křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Tranche 1 Transport Layer A)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Open Cosmos

Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.

Pentagon

Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.

EchoStar

Dceřiná společnost EchoStar, která provozuje americkou družicovou televizní službu Dish TV a internetovou streamovací službu Sling TV, ukončila ochranu před věřiteli poté, co dokončila předem připravený restrukturalizační plán.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly uzavřely smlouvu v hodnotě 461,9 milionu dolarů se společností L3Harris Technologies, která zajistí komerční satelitní komunikaci na palubách vládních letadel využívaných nejvyššími představiteli americké vlády a armády.

Milton Windler

Ve věku 94 roků zemřel 1. října 2026 bývalý letový ředitel NASA Milton Windler.
Jako letový ředitel pracoval při misích Apollo 8, Apollo 10, Apollo 11, Apollo 13, Apollo 14, Apollo 15 a všech třech misích programu Skylab.
Za práci na záchraně posádky mise Apollo 13 byl M. Windler oceněn prezidentem Nixonem Prezidentskou medailí svobody.
Čest jeho památce.

Esrange

Švédské vesmírné středisko Esrange se připravuje na rušné období startů, zatímco kvůli snahám o vybudování schopnosti provádět orbitální starty z tohoto areálu sílí politická pozornost a kontrola.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Zatmění Slunce očima kosmonautů

Dnešní zatmění Slunce si asi nechal ujít málokdo. Na ulicích, v parcích, na balkonech, na benzinových pumpách – prostě všude možně – stáli lidé a upírali zraky vzhůru, aby na vlastní oči viděli tyto vzácné okamžiky. Jsou ale tací, kteří při pozorování zatmění mohou sklopit zrak dolů. Kosmonauti. Posádky kosmických lodí mohou přitom mít štěstí a proletět přímo stínem Měsíce, anebo – což je mnohem častější – mít možnost z uctivé vzdálenosti sledovat putování stínu po zemském povrchu.

Takto pozorovala zatmění Slunce posádka lodi Gemini 12.
Takto pozorovala zatmění Slunce posádka lodi Gemini 12.
Foto NASA

První příležitost sledovat zatmění Slunce z kosmické lodi měli James Lovell a Edwin „Buzz“ Aldrin 12. listopadu 1966. Úkaz zaznamenali i na filmový pás.

Zřejmě dosud jediná příležitost sledovat úplné zatmění přímo z vesmíru nastala 3. listopadu 1994. Všechna ostatní zatmění kosmonauti pozorovali z uctivé vzdálenosti (tedy např. viděli stín na Zemi, nebo „vykrojené“ Slunce), ovšem tentokrát stanice Mir prolétala přímo stínem vrženým Měsícem na zemský povrch. Na její palubě tehdy pracovala šestice kosmonautů: Jurij Malenčenko, Talgat Musabajev, Alexandr Viktorenko, Jelena Kondakovová, Valerij Poljakov (všichni Rusko) a Ulf Merbold (ESA/Německo).

Cesta měsíčního stínu po zemském povrchu v srpnu 1999.
Cesta měsíčního stínu po zemském povrchu v srpnu 1999. Foto Roskosmos

Pozorování přitom skončilo naprostým fiaskem. V řídicím středisku totiž nikoho nenapadlo o průletu stínem posádku stanice dopředu informovat. (Podotýkáme, že na stanici byl nejméně jeden experiment, který zatmění monitoroval: americký detektor velmi nízkých přírodních rádiových frekvencí Inspire.) Protože stín Měsíce má na Zemi průměr zhruba 270 km, stanice jím proletěla v řádu několika sekund (pohybovala se rychlostí 7,8 km/s, ovšem neprolétala jím po nejdelší možné trajektorii).

Dnešní zatmění nebylo z paluby ISS příliš dobře pozorovatelné, přesto je stín patrný.
Dnešní zatmění nebylo z paluby ISS příliš dobře pozorovatelné, přesto je stín patrný. Foto ESA

Kosmonauti tak zatmění neviděli a dozvěděli se o něm dodatečně. Samozřejmě, že řídicímu středisku od plic poděkovali. A tak když bylo další zatmění (11. srpna 1999), posádka byla dopředu upozorněna. Pro úplnost: tvořila ji trojice Viktor Afanasjev, Sergej Avdějev (oba Rusko) a Jean-Pierre Haigneré (Francie).

Dnešní zatmění neuniklo pozornost trojici kosmonautů na ISS a Samantha Cristoforettiová (ESA/Itálie) jen chvíli po jeho skončení publikovala na svém účtu na Twitteru snímek stínu Měsíce na Zemi. Co se dnešního zatmění týká, informace najdete v tomto článku.

Zdroje obrázků:
http://www.sbs.com.au/…207_ap.jpg?itok=CMYhevXM&mtime=1398665530
Archiv autora

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
rado
rado
11 let před

šestica?

Dušan Majer
Dušan Majer
11 let před
Odpověď  rado

Kde je problém?

Tomáš Kohout
Tomáš Kohout
11 let před
Odpověď  rado

Pardon, opraveno. Na ISS je teď pouze tříčlenný základ 43. Expedice.

rado
rado
11 let před

Ano, myslel som počet.
Ale neberte to ako kritiku. Už som chcel veľakrát napísať o tom ako je to tu super. Síce ste mi už spôsobili niekoľko nocí bez spánku. Ale nedalo sa proste odolať 🙂 Ešte ma tu čaká niekoľko neprečítaných vecí a na tie sa teším. Takže ďakujem Vám za vašu prácu! Len tak ďalej.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.