Zásobovací lety k Mezinárodní vesmírné stanici jsou k většinou k raketám i pozemnímu personálu hodně tvrdé. Startovací okno bývá okamžité – zkrátka a dobře – raketa musí odstartovat v jediný, přesně daný okamžik. Některé nosiče disponují maximálně párminutovým startovacím oknem, ale o delších rezervách si mohou nechat jen zdát. Ovšem tohle se již brzy změní – Atlas V bude při dvou zásobovacích misích k ISS disponovat doslova přepychovým startovním oknem, které bude trvat celou půlhodinu. Navíc pokud by se start v jeden den nepodařil, další možnost bude následovat ještě během několika dalších dní.

Oba starty raket Atlas V s loděmi Cygnus by od sebe mělo dělit cca. 100 dní, přičemž první z nich je naplánována na 3. prosince. U většiny startů, které míří k ISS je přesně dán termín startu, aby se ideálně srovnaly oběžné dráhy, což je nutné pro následné sbližovací manévry. Jenže má to i své nevýhody, na ktré upozorňuje Jim Sponnick, viceprezident společnosti ULA, která staví rakety Atlas: „Okamžité startovní okno je osvědčenou taktikou pro setkávání s objektem na nízké oběžné dráze, třeba s ISS, ale tento přístup velmi výrazně omezuje možnosti startu.“

Raketa má za úkol dopravit náklad na přesně danou oběžnou dráhu, aby vynášená loď mohla domanévrovat k cíli. Je jasné, že zásoby paliva v nádržích lodi nejsou nekonečné a proto je potřeba doručit loď na velmi přesně danou dráhu. Tento přístup se uplatňuje napříč národnostmi – okamžité startovní okno mají soukromé rakety Falcon 9, ruské Sojuzy, evropské Ariane 5 i japonské H-2B – tedy pokud míří k ISS. Pokud neodstartují během zlomku sekundy, musí se start odložit na další den.

Asi jste si všimli, že mezi jmenovanými nosiči není americký raketoplán, jehož zástupci už odpočívají v muzeích. Když raketoplány létaly ke stanici, měly k dispozici desetiminutové startovní okno. Stejně tak i soukromá raketa Antares mívala okno dlouhé 5 – 10 minut. Taková časová rezerva se hodí třeba pro čekání na to, až odezní dešťová přeháňka, nebo pro rychlé vyřešení drobných problémů, které se občas mohou objevit – třeba když Vám do uzavřené oblasti střeleckého prostoru nečekaně vpluje civilní loď.

„Všechno je to o tom, kolik máte k dispozici energie k tomu, abyste se dostali na určité místo,“ vysvětluje základní podstatu celého dnešního článku bývalý astronaut Daniel Tani,který dnes ve firmě Orbital ATK zodpovídá kromě jiného za zásobovací mise. Pokud má nějaká raketa k dispozici přebytek energie, nemusí se spoléhat na krátké startovní okno, protože svou vlastní silou dokáže vzniklou ztrátu kompenzovat. „Atlas má tolik energie, že si může dovolit podle mého názoru obrovské startovní okno – 15 minut před ideálním termínem a 15 minut po něm. To znamená, že raketa musí kompenzovat veliké ztráty, ale Atlas na to prostě má. Dává nám to velké možnosti -ať už se bavíme o počasí, nebo o dalších problémech,“ dodává Tani.

„Týmy v ULA se vždy maximálně snaží prodloužit pro své zákazníky startovní okno, aby se maximalizovala pravděpodobnost, že ke startu dojde v první možný den,“ chlubí se Sponnick. Pravdou je, že ULA má za desítky let velké zkušenosti s nebeskou mechanikou. Ono totiž nestačí mít jen hodně silnou raketu – při startu mimo ideální termín se uplatňují speciální algoritmy výpočtu trajektorie, pomocí kterých nosič řídí svůj let, aby dosáhl požadované dráhy. Tyto algoritmy musí kromě jiného zohledňovat také rotaci Země vůči objektům na oběžné dráze.

Startovní okno pro první start se podle aktuálních dat otevírá 3. prosince ve 23:55 našeho času. Je ale možné, že dojde k drobným úpravám, které budou založeny na radarových datech ze sledování ISS a následného určení její přesné oběžné dráhy. Startovní týmy už nyní připravují na první termín startu pět malých startovních oken, tedy příležitostí pro start – první je logicky naplánováno na začátek startovního okna a další čtyři od sebe dělí intervaly sedm a půl minuty. Malá starotvní okna pro první start tedy jsou:

3. prosince 23:55:41 SEČ
4. prosince 00:03:11 SEČ
4. prosince 00:10:41 SEČ
4. prosince 00:18:11 SEČ
4. prosince 00:25:41 SEČ

ULA už nyní avizuje, že bude své snahy v první řadě cílit na první možnost ke startu. Týmy odborníků se totiž shodly, že není žádný objektivní důvod pro čekání na střed startovního okna. Raketa Atlas by měla ve všech případech doručit loď Cygnus na stejnou dráhu, ať už bude startovat na začátku velkého okna, v jeho středu, nebo na konci.

V prosinci se celkově čeká u ISS poměrně rušný provoz. Je proto vhodné počítat i s odklady, které jsou dány bezpečnostními předpisy – Atlas V má díky své úžasné síle možnost startovat s lodí Cygnus nejen třetího, ale i čtvrtého, pátého i šestého prosince. Každý z těchto dní s sebou ale přináší jiný termín příletu ke stanici a rozdíly jsou to poměrně výrazné.

Start 3. prosince ve 23:55:41 SEČ – přílet k ISS 6. prosince
Start 4. prosince ve 23:33 SEČ – přílet k ISS 7. nebo 8. prosince
Start 5. prosince ve 23:10 SEČ – přílet k ISS 9. prosince
Start 6. prosince ve 22:44 SEČ – přílet k ISS 19 prosince

Jednou z možností je i to, že by Cygnus odstartoval a zůstal na oběžné dráze několik týdnů a teprve až poté by zahájil přibližování ke stanici. Pokud by se totiž nestihlo odstartovat 6. prosince, znamenalo by to minimálně měsíční čekání na další start. Jedenáctého prosince se totiž na ISS bude přeparkovávat loď Sojuz, 15. prosince odstartuje z Bajkonuru nový Sojuz s tříčlennou posádkou a konečně 21. prosince má statovat první vylepšený Progress, který se ke stanici připojí o dva dny později. 21. prosince pak od ISS odletí Sojuz se třemi členy posádky. Od Štědrého dne do 3. ledna bude navíc stanice obíhat v takovém úhlu vůči Slunci, který je pro start zásobovací lodi nevhodný.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…with_RBSP_transported_to_Launch_Pad_41.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…913522118717188_4361951791252129887_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…912028345533232_1556624933676461320_o.jpg
http://space.skyrocket.de/img_sat/cygnus-pcm-e__1.jpg