Horní stupně raket často plní ty nejdůležitější úkoly. Právě na nich záleží, zda se družice dostane na plánovanou dráhu, nebo ne. U horních stupňů, které se používají pro meziplanetární lety jsou požadavky ještě přísnější. Přesto mnoho lidí horní stupně příliš nezná. Oproti stupňům prvním jsou mnohem menší, na celé raketě tvoří jen zlomek velikosti a tak se diváci a čtenáři nad tímhle kouskem techniky ani moc nezamýšlejí. Ale to je přitom velká škoda. Přiložený obrázek ukazuje ty nejznámější horní stupně, které se používají, či používaly ve všech kosmických velmocích. Díky jednotnému poměru můžete srovnávat velikosti všech horních stupňů.
Zdroj: http://historicspacecraft.com/
Zdroje obrázků:
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2013/11/Z66.jpg
http://historicspacecraft.com/Diagrams/U/Upper_Stages_RK2013_1200x700.jpg
Velice pěkný přehled. Ten Saturn S-IVB sloužil jako základ pro Skylab, že ?
Ano S-IVB létal na Saturnech 1 jako 2. a na Saturnech 5 jako třetí stupeň a posloužil jako základ pro stanici Skylab.
No pozerám, že to ani zďaleka nie je kompletné. Chýba tam napr. aj najpoužívanejší horný stupeň vôbec – Block-I z rakiet typu Sojuz.
Žádná grafika nikdy není kompletní. Vždy se jedná o průřez zajímavými typy. 😉
No, těch ruských je tam fakt jen pár, a z nich ještě jen ty „korekční“. Ale darovanému koni …
Zajímavé. Nebylo by nějaké info v čem se liší konstrukce motoru od prvních stupňů? Asi bude možné využít i neekologické palivo a spousta detailů se asi bude řešit jinak.
Další věc, která člověka zarazí, je ta miniaturní velikost horního stupně z ruského Protonu, Briz M, proti třeba takovému ESC-A u Ariane 5, když obě rakety nosí velké telekomunikační družice na geostacionární dráhu. Ale důvod je jasný.
U toho Protonu totiž je Briz-M tím posledním z celkových 4 stupňů.
U Ariane druhým (a taky samozřejmě posledním), takže má mnohem víc práce a musí být patřičně větší.
Co se konstrukce týče, tak jedním z hlavních rozdílů je tvar trysky. Horní stupně pracují v prostředí bez atmosféry a je proto výhodnější použít jinak tvarovanou trysku než pro let v atmosféře – raketový motor pak dosahuje lepší účinnosti.
Ohledně paliva – částečně máte pravdu, ale já bych ještě uvedl, že jelikož jsou horní stupně menší než ty první, bývají to právě ony, na kterých menší kosmické agentury používají složitější technologie – třeba spalování kyslíku a vodíku, jako to předvedla Indie.
Super, moc pěkná infografika, díky za ni!
Mimochodem, tohle téma je tak zajímavé, že by stálo i za rozsáhlejší článek. Třeba vybrat jen dva či tři zajímavé horní stupně a trochu rozebrat nějaké podrobnosti. Např. konstrukci, základní parametry (konstrukční, ale třeba i letové) A taky kontext použití, tedy celkové složení sestavy, zejména u vícestupňových řešení…
Jen takový námět…
To som netušil že alcon 9 tak veľký motor oproti nádrži na druhom stupni :O
Je jasné, že rozhodujícím krokem byla konstrukce Centauru, tj. stupeň na H+O. Od ní se odvíjí vývoj až k S 4B, ten demonstruje obrovitost Saturnu 5.
Při meziplanetárních letech však “ úřadují/ ještě poslední stupně na THP.
Poslední stupně na THP se ostatně používaly u prvních amerických nosičů a též u pokročilých konstrukcí řady Delta a též u nosičů dalších států krom SSSR.
Obdobný přehled posledních stupňů na THP by též byl velice zajímavý.
Najprv som myslel, ze je chyba v prehliadaci a ze mi nenacitalo cely clanok, ale potom som z udivom zistil, ze je to cele 🙁
Clanok o druhych stupnoch je velmi dobry napad.
Nechcem rypat, ale kosmonautix.cz je velmi dobry portal a zvyknem tu chodit casto. Rozhodne sa vsak musim pytat aky zmysel maju taketo kratke a z mojho pohladu zbytocne clanky? Nehodia sa viac do fora alebo niekde inde? Neuvazuje redakcia oznacit taketo kratke clanky ako bleskovky?
No upřímně řečeno nevím, proč by nemohl vyjít takto krátký článek. Není to poprvé, kdy hlavní náplní článku byla buďto infografika, nebo nějaké zajímavé video. Každý den vychází hlavní (dlouhý) článek krátce po půlnoci a pak kratší během dne. Krátké články jsme zavedli právě proto, abychom mohli informovat i o věcech, které nestojí za psaní velkého článku, ale i kterých si myslíme, že by se měly ke čtenářům dostat.
Na fóru už tenhle obrázek je, ale líbil se mi natolik, že jsem si řekl, že stojí za to jej umístit i do článku, kde si jej prohlédne více lidí. Náš portál chce informovat všechny kategorie zájemců o kosmonautiku. Někdo má rád dlouhé články, jinému zase vyhovují takovéto krátké. Chceme se zavděčit všem a proto když někdy najdeme nějaký povedený obrázek, nebo video, tak jej zase uděláme jako krátký článek během dne. Myslím, že není málo čtenářů, kterým se právě takové články líbí. ale nebojte, nebudou tady jen tyto krátké články, stále budou vycházet i klasické dlouhé. 😉 Zkrátka všechno zůstává při starém – vždyť tyto krátké články už u nás vychází téměř rok. Někdy je krátký článek delší, jindy kratší. 😉
Dakujem za odpoved. Vsetko, co tvrdite je pravda.
Tentokrat som to zobral trosku osobnejsie, lebo nadpis naznacoval vynikajucu temu a podvedome som ocakaval obsirnejsi clanok. Namiesto toho som nasiel len obrazok a kratky popis, takze skor prevladalo sklamanie 🙁
Kazdopadne ma to neodradi K citat a diskutovat 🙂
To nás těší. 🙂
Jsou ty poměry velikostí správné? Srovnáním s velikostí kosmonauta v pravo dole má např. Merlin vacuum na výšku kolem 6 metrů, což je snad víc než má F-1.
Tiež by ma zaujímalo, či je kresba v jednotnom merítku. Raketový motor J-2 som mal možnosť vidieť v London Science Museum a je to teda pekná ozruta:) F-1 si ani nedokážem predstaviť, ale hádam ho niekedy uvidím naživo.
No, já si na něj před 20 lety sáhl… Bohužel Saturn 5 tam tenkrát nebyl (byl na renovaci)
Když je uvedeno, že poslední stupeň nosné rakety je PAM-D/Star-48B a jinde jen Star-37FM, znamená to, že v prvním případě je urychlovací motor součástí raketového stupně PAM-D a v druhém urychluje užitečný náklad jen samotný motor Star-37FM?
Ano, tak to je.
A kdy se tedy používá pouze motor a kdy spolu s tím stupněm?
To je individuální.
Falcon heavy bude mít jaký druhý stupeň? Stejný jak falcon 9?
Přesně tak. Zatím se nepočítá s výraznějšími modifikacemi. Ale do budoucna možná přijdou.