sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-385)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

HEO

Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly hledají družice, které by bylo možné udržovat v pohotovosti, rychle je vypustit na oběžnou dráhu a vyslat k přiblížení a inspekci jiných kosmických zařízení na orbitě.

ViaSat-3

Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.

Americké Vesmírné síly

Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.

NASA

NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.

Sedarov

Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Zatmění Slunce očima kosmonautů

Dnešní zatmění Slunce si asi nechal ujít málokdo. Na ulicích, v parcích, na balkonech, na benzinových pumpách – prostě všude možně – stáli lidé a upírali zraky vzhůru, aby na vlastní oči viděli tyto vzácné okamžiky. Jsou ale tací, kteří při pozorování zatmění mohou sklopit zrak dolů. Kosmonauti. Posádky kosmických lodí mohou přitom mít štěstí a proletět přímo stínem Měsíce, anebo – což je mnohem častější – mít možnost z uctivé vzdálenosti sledovat putování stínu po zemském povrchu.

Takto pozorovala zatmění Slunce posádka lodi Gemini 12.
Takto pozorovala zatmění Slunce posádka lodi Gemini 12.
Foto NASA

První příležitost sledovat zatmění Slunce z kosmické lodi měli James Lovell a Edwin „Buzz“ Aldrin 12. listopadu 1966. Úkaz zaznamenali i na filmový pás.

Zřejmě dosud jediná příležitost sledovat úplné zatmění přímo z vesmíru nastala 3. listopadu 1994. Všechna ostatní zatmění kosmonauti pozorovali z uctivé vzdálenosti (tedy např. viděli stín na Zemi, nebo „vykrojené“ Slunce), ovšem tentokrát stanice Mir prolétala přímo stínem vrženým Měsícem na zemský povrch. Na její palubě tehdy pracovala šestice kosmonautů: Jurij Malenčenko, Talgat Musabajev, Alexandr Viktorenko, Jelena Kondakovová, Valerij Poljakov (všichni Rusko) a Ulf Merbold (ESA/Německo).

Cesta měsíčního stínu po zemském povrchu v srpnu 1999.
Cesta měsíčního stínu po zemském povrchu v srpnu 1999. Foto Roskosmos

Pozorování přitom skončilo naprostým fiaskem. V řídicím středisku totiž nikoho nenapadlo o průletu stínem posádku stanice dopředu informovat. (Podotýkáme, že na stanici byl nejméně jeden experiment, který zatmění monitoroval: americký detektor velmi nízkých přírodních rádiových frekvencí Inspire.) Protože stín Měsíce má na Zemi průměr zhruba 270 km, stanice jím proletěla v řádu několika sekund (pohybovala se rychlostí 7,8 km/s, ovšem neprolétala jím po nejdelší možné trajektorii).

Dnešní zatmění nebylo z paluby ISS příliš dobře pozorovatelné, přesto je stín patrný.
Dnešní zatmění nebylo z paluby ISS příliš dobře pozorovatelné, přesto je stín patrný. Foto ESA

Kosmonauti tak zatmění neviděli a dozvěděli se o něm dodatečně. Samozřejmě, že řídicímu středisku od plic poděkovali. A tak když bylo další zatmění (11. srpna 1999), posádka byla dopředu upozorněna. Pro úplnost: tvořila ji trojice Viktor Afanasjev, Sergej Avdějev (oba Rusko) a Jean-Pierre Haigneré (Francie).

Dnešní zatmění neuniklo pozornost trojici kosmonautů na ISS a Samantha Cristoforettiová (ESA/Itálie) jen chvíli po jeho skončení publikovala na svém účtu na Twitteru snímek stínu Měsíce na Zemi. Co se dnešního zatmění týká, informace najdete v tomto článku.

Zdroje obrázků:
http://www.sbs.com.au/…207_ap.jpg?itok=CMYhevXM&mtime=1398665530
Archiv autora

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
rado
rado
11 let před

šestica?

Dušan Majer
Dušan Majer
11 let před
Odpověď  rado

Kde je problém?

Tomáš Kohout
Tomáš Kohout
11 let před
Odpověď  rado

Pardon, opraveno. Na ISS je teď pouze tříčlenný základ 43. Expedice.

rado
rado
11 let před

Ano, myslel som počet.
Ale neberte to ako kritiku. Už som chcel veľakrát napísať o tom ako je to tu super. Síce ste mi už spôsobili niekoľko nocí bez spánku. Ale nedalo sa proste odolať 🙂 Ešte ma tu čaká niekoľko neprečítaných vecí a na tie sa teším. Takže ďakujem Vám za vašu prácu! Len tak ďalej.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.