Na pondělí 10. srpna je naplánován zhruba šest a půl hodiny trvající výstup dvou ruských kosmonautů do volného prostoru. Gennadij Padalka a Michail Kornijenko mají hned několik úkolů – nafotí probíhající vědecké experimenty, přeorientují jeden držák senzorů a budou se věnovat také údržbě stanice. Kromě jiného odeberou pomocí vatové tyčinky vzorky z tepelných radiátorů a solárních panelů, aby zjistili, zda se tu neusazují zbytky spalin od přilétajících kosmických lodí. Jelikož stěry z minulých výstupů ukázaly, že se spaliny usazují i na vnější části okna, bude jej potřeba umýt.
Kromě toho bude mít dvojice za úkol také odstranění staré navigační antény, její náhradu za nový kus a následné odhození již nepotřebného zařízení. Výstup z modulu Pirs začne v pondělí 10. srpna okolo 15:45 našeho času. Jelikož by měla výstup živě vysílat NASA TV, můžete se v pondělí těšit na článek, kde budete moci sledovat celý přenos. Prozatím Vám přinášíme video s popisem průběhu kosmické procházky.
Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://i1.mirror.co.uk/…/Space-Oddity-recorded-by-Commander-Chris-Hadfield.jpg
Dobrý den, profíci na kosmonautixu se asi zasměji, ale zeptám se. Když by člověk otevřel chtěl umýt okno zvenčí u automobilu jedoucí např 150 km/h a vylezl střešním oknem, určitě by ho to odfouklo a na autě by se neudržel. Pokud bychom chtěli vystoupit ze stíhačky letící 20 km vysoko rychlostí 2000 km/h v mžiku bychom od letadla odletěli.
Jaktože od ISS neodletí kosmonaut, který z ní vystopí do volného prostoru, když stanice letí rychlostí 27000 km/h ? Minimálně by přípojné lano mělo být s kosmonautem permanentně napnuté po směru letu ISS, ovšem není a ani žádné enormní tlaky na kosmonauta ve volném prostoru nepůsobí. Pokud bychom člověka vypustili na laně ze stíhačky při rychlosti několika machů, to lano i s člověkem by se nejspíše okamžitě utrhlo.
Podle mě má vaše tělo jednoduše rychlost ISS a to se nezmění, pokud stanice nezrychlí nebo vy třeba něco neodhodíte nebo tak. Když vystoupíte ze stíhačky, ihned se řítíte k zemi. Takže gravitace. Teda ne že bych byl profík na kosmonautiku, ale tak nějak selským rozumem. 😉
Všechno souvisí se vzduchem – respektive jeho odporem. Pokud z jedoucího auta vystrčíte ruku, budete s ní prorážet vzduch. Bude tam odpor vzduchu, který bude tím větší, čím rychleji pojedeme. Jenže ve vesmíru žádný vzduch není (tedy abychom byli úplně přesní – ve výšce, kde ISS obíhá jsou velmi, ale opravdu velmi slabé koncentrace zbytků atmosféry. Předmětům tak nic neklade odpor – proto ni ISS nemusí mít aerodynamický tvar. Pokud by se kosmonaut při výstupu pustil (z bezpečnostních důvodů se to nedělá), zůstal by viset u stanice. Neměl by totiž žádný odpor okolního vzduchu, který by musel prorážet. V tom je celý zakopaný pes. 😉
Při výstupech se kosmonauti poutají dvojicí karabin k madlům. Platí pravidlo, že vždy minimálně jednou karabinou musí být připnutí. Druhou pak mohou přepojit jinam. Je to z čistě preventivních důvodů – co by kdyby. Kromě toho mají astronauti také ve skafandrech malé trysky se stlačeným vzduchem, které by je v případě, že by se od stanice nešťastně odrazili (a nebyli připoutaní), mohli vrátit ke stanici.
Takže to, co jsem napsal, neplatí? Určitě kdybyste letěl kilometr nad povrchem Měsíce a vystoupil do volného prostoru, tak vám vaše mateřská loď rychle zmizí a to díky gravitaci, nikoli kvůli vzduchu. Ono to asi bude platné oboje. Nebo ne?
U Měsíce je výhoda, že i kilometr nad povrchem, můžete letět oběžnou nebo únikovou rychlostí (pokud netrefíte nějakou horu), takže by to mohlo vypadat jako výstup z ISS. Pokud by byla rychlost menší a své lodi byste se nedržel, spadnete na povrch. Ale kdyby taková loď měla něco jako vyhlídkovou palubu, klidně se na ní můžete (ve skafandru) posadit do křesla pod slunečník a sledovat ubíhající krajinu pod sebou.
A jo, to je vlastně fakt. Pokud se těleso letící bez pohonu udrží třeba i na velmi nízké oběžné dráze Měsíce, tak po výstupu ven převezmu jeho rychlost a budu ho doprovázet podobně jako ve volném vesmíru (vakuum na rozdíl od atmosféry nepřekáží). Jen s tím rozdílem, že pokud nemáme únikovou rychlost, dříve či později se opět společně rozmázneme o povrch. V případě Měsíce s jeho mascony spíš dříve, subsatelit Apolla 16 by mohl vyprávět, jak vypadá mise nečekaně ukončená impaktem po asi 35 dnech.
Tady někdo zřejmě v dětství nedostatečně četl A. C. Clarka. 😉
Zpětně se mi jeho povídka na tohle téma asi i vybavuje… ale nevymyslím to. Nápověda?
Arthur C. Clarke: Maelstrom II
Děkuji. Takže stíhačka proráží vzduch, kdo vystoupí bude sražen tím odporem vzduchu. Na ISS je velmi řídké prostředí, chápu, kdyby kosmonaut upevnil na skafandr paruku, nějaké dlouhé háro. Vlály by ty umělé vlasy při rychlosti 27 tis. Km/h nebo ne ? Nechce se mi věřit, že by venku na ISS mohli 2 kosmonauti postavit stoleček a 2 židle a hrát tam šachy. 🙂
Kosmonaut se sice pohybuje rychlostí 27000km/h, ale stanice také, takže rychlost kosmonauta vzhledem ke stanici je 0. A nepůsobí na něj ani na stanici žádná síla(odpor vzduchu, gravitace..), která by změnila jejich rychlost nebo směr (aspoň ne tak velká, aby se to tak rychle viditelně projevilo). I ty se v této pohybuješ rychlostí přes 1000km/h díky rotaci země, ale taky tě to nesfoukne, protože vše kolem se pohybuje stejnou rychlostí jako ty, včetně vzduchu kolem pokud je bezvětří.
Nebo ještě jinak. Pokud pojedeš ve vlaku který jede rychlostí 160km/h tak vůči zemi, kolejím, nádraží máš rychlost 160, ale vůči vlaku máš 0. Když ve vlaku na vyskočíš tak dopadneš na stejné místo stejně jako by jsi stál na zemi. Nerozplácnéš se o zadní stěnu vlaku.
Rychlost musíš vždy brát k nějakému bodu.
Pokud by ty šachy byly magnetické, tak proč ne. Jinak by je u povrchu nic nedrželo a při sebemenším odrazu by pluly pryč 🙂
S tou parukou by to vypadalo podobně jako u dlouhovlasých astronautek – třeba zde Marsha Ivans: http://www.collectspace.com/review/departure_marshaivins01.jpg nebo Karen Nyberg: http://cdn.nextgov.com/media/img/upload/2013/07/11/071113hairNG/nextgov-medium.jpg 😉
to Dušan Maier. Tie fotky sú super. Ani nejdem filozofovať, čo všetko vo vesmíre takto stojí. Je známe konštatovanie, že gravitácia je sviňa. Vidím to ako slušný tip pre vesmírnu turistiku, stojí všetko čo mám. Sorry, je strašne teplo!
UKÁZKA VE VAKUU: KILOVÁ KOULE VS PEŘÍ
https://youtu.be/E43-CfukEgs
„Pokud bychom chtěli vystoupit ze stíhačky letící 20 km vysoko rychlostí 2000 km/h v mžiku bychom od letadla odletěli. Jaktože od ISS neodletí kosmonaut, který z ní vystopí do volného prostoru, když stanice letí rychlostí 27000 km/h?“
Přemýšlel jste někdy o tom, jaký je v okolí ISS atmosférický tlak? 😉
Je mi záhadou proč ISS se nerozpadne při tak nesourodém tvaru, kdy příčně z něho trčí rozměrné solární panely, jednotlivé moduly jsou postavené i napříč proti směru letu. Je s podivem, jak v rychlosti 27000 km/h připojovali ke stanici modul, který není po směru letu ale úplně třeba napříč ? Předpokládám, že aspoň zásobovací lodě se připojují a parkují l ISS ve směru letu ? Ono natankovat jedno letadlo za letu v rychlosti 500 km/h je umění natož strefit se na cm přesně se zásobovací lodí do parkovacího úchytu v ISS. Proč ISS není dlouhý tubus, který se bude rozšiřovat o jednotlivé díly, ale v celku bude mít aerodynamický tvar, který je pro rychlost 27000 km/h přeci optimální ?
K čemu potřebuje kosmická stanice aerodynamický tvar?
Stačilo by zapřemýšlet nad slovem AEROdynamika. Asi tam bude nějaké působení sil na těleso proudícím vzduchem. Když je vesmíru vzduchoprázdno tak asi nebude potřeba aerodynamický tvar.
Dobrá, souhlasím, ale jaktože jednou za čas postupně klesne rychlost a tím pádem i výška ISS ? Takže musí zapnout motory, zvýšit rychlost a musí se vrátit zpět na vyšší oběžnou dráhu, tzn. že nějaký, byť malý odpor musí existovat i ve vesmíru. Možná to je způsobeno zbytkem zemské atmosféry, možná že dál ve vesmíru je odpor prostředí opravdu nulový.
Pokud bychom ve volném vesmíru vystřelili z praku kámen, třeba směrem od Slunce na konec sluneční soustavy, měl by kamínek putovat po dráze směru a neomezeně dlouho. Sluneční soustavu by ale neopustíl, protože nemá dostatečnou únikovou rychlost.
Ano je to tak jak píšeš. Ve výšce ve které se pohybuje ISS (kolem 400km) jsou zbytky atmosféry a proto čas od času si musí pomoct motory a zvýšit svou dráhu.
Ještě k té nepotřebě aerodynamického tvaru. Tady je velká výhoda pro konstruktéry sond nebo třeba mezihvězdných generačních lodí. Mohou nechat trčet přístroje, kde se jim to hodí 🙂
No, v této souvislosti bych se rád zeptal na toto. V minulém týdnu se tady psalo o přínosu ISS k budoucí cestě na Mars a v diskusi se objevila poznámka, bylo-li by možné poslat celou ISS k Marsu a odpověď byla, že s dostatečným motorovým modulem a množstvím paliva tomu vlastně nic nebrání. Stanice nemá aerodynamický tvar, protože ho díky absenci atmosféry nepotřebuje. Co by se ale stalo třeba se solárními panely z pohledu zákona setrvačnosti. Jsou připojeny v jediném bodě a podle selské logiky by při urychlení celé sestavy na přeletovou rychlost musely být tyto kotevní body extrémně namáhány.
Tu odpověď jsem tazateli posílal já. Jen upřesním, že jsme tam poznamenal, že i kdyby měla stanice motory + nádrže, tak by hlavní překážkou byla její neodolnost proti kosmickému záření – byla od začátku stavěna na to, že bude obíhat pod ochrannými van Allenovými pásy. Tomu odpovídá i síla stěn. Při meziplanetárním letu by dovnitř pronikalo mnoho škodlivého záření.
K dotazu – tah by pochopitelně musel narůstat pomalu a nebo by se musely použít motory s malým tahem. Pak by setrvačnost nebyla výraznou překážkou. Ostatně už teď provádí stanice motorické manévry a solární panely to vydrží.
Mě by spíš zajímalo jakou rychlostí musí mrštit tou starou anténou, aby v rozumné době skončila v atmosféře. Směr je asi jasný: „dozadu a dolů“, aby se snížila oběžná rychlost a současně se dostala na nižší dráhu, kde ta rychlost teprve nebude stačit na udržení se na oběžné dráze.
Ta rychlost rozhodně nebude velká – maximálně několik desítek cm/s. Ve skafandru se přecijen nepohybuje tak snadno. Na tom, aby anténa skončila v atmosféře, nemá rychlost velkou roli. Jde jen o to, aby nebyla na kolizní dráze se stanicí. O její zánik se postará pomalé tření o zbytky atmosféry – bavíme se cca. o půl roce, možná trochu víc, než zanikne.
No tak těch několik desítek centimetrů za sekundu může být docela riskantních, protože to je pořád ještě téměř totožná dráha, a „odstrčení“ je jednoimpulzní manévr, takže se obě dráhy v jednom bodě protínají.
To je pravda, ale objekt bude velmi dobře sledovaný, takže pokud by cokoliv hrozilo, ISS může udělat zážeh.
Ostatně už jen to samotné strčení proti směru letu znamená, že objekt bude mít o chlup menší rychlost, což se projeví změnou jeho oběžné doby. Dráhy se sice budou v jednom místě dotýkat, ale rozdíl v době oběhu se postará o dostatečnou bezpečnost. Mimochdem jakmile se z jakéhokoliv důvodu provede korekce dráhy stanice, tak se parametry budou lišit mnohem výrazněji.
Důležité je především to, že anténa bude mít nejspíš mnohem menší poměr hmotnosti k čelní ploše než celá stanice, takže ji budou zbytky atmosféry více brzdit a se stanicí už se nikdy nepotká. Navíc do toho teoretického společného bodu oběžné dráhy se dostanou v různý čas a teprve poté, co by anténa udělala o jeden oběh více než ISS by teoreticky mohla hrozit srážka.
Aha, nepřečetl jsem si, že odpověděl už pan Majer, omlouvám se za zbytečný post.
Zbytečná ta odpověď rozhodně není. 😉
Když jsme u těch korekcí dráhy ISS, případné úlomky čehokoliv, které hrozí kolizí v dráze ISS se sledují nějakým teleskopem ze Země nebo dráhu před sebou si detekuje přímo ISS ? A v případě možné kolize systém provede automatickou korekci dráhy, když kosmonauti třeba spí ? Nebo se spustí na stanici poplach, kosmonaut se vzbudí ihned skočí za nějaký kosmický knipl či kormidlo a provede ručně úhybný manévr ?
Ty větší úlomky jsou evidovány a ví se o nich už dopředu, manévry se dělají ze Země. U raketoplánů se myslím sem tam vyměňovaly skla, jak byly poďobaný od smetí….
K tomu mytí bych se rád zeptal, čím se to čistí? Hadr a okena asi nebude to pravé.
Díky.
Rusům nemůžou dát okenu 🙂
Konkrétní čistící prostředek se mi dohledat nepodařilo .Asi to bude něco na míru podle toho, co se podařilo odebrat pomocí stěrů. Jelikož jde od zplodiny motorů, tipoval bych to na nějaké rozpouštědlo organických látek. A místo hadru by měly použít držák látky s madlem pro lepší uchopení v rukavicích.
Okena by se vypařila, než byste s ní to okno stihl utřít. 😉