Dnes přichází poslední den roku. Večer se bude spousta lidí bavit, radovat a vítat nový rok. Ale zatím ještě vyčkejme se silvestrovskými oslavami. Pojďme si zhodnotit rok, který právě odplouvá do historie. Scházeli jsme se na našem webu v průběhu roku, abychom sdíleli zážitky z aktuálního dění a proto by bylo fér udělat z roku 2015 nějaké konečné resumé, než jej uložíme do archivu. Dnešní článek má sloužit jako rekapitulace událostí v kosmonautice za pomalu končící rok 2015.

Objektivně můžeme říci, že rok 2015 byl z pohledu kosmonautiky úspěšný – všechny důležité plánované momenty se podařily, odkladů na další roky bylo minimum. Asi není potřeba dlouze diskutovat o tom, co bylo událostí roku. Samozřejmě, na celé čáře vyhrála sonda New Horizons a její průlet kolem Pluta, ze kterého se stala bezkonkurenční událost roku. Poprvé v historii jsme spatřili svět, který ještě nikdo nikdy neviděl a ještě ke všemu šlo o jedno z posledních velkých těles, o kterých v naší soustavě víme. Kdybych měl vypočítat všechny objevy, které jsme zatím ze sondy získali, nebyl by tento článek o ničem jiném. New Horizons bude data posílat ještě několik měsíců a vědcům zaberou jejich analýzy mnoho let.

Letošní rok byl bez přeháněním rokem trpasličích planet – Pluto sice slízlo všechno smetanu, ale neměli bychom zapomínat ani na sondu Dawn, která na začátku roku vstoupila na oběžnou dráhu kolem trpasličí planety Ceres a po celý rok nám posílala detailní fotky jejího povrchu. V závěru roku pak sestoupila na nejnižší oběžnou dráhu a tak se můžeme v dalších týdnech těšit na snímky s velkými detaily. Stejně tak se podařilo rozlousknout i záhadu tajemných bílých skvrn, které se na povrchu objevily již při příletu. Nakonec se ukázalo, že jde o soli.

Ale úspěchů na poli meziplanetárního výzkumu bylo více – japonská sonda Akatsuki zvládla po pěti letech reparát a usadila se na oběžné dráze kolem Venuše. Sonda Cassini zase provedla několik průletů kolem saturnových měsíců, přičemž největší pozornost vzbudil průlet skrz vodní výtrysk na Enceladu. Sonda se pomalu blíží k závěru své mise a tak budeme k jejím článkům stále častěji připojovat ono nepříjemné slovíčko „naposledy“. Svůj konec už má za sebou sonda MESSENGER, která na konci dubna dopadla podle plánu na povrch Merkuru. Zánik potkal i evropskou sondu Venus Express, která na začátku roku shořela v atmosféře Venuše.

Ale i kolem Země bylo rušno. Evropa úspěšně vyzkoušela návratový demonstrátor IXV, Spojené státy vypustily čtveřici identických družic MMS, které monitorují zemskou magnetosféru. Sonda SMAP pro měření vlhkosti půdy sice odstartovala úspěšně, ale bohužel jí přestal fungovat přístroj pro aktivní měření, naštěstí je sonda schopná pořizovat data i v pasivním režimu. O hlídání Slunce a jeho interakce se zemí se stará nově vypuštěná sonda DSCOVR. Zapomínat nesmíme ani na čínskou sondu Chang’e 5 T1, která i po splnění základní mise zkoumala Měsíc.

Někdy se velké momenty kosmonautiky stanou miliony kilometrů daleko, někdy přímo na Zemi – tak tomu bylo 22. prosince, kdy se SpaceX zapsala do historie kosmonautiky. Jako první v dějinách totiž dokázala motoricky přistát s prvním stupněm nosné rakety, která předtím vypravila na cestu horní stupeň s družicemi. Možná stojíme na prahu nové éry letů do kosmu. O něco podobného jako SpaceX, jen v trochu menším měřítku se v listopadu pokusila firma Blue Origin. Pohonný stupeň její suborbitální rakety New Shepard je sice menší, než první stupeň Falconu a má i jednodušší letový profil, přesto bychom ani na jeho úspěšné přistání neměli zapomínat.

Mezi neúspěchy roku 2015 můžeme řadit odklad startu sondy InSight kvůli netěsnému francouzskému superpřesnému seismometru. Ten měl startovat už v březnu příštího roku, ale nakonec bude muset čekat minimálně 26 měsíců. Odklad potkal i start evropsko-japonské mise Bepi Colombo k Merkuru. Ta měla původně startovat v lednu 2017, ale kvůli problémům s přípravou přístrojů se start posouvá na duben 2018. Na konci roku měla startovat i raketa Falcon Heavy, ale jelikož SpaceX musela řešit především následky červnové havárie a modernizaci raket Falcon, odsunula se premiéra těžké rakety na květen příštího roku.

Než se pustíme do kosmonautiky čistě pilotované, uděláme malou zastávku u ISS jako takové. Stanice se letos musela potýkat s poměrně vážnými logistickými problémy – po ztrátě zásobovací lodi Cygnus na konci loňského roku totiž letos došlo ještě ke ztrátě lodi Progress a Dragon. Jak by řekl klasik: „Tahle událost nastane maximálně jednou za deset let„. V jednu chvíli se objevily i myšlenky na dočasné snížení počtu lidí na ISS, ale nakonec tohle období netrvalo dlouho. Pozemní týmy ale měly co dělat, protože se výrazně měnily harmonogramy startů a přistání pilotovaných lodí.

A teď už rovnýma nohama do pilotované kosmonautiky. Celkem bychom v roce 2015 napočítali čtyři starty s posádkou – ve všech případech se jednalo o lodě Sojuz s kapacitou pro tři kosmonauty. Celkem se tedy letos do vesmíru podívalo 12 osob – Scott Kelly, Michail Kornijenko, Gennadij Padalka, Oleg Kononěnko, Kimija Jui a Kjell Lindgren, Sergej Volkov, Andreas Mogensen, Ajdin Ajmbetov, Jurij Malenčenko, Tim Peakce a Tim Kopra.

Scott Kelly, Michail Kornijenko v březnu zahájili roční misi, při které jsou pod bedlivým dohledem lékařů. Ti z experimentů vyčtou mnoho informací o dlouhodobém působení stavu beztíže nad lidské tělo. Tato data se budou hodit pro budoucí lety mimo zemské gravitační pole. Gennadij Padalka se stal historickým rekordmanem v kategorii souhrnné délky pobytu ve vesmíru.

Posádky na ISS vykonaly celkem sedm výstupů do volného prostoru, přičemž jeden byl ruský s délkou 5 hodin a 31 minut a zbylých šest patřilo Američanům. Celková délka jejich výstupů byla 53 hodin a 6 minut. Scott Kelly byl ve volném prostoru třikrát, stejně jako Barry Wilmore a Terry Virts. Dvakrát se na kosmicku procházku vydal Kjell Lindgren a po jednom výstupu mají Tim Kopra, Gennadij Padalka a Michail Kornijenko.

Pohled do statistik nám prozradí, že v končícím roce došlo k celkem 87 startům, které realizovalo sedm národů z kosmodromů, které leží v celkem osmi státech. Rok 2015 se v tomto století zařadil na druhou příčku v počtu realizovaných startů – aktivnější už byl jen rok 2014, který se svými 92 starty ustanovil rekord posledních 20 let. Velký klobouk dolů patří portálu spaceflight101, který dokázal shromáždit fotky ze všech startů letošního roku. Takto pak vypadal graf aktivity jednotlivých států bez ohledu na spolehlivost jejich raket.

Druhý graf již zohledňuje spolehlivost raket u jednotlivých národů. Ze statistiky nám vychází, že nejspolehlivější rakety měla letos Čína, která zvládla 19 startů bez jediné havárie. Evropa se všemi devíti úspěšnými starty může být také spokojená.

Ve statistice úspěšných startů si každý dovede představit, co jsou starty úspěšně a co neúspěšné. Ovšem „Částečné neúspěchy“ dokáží leckomu zamotat hlavu. Jde o starty, u kterých se například na oběžnou dráhu dostala jen část nákladu, nebo se družice dostala na oběžnou dráhu, ale na jinou, než byla plánovaná. Na závěr ještě tabulka s výčtem havárií a jejich příčin.

Jako první článek nového roku vyjde už zítra, deset minut po půlnoci výhled na rok 2016. Můžete se těšit na souhrn všech očekávaných momentů, které by nám mělo přinést nadcházejících 12 měsíců. Rekapitulaci roku 2015 definitivně ukončíme zítra odpoledne, když v krátkém článku zhodnotíme návštěvnost našeho portálu za uplynulý rok.

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
http://spaceflight101.com/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
http://www.eventhaus.com.au/wp-content/uploads/2014/11/2015-above.jpg
http://www.nasa.gov/…/image/nh-apluto-mountains-plains-9-17-15_0.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/10/pia19996.png
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/…6d80562f4d0fdc9b694ec809eed2e638&oe=564F5BF2
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/12/23282658734_5af5f7dc34_k.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/06/Scriptunas_SpaceX_CRS7-0093-1.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2014/12/kelly_kornienko_2_620.jpg