sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Dlouhý pochod 10

Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.

LM 400

Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Blíží se éra likvidace kosmického odpadu

O tom, že jsou vysloužilé a neovladatelné družice velkou hrozbou není potřeba dlouze rozvádět. Stačí aby se na oběžné dráze jeden „zombie satelit“ srazil s jinou neovladatelnou družicí, nebo s ještě aktivním strojem a rázem vznikne ohromné množství nebezpečných úlomků. Stačí si vzpomenout, jak dopadla kolize satelitu Iridium 33 a vysloužilé sovětské družice Kosmos 2251 z roku 2009. Už za tři roky bychom se měli dočkat prvního pokusu o likvidaci kosmického odpadu. Evropský projekt Clean Space One otestuje své možnosti na cubesatu SwissCube-1, jehož jedna strana měří pouhých deset centimetrů. Naváděcí systém tedy nečeká nic snadného.

Zdroje obrázků:
http://i.space.com/images/i/000/048/980/i02/cleanspace-one-switzerland.jpg?1437508208

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
15 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Petr M.
Petr M.
9 let před

No, a to je prd proti tomu, jak to dopadlo ve filmu Gravitace 😀

Dušan Majer
Dušan Majer
9 let před
Odpověď  Petr M.

Ano, tam to vzalo poměrně rychlý konec 😀

Vincent Kerman
Vincent Kerman
9 let před

S tou Gravitací naprostý souhlas. Ale chci se zeptat kdy se +- Clean Space One dostane do vesmíru? Nejsou alespoň nějaké náznaky? A jěště to se všechny „čistící“ satelity zničí i se svým odpadem nebo je také v plánu zachycení zombie satelitu jeho zdeorbitování* a následné odpojení a navrácení čistícího satelitu zpět na orbitu?
*(Vím, že ho stačí pouze zpomalit tak aby vletěl do horních vrstev atmosféry a ta se o zbytek postará… prostě se mi líbí slovo zdeorbitování 😀 )

Dušan Majer
Dušan Majer
9 let před
Odpověď  Vincent Kerman

Snad v roce 2018, ale všichni víme, jak se termíny všech projektů posouvají.

V první vlně se dá očekávat, že se budou používat „sebevražedné družice“. Teprve až si technologii osaháme můžeme začít uvažovat o technologické nadstavbě.

roman hronza
roman hronza
9 let před

Nevím jestli tomu dobře rozumím, ale zdá se mi, že tento systém je založen principu „eutanázie servisní sondy“. To mi nepřipadá příliš efektivní 😉

Dušan Majer
Dušan Majer
9 let před
Odpověď  roman hronza

Pokud budou tyto sondy vyráběny sériově a budou startovat jako sekundární náklad, a pak to nemusí vypadat tak šíleně. Dokážu si představit, že v ostrém provozu se budou používat menší satelity, které splní úkol stejně dobře, ale do rakety se jich vejde víc.

gg
gg
9 let před
Odpověď  Dušan Majer

Pak je tu ještě možnost použít větší elektricky poháněnou družici, která dopraví více deorbiterů k více cílům efektivněji. Ono těch opravdu velkých kusů odpadu, pro které to má smysl, zase asi tolik nebude. Ty menší se časem dost možná budou „sestřelovat“ laserem z Hvězdy smrti…totiž pardon, ISS. 😀

Vojta
Vojta
9 let před
Odpověď  gg

Laserem se dají sestřelovat i ze Země. Je tu na to nepoměrně více výkonu, který bohatě stačí pokrýt útlum a rozptyl v atmosféře.

gg
gg
9 let před
Odpověď  gg

To jistě ano, ale Japonci navrhují laser pro ISS. 😉 http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0094576515000867

bozner
bozner
9 let před

Jde to hodně pomalu, teprve za 3 roky se to bude testovat, počítám že tak za 10 let se začne naostro takže to to kosmické smetí dřív popadá samo.
Podobná situace je s testováním technologie odklonu kolizniho asteroidu, než se to vyvine tak už může být pozdě.
Ach ty finance ty citelně chybí.

Dušan Majer
Dušan Majer
9 let před
Odpověď  bozner

Buďme rádi aspoň za to, co se dělá. Jasně, jde to pomalu, ale dřív se na kosmický odpad kašlalo a teď se už situace alespoň obrací k lepšímu.

slappy
9 let před

Hlavní problém stejně budou spíš malé úlomky. Celé družice se dají dobře sledovat a věřím, že v budoucnu stejně bude deorbitační mechanismus naprostým standartem každé vypouštěné družice (založený třeba právě na testech Clean Space One). Ale co s tím malým drobením? Prohnat po oběžné dráze nějakou obří plachtu, která všechno pochytá? Z čeho by ale musela být, aby z ní to smetí neudělalo cedník?

Tomáš Kohout
Tomáš Kohout
9 let před
Odpověď  slappy

Plachtu ani ne, buď nějaký mohutný plát, u kterého by byl ovšem problém s vynesením kvůli obrovské hmotnosti. Lepší by byla podobná struktura, která dnes chrání jednotlivé moduly ISS proti mikrometeoritům. Pro opravdu drobné smetí pak aerogel.

gg
gg
9 let před
Odpověď  Tomáš Kohout

No tak ona „plachta“ by nejspíš pomohla taky. Ale problém je v tom, že ji samotnou by při požadovaném balistickém koeficientu brzdila atmosféra, takže nepochybně existuje rozsah výšek, ve kterém smetí vydrží příliš dlouho, kdežto velká plachta příliš krátce.

Morty
Morty
9 let před

Proc to neudelat tak, aby mela druzice schopnost „odpalit“ odpad blize k zemi a tim ho zlikvidovat v atmosfere? Napr. tim laserem? Druzice by zustala na obezne draze a pripadne pracovala dal. Musi v tom byt nejaky hacek, ktery me nenapadl protoze by to podle me bylo efektivnejsi. Treba nepredvidatelny pohyb odpadu, ktery by mohl ohrozit dalsi telesa? Neschopnost neco odstrcit urcitym smerem ve vakuu? Fakt nevim a pokud nekoho neco napadne budu rad za reakce 🙂

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.