21. června 2015
Už jen 3 týdny nás dělí od maximálního přiblížení americké sondy New Horizons k trpasličí planetě Pluto. Bude to mimořádný zážitek – poprvé spatříme neznámý svět a co víc – k jeho prozkoumání máme pouze jedinou možnost. Dnes jsme zvyklí, že sondy mapují povrch nejrůznějších těles hezky z oběžné dráhy, takže je na všechno dost času. Jenže New Horizons letí tak rychle, že není v jejích silách vstoupit na oběžnou dráhu kolem Pluta. Všechny fotky a další měření se tak musí povést na první dobrou. Žádná možnost opravy nepřichází v úvahu.
Inženýři už naplánovali sekvenci pozorování během maximálního přiblížení. Jelikož jsou přístroje na sondě umístěné napevno a nemohou se otáčet, musí se naklánět celá sonda. V dnešním článku Vám představíme vizualizaci, jak přesně by to mělo probíhat. Jak bude sonda kdy otočená, co bude zkoumat, jaké přístroje budou aktivní a tak dále. Animace vznikla díky aplikaci Eyes on the Solar system a pokud byste měli zájem o detailnější prohlídku, navštivte tuto adresu, kde můžete animaci sami ovládat – zpomalovat, zrychlovat, otáčet, jak je ctěná libost.
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/CBUlonjUcAAi_Nh.jpg:large
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Zaujímalo by ma prečo ma New horizons na strane oproti antene malí
solárny panel neviete niekto? Ale typujem že to bude nejaký pokus na
zistenie dopadajúceho svetla zo slnka v rôznych vzdialenostiach.
Na foru je možno shlédnout mnou zpracované snímky Pluta ze 17.6. – 22.6.
http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=30&t=182&hilit=new&start=180
Jestli jsem to správně pochopil čeká New horizons stejný osud jako voyager? A jestli ano, bude schopná poslat třeba snímek ještě vzdálenější od země, než v případě voygeru?
Přesně tak, New Horizons má dostatečnou rychlost pro opuštění Sluneční soustavy a spolu s Voyagery a Pioneery patří mezi vyslance lidstva, kteří poletí vesmírem mimo Sluneční soustavu. Uvidíme, zda se někdy uskuteční podobné focení, ale stejně – i kdyby byla fotka pořízena z větší vzdálenosti, tak Země bude pořád vypadat stejně – jako malinký obrazový bod. 😉
děkuji 🙂
Není zač, rádo se stalo.
Složené snímky z 22.6. vzdálenost 26.8 milionu kilometrů
Začíná to být zajímavé. To vpravo na Plutu vypadá jako kráter a na Charonu albedové útvary.
http://jpeg.cz/images/2015/06/22/Kbpqk.png
Jak to vlastně v lednu dopadlo s KBO označeným VNH0004? Ta vzdálenost byla samozřejmě propastná, takže fotka nebo spektroskopická analýza nepřicházela v úvahu, ale zajímá mě, jestli došlo k alespoň nějaké detekci přístroji sondy.
Těžko říct, detaily jsem kolem toho neviděl.
Našel jsem jen samé předpoklady jak to bude, ale skutečný výsledek ne. A ještě že se chystají i v budoucnu sledovat na dálku vhodné KBO kdykoliv to bude možné. A samozřejmě nějaký ten snad i blízký průlet.
Oznámení blízkého průletu by snad mohlo být oznámeno cca. dva měsíce po průletu kolem Pluta.
No výborně 🙂 Asi by to neměl být problém. Pokud známe dráhu cíle a je palivo na korekci dráhy sondy, tak je téměř vyhráno. Termín je tuším začátek roku 2019?
Myslím, že ano, ale ruku do ohně za ten termín nedám.
No tak to je suprové video! Díky moc za něj!
Rádo se stalo!
Úžasné. A ta čínská hudba se k tomu perfektně hodí.
proč jako nevstupuje na oběžnou dráhu to je škoda peňez že jen proletí a konec
Škoda peněz to určitě není. To byste stejně tak mohl říci, že oba Voyagery, které prozkoumaly (a jen proletěli) kolem všech plynných obrů Sluneční soustavy, byly také škoda peněz. I z průletu se dá zjistit obrovské množství informací. Kdyby chtěla sonda New Horizons zaparkovat na oběžné dráze Pluta, spotřebovala by enormní množství paliva, které nemá ani z daleka k dispozici. Vůči cílové planetě totiž letí velice rychle. Kdyby sonda naopak letěla pomalu, aby zde zaparkovat mohla, netrvala by jí cesta devět let, ale desítky let. A to už by zase nemusely vydržet některé palubní přístroje. A navíc, komu z nás by se chtělo čekat tak dlouho? 🙂 Jedná se tedy o nejvýhodnější kompromis, který bez pochyby přinese hromadu nových poznatků, potvrzení některých faktů a celou řadu nových, zcela překvapivých objevů. Skutečně se nejedná o mrhání penězi.
Přitom New Horizons je skoro šestkrát levnější než oba Voyagery…
Přitom ale pokud by podobná sonda startovala třeba za dvacet let, tak by u Pluta asi už zabrzdit mohla (Falcon Heavy + nové větší elektrické motory a solární panely jako „kick stage“ blízko 1 AU + Stirlingův generátor + menší elektrický motor pro brzdění).
Stirlingův generátor? To neznám, jen Stirlingův motor, ovšem jeho účinnost nic moc pro výrobu elektřiny a rozměry a hmotnosti v řádu několika tun pro alespoň 30 potřebných kilowatt.
K čemu by vám bylo 30 kW? 🙂 Kdo mluvil o třicetitunové sondě? I pokud máte k dispozici jen jeden kW, udělíte i relativně těžké jedenapůltunové sondě víc než 1 km/s za rok. Přitom jednotka, na které pracovala NASA, s účinností asi třiceti procent, kterou označujete za „nic moc“, je několikrát účinnější než tradiční termoelektrický generátor.
Neřeba smutnit, průletem kolem Pluta mise nekončí a nejnapínavější (nebo spíše neznámá) část nás teprve čeká 🙂
Okolo každej planéty sa urobil najprv prelet a až niektorá z ďalších k nej vyslaných sond vstúpila na jej orbitu. Pluto bolo v čase štartu New Horizons tiež planétou, tak prečo robiť výnimku. 🙂
Ale teraz vážne – okrem spomenutých dôvodom ohľadom paliva a rýchlosti možno hralo úlohu aj to, že prelet je najjednoduchší – dá sa toho pri ňom najmenej skaziť. Navádzanie na orbitu sa naopak stalo fatálnym okamihom v životnosti nejednej sondy. A bolo by veľmi mrzuté, keby sa po tak dlhom lete tam niečo v závere cesty pokazilo a namiesto obrovského množstva údajov by sme nemali (okrem príletovej fázy) prakticky nič. Lepší vrabec v hrsti…
Jsem si jist, že za dvacet let to s přehledem zvládneme. 😀 (Tedy jestli v NASA dostanou konečně rozum a dostaví jednou ten radioizotopický Stirlingův motor…)