to tím, že je to tak trochu na okraji kosmonautiky. Sondážní rakety mají určitě svůj význam, ale informace o nich nejsou tak „důležité“ ve srovnání s jinými aktuálními tématy.

Jakub
Jakub
8 let před
Odpovědět  Jakub

tak ono je to váš blog co vám budu do toho radit

roman.hronza
roman.hronza
8 let před

Nemá někdo záběry toho, co zbylo po přistání? Podle videa mělo být docela měkké“ 😉

Dan
Dan
8 let před
Odpovědět  roman.hronza

Ono je nějaké video z dosednutí? Jediné, co jsem našel je názorná animace, ale tam teda dosedá jako do peřinek.

roman.hronza
roman.hronza
8 let před
Odpovědět  Dan

video animované 🙂

Racek
Racek
8 let před

Jak Čína, tak i Indie byly po tisíciletí u špičky pokroku vědy. Po 400 stech letech temna jdou zas nahoru. Oběma fandím, jen se obávám, že problémy spojené s rostoucím počtem obyvatel postupně zardousí nadějné vyhlídky jejich rozvoje. Čína se pokuší už dlouho něco dělat, Indie ovšem již brzo překoná Čínské počty a moc v tom nedělá. No jo, ten ošklivej Malhus, že ano.

https://kosmonautix.cz/2016/05/23/prvni-krok-k-indickemu-raketoplanu/