Máme za sebou další týden. I tentokrát se v kosmonautice událo mnoho zajímavých věcí. Je příjemné pozorovat, jak se změnila situace z doby prvních dílů Kosmotýdeníku, kdy bylo občas obtížné najít tři události hodné sepsání. Nyní už je to skutečně výběr toho nejzajímavějšího, co nám uplynulých sedm dní přineslo. Dnes se podíváme na ambiciózní plán společnosti OneWeb, která chce během pár následujících roků vynést 900 satelitů na orbitu. Další zajímavou zprávou jsou dokončené letové díly rakety SLS, nebo přípravy na premiérový start na kosmodromu Vostočnyj. Přeji hezkou neděli a dobré čtení.
OneWeb a Airbus postaví 900 satelitů
Na hranici Kennedyho kosmického střediska na Floridě by měla začít růst továrna, kterou společně zakládají společnosti OneWeb a Airbus. V této továrně se nechystá nic menšího, než masová výroba komunikačních satelitů. Cílem této velké produkce má být to, že od roku 2019 bude internet dostupný po celém světě s vysokou rychlostí a to i v oblasti oceánů a v polárních oblastech. Jak toho dosáhnout? Společnost OneWeb představila svůj plán v úterý. Dle představených informací se počítá s výrobou až patnácti satelitů týdně.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Ambiciózní plán počítá s produkcí 900 satelitů, které budou obíhat na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 1200 km a budou tvořit propojenou síť, která pokryje povrch planety internetem o rychlosti 10 TB za sekundu a to kdekoli. Takový projekt by však nešlo realizovat za použití stávajících postupů výroby satelitů a jejich současné konstrukce. V současnosti se návrh a výroba každého satelitu provádí v řádu let a je velmi drahá. I když se mnohé společnosti pokouší o prvky sériové výroby i u velkých satelitů, třeba u společnosti Intelsat, stále je každý kus v podstatě originál. V nové továrně by měl jeden satelit vzniknout každých osm hodin. Právě společnost Intelsat na výzvu OneWeb slyšela a přislíbila, že se postará o řízení této flotily na orbitě výměnou za poskytnutí nových technologií a postupů.
Zdroj: https://airbusdefenceandspace.com/
OneWeb by samozřejmě sám nedokázal takový projekt rozjet, protože mu schází zkušení odborníci a know how. Spojil se proto s francouzskou firmou Airbus, která má s výrobou satelitů své zkušenosti. Chtějí si navzájem vyměnit své poznatky a společně zainvestovat do tohoto plánu. Airbus využije své zkušenosti ze sériové výroby letadel. Také prvních deset experimentálních satelitů této velké série vznikne v továrně Airbusu v Toulouse ve Francii. Mezitím bude postavena továrna u Kennedyho kosmického střediska, kde poté proběhne výroba zbylých 890 satelitů. Továrna je stavěna na Floridě proto, že jsou zde vhodní zaměstnanci, kteří budou v továrně potřební. Stát Florida dokonce dal firmě OneWeb pobídku 20 milionů dolarů za to, aby továrna stála právě na Floridě. Díky továrně nalezne práci 250 inženýrů. Během stavby se proinvestuje 85 milionů dolarů.
Satelity mají využívat shodné díly a každý má být totožný s ostatními. Přesto si mají zachovat absolutní spolehlivost a preciznost výroby. Váha má být kolem 150 kilogramů. Ponesou dvojici solárních panelů a budou vybaveny iontovým motorem pro korekce dráhy. O vynesení takového ohromného počtu satelitů se má postarat zejména raketa Sojuz. Společnost si objednala zatím celkem 21 startů a to ze čtyř kosmodromů. Bude se startovat jak z francouzského Kourou, tak z ruských kosmodromů Bajkonur, Plescek a Vostočnyj. Sojuz má být schopen vynést 32 až 36 satelitů najednou. Celkem se tato raketa postará o vynesení sedmi set satelitů. Zbylé dvě stovky budou sloužit jako záloha a o jejich vynášení by se již měl starat nový dopravní prostředek od společnosti Virgin Galactic: LauncherOne. Jedná se o systém postavený na Boeingu 747, který vynese malou raketu do výšky, tam ji uvolní a raketa se postará o dopravu nákladu na oběžnou dráhu. Tento systém by Virgin Galactic měla začít zkoušet v roce 2017. LauncherOne má zatím objednáno 39 startů a má startovat jak z domovského kosmodromu Virgin Galactic Space Port America v Novém Mexiku, tak také z letiště v Mojave, nebo z floridské přistávací ranveje, která sloužila původně raketoplánům. Celý systém má šibeniční termín dokončení, který se vše točí kolem roku 2020.
Po dokončení celého systému, který se bude skládat z 648 aktivních satelitů (zbytek bude záložní) na celkem dvaceti mírně rozdílných orbitálních drahách, by měl poskytovat rychlý a levný internet po celém světě. Společnost OneWeb plánuje, že by internet měl být dostupný pro 90% obyvatelstva Země a pro veškeré operace jednotlivých států po celém povrchu planety. Jistou hrozbou zůstává, že v případě nehody by se na orbitě mohlo vytvořit značné množství kosmického odpadu. Ten by sice kvůli nízké orbitální dráze neměl zůstat nad naší planetou dlouho, ale i tak to klade na řízení celého roje značné nároky.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Kosmický přehled týdne:
Ve svařovacím centru Vertical Assembly Center určeném pro výrobu centrálního stupně rakety SLS byl dokončen první letový kus. Jedná se o válec, který je umístěn hned nad motorovou sekcí rakety, kde budou umístěny čtyři motory RS-25. Tento konkrétní kus by se měl vydat jako součást SLS Block 1 na misi EM-1 v roce 2018, při které bude nepilotovaná loď Orion vynesena k obletu Měsíce. Už dříve byly ve svařovacím centru dokončeny jiné díly, ale všechny byly zatím jen testovací. Tento je první letový. Nyní čekají segment strukturální a kvalitativní testy. Mezitím budou dokončeny další díly centrálního stupně. Celý první stupeň by měl být dokončen letos v létě. Samozřejmě pouze svařování jednotlivých segmentů. Dalším letovým kusem, který byl tento týden dokončen, je jeden z pěti bloků pomocného urychlovacího motoru SRB. Dva tyto motory na pevné pohonné látky pomohou raketě vzlétnout. Bloky SRB vyrábí firma Orbital ATK .
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Již 27. dubna by se nový ruský kosmodrom Vostočnyj měl dočkat premiérového startu. Díky blížící se premiéře začíná houstnout frekvence videí a fotografií z místa. Pokusíme se vám je zde shrnout. Z kosmodromu bude jako první startovat desítkami let zkušeností prověřená raketa Sojuz ve verzi 2-1A. Náklad budou tvořit družice Michail Lomonosov, Aist-2D a nanosatelit SamSat-218. Ukládání této sestavy pod aerodynamický štít si můžete prohlédnout zde a zde. Na kompletní raketu poté čekal vývoz na startovací rampu. Nyní už raketa čeká na startovací rampě. Zde ještě můžete vidět video z přípravy. Start pro vás budeme živě česky komentovat a budete jej moc sledovat zde. Čas startu je pro Evropany trochu nepříznivý – 3:45 SELČ.
O start by se dnes ve 23:02 SELČ měl pokusit jiný Sojuz 2-1A a to ten, který měl startovat již v pátek. Sojuz 2-1A s evropským environmentálním satelitem Sentinel 1B musel být dvakrát odložen a to kvůli silným poryvům větru. Start pro vás budeme živě česky komentovat a můžete jej sledovat zde. Startovat se bude z evropského kosmodromu Kourou v Jižní Americe.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Vehicle Assembly Building na Kennedyho kosmickém středisku se zřejmě dočká dalšího nájemce, kterým by měla být zkušenostmi ostřílená firma Orbital ATK. Společnost by ráda využila pozůstatky po programu Apollo a raketoplánech, konkrétně krom jednoho místa v budově také jednu mobilní odpalovací plošinu. ATK by zde ráda připravovala svoji novou velkou raketu, o které se zatím ví jen to, že první stupeň bude tvořen velkým motorem na tuhé pohonné látky a druhý stupeň bude na kapalné pohonné látky. Nabízí se srovnání s raketou Ares 1, nebo s návrhem rakety Liberty. V obou případech se na výrobě podílela právě společnost Orbital ATK. Nová raketa by měla konkurovat ve vynášení vojenských zakázek společnosti ULA a nyní i SpaceX. Pronájem VAB je součástí plánů NASA na oživení celého kosmodromu a právě jedno ze čtyř montážních sil, které jsou ve VAB nabídla již v roce 2015 k pronájmu. ATK výběrové řízení vyhrála.
Přehled z Kosmonautixu:
Právě uplynulý týden jsme na Kosmonautixu začali poněkud zostra, když jsme vám zprostředkovali návrh ruských vědců o doručení jaderné hlavice na okolo prolétající asteroid Apophis. I tento týden jsme sledovali první stupeň Falconu 9, který jako první přistál na plovoucí plošině. Tentokrát jsme sledovali jeho cestu z přístavu do montážní haly na KSC. Čínská mise sondy Shijian-10 skončila úspěšným přistáním, přečtěte si více. Podívali jsme se také na dvě dobré zprávy, které se týkají evropských misí Bepi Colombo a JUICE. Naopak nepříliš povzbudivé zprávy přišly z Japonska. Osud mise Hitomi (Astro-H) je s velkou pravděpodobností zpečetěn. Velký ohlas způsobil článek o novém kroku k pokročilým elektrickým motorům. 3D tisk se již bezpečně usazuje v kosmickém průmyslu. Podívali jsme se na turbočerpadla vyrobené touto technologií pro metanové motory.
Snímek týdne:
Tentokrát bude snímek týdne uměleckého rázu. Nemusíte se však obávat velkých jmen tvůrců staré Evropy. Podíváme se totiž na umění na jiné planetě. Vozítko Curiosity má tento týden v plánu vrtat. Před vrtáním je však potřeba očistit místo drátěnými kartáči, které má vozítko ve výbavě. Při čištění tak trochu neplánovaně vzniklo zajímavé marsovské graffiti. Co my víme, třeba bude v budoucnosti za prvního umělce tvořícího na Marsu považováno právě vozítko Curiosity.
Zdroj: https://lh4.googleusercontent.com/
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://www.nasa.gov/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://www.trbimg.com/img-56fc6f62/turbine/os-oneweb-satellite-hiring-20160330
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/04/AERIAL-SW-sign-cropped.jpg
https://airbusdefenceandspace.com/wp-content/uploads/2015/06/oneweb_satellite_image-910×1024.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/04/Small-Sat-Thruster.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/full_width_feature/public/thumbnails/image/vac.png?itok=a0K9Chxz
http://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/full_width_feature/public/thumbnails/image/em-1_aftmovetocast_2_0.jpg?itok=FDyM7CRd
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/04/25943310101_0ea5a239c0_k.jpg
https://lh4.googleusercontent.com/-3ANK-0q_TyE/VxtS8D1NS8I/AAAAAAAAbRw/K9TSSGHqCVANoiO_HcniFpZamglnjD2aACL0B/w600-h491-no/gra1319.jpg
Neví někdo kolik si účtují za start Sojuzu ? Mám na mysli jen nosič (pro náklad zákazníka).
Za start Sojuzu jsem někde viděl částku 76 milionů dollarů(1,8 miliardy korun), ovšem je celkem pravděpodobné, že je to částka za pilotovaný let, proto v tomto případě bude asi nižší.
Co přesně znamenalo v minulosti „klíč na start?“ Případně co to znamená dnes? To by možná vydalo na samostatný článek…
Povel „Klíč na start!“ znamenal (a dosud znamená), že vedoucí startu otočí speciálním klíčkem v příslušném slotu na svém pultu a tím aktivuje startovní sekvencer, který se pak stará automaticky o další kroky před startem.
Klíč na start se používá u startů derivátů R-7 a Protonů, má podobu skutečného klíčku s kulatou hlavou a kulatým dříkem s jedním malým výstupkem. Spatřit jej je možné třeba tady. U Protonů si nejsem jistý, ale u derivátů R-7 se tento úkon plní cca 6 minut před startem.
Aha, na obrázku je na panelu napsáno „ključ na start“, (vpravo zaderžka puska???) vlevo ještě jeden nečitelný nápis. Zdá se, že jsou tam tři podobné sloty, takže do každého přijde nějaký klíč? A jeden z těch klíčů, „ključ na start“ tedy česky znamená něco jako startovací klíč?
Ten web jsem nadhodil jen jako ilustraci podoby toho klíče, řekl bych, že ta fotka konzoly s těmi sloty je z nějaké modernější ICBM. U R-7 je skutečně jenom jeden klíč, jeho slot je krásně vidět přibližně uprostřed na téhle (pravda už trochu obstarožní a dávno nepoužívané) konzoli. A „Ключ на старт“ znamená „klíč na start“, míněno jako povel. Nevím, jestli má ten startovní klíč nějaký specifický název, Sověti si na to moc nepotrpěli…
Jde o skutečný klíč, který se zasune do ovládacího stolu.
Neměl na satelitní internetovou síť ambice i Elon Musk? Já měl za to, že to je jeho projekt … ale to by tam pak nefigurovaly Sojuzy, že jo … to jsem z toho blázen 🙂
One Web je řekněme konkurenční projekt, SpaceX chystá něco podobného. Bude to jistě velmi zajímavý „závod“.
Doufám, že si kluci uvědomují, že máme jen jednu planetu … na druhou stranu konkurence vždycky trhu prospěla, nikdy naopak … koneckonců SpaceX je toho důkazem 🙂
K dílům rakety SLS:
– vyrobený letový válec centrálního stupně je přímou součástí motorové sekce http://www.nasa.gov/centers/marshall/images/content/757415main_SLS_Core_stage_cutout_4_2400x1800.jpg
– v dubnu byly svařeny dva tyto válce – kvalifikační a letový, přičemž na strukturální testy v MSFC bude odeslán kvalifikační exemplář
– momentálně probíhá plnění zadního segmentu motoru SRB tuhým palivem
K pronájmu části VAB firmě Orbital ATK:
– jde o sekci High Bay 2, která je na fotografii v článku (pořízené ze směru startovních ramp) z opačné strany. High Bay 2 je vidět v tomto článku: http://spaceksc.blogspot.cz/2012/06/other-side.html
Díky za doplnění. 🙂
Fotografie plnění zadního segmentu motoru SRB pro EM-1 tuhým palivem
http://www.orbitalatk.com/news-room/feature-stories/EM1_Casting/default.aspx?prid=137