Právě vychází poslední Kosmotýdeník s datem k roku 2015 a zároveň první roku 2016. I tentokrát se podíváme na zajímavé události, které formovaly právě uplynulý týden v kosmonautice. Závěr roku nebyl plný kosmických událostí, mnozí odpočívali a i v agenturách byl cítit menší útlum. Avšak v Číně se pracovalo na plno, podíváme se proto na poslední start minulého roku, který vynesl čínský satelit Gaofen 4. Prozkoumáme i dění ve SpaceX, odkud pronikají zprávy o stavu prvního stupně, který se vrátil, a nejsou to vůbec špatné zprávy. Nevynecháme ani další události a nabídneme i pravidelný souhrn toho, co jsme během týdne napsali na Kosmonautixu. Hezkou neděli a dobré čtení.
Čínský hlídač na GEO
Zdroj: Youtube
O poslední start roku 2015 se postarala Čína, i když ve stínu velkých událostí kolem Falconu 9 jej zaznamenal jen málokdo. Přesto si zaslouží několik slov. Již čtvrtý satelit řady Gaofen se v 16:04 GMT, 29. prosince vydal z kosmodromu Xichang v jihozápadní provincii Číny S‘-čchuan na vrcholu rakety Dlouhý pohod 3B na svoji cestu. První tři satelity Gaofen mířily na nízkou orbitální dráhu a byly zaměřeny zejména sledování proměn životního prostředí, vyhledávání nerostného bohatství, nebo pomoc při živelných katastrofách. Gaofen-4 je však svým zaměřením odlišný.
Zdroj: Youtube
Velký geostacionární satelit o váze 4,6 tuny je vybaven klasickou optikou pro pozorování zemského povrchu s rozlišením až 50 metrů na pixel a infračervenou kamerou s rozlišením 400 m/pix pro noční sledování. Satelit byl nejdříve vynesen na dráhu o parametrech 200 x 22 800 km, z které se díky vlastnímu motoru dostal postupně až na výslednou orbitu ve výšce 36 000 km nad Zemí. Životnost satelitu je určena na osm let.
Ze své pozice nad jihovýchodní Asií dokáže sledovat rozsáhlou asijsko – pacifickou oblast, která zahrnuje přímý výhled od Perského zálivu po australské pobřeží. Díky svému rozlišení je satelit schopen sledovat velké námořní kontejnerové lodě a tankery při jejich cestách po oceánu. Krom obchodních účelů má být určen i pro sledování pohybu amerických letadlových lodí u jihočínského moře. Jedná se tak mimo jiné o velmi prospěšný nástroj pro čínské výzvědné služby. Bližší informace o vybevaní satelitu a jeho misi však nejsou dostupné. Čína je na informace o svých kosmických projektech tradičně skoupá, přesto však médiím poskytla informace, které jste právě četli, což nebývá zvykem. Video ze startu rakety CZ-3B si můžete prohlédnout zde.
Zdroj: http://www.spaceflightinsider.com/
Kosmický přehled týdne:
Po fenomenálním úspěchu s přistáním prvního stupně rakety Falcon 9 se všichni upřeli na technický stav stupně. To, jak bude poškozen a jak moc bude potřeba stupně, které se vrátí, opravovat, rozhodne o konečném snížení ceny za start. I přes prvotní obavy se ze SpaceX hrnou jen dobré zprávy. Prosakující informace potvrdil i Elon Musk na svém instagramu, kde poznamenal: „Falcon 9 back in the hangar at Cape Canaveral. No damage found, ready to fire again“ Tedy, že Falcon je v hangáru u rampy 39A a nebyla na něm nalezena žádná poškození. Zatím se tedy plánuje, že stupeň bude použit pro test rampy 39A, ze které kdysi startovaly raketoplány a kterou nyní má k dispozici právě SpaceX. První stupeň Falconu 9 bude ověřovat všechny technologie, jako kdyby mělo dojít ke startu. Dojde i k plněním palivem, a pokud bude vše v pořádku, mělo by se zapálit všech jeho devět motorů na plný výkon. To by mělo nakonec demonstrovat, jak úspěšný byl návrat tohoto stupně. Držíme SpaceX palce.
A ještě jedna krátká zpráva ze SpaceX. Během roku 2016 by mělo dojít k celkem třinácti startům rakety Falcon 9, dvěma startům Falconu Heavy a jednomu demo letu Dragonu 2.
Na dalekohledu Jamese Webba, na který se v současnosti montují jednotlivé segmenty primárního zrcadla, se zase hezky pokročilo. V současnosti je namontováno dvanáct segmentů z osmnácti.
Sondě New Horizons, která v minulém roce jako první výtvor člověka proletěla kolem trpasličí planety Pluto, se dostane té cti, že bude zobrazena na poštovních známkách ve Spojených státech. Krom samotné sondy budou vycházet i známky se samotným Plutem. NASA ukázala i další zajímavé známky, které byly inspirované vesmírem, pár jich naleznete zde.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Přehled z Kosmonautixu
Závěr roku je tradičně spojený s bilancováním. I na Kosmonautixu jsme se ohlíželi, jaký rok prožil náš portál i kosmonautika. Nepřestali jsme však sledovat i aktuální dění v kosmonautice. Nejdříve jsme se podívali na Mars, kde jsme mohli obdivovat to, co aktuálně vidí vozítko Curiosity. Následně jsme zamířili na kosmodrom Bajkonur, kam dorazila ceněná evropská zásilka v podobě sondy ExoMars 2016. Ke konci roku Vladimír Putin podepsal smlouvu, která ukončila existenci agentury Roskomos, ale již prvního ledna vznikl jako státní korporace Roskomos znovu. Z paluby Mezinárodní vesmírné stanice nám do nového roku popřála i posádka. S blížícím se koncem roku jsme hodnotili. Nejdříve jsme se podívali, jaký byl rok 2015 v kosmonautice, pobavili jsme se nad svými překlepy, které se nám v redakci urodily v uplynulém roce, abychom se mohli poté podívat, jak se dařilo našemu portálu, abychom následně pohlédli do toho, co nás čeká v roce 2016 za kosmické události.
Snímek týdne:
I tento týden bude snímek týdne obdivovat hrdinný první stupeň rakety Falcon 9. Elon Musk postoval fotografii na svém instagramu, jak vypadá detail aerodynamických kormidel a malých orientačních trysek na vrcholu prvního stupně rakety Falcon 9, který se jako první vrátil ze své mise zpět na Zemi. Dle našeho názoru má již tu správnou kosmickou patinu. Jako občasný příznivec Star Wars jsem si vzpomněl právě na loď podobného jména.
Zdroj: http://i.imgur.com/
Zdroje informací:
http://space.skyrocket.de/
http://spaceflightnow.com/
http://jwst.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
Youtube
http://www.spaceflightinsider.com/…Gaofen-4_n2-CU-1280×768-RMEv2.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/8-0_usps16sta018c_0.jpg
http://i.imgur.com/D2wzF6Z.jpg
Nějak nechápu, proč na těch známkách je přeškrtnuté slovo Forever
Zrovna jsem se chtěl taky zeptat 🙂
Zjednodušene sú „Forever“ známky také, ktoré si môžete kúpiť teraz a použiť aj o 5 rokov na poslanie listu bez ohľadu na cenu poslania v budúcnosti. Preto nemajú na sebe vyznačenú cenu. Jeden zdroj tvrdí, že tie čo majú Forever preškrtnúté nie sú neobmedzené ale platia len v tom roku v ktorom sú vytlačené (a preto majú na sebe aj rok). Druhý zdroj tvrdí, že to je ochrana proti kopírovaniu. Aby sa nedala urobiť kópia z digitálneho obrázku. Papierová verzia to teda nemá preškrtnuté.
Hmmm, tipoval bych to na tu poslední větu, to bude ono. Dík!
Na úvod chci říci, že úspěšný návrat raketového stupně Falconu (jakkoliv byl nenapodobitelný, úžasný, skvělý a fenomenální) představuje pouze 1/2 cesty ke zvládnutí reusable technologie.
Je skvělé, že poletová kontrola nezjistila žádnou zásadní závadu. Hodně bude záležet na výsledcích zážehů „stupňovratu“ na rampě. A jestli výsledky budou ok, tak už to bude hodně nadějné 🙂
Dôležitosť úspešného pristátia Falcon 9 tkvie najmä v tom, že prvýkrát je k dispozícii „použitý“ raketový stupeň. Od tohto sa budú odvíjať potrebné technologické zmeny vo výrobe motorov, palivových nádrží, riadiacich systémov, atď. Samotný Elon Musk predsa povedal, že to bude trvať cca 3-5 rokov, kým bude reusable technológia použiteľná komerčne.
Toto je začiatok a spolu s know-how z prevádzky raketoplánov nás to dovedie k full reusable technológiám.
Preto som tu na inom mieste vyjadril svoj názor na SLS a SRB v zmysle reusable. A preto si momentálne myslím, že ak sa podarí SpaceX urobiť Falcon Heavy kompletne znovu použiteľnú na úrovni troch stupňov, budú vedieť s nosnosťou 53 ton na LEO dopraviť potrebnú technolúgiu pre let na Mars oveľa lacnejšie ako SLS.
Trochu matematiky veľmi zjednodušene:
– jeden štart SLS bude stáť cca 1.5 miliardy dolárov a na LEO vynesie 70 alebo 130 ton
– jeden štart Falcon Heavy bude stáť cca 200 miliónov dolárov a na LEO vynesie 53 ton. Pre vynesenie 130 ton bude treba 3 štarty Falcon Heavy v sumárnej cene 600 miliónov dolárov.
ináč povedané, za 1,5 miliardy dolárov vynesie SLS na LEO 130 ton a Falcon Heavy cca 7 x 53 = 370 ton.
Problémom zostane maximálna veľkosť modulov a „mŕtva“ váha pre spojovacie moduly. Tu je namieste skôr riešenie umiestňovania nákladu na bok nosiča, nie na špičku.
Matematika fajn. Ale počítáš s teoretickými situacemi, které nikdy nenastanou. SLS opravdu není určená k vynášení nákladu na LEO.
To je Ok. Len modelujem. Ale pri SLS je nosnosť na LEO uvedená. Súhlasím však, že by to bolo plytvanie. Uvidíme ako rozvíri hladinu koncept BFR a MCT od SpaceX.
Při montáži na oběžné dráze je nutno vyřešit řadu dalších problémů, vč, zařízení pro trvalé spojení, vlastní setkávací zařízení a pohon atd. To není jen drahé, ale taky dost těžké. Též konstrukce složená z několika častí je složitější a těžší než vyrobená v jednom celku. Ovšem planetolet k Marsu dosud nemá ani reálně dořešenou koncepci, takže o tom moc nevíme. Ale bez montáže na oběžné dráze se asi neobejdeme. A bez jaderného zdroje asi taky ne, předpokládám.
Tím hůř ale pro SLS a marsovské plány, protože soulodí na se pro marsolet sestavovat bude. Není to trochu hloupé, stavět raketu, která je nejen výrazně dražší než alternativy, ale navíc k tomu účelu dokonce ani není vhodná?
Ví se, kolik mají Merliny 1D životnost? SSME měly cca 50000s?
Životnosť motorov dnes určite nie je dostatočná. To je jedna z vecí, ktorá musí byť riešená. Možno práve 3D tlač pri výrobe motorov je jedno z riešení. Podľa mňa musíme zabudnúť na existujúce normy životnosti a treba ísť cestou rádového zvyšovania tejto hodnoty pri súčasnom znižovaní výrobných nákladov. Nepriama úmera.
Bez rekonstrukce by to měly být desítky zážehů a určitě více než deset tisíc sekund provozu. Problém je v tom, že na prvním stupni žádný zážeh netrvá déle než tři minuty, a přitom ustálený stav motorů zřejmě nevadí – jenže motory nehoří v praxi libovolně dlouho. Proto má RS-25 zdánlivou výhodu (hoří pokaždé asi osm minut).
Těch „50000 s“ ovšem nebude srovnatelné číslo, protože RS-25 vyžadoval přestavbu alespoň po každém druhém startu, kdežto Merlin 1D by to měl vyžadovat až právě po několika desítkách zážehů. Takže ekvivalentní srovnání (jablek s jablky) by bylo asi „2 zážehy/1000 s“ pro RS-25 a řekněme „40 zážehů/7000 s“ pro Merlin 1D. Podle Muska se přitom životnost celých motorů při výměnách několika součástek při rekonstrukcích nejeví jako omezená.
Jak vidím v tom detailu pláště F9 tu „oloupanou“ barvu – jde o „obyč“ barvu, nebo nějakou ablativní? Ty loupance jsou celkem hluboké… Tak jestli budou muset 1. stupeň po každém návratu znovu nalakovat celou (a tedy více či méně odstrojit), nebo jen zalátají kde co odpadlo, nebo nechají tak…
Taky je zajímavé, že ty loupance jsou jen lokální a je jich jen několik ale zase teda pořádných, tedy v těch místech bylo „nějaké“ namáhání ať už zvenčí nebo zevnitř větší než jinde na povrchu 1. st…
Typ použité barvy nikde zveřejněn není, můžeme tedy pouze spekulovat.
…s barvami povrchu byl problém už u nadzvukových letadel Concorde, kde se povrch zahříval provozně na 140°C (proto také reklamní verze „Pepsi“ létala po Evropě jen nižšími rychlostmi, neboť onu modrou nedokázali vyrobit dostatečně odolnou). Tady to může být obdoba, neboť je to na přístrojové sekci, kde již není takové chlazení palivem.