Název dnešního článku jsme si vypůjčil z rozhovoru, který vedl portál spaceflightnow.com s vědeckým ředitelem ESA Alvaro Gimenézem, do jehož pravomocí spadá nepilotovaný průzkum Sluneční soustavy. Jeho výrok je samozřejmě myšlený v nadsázce a s humorem, přesto je z něj cítit, že Evropská kosmická agentura opravdu stojí o to, aby se mohla podílet na zatím nepojmenované americké misi (zatím s pracovním názvem Europa Clipper nebo Europa Multiple-Flyby Mission), která se na cestu nevydá dříve, než v roce 2022. Už v dubnu loňského roku jsme psali o tom, že ESA bez váhání přistoupila na neoficiální nabídku NASA spolupodílet se na přípravě mise k jupiterovu ledovému měsíci Europa. Realizace ale bude velmi složitá – paradoxně proto, že jde o velmi prestižní misi.

Mise k Europě byla Národní vědeckou radou v roce 2011 doporučena NASA jako druhý hlavní cíl jejího snažení – hned po přípravě mise, která by měla odebrat vzorky z Marsu a dopravit je na Zemi. Tento ledový svět by měl totiž pod mocnou ledovou krustou ukrývat globální oceán hluboký desítky kilometrů. Některé teorie hovoří o tom, že by zde teoreticky mohl existovat život.

Původně se počítalo s tím, že misi k Europě vynese do vesmíru raketa Atlas, ovšem rýsuje se velmi zajímavá možnost na využití rakety SLS. Ta by díky své velké nosnosti umožnila zkrátit přeletovou dobu z pěti na dva roky. Sonda čerpající elektrickou energii ze solárních panelů by pak vstoupila na oběžnou dráhu kolem Jupitera a v dalších měsících by minimálně 45x prolétla kolem Europy, kterou by tak mohla detailně prozkoumat pomocí přístrojů, které byly vloni vybrány.

Celá situace se částečně zkomplikovala tím, že zákonodárci po návrhu republikána Johna Culbersona z Texasu nepřiklepli pro příští rok na tuto misi původně plánovaných 30 milionů dolarů, ale rovnou 175 milionů. Podmínkou ale je, že sonda musí disponovat přistávacím modulem. Pokud započítáme i aktuální injekci, tak Kongres už za poslední 4 roky na tuto misi uvolnil 430 milionů dolarů.

Zakomponování landeru překvapilo i NASA, která sice s přistávacím modulem pro Europu počítala, ale až v nějaké další misi, tedy poté co tato připravovaná mise zjistí nějaké bližší údaje. Někteří odborníci se netají tím, že považují za riskantní vyslat k relativně neprobádanému tělesu sondu za několik miliard dolarů, která bude hned v „plné polní“.

Celková cena americké sondy by se podle současných odhadů měla pohybovat okolo dvou miliard dolarů – do této ceny přitom není zahrnutý lander ani evropský podíl. Evropa přitom plánuje, že by její subsonda mohla stát až půl miliardy euro. Jenže, kdo by čekal, že se Evropa bude podílet jen nějakým vědeckým přístrojem, ten by byl na omylu. ESA chce v téhle smělé a prestižní misi hrát větší roli.

Evropa už vypracovala dva velmi předběžné návrhy, které ukazují, jakým směrem by se mohl další vývoj ubírat. První z nich navrhuje vytvoření sesterské družice o váze cca. 250 kilogramů, která by se po příletu k Jupiteru oddělila od americké mateřské sondy. Evropská sonda by pak prolétávala kolem ledové Europy, ale i vulkanicky aktivního měsíce Io – svá data by mohla pořizovat nezávisle na americké straně, ale spíše připadá v úvahu spolupráce obou strojů.

Druhou možností je pak to, že by se evropská část oddělila od americké a ve velké rychlosti narazila na povrch Europy. Takový penetrátor by vytvořil kráter, což by odhalilo podpovrchové vrstvy. Ty by pak na dálku prozkoumala americká sonda. Je ale potřeba poznamenat, že jde jen o předčasné návrhy a je docela možné, že odborníci vymyslí i jiné varianty.

O lander samotný by se měli starat odborníci z JPL a tady se dostáváme k největšímu současnému „problému“. Na sondu by podle výpočtů mělo jít připevnit až 250 kilogramů dodatečného nákladu, tedy lander, nebo evropskou subsondu, ovšem s největší pravděpodobností nikoliv oboje. Gimenéz však v již zmíněném rozhovoru zcela jasně říká: „Máme zájem a jsme připraveni“.

Evropa nyní čeká na oficiální pobídku od NASA, aby se do programu zapojila, což by mělo přijít během letošního roku. Dalo by se říci, že jde v podstatě pouze o formalitu, protože neoficiálně byla Evropa ke spolupráci přizvána už vloni. ESA by přitom svou případnou sondu mohla zařadit mezi střední mise podle plánu Cosmic Vision, který evropské nepilotované sondy dělí na malé, střední a velké projekty.

Už nyní se ale ukazuje, že bude poměrně složité obě mise skloubit dohromady. Evropa by ráda připravila „něco velkého“, ale pro takový velký projekt zřejmě nebude na sondě dost místa. Celý program je v režii Spojených států a Evropa proto musí čekat a nemůže si klást podmínky. Je také velmi nepravděpodobné, že by se Američané, potažmo JPL vzdali možnosti stavět lander pro Europu a přepustili tuto prestiž Evropě. Upřímně řečeno takové řešení sice vypadá elegantně, ale naráží na problém, že za půl miliardy euro, které je ESA ochotná do programu vložit, by se ani lander postavit nedal. Bude tedy jistě velmi zajímavé, jak se celý mimořádně prestižní program rozvine.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://cdn.slashgear.com/wp-content/uploads/2014/03/europa-820-820×420.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/01/PIA00502.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4a/Europa_Mission_Transparent.png
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/15-104b.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/34/EuropaClipper.jpg