Dawn zahájila finální sestup

Americká sonda Dawn už je ve vesmíru více než 8 let a nyní stojí před závěrečnou fází její bohaté mise. S pomocí zážehů motoru začala sonda pomalu klesat na finální oběžnou dráhu kolem trpasličí planety Ceres. Díky tomu získá mnohem detailnější snímky povrchu, ze kterých budou vědci (a především pak geologové) moci vyčíst mnoho zajímavých informací – například o zatím stále tajemných bílých skvrnách, které všechny zaujaly už na začátku roku, kdy Dawn k trpasličí planetě přilétla.

Ještě před pár dny kroužila americká sonda ve výšce 1470 kilometrů (HAMO – High Altitude Mapping Orbit), ale 23. října zažehla svůj iontový motor proti směru letu a tím zahájila sestup na dráhu ve výšce pouhých 380 kilometrů.

Název snímkovací fázeVýška oběžné dráhy (km)Doba oběhuRozlišení (m/pixel)
RC31350015 dní1300
Survey44003,1 dne410
HAMO145019 hodin140
LAMO3755,5 hodiny35

Sestup ale pochopitelně nebude okamžitý. Iontový motor sice dokáže velké věci, ale potřebuje na ně čas – pro tento sestup to bude lehce přes sedm týdnů. Někdy v polovině prosince tedy přijde konečně fáze označovaná jako LAMO, tedy low altitude mapping orbit. Tým zodpovídající za sondu Dawn počítá s tím, že snímkování na nízké oběžné dráze potrvá nejméně 90 dní, což obnáší na 400 oběhů kolem trpasličí planety.

Dawn je na polární oběžné dráze. Ceres se kolem své osy otočí za 9,1 hodiny. Díky přirozené precesi, tak sonda na nízké oběžné dráze zmapuje celý povrch trpasličí planety.

Dawn je na polární oběžné dráze. Ceres se kolem své osy otočí za 9,1 hodiny. Díky přirozené precesi, tak sonda na nízké oběžné dráze zmapuje celý povrch trpasličí planety.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Mise má zajištěné financování do června, ale ještě předtím zřejmě dojde k jiné komplikaci – Dawn by měla v průběhu jara vyčerpat zásoby v nádržích s hydrazinem. Ale to je ještě daleko. Dawn bude na nízké oběžné dráze používat především svůj detektor gama záření a neutronů. Díky těmto datům bychom měli získat představu o tom, jaké prvky se nachází v nejsvrchnější vrstvě trpasličí planety – cca. do jednoho metru pod povrchem.

Mozaika kráteru Occator a jeho okolí složená z fotek ze sondy Dawn z výšky 1470 kilometrů. Kráter Occator má průměr 90 kilometrů a je 4 kilometry hluboký. Bílé skvrny se na většině fotek zdají přeexponované, ale zde se jedná o složeninu dvou typů snímků. Jeden používá krátkou expozici pro zachycení detailů skvrn, druhý má normální expozici pro snímání okolního terénu.

Mozaika kráteru Occator a jeho okolí složená z fotek ze sondy Dawn z výšky 1470 kilometrů. Kráter Occator má průměr 90 kilometrů a je 4 kilometry hluboký. Bílé skvrny se na většině fotek zdají přeexponované, ale zde se jedná o složeninu dvou typů snímků. Jeden používá krátkou expozici pro zachycení detailů skvrn, druhý má normální expozici pro snímání okolního terénu.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Právě data o chemickém složení budou klíčová pro ověření, jakého původu vlastně jsou jasné body na povrchu Ceres. Momentálně jsou nejčastěji skloňovány dvě možnosti – bílé skvrny především v kráteru Occator mohou být tvořeny buďto solí, nebo vodním ledem. Zatímco dříve byl preferovanou možností právě led, poslední hypotézy ukazují na sůl. Naznačují to například měření odrazivosti povrchu. Obě možnosti by ale ukazovaly, že Ceres byla nějakým způsobem geologicky aktivní v ještě relativně nedávné geologické minulosti.

Jak už ukazovala přehledná tabulka na začátku článku, na nízké oběžné dráze bude Dawn schopná pořizovat snímky s rozlišením 35 metrů/pixel, můžeme se tedy těšit na mimořádně detailní a ostré snímky, které se nedají srovnat s ničím, co jsme z Ceres zatím viděli. Fotky budou 4x detailnější, než z nedávno opuštěné vysoké oběžné dráhy HAMO ve výšce 1470 kilometrů. Sestup zatím probíhá podle plánu – v pondělí 26. října byla průměrná výška sondy 1345 kilometrů.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://www9.pcmag.com/media/images/384683-dawn-spacecraft.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/10/LAMOorbit_21-1024×768.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/10/pia19996.png

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

34 komentářů ke článku “Dawn zahájila finální sestup”

  1. Petr M. napsal:

    Jenom drobnost, jistě se najdou i lidé, kteří přijdou na tyto stránky poprvé a neví vše o vesmíru a kosmonautice.
    Teprve v 5. odstavci se dozví, kolem které planety vlastně ta sonda létá, ale i tak se nedozví, co je ta planeta zač. Takže po přečtení super článku skončí na Google.
    Šlo by tyto drobnosti v článcích aspoň jednou větou vždy oživit?

    • edemski napsal:

      Ale no tak… I kdyby to v článku nebylo vůbec, tak jsou dole „Šítky“ a taky podobné články. A příště planetKy 😉

    • Spytihněv napsal:

      Myslím, že servis kosmonautixu je více než solidní, tak trocha osobní iniciativy a pátrání nikomu určitě neuškodí. Zvlášť když se třeba v tomto případě jedná skutečně o zcela triviální vyhledání jinde a nic komplikovaného.

    • Tomáš Kohout napsal:

      Dlouho jsme se rozhodovali, zda máme vždy na konci článku dávat odstavec, který stručně vysvětlí k jakému tématu a pod jakou misi článek spadá, podobně jako to má web NASA.

      Byl by to pokaždé stejný zkopírovaný odstavec a proto jsme nakonec tuto myšlenku nerealizovali. Domníváme jsme se, že stačí, když jsou pod článkem štítky, související články a hlavně odkaz „Více se o tomto tématu dočtete zde »“, který vede na začátek vlákna na fóru, kde jsou právě základní informace o misi, včetně jména cílového objektu a jeho zařazení.

      BTW, jméno objektu se objevuje hned v popisu prvního obrázku.

    • Peter napsal:

      Presne moj pripad 🙂 Citam, citam a zistujem ze vobec netusim kde vlastne ta sonda lieta 🙂 Idem si doplnit zaklady.

      • Dušan Majer napsal:

        Doplněno. 😉
        Víte, možná to bude znít divně, ale jsem opravdu rád, že se tady ta připomínka objevila. Jsme rádi za zpětnou vazbu a těší nás, že nám čtenáři dávají vědět, co by chtěli vylepšit. Zároveň mám radost (opravdu, bez ironie), že se tyto připomínky týkají detailů. Ukazuje to totiž, že jsme všechny základní věci vychytali a teď se už jen ladí detaily. 🙂
        Proto pokud budete mít ještě někdy nějakou připomínku, neváhejte se ozvat. 😉

        • Peter napsal:

          Ja som zacal vas web citat len nedavno, od polovice jula tohto roku 😉 Dovtedy som o kozmonautiku vobec nezavadil, ale vdaka mnozstvu clankov v mainstreamovych mediach pred polovicou jula som zistil, ze ma to vlastne celkom zaujima a nasiel som i tento skvely web. Samozrejme mam obrovske medzery v zakladnych veciach, takze kazde pripomenutie takychto drobnosti je pre mna plus. Vdaka za skvelu pracu!

          • Dušan Majer napsal:

            Velmi nás těší, že Vás kosmonautika zaujala a že se k nám rád vracíte. Pokud byste kdykoliv potřeboval cokoliv doplnit, neváhejte se ozvat, velmi rádi doplníme chybějící detaily. Na začátečníky rozhodně nechceme zapomínat, vždyť všichni jsme v téhle pozici jednou byli. 😉

    • miro macko napsal:

      Naopak, ja to oceňujem, že sa tu dozviem relevantné a čerstvé informácie a nemusím v článkoch preskakovať všeobecne známe skutočnosti a keď niečo neviem, tak si to za pár sekúnd zgooglim.
      Práve to mi vadí na klasickej žurnalistike, že článku sú ponafukované zbytočnou vatou. Ak napríklad dnes niekto objaví nejaký nový fakt o Titaniku, tak o danom fakte bude prvá veta, v lepšom prípade odstavec, potom bude nasledovať 2-3 odstavce kde postavili Titanik, kedy vyplával na prvú plavbu, a detaily z toho ako sa potápal. A na záver bude jeden krátky odtsvec kde ešte možno niečo spomenú o tom novom objave.

  2. Spytihněv napsal:

    V souvislosti s misí se ještě zmiňují dvě nižší dráhy. BLAMO a SLAMO. S tím, že se nepoužijí. Ta nejnižší by možná mohla být „Small Low-Altitude Mapping Orbit“, ale u BLAMO mě nějak nic nenapadá.

  3. Lukáš Skrbek napsal:

    Dobrý den, děkuji za kvalitní články a vše co pro popularizaci kosmonautiky děláte. Mám jen jednu připomínku, (možná by to stálo i za samostatný článek). Když píšete o rozlišení fotek, (např. v tomto článku 35m na pixel)… I přes to že vím co je 35metrů i co je pixel nemám představu jak je objekt na fotce velký, resp. jak by vypadal takový pohled na Zemi. Moc by se mi líbilo vidět fotografii něčeho co znám s tímto rozlišením a ze srovnatelné vzdálenosti, např. Alpy, Himaláje nebo celý kontinent… Při publikování fotek Pluta kde bylo rozlišení tuším 1,3km na pixel byl pojem o velikosti ještě více abstraktní… Jinak ještě jednou díky…

  4. Spytihněv napsal:

    Když tedy Dawn na jaře vyčerpá zásoby hydrazinu, bude možno k udržování orientace využívat xenonu v iontových motorech? Alespoň jako nouzovou možnost?

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.