Čínský průzkumník hlásí návrat

Nepilotovaná sonda Shijian-10 odstartovala 5. dubna na raketě CZ-2D, usadila se na nízké oběžné dráze ve výšce 250 kilometrů a začala provádět připravené experimenty, které měly prozkoumat účinky mikrogravitace na nejrůznější objekty. Po necelých dvou týdnech přišel čas na plánovaný návrat. Kabina vážící tři a půl tuny dosedla v pondělí v 10:30 našeho času do čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Na zemi přistála pouze návratová kabina chráněná tepelným štítem. Orbitální úsek setrval na oběžné dráze a ještě provádí některé dodatečné experimenty, které nevyžadují návrat vzorků na Zemi.

Místo přistání návratové kabiny Shijian-10

Místo přistání návratové kabiny Shijian-10
Zdroj: spaceflight101.com

Celkem bychom na sondě Shijian-10 (též zkráceně SJ-10) našli 19 vědeckých experimentů, jejichž tématický rozsah byl velmi široký – od studování fyziky kapalin a hoření ve stavu mikrogravitace, přes materiálové inženýrství a biotechnologii až po sledování účinků mikrogravitace a záření na rostliny a zvířata. U některých experimentů jsme se již dočkali prvních, základních výsledků.

Za zmínku stojí hlavně experiment, při kterém vědci umístili do bedny s rozměry mikrovlnné trouby zhruba 6 000 myších embryí. Podle zveřejněných záběrů z kamery, která zabírala dění uvnitř experimentu se zárodky vyvíjely velmi podobně, jako kdyby byly na Zemi. Zhruba desetina z embryí, tedy zhruba 600 kusů přešlo během 72 hodin od startu z fáze, kdy byla tvořená pouze dvěma buňkami do rané fáze embryonálního vývoje, takzvané blastocysty. Podle vědců z Čínské akademie věd je tato časová křivka shodná s tím, co bylo pozorováno na Zemi.

Embrya před a po - ke změně z dvoubuňkového shluku v blastocysty došlo během 80 hodin po startu

Embrya před a po – ke změně z dvoubuňkového shluku v blastocysty došlo během 80 hodin po startu
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Kamera pořizovala snímky embryí každé 4 hodiny a vědci tak mohli sledovat vývoj zárodků, které plavaly ve výživném roztoku. Podle prohlášení čínských specialistů se jedná o první experiment, který prokázal, že se zárodky savců mohou ve stavu beztíže „kompletně vyvíjet“. Je jasné, že sledovaný vzorek byl pořád relativně malý, zaměřil se pouze na jeden živočišný druh a na jedinou (byť velmi důležitou) vývojovou fázi, ale i tak jde o krok vpřed. Kdo ví, možná se jedná o jeden z prvních kroků, které jednou pomohou lidem vyrazit na opravdu dlouhodobé cesty vesmírem spojené například s kolonizací jiných planet.

Transport návratové kabiny Shijian-10

Transport návratové kabiny Shijian-10
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Ale to je samozřejmě ještě hodně daleko, vraťme se tedy zpátky do reality. Vědci nyní přepraví experiment s embryi do laboratoře v Pekingu pro detailnější analýzu. Při ní se bude podrobně studovat, jak rychle se zárodky vyvíjely, ale také zda nedošlo ke změně jejich genů či proteinů.

Celkem se v návratové kabině na zemi vrátilo 11 experimentů a všechny byly podle prohlášení zpravodajské agentury Xinhua v dobrém stavu. Na palubě bychom našli i experimenty studující, jak se pevné materiály a drátěná izolace ve vesmíru zapalují a jak probíhá jejich hoření. Další pokus studoval účinky kosmického záření na molekulu DNA v zárodcích bource morušového. Na palubě byl i společný čínsko-evropský experiment, který studoval, jak jsou v zemské kůře rozložena ropná ložiska. Šest vzorků ropy, každý o objemu jednoho mililitru je uloženo v titanovém válci a stlačeno na 500x vyšší tlak, než jaký je u hladiny moře. Cílem je nasimulovat podmínky,kterým jsou ropná ložiska vystavena ve velkých hloubkách. Cílem je pochopit, jak teplota ovlivňuje schopnost pohybu molekul v ropě.

Experimenty pro misi Shijian-10

Experimenty pro misi Shijian-10
Zdroj: spaceflight101.com

Mise SJ-10 byla již 24. projektem, kdy se čínská sonda s experimenty vrátila zpět. Program započal v sedmdesátých letech a zatím pouze jediná mise skončila neúspěchem kvůli selhání nosné rakety. Styl této mise (umístění experimentů do návratové kabiny, která se po několika dnech ve vesmíru vrátí a měkce přistane) je velmi podobný tomu ruskému programu Foton (materiálové experimenty) a Bion (biologické experimenty).

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/04/135290254_14609857951401n.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/81/2016/04/128907127_14609804141641n.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/04/embryos.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/04/135290254_14609857952161n.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/81/2016/04/2016041821080050_9178.jpg

Čínský průzkumník hlásí návrat, 2.4 out of 5 based on 22 ratings
Pin It
(Visited 1 666 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.4/5 (22 votes cast)
(Visited 1 666 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


8 komentářů ke článku “Čínský průzkumník hlásí návrat”

  1. Spytihněv napsal:

    Pěkně vytuněná kabina 🙂 Myslím tu zajímavou černou barvu. Skoro jako by na sobě měla nějaký návlek.

  2. Racek napsal:

    Přátelé, měl bych dotaz. Z fotografií předpokládám, že tyhle kapsle asi nejsou derivátem Shenžou, vypadají příliš malé. Mohou to být přistávací moduly, které číňané používali někdy od 80 tých let pro špinážní a jiné účely, vč. tehdejšího programu vyslání kosmonauta? Děkuji

Zanechte komentář

You must be logged in to post a comment.