Vloni v prosinci jsme na našem webu vydali dva články s přídomkem „Za oponou Sojuzu„. Šlo o videa z dílny evropské kosmické agentury, která za účasti evropských astronautů se popisovala start Sojuzu a jeho přílet ke stanici. Nyní jsme ale zjistili, že tento miniseriál nebyl dokončený. Nevydali jsme totiž závěrečný třetí díl popisující návrat a přistání kosmické lodi. Nyní tuto chybu napravujeme a trio videí je na našem portálu kompletní. Užijte si proto dvacetiminutové povídání s doprovodem belgického astronauta Franka de Winne a Itala Paola Nespoliho.
Zdroje informací:
https://www.youtube.com/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…/1200px-Soyuz_TMA-17_retro-rockets_firing_during_landing.jpg
Vždycky jsem si myslel, že dva bílé vaky po straná hlavy křesla velitele jsou padáky. Teprve teď jsem si všiml, že zůstávají plné i po přistání.
Jedná se tedy o vaky s nákladem? Bývají totiž plné i při startu, kdy bych čekal, že náklad bude uložen v orbitálním úseku…
Pokud se nepletu, tak to s padáky opravdu souvisí – ta bílá látka tvořící vaky kopíruje tvar kovového pouzdra, ve kterém jsou uloženy padáky. Je to logické – pokud by došlo k vystřelení padáků, dělila by posádku a okolí jen látka.
Opravdu to nejsou padáky. Tady mají kosmonauti svoje věci, které si vezou zpět z ISS, plus další věci na přežití na zemi, oblečení, nástroje, potraviny, vodu a podobně. Dobře je to vidět na fotkách už na zemi ležící kabiny po přistání. Je vidět otvor s dutinou, odkud byl vytažen hlavní padák. Na dně té dutiny je bílý polštář, prakticky druhá strana toho bílého vaku, který známe, jak se cpe do prostoru kosmonautů. Ovšem s padáky to má tu souvislost, že kdyby se nedej bože nějak zasekly, mohli by se snad kosmonauti po odepnutí těchto vaků dostat k padákům zespodu a pokusit se vytlačit je ven vlastníma rukama.
S tím vytlačováním rukama je doufám jen legrace? 😀 Ten bílý povlak v padákovým pouzdře urcitě nebude druhá strana vaků uvnitř kabiny, ale pravděpodobně vyhřívací systém padáků. Jak píše Dušan Majer pouzdra padáků jsou kovová.
Oprava: …je to doufám jen legrace.
Není to legrace. Stěny toho pouzdra jsou kovové. Ale dno už ne. Myslím, že to souvisí už s prvním Komarovovým letem, kdy se opravdu snažil vytlačit ten nešťastný padák vlastníma rukama anebo přetlakem vzduchu z kabiny. Proč si zbytečně zavírat nětkteré možnosti havarijního řešení problému nějakým plechem? Padákové poklopy se otevírají až v atmosféře, která už je dýchatelná.
Tak jo, berte to jako „legraci“. Ty padáky jsou opravdu v pouzdrech skoro až ke dnu a ty pytle nejsou pod nimi, ale opravdu za plechovou stěnou vedle nich. Není kudy by to ti kosmonauti vytlačovali rukama ven.
http://cryptome.org/info/soyuz-tma19/pict17.jpg
Tady máte i vygooglovanou odpověď
https://www.quora.com/Whats-located-inside-the-overhead-bags-in-a-Soyuz-descent-module
Question: What’s located inside the overhead bags in a Soyuz descent module?
Answer by Robert Frost, NASA engineer that has worked spacecraft operations design:
Those bags contain whatever supplies were manifested to be carried up by that Soyuz. That might include clothing, food, other consumables, spare parts, computer hard drives, procedures, crew personal items, and so on.
Díky moc!
https://www.youtube.com/watch?v=PbGFY1ZlW7M
…tady je celý proces po přistání… otřes, otřes, otřes !!
proboha, to za ty roky nevyvinuli lepší systém organizace i zázemí… o tom, že se každý chce hlavně zviditelnit, raději nemluvě 🙁
Určitě to jde pohodlněji. Jen to chce spoustu peněz proměněných v technické prostředky navíc. Nejlepší doklouznout na křídlech jako raketoplán. Ale tohle prodražuje let přímo v násobcích a zvyšuje nebezpečnost komplikovanější kosntrukcí náchylnou na poškození. Nebo „elegantně“ brzdit jen raketovým motorem jak to plánuje SpaceX. Ovšem to vyžaduje jednak nést sebou dolů ty kapalinové raketové motory a taky dost paliva navíc pro spálení při tom aktivním sestupu. Šplouchnutí do moře jako Apollo nepomůže. Dopad do vody bez pyropatron je poměrně tvrdý a prakticky rovnocenný tomu dopadu utlumenému pyropatronami na posledním metru u Sojuzu. Takže ta hydraulicky tlumená sedadla s velkým zdvihem – 25 centimetrů spolu s těmi pyropatronami jsou nakonec nejlevnějším a přitom velice účinným řešením. Proto tam taky jsou.
Mimochodem ta superdesignová maketa lodi SpaceX žádná tlumená křesla neukazuje. Ale je jasné že je to zatím jen jako v autosalónu. Reálný funkční model bude u SpaceX vypadat určitě o dost jinak.
Pan kolemjdoucí asi nemyslel technické řešení přistávacího modulu, ale ty věci kolem. Motá se tam spousta lidí, kteří většinu času nědělají prakticky nic a všechno vypadá (minimálně navenek) hrozně neefektivně. Teoreticky by mohli kosmonauti vylézt sami (v případě, že skončí někde bez podpory pozemního týmu), ale tady je kolem lodi nutné lešení s žebříky a skluzavkou, takže si to nouzové přistání jen těžko představíme. Přenášení kosmonautů z transportního vozidla vypadá pomalu složitěji než jejich vytažení ze Sojuzu a vůbec to celé působí dost improvizovaně. Nevím, jestli někde nejsou podobné záběry z vylovení Apolla, možná to vypadalo podobně až na ty davy lidí, které tam z logických důvodů být nemohly.
Jojo. Ve svém druhém příspěvku už reaguju na ty pozemní operace. A taky na to, proč jsou kosmonauti tak nemohoucí. Ono to tahání Američanů na moři z Apolla pomocí potápěčů a jeřábků taky moc sofistikovaně nevypadalo. A to byli ti hoši ve stavu beztíže jen chvilku. Ale bylo to funkční (pokud zrovna nebyla na moři bouře). Eleganci letadla se schůdky to nikdy mít nebude.
Mimochodem ten proces po přistání musí být takový, aby zajistil relativní pohodlí těm kosmonautům za jakéhokoli počasí. Tedy třeba i v zimě na půl metru sněhu, nebo ve vánici. A ti lidi byli ve vesmíru půl roku. I když cvičili, tak je naše gravitace doslova drtí, takže vypadají jako nemohoucí, co právě prodělávají těžkou chřipku. Na nějaké křepké vyskočení z nějakých dveří a veselé zamávání na kamery zapomeňte. To že kosmonauti vylezli z raketoplánu v pohodě po svých nebylo tím, že by to přistání bylo nějak úžasně pohodlnější, ale proto, že jim ta mise typicky trvala maximálně dva týdny. U Apolla to bylo to samé. Tam je ale lovili potápěči.
A že se všichni zúčastnění chtějí zviditelnit aspoň na té fotce? Každý tam od rána běhal a měl nějakou roli a tohle je prostě jejich rituál.
Krom toho je tam velká část těch lidí pro případ problémů: doktoři hasiči a ti v případě dobrého přistání jaksi nemají co dělat.
Nemluvě o zástupcích agentur které se na letu podílí a určitě se tam potulují nějací novináři…
…možná jsem to napsal trochu nejasně, ale problém gravitace doléhající na kosmonauty opravdu nejde… to opravdu nevidíte, jak se tam každý ometák snaží hlavně zviditelnit?
Z kabiny jsou zpocení, resp. vnitřní část skafandru promočená, ale primárně jde opět o PR.
O technice raději nemluvě – např. ve skafandru je komplet monitorování životních funkcí, ale místo aby použili konektor (nakonec u té kosmonautky ho použijí pro připojení boxíku s bezdrátovou komunikací) lepí jim nějaké elektrody (použití zápěstního tlakoměru dejme tomu… i když je značně nespolehlivý, ale zase to technické provedení – displej na ruce směrem dovnitř, kde není k přečtení… a to mají jeden pro všechny?).
Řešení např. vyhřívaný stan přes celý modul (když už tam mají tu konstrukci) s vestavěným jeřábem pro bezpečnější manipulaci (asi by se dali vyndat i se skořepinami sedadel, a až venku řešit jejich odvazování). Proč ta venkovní křesla nemají standardní úchyty jako nosítka (takhle každý nosič tam loví nějakou trubku, za kterou to vzít)?
Dost mě zaráží i třeba to, že auta tam jsou dříve, nežli vrtulníky, ale to může být náhoda. Obojživelná auta navíc asi slouží jen k přepravě do vrtulníků, takže jejich nástavba by mohla být skládací, aby byl k dispozici na nich větší prostor (především na výšku).
Proč pak staví ten vyhřívaný stan je taky docela záhada (jasně je mlha, a nebylo by bezpečné letět…), neboť v autech by byli lépe chráněni.
Celé mi to přijde jak typická ruská des/organizace (se kterou jsem se setkal nejednou)… pravda v Africe by to bylo ještě horší…
PS: Celé je to o penězích minimálně, neboť náklad v rámci celkové ceny je prakticky nula.
PSS: Jak to dělala NASA před raketoplány si již moc nevzpomínám, ale hlavně je to x let zpět.
Dovolím si malinko oponovat. Jistě, PR po přistání jede na celé obrátky, ale v celém ději nejde jen o prvoplánové zviditelnění.
Ve skafandru je monitorování životních funkcí, ovšem asi bude relativně rudimentární (mít na těle a na hlavě třicet konektorů by asi bylo dost nepohodlné a rušivé). Navíc po přistání mise nekončí – probíhá poměrně dost následných experimentů, z nichž některé začínají okamžitě po vytažení posádky z modulu.
Vyhřívaný stan přes modul není dobrý nápad, protože ještě relativně dlouho po přistání je modul horký a vypařují se z něj molekuly fenolové pryskyřice, což by asi ve stanu moc příjemné nebylo – o odparu možných zbytků paliva v orientačních tryskách a množství nevybuchlé pyrotechniky nemluvě.
Pochybuji, že v obojživelném autě bude dost prostoru na svléknutí skafandru a případné další úkony včetně zdravotní prohlídky.
Pravda, je tam zmatek, na druhou stranu tam bývá dost lidí i z agentur mimo Rusko (NASA, ESA…), protože většinou jsou v posádce jejich lidé. A každý chce se „svým“ kosmonautem promluvit a zjistit, jak na tom je.
NASA to v dobách před raketoplány řešila vždy na lodi, astronauti bez výjimky po přistání vrtulníku na palubě a krátkém uvítání od kapitána lodi směřovali na místní marodku, eventuálně do karanténního trajleru (Apollo 11-14), kde si na nich smlsli doktoři.
No tak jistě jde taky o PR. Ale taky ukázat novinářům, kteří stojí okolo, že jsou všichni živí a zdraví. A to celá posádka dohromady. Navíc chvíli trvá než je vytáhnou jednoho po druhém ven. A ti co už jsou venku určitě spíš chtějí odpočívat venku v širém prostoru a cítit i ten vítr. Tohle všechno neměli půl roku. Aspoň já teda po takové době bych určitě ocenil jen tak sednout venku, cítit přírodu a zvykat si na gravitaci. Určitě bych nechtěl aby mě hned zase odnesli do nějakého zavřeného stanu. A každý kdo je venku už nějakou lékařskou a taky jazykovou asistenci může potřebovat. A taky silné chlapy. Pak jsou tam technici, co mají na starosti samoztnou loď, padáky a tak dál. Všechno je to na jednom místě. Jasně mohlo by to být nějak víc organizované, že by ti „sluhové“ stáli v oddělených zónách. Jenže Rusové asi prostě mají radši tenhle mumraj ve stylu zahradní párty. Je to o dost uvolněnější i pro ty kosmonauty samotné.
Takže jediná změna jsou snad ty držáky na těch židlích a určitě i ten skluz by mohl být trochu míň opotřebovaný. Ale to už je prostě Rusko …
Zajímavá debata a různé úhly pohledu! Svojí roli taky hraje místo přistání, jeho dostupnost a okolní podmínky i infrastruktura. Jako třeba tuhle přistáli se Soyuzem na hřbitově, nebo museli vstup do atmosféry odložit, protože se týmy na plánované místo nemohly dostat.
Zrovna dnešní článek se tady zabývá přistáváním Starlineru ( https://kosmonautix.cz/2015/09/kde-ma-pristavat-starliner/ ). Něco podobného se nedávno řešilo u Dream Chaseru (Ne, projekt neumřel! http://www.americaspace.com/?p=86264 ).. Jaké plány má SpaceX víme (i když zpočátku stejně asi budou šplouchat do vody jako dosavadní lodě Dragon)… A třeba ti pánové (možná i dámy?) ve skafandrech pobíhající kolem X-37b jsou taky srandovní ( https://kosmonautix.cz/2014/10/tajny-americky-miniraketoplan-pristal/ ).
Má někdo další zajímavé ‚historky z přistání‘? @AstroSamantha? Nikdo? : ))