sociální sítě

Přímé přenosy

Sojuz-2.1a (Sojuz MS-29)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Fi

Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.

iSpace

Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.

Wally Funk

Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.

Orbit Fab

Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.

D-Orbit

Společnost D-Orbit podepsala smlouvu se společností ArkEdge Space. Dohoda o vícenásobném využití servisní družice ION je jednou z dosud největších komerčních dohod společnosti D-Orbit.

Skyroot Aerospace

Indický startup Skyroot Aerospace se připravuje na svůj první pokus o start na orbitální dráhu, který se uskuteční již 12. července. Společnost plánuje rychlé rozšíření na měsíční frekvenci startů.

NASA

Program NASA pro komerční sběr družicových dat (CSDA) oznámil 23. června udělení smluv osmi novým poskytovatelům komerčních satelitních dat, z nichž tři jsou evropští: Kuva Space (Finsko), OroraTech (Německo) a Satlantis (Španělsko).

Iridium Communications

Společnost Iridium Communications dokončila převzetí společnosti Aireon. Společnost zabývající se sledováním letadel se tak plně stává součástí Iridum, a to před plánovaným prodejem družicového operátora společnosti Rocket Lab za 8 miliard dolarů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Blíží se éra likvidace kosmického odpadu

O tom, že jsou vysloužilé a neovladatelné družice velkou hrozbou není potřeba dlouze rozvádět. Stačí aby se na oběžné dráze jeden „zombie satelit“ srazil s jinou neovladatelnou družicí, nebo s ještě aktivním strojem a rázem vznikne ohromné množství nebezpečných úlomků. Stačí si vzpomenout, jak dopadla kolize satelitu Iridium 33 a vysloužilé sovětské družice Kosmos 2251 z roku 2009. Už za tři roky bychom se měli dočkat prvního pokusu o likvidaci kosmického odpadu. Evropský projekt Clean Space One otestuje své možnosti na cubesatu SwissCube-1, jehož jedna strana měří pouhých deset centimetrů. Naváděcí systém tedy nečeká nic snadného.

Zdroje obrázků:
http://i.space.com/images/i/000/048/980/i02/cleanspace-one-switzerland.jpg?1437508208

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
15 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Petr M.
Petr M.
10 let před

No, a to je prd proti tomu, jak to dopadlo ve filmu Gravitace 😀

Dušan Majer
Dušan Majer
10 let před
Odpověď  Petr M.

Ano, tam to vzalo poměrně rychlý konec 😀

Vincent Kerman
Vincent Kerman
10 let před

S tou Gravitací naprostý souhlas. Ale chci se zeptat kdy se +- Clean Space One dostane do vesmíru? Nejsou alespoň nějaké náznaky? A jěště to se všechny „čistící“ satelity zničí i se svým odpadem nebo je také v plánu zachycení zombie satelitu jeho zdeorbitování* a následné odpojení a navrácení čistícího satelitu zpět na orbitu?
*(Vím, že ho stačí pouze zpomalit tak aby vletěl do horních vrstev atmosféry a ta se o zbytek postará… prostě se mi líbí slovo zdeorbitování 😀 )

Dušan Majer
Dušan Majer
10 let před
Odpověď  Vincent Kerman

Snad v roce 2018, ale všichni víme, jak se termíny všech projektů posouvají.

V první vlně se dá očekávat, že se budou používat „sebevražedné družice“. Teprve až si technologii osaháme můžeme začít uvažovat o technologické nadstavbě.

roman hronza
roman hronza
10 let před

Nevím jestli tomu dobře rozumím, ale zdá se mi, že tento systém je založen principu „eutanázie servisní sondy“. To mi nepřipadá příliš efektivní 😉

Dušan Majer
Dušan Majer
10 let před
Odpověď  roman hronza

Pokud budou tyto sondy vyráběny sériově a budou startovat jako sekundární náklad, a pak to nemusí vypadat tak šíleně. Dokážu si představit, že v ostrém provozu se budou používat menší satelity, které splní úkol stejně dobře, ale do rakety se jich vejde víc.

gg
gg
10 let před
Odpověď  Dušan Majer

Pak je tu ještě možnost použít větší elektricky poháněnou družici, která dopraví více deorbiterů k více cílům efektivněji. Ono těch opravdu velkých kusů odpadu, pro které to má smysl, zase asi tolik nebude. Ty menší se časem dost možná budou „sestřelovat“ laserem z Hvězdy smrti…totiž pardon, ISS. 😀

Vojta
Vojta
10 let před
Odpověď  gg

Laserem se dají sestřelovat i ze Země. Je tu na to nepoměrně více výkonu, který bohatě stačí pokrýt útlum a rozptyl v atmosféře.

gg
gg
10 let před
Odpověď  gg

To jistě ano, ale Japonci navrhují laser pro ISS. 😉 http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0094576515000867

bozner
bozner
10 let před

Jde to hodně pomalu, teprve za 3 roky se to bude testovat, počítám že tak za 10 let se začne naostro takže to to kosmické smetí dřív popadá samo.
Podobná situace je s testováním technologie odklonu kolizniho asteroidu, než se to vyvine tak už může být pozdě.
Ach ty finance ty citelně chybí.

Dušan Majer
Dušan Majer
10 let před
Odpověď  bozner

Buďme rádi aspoň za to, co se dělá. Jasně, jde to pomalu, ale dřív se na kosmický odpad kašlalo a teď se už situace alespoň obrací k lepšímu.

slappy
10 let před

Hlavní problém stejně budou spíš malé úlomky. Celé družice se dají dobře sledovat a věřím, že v budoucnu stejně bude deorbitační mechanismus naprostým standartem každé vypouštěné družice (založený třeba právě na testech Clean Space One). Ale co s tím malým drobením? Prohnat po oběžné dráze nějakou obří plachtu, která všechno pochytá? Z čeho by ale musela být, aby z ní to smetí neudělalo cedník?

Tomáš Kohout
Tomáš Kohout
10 let před
Odpověď  slappy

Plachtu ani ne, buď nějaký mohutný plát, u kterého by byl ovšem problém s vynesením kvůli obrovské hmotnosti. Lepší by byla podobná struktura, která dnes chrání jednotlivé moduly ISS proti mikrometeoritům. Pro opravdu drobné smetí pak aerogel.

gg
gg
10 let před
Odpověď  Tomáš Kohout

No tak ona „plachta“ by nejspíš pomohla taky. Ale problém je v tom, že ji samotnou by při požadovaném balistickém koeficientu brzdila atmosféra, takže nepochybně existuje rozsah výšek, ve kterém smetí vydrží příliš dlouho, kdežto velká plachta příliš krátce.

Morty
Morty
10 let před

Proc to neudelat tak, aby mela druzice schopnost „odpalit“ odpad blize k zemi a tim ho zlikvidovat v atmosfere? Napr. tim laserem? Druzice by zustala na obezne draze a pripadne pracovala dal. Musi v tom byt nejaky hacek, ktery me nenapadl protoze by to podle me bylo efektivnejsi. Treba nepredvidatelny pohyb odpadu, ktery by mohl ohrozit dalsi telesa? Neschopnost neco odstrcit urcitym smerem ve vakuu? Fakt nevim a pokud nekoho neco napadne budu rad za reakce 🙂

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.