Štítek ‘BepiColombo’

Největší momenty roku 2018

Poslední dobou se toho děje v kosmonautice opravdu hodně. Některé události tak možná nedostávají tolik prostoru, kolik by si možná zasloužily. Proto není občas na škodu zastavit  a ohlédnout se zpět za tím, co se událo. Pokusím se tedy na následujících řádcích stručně zrekapitulovat, co se v uplynulém roce podařilo uskutečnit. Rozhodně toho nebylo málo a tak jsem se pokusil vybrat alespoň 10 nejzajímavějších momentů roku 2018, ale nebylo to jednoduché. Pojďme se tedy společně ohlédnout za minulým rokem, který by se dal mimochodem nazvat rokem nových začátků.

BepiColombo je připravena na dlouhý přelet

BepiColombo v přeletové konfiguraci se zapálenými iontovými motory přeletového stupně.

Po sérii kontrol, které v uplynulých pěti měsících v kosmickém prostoru provedla evropská i japonská část projektu BepiColombo, je čas na vstup do další fáze. Mise úspěšně zakončila etapu, při které byla relativně blízko naší planety postupně uváděna do provozu. Nyní je připravena na činnosti, které jsou plánované na přeletovou fázi i na vědecký výzkum u samotného cíle – planety Merkur. Než tam však dorazí, uplyne v řekách ještě hodně vody – sonda bude muset několika motorickými manévry, ale i sérií gravitačních manévrů srovnat svou dráhu i rychlost s nejmenší planetou Sluneční soustavy.

Návrat k poslovi bohů – 13. díl

Iontové motory T6 přeletového modulu MTM BepiColombo.

Vlevo od tohoto textu nevidíte ilustraci z vědecko-fantastické literatury zobrazující exotický pohon jakési mezihvězdné lodi, nýbrž dvojici iontových motorů T6 procházejících důkladným testováním ve vakuové komoře společnosti QinetiQ v anglickém Farnborough. Pohonný systém přeletového modulu Mercury Transfer Module (MTM) evropsko-japonské sondy BepiColombo má kvůli redundanci čtyři tyto motory, přičemž během standardního operačního provozu budou vždy pracovat pouze dva a občas jen jediný z nich. Testování dvou motorů najednou ověřilo možnost jejich souběžného chodu v průběhu několika měsíců bez jakéhokoliv vzájemného negativního ovlivňování. Záře modravých proudů ionizovaného plynu proudící z motorů ve skutečnosti ve vesmíru vidět nepůjdou. Objevují se pouze v testovací komoře kvůli hromadění plynu v nedokonalém vakuu. Záře motorů samotných je však viditelná vždy.

Jaký byl rok 2018?

Dámy a pánové, rok 2018 bude již zítra minulostí. Končí rok, který byl zcela objektivně vzato mimořádný. Kosmonautika při něm zažila nadprůměrný počet úžasných momentů, byli jsme svědky vysokého počtu startů i významných pokroků na mnoha frontách. V každém roce se stane něco zajímavého, ale rok 2018 byl unikátní v tom, že se v něm stalo těchto událostí nezvykle mnoho. Právě z hlediska počtu unikátních momentů nemá rok 2018 v dřívějších letech konkurenci a ani v dalších letech by hned tak neměl být překonán. V dnešním článku se pokusíme shrnout všechny důležité události, které nám rok 2018 přinesl, ale vzhledem k jejich počtu se i přes maximální snahu může stát, že některou událost vynecháme. Pokud se tak stane, můžete se ozvat v komentářích.

Návrat k poslovi bohů – 12. díl / Pohled pod kůži

MMO

Mercury Magnetospheric Orbiter (MMO) neboli Mio, je menší ze dvou vědeckých družic mise BepiColombo, která v říjnu odstartovala na svou dlouhou cestu k Merkuru, a která bude od začátku roku 2026 nejmenší planetu Sluneční soustavy zkoumat. K tomu využije pětice vědeckých přístrojů, které nese na své palubě. Dalších jedenáct experimentů má k dispozici její evropský spolucestující, evropská vědecká družice Mercury Planetary Orbiter (MPO). Tyto přístroje jsme si již popsali v devátém a desátém díle našeho seriálu Návrat k poslovi bohů. Dnes nám tedy zbývá podívat se na zmiňovanou pětici, pomocí které bude Mio zkoumat Merkur.

Evropská kosmonautika v roce 2018

S blížícím se koncem roku zcela logicky roste počet rekapitulací a hodnocení. Ani kosmonautika tomuto trendu neuniká a také na našem webu na konci prosince nacházíte častěji než obvykle články věnované hodnocením končícího roku. Dnes Vám přinášíme video z produkce Evropské kosmické agentury, která se v něm ohlíží za svými největšími úspěchy v roce 2018. Čeká nás třeba vypuštění družic Sentinel 3B, Aeolus, či Metop-C, dokončení stavby systému Galileo, desáté výročí modulu Columbus, pobyt Alexandra Gersta na ISS, nebo práce na servisním modulu Orionu, vypuštění mise BepiColombo, či uvolnění balíku informací z mise Gaia.

Návrat k poslovi bohů – 11. díl / Pohled pod kůži

MMO

Minulou sobotu jsme završili třídílnou minisérii věnující se podrobně konstrukci, systémům a vědeckým přístrojům evropské vědecké družice Mercury Planetary Orbiter (MPO), která je hlavní částí mise BepiColombo. Dnes tedy přichází čas, abychom se podívali na jejího menšího japonského sourozence Mercury Magnetospheric Orbiter (MMO), kterému se také přezdívá Mio. Jedenáctý díl našeho seriálu Návrat k poslovi bohů, který zároveň řadíme i do seriálu Pohled pod kůži, ve kterém podrobně rozebíráme konstrukce vědeckých sond, se tedy bude zabývat konstrukcí a základními systémy MMO, za jehož návrhem, výrobou a provozem stojí Japonská kosmická agentura (JAXA).

BepiColombo provádí první zážeh

Včera začaly pracovat dva ze čtyř iontových motorů MTM. Zážeh bude trvat dva měsíce a motory při něm poskytují tah pouhých 125 mN. 18. prosince 12:55

Návrat k poslovi bohů – 10. díl / Pohled pod kůži

Mercury Planetary Orbiter

V minulém díle našeho seriálu Návrat k poslovi bohů jsme si podrobněji popsali šest z celkových jedenácti vědeckých přístrojů družice Mercury Planetary Orbiter (MPO). Jednalo se o laserový výškoměr BELA, akcelerometr ISA, magnetometr MPO-MAG, radiometr a infračervený spektrometr MERTIS, neutronový a gama spektrometr MGNS a rentgenový spektrometr MIXS. Popsání všech jedenácti experimentů by však bylo na jeden článek až příliš a proto jsme tento pohled pod kůži rozdělili na dva články. Dnes se tedy k vědeckým přístrojům MPO vracíme a rozebereme si zbývající pětici, která se bude věnovat převážně podrobnému studium povrchu planety Merkur.

Návrat k poslovi bohů – 9. díl / Pohled pod kůži

MPO

BepiColombo je multidisciplinární meziplanetární misí, která se navíc skládá hned ze dvou vědeckých družic, které budou podrobně zkoumat nejméně probádanou terestrickou planetu Sluneční soustavy. Díky velkému množství tajemství, které Merkur skýtá a díky složitosti celé mise, která s sebou nese 16 vědeckých přístrojů, se v BepiColombo skrývá obrovský potenciál v oblasti průzkumu Sluneční soustavy a její historie. V minulém díle tohoto seriálu jsme se podívali na hlavní a podpůrné systémy vědecké družice Mercury Planetary Observer (MPO), což je hlavní vědecký průzkumník mise BepiColombo, za jehož výrobu a provoz je zodpovědná Evropská kosmická agentura (ESA). Jelikož už víme, jak funguje pohonný i navigační systém MPO, známe funkci a charakteristiky jejího solárního panelu, sady antén i termoregulačního systému, je čas podívat se dnes na to hlavní, tedy vědecké přístroje, které MPO na své palubě nese.