„Pokud někdy budete mít šanci navštívit Laboratoř neutrálního vztlaku NASA – a že ta návštěva opravdu stojí za to – zajisté si všimnete zářivé velké malby na zdi hlavní řídící místnosti. V její levé části je neobvyklé zobrazení Vitruviánského muže Leonarda da Vinci, které plynule přechází do lidské bytosti ve stejné póze, avšak oblečené do amerického skafandru EMU určeného pro výstupy do volného kosmu. EMU mimochodem znamená Extravehicular Mobility Unit, říkáme mu ale jednoduše „skafandr“.

Úterý 12. června 2012

Moc se mi líbí, jak se tato malba snaží vytvořit propojení mezi pilotovanými lety do kosmu a Leonardem, člověkem, který zkoumal potenciál lidského génia v konstruktérství, umění a pozorování přírody. Kdybych tak nějak mohla Leonardovi říct, že dnes máme nejen létající přístroje – třebaže poněkud odlišné od těch, které si představoval – ale lidé dokážou dokonce „chodit“ ve vesmíru. A přála bych si, aby mohl letět na Mezinárodní vesmírnou stanici a využít svého talentu sdělit a prezentovat příběhy lidí, kteří tam nahoře žijí a pracují.

Myslím si ale, že Leonardův obraz postrádá zobrazení pouta mezi lidmi a také myšlenku společného úsilí. Malba v NBL je naproti tomu projev úcty celému týmu a zejména speciální skupině lidí: potápěčům.

Potápěči v NBL jsou našimi strážnými anděly ve vodě. Jsou především zodpovědní za naši bezpečnost a jsou přísně trénováni k tomu správně zareagovat na jakýkoli nežádoucí stav skafandru rychlým a efektivním způsobem, aby ochránili zdraví a životy mužů a žen, kteří jim byli svěřeni.

Záchranáři v případě nouze, pomocní instruktoři v případě standardního výcviku EVA. Potápěči pomáhají poskytovat astronautovi hladký a efektivní výcvik. Ve zkratce lze říci, že je na jejich bedrech, aby se snažili udělat mezeru mezi výcvikem v bazénu a opravdovým beztížným stavem tak malou, jak to jen lze.

Jak toho dosáhnou? Nejdříve ze všeho dobrým vyvážením. To je proces přidávání a ubírání závaží a pěnových kostek na různých místech skafandru ke stabilizaci ve vodě. Když jsem ve skafandru pod vodou. Tyto okamžiky si opravdu užívám, protože mohu relaxovat během toho, co se mnou potápěči otáčejí ve všech směrech, aby odhalili nepatrné tendence skafandru rotovat.

Dalším trikem, jak oklamat gravitaci v bazénu je použití věrných kopií nářadí a náhradních dílů, které také musí mít pod vodou neutrální vztlak. Možná jste si všimli, že při výstupech do volného kosmu u sebe mívají astronauti elektrický šroubovák (PGT), který se jim vznáší u pravého boku. V bazénu během přesunů nosíme lehčí repliku PGT. Pokud jej potřebujeme použít, sundáme si ho z karabiny u pasu a předáme potápěči, který jej vymění za mnohem věrnější kopii PGT, která je funkční. Ano, to je přesně to, co potápěč dělá na té malbě!

Během celého cvičení potápěči neustále pomáhají vyměňovat věrné fungující repliky nářadí za jejich kopie s neutrálním vztlakem a stabilizují skafandry v pozicích, které jsou ve vodě v daný moment nestabilní. Navíc ovládají podvodní kamery, které snímají práci astronautů a odesílají živý obraz do řídící místnosti. Jsou také zdrojem neocenitelné zpětné vazby a návrhů, jelikož mnoho z nich podporovalo nesčetně tréninků EVA v NBL v průběhu mnoha let.

V neposlední řadě je také důležité si uvědomit, že skafandry v bazénu jsou zásobovány vzduchem a chladící vodou díky hadicím, které vedou nad hladinu. Potápěči neustále odstraňují tuto hadici z naší cesty a občas nás požádají, abychom se vzdálili od struktury makety stanice. Oni pak proplavou kolem modulu nebo segmentu nosníku, aby hadici přesměrovali do vhodnější polohy. Mám ráda tyto občasné kratičké pauzy od tvrdé práce. Nejenže vždy vítám příležitost odpočinout si na několik okamžiků, ale hlavně si nesmírně užívám pohled z ptačí perspektivy na vesmírnou stanici pod vodou. Možnost provádět výcvik v NBL je nesmírné privilegium. Kdybych nebyla ve skafandru, pravděpodobně bych se čas od času musela štípnout.“

Zdroj informací:
http://blogs.esa.int/

Zdroj obrázků:
http://blogs.esa.int/