sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Skynopy

Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.

NOAA

Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.

EchoStar

Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.

GOSAT-GW

Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.

Muon Space

Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.

NASA

Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.

Ministerstvo letectva USA

Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.

Isar Aerospace

Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Chang’e 5 T1 pokračuje v přípravách na návrat vzorků z Měsíce

Chang'e 5 T1

V říjnu minulého roku z čínského kosmodromu Xichang odstartovala raketa CZ-3C se zajímavou sondou Chang’e 5 T1. Šlo o misi, která měla především otestovat návrat tělesa na Zemi druhou kosmickou rychlostí. Čína totiž chce už za dva roky dopravit na Zemi vzorky lunární horniny. Na dráhu volného návratu se tehdy vydala sonda s návratovým pouzdrem Xiaofei, které po obletu Měsíce úspěšně přistálo zpět v Zemi Draka. Samotná sonda však Zemi minula a po jejím obletu se vydala do libračního centra L2 soustavy Země – Měsíc. Odtud měla nerušený výhled na odvrácenou stranu našeho souputníka, kterou studovala celý prosinec. Poté se vydala zpět k Měsíci a vstoupila na jeho oběžnou dráhu, kde pracuje dodnes. Veškerá její práce se soustřeďuje na přípravu následujících čínských lunárních výprav, testování klíčových technologií ale i studium Měsíce.

Jedním z hlavních úkolů Chang’e 5 T1 bylo testování technologie autonomní navigace ve velkých vzdálenostech od Země. Systém obstál na výbornou a Číňané uvedli, že dokážou určit polohu sondy v prostoru s přesností na 100 metrů a její rychlost na 0,1 m/s. Dále byly testovány nové senzory pro orientaci pomocí hvězd, které se rovněž osvědčily, a to jak v blízkosti Země, tak v cislunárním prostoru.

Fanoušky kosmonautiky určitě zaujme, že důkladným testováním prošla také palubní kamera s úzkým i širokým zorným polem. Ta během letu pořídila mnoho fotografií Země, Měsíce, ale také oddělujícího se návratového pouzdra.

Odvrácená strana Měsíce se Zemí vyfocená sodnou Chang'e 5 T1.
Odvrácená strana Měsíce se Zemí vyfocená sodnou Chang’e 5 T1.
Zdroj: https://fbcdn-sphotos-c-a.akamaihd.net/

Snad nejdůležitějším úkolem sondy na lunární oběžné dráze ale bylo hledání místa přistání pro misi Chang’e 5 a také pro Chang’e 4. A ono místo už bylo vybráno! Stalo se tak ve středu 2. září a předevčírem o tom informovala agentura SASTIND. Finální destinace pro měkké přistání a robotický odběr vzorků byla vyfocena z výšky třiceti kilometrů a rozlišení fotografie dosahuje jednoho metru na pixel.

Fotografie plánovaného místa přistání na Měsíci.
Fotografie plánovaného místa přistání na Měsíci.
Zdroj: http://usa.chinadaily.com.cn/

Číňané neuvedli lokaci vybrané přistávací oblasti. Na oficiální oznámení si tedy zřejmě budeme muset ještě nějakou dobu počkat. Jelikož ale známe přibližnou dobu pořízení snímku, lze ze stínů povrchových útvarů odhadnout přibližnou polohu. Terminátor byl v době fotografování někde v Moři nepokojů při pravém okraji měsíčního disku. Neoficiální čínské zdroje před časem uvedly, že výběr přistávací oblasti se soustředí v Oceánu bouří na západní polokouli, avšak tam bylo v době focení poledne. Zveřejněné snímky obsahují výrazné stíny, a proto se bude nejspíš lokalita nacházet více na východ, tedy mezi Oceánem bouří ale určitě ne za Mořem nepokojů. V úvahu tedy připadá Moře klidu, Moře nektaru či Moře jasu. Že by se robotická sonda chystala přistát v hornatých oblastech, se očekávat nedá (to bude ostatně úkolem Chang’e 4) a hlavně o tom nevypovídá fotografie. Odhad přistávací lokality však, prosím, berte jako opravdu velice hrubý, založený na čistě logické úvaze.

Chang’e 5 T1 i nadále pokračuje v přípravách na významnou misi. V březnu například čtyři dny manévrovala, aby simulovala pohyby, které bude na oběžné dráze Měsíce vykonávat vzletový modul před vzájemným setkáním s orbitálním modulem. Po odběru vzorků totiž z Měsíce odstartuje malý vzletový modul, který se na měsíční orbitě setká s mateřskou sondou, do jejíhož návratového pouzdra se získané vzorky přemístí. A právě tuto činnost se řídící středisko snažilo simulovat. Čína si tedy ověřila, že zvládá navigaci při setkání dvou těles na lunární oběžné dráze, což je nejkritičtější fáze plánované mise. Během tohoto nácviku se sonda v nejnižším bodě své oběžné dráhy dostala do pouhých osmnácti kilometrů na povrch.

Po primárním úkolu, tedy navedení návratového pouzdra Xiaofei k návratu na Zemi po obletu Měsíce, měly sekundární úkoly mise trvat do května. Sonda však i nadále pracuje a čínští představitelé uvedli, že je stále ve velmi dobrém stavu a má dostatek paliva. Nyní se bude zabývat studiem gravitačního pole Měsíce.

Měsíční povrch z třiceti kilometrové výšky.
Měsíční povrch z třiceti kilometrové výšky.
Zdroj: http://usa.chinadaily.com.cn/

Mise Chang’e 5 byla původně plánována na rok 2018. Po úspěších předchozích čínských lunárních misí, především pak Chang’e 3 a jejího roveru Yutu, se událo něco v  kosmonautice nepříliš vídaného. Vedoucí čínského lunárního programu vyzval k urychlení prací, aby se mise uskutečnila ještě v roce 2017. Pokud vše půjde podle plánu, sonda po měkkém přistání odebere vzorky z různých míst povrchu i pod ním. Bude mít totiž k dispozici vrták, který by mohl získat horninu z hloubky až dvou metrů. Celkové množství vzorků, které doputují do pozemských laboratoří, by mělo vážit až dva kilogramy.

V dubnu letošního roku oznámil hlavní konstruktér mise Chang’e 1 a letový ředitel misí Chang’e 2 a 3 Ye Peijian, že přípravy na misi Chang’e 5 probíhají podle plánu a oznámené datum startu v roce 2017 se stihne. Jak je tedy vidět, odklady startů nemusí být tradičním nešvarem současné kosmonautiky. Přejme tedy Číně, ať její třetí fáze lunárního výzkumu proběhne minimálně tak dobře jako ty předchozí.

Zdroje informací:
http://tech.scichina.com
http://www.chinadaily.com.cn/
http://www.spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
http://www.spaceflight101.com/
https://fbcdn-sphotos-c-a.akamaihd.net/
https://www.youtube.com/
http://www.chinadaily.com.cn/
http://www.chinadaily.com.cn/

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
18 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Spytihněv Čumpelík
Spytihněv Čumpelík
9 let před

Číně se měsíční program zatím daří na výbornou. Všechno vychází. Jen ta chronologie včetně plánů do budoucna by mohla být trochu logičtější…
Chang’e 1, Chang’e 2, Chang’e 3, Chang’e 5-T1, Chang’e 5, Chang’e 4.

Spytihněv Čumpelík
Spytihněv Čumpelík
9 let před
Odpověď  Michael Voplatka

Po roveru na Chang’e 3 mohla odstartovat Chang’e 4-T1 k obletu Měsíce a Chang’e 4 pro vzorky. Na odvrácené straně Měsíce by přistála Chang’e 5. Ale zřejmě byl ten konkrétní kus již pojmenován a změna by byla nějak náročná. No nic. Hlavně, že se jim daří. Navíc ještě dvojka přidala průlet kolem Toutatisu v rekordní blízkosti. Což byl také velmi kvalitní počin.

Spytihněv Čumpelík
Spytihněv Čumpelík
9 let před

Vím, že jak let do bodu L2 Slunce-Země, tak i následné setkání s Toutatisem bylo v podstatě nadplán, ale o té navigační chybě jsem nevěděl.

To mi připomíná Sedm statečných, když jeden z pistolníků na velkou vzdálenost sestřelí revolverem z koně banditu a sklidí obdiv: „To musel bejt váš nejlepší zásah!“ A on odvětí: „Nejhorší. Mířil jsem na koně….“ 🙂

Spytihněv Čumpelík
Spytihněv Čumpelík
9 let před

Asi to tak bude, protože se mi nepodařilo najít fotografii z větší blízkost než 18 km. Kdyby s tím počítali, rozhodně by fotili jak o život 🙂

Spytihněv Čumpelík
Spytihněv Čumpelík
9 let před

Na fotografii plánovaného místa přistání budoucí návratové sondy je v pravém horním rohu pravděpodobně stín fotografujícího servisního modulu Chang’e 5 T1. Nic jiného to být asi nemůže, pokud se nejedná o nějak podivně zbarvený povrch Měsíce.

Spytihněv Čumpelík
Spytihněv Čumpelík
9 let před
Odpověď  Michael Voplatka

Pokud je to stín, tak jedině od této sondy. Pokud to stín není, tak se musí jednat o nečekaně jinak zbarvený povrch. To se mi ale moc nezdá. Pokud jde o solární panely, vidět být nemusí, když by byla sonda nějak nakloněná nebo ozářená v určitém úhlu.

Spytihněv Čumpelík
Spytihněv Čumpelík
9 let před

Pokud se jedná o Chang’e 4 a přistání na odvrácenou stranu, to by opravdu byla historická premiéra. Jak to chtějí Číňani podniknout bez přímého spojení ze Země? Satelit žádný neplánují, návratová Chang’e 5 po sobě také nezanechá na oběžné dráze žádnou družici. Jedině že by přistání čtyřky proběhlo jako oddělení modulu a na oběžné dráze by zůstala orbitální část.

Spytihněv Čumpelík
Spytihněv Čumpelík
9 let před
Odpověď  Michael Voplatka

To máte pravdu, podpora ze strany ESA byla významná. NASA jim zase vizuálně objevila Yutu i lander na povrchu, což muselo v CNSA také vzbudit nadšení.
Čína se Měsíci věnuje pěkně systematicky a hlavně bez neúspěchů. Navíc samotné přistání i sjezd Yutu na povrch vysílala v přímém přenosu, což svědčí o slušném sebevědomí.

Racek
Racek
9 let před

Zejména je zajímavá ta série nijak jednoduchých manévrů´navíc uskutečněných se slušnou reservou paliva. To svědčí o dobrém a přesném řízení. Číňané prostě důkladně nacvičují pro budoucí mise.

Spytihněv Čumpelík
Spytihněv Čumpelík
9 let před

Jak se vlastně oficiálně čte „Chang’e“? Viděl bych to jednoduše na „Čang“.

Tomáš
Tomáš
9 let před

Neplánuje redakce seriál o vesmírných sondách? Ať již „provařených“ (Voyager, Rosetta, Sputnik) tak i těch méně známých?

Dušan Majer
Dušan Majer
9 let před
Odpověď  Tomáš

O těch aktuálně aktivních, mezi které patří Rosetta informujeme průběžně. O sondách staršího data informují třeba seriály ESA, nebo Rentgenová astronomie. O zavedení nějakého seriálu, který by se specializoval přímo na historické sondy jsme zatím neuvažovali, ale uvidíme časem. Každopádně díky za tip.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.