9. února 2015
„Voda, voda, voda! Voda je na ISS extrémně důležitá a proto pravidelně kontrolujeme její kvalitu. Dnes jsem měla první ze série školení zaměřených na seznámení se všemi procedurami týkajících se odebírání vzorků vody a jejich analýzy, které budu provádět během svého pobytu na oběžné dráze. Tato úvodní hodina byla zaměřena na vybavení a logistické zázemí. Poněkud praktičtější aktivity budou v tréninku na programu později s tím, jak se bude blížit můj let.
Úterý 20. srpna 2013
Podívejte se na tu fotku! No nemáte rádi barevné rozlišování? Jedna barva tady pro mikrobiologickou analýzu, druhá barva támhle pro jódovou analýzu, další pro analyzér organického uhlíku a ještě jedna pro návrat do Houstonu pro pozemní analýzy.
No nemáte rádi barevné rozlišování?
Zdroj: https://plus.google.com/
Už jsem se zmínila o tom, že voda, kterou na palubě pijeme je z většiny recyklovanou močí? To je sice příběh pro jiný den, ale mějte na paměti, že tato voda je čistší než většina vody, kterou pijeme na Zemi!
Středa 27. listopadu 2013
Je tady další tréninkový den v ATV pro mě a Sašu v Evropském středisku astronautů. Dopoledne jsme prováděli nácvik setkání na oběžné dráze a závad při dokování. Odpoledne budeme mít dlouhou simulaci operací na připojené ATV. To zahrnuje všechny činnosti v době, kdy je ATV připojena k Mezinárodní vesmírné stanici.
ATV je zásobovací loď a kromě mnoha dalších věcí může přivézt hlavně vodu (která mimochodem pochází z italského Turína). Všechny dosavadní ATV přivezly „ruskou“ vodu, která je obohacena ionty stříbra, které zabraňují mikrobiálnímu růstu. „Americká“ voda naproti tomu používá jód a tyto dvě vody by neměly být smíchány.
„Ruská“ voda může být přečerpána do velkých nádrží servisního modulu Zvězda, nebo do přenosných vodních nádrží jako je ta, kterou vidíte na fotce dole. Jedna z těchto nádrží je také vždy instalována na toaletě ke sběru moči, ačkoli americká toaleta bývá zpravidla připojena přímo k zařízení na zpracování moči a přenosná vodní nádrž slouží pouze jako záloha.
Hospodaření s vodou a vodními odpady na palubě je komplexním úkolem, za který nesou zodpovědnost příslušné týmy na Zemi. Pokud je rozhodnuto, že se má být nějaké moči zbaveno jako odpadu, můžeme ji přečerpat do nádrží ATV, ale až po tom, kdy z nich všechnu dovezenou vodu přemístíme do staničních nádrží. Přenosné vodní nádrže mají uvnitř měkký měchýř, do kterého se kapalina napouští. Tím, že zvýšíme tlak v nádrži mimo měchýř, můžeme „vymáčknout“ všechnu kapalinu ven do nádrží v ATV.
A k tomu právě slouží nastavená konfigurace, kterou vidíte na fotce. Jakmile máme zajištěno spojení s ovládacím panelem pro vodu a otevřené ventily, můžeme převést vodu zmáčknutím měchýře kompresorem nebo, jak je tomu v případě této fotografie, manuální pumpou. To jen pro velice nepravděpodobnou situaci, kdy by na palubě selhaly všechny kompresory.
Voda může být přečerpána do velkých nádrží servisního modulu Zvězda, nebo do přenosných vodních nádrží. Abychom si byli jistí ohledně obsahu použitých nádrží, jednoduše vyměníme modrý štítek značící vodu za oranžový!
Zdroj: https://plus.google.com/
Jak si jistě dokážete představit, jakmile převedeme moč do jedné z nádrží ATV, opravdu nechceme, aby došlo ke zmatení tekutých obsahů jednotlivých nádrží. Abychom si byli jistí, jednoduše vyměníme modrý štítek značící vodu za oranžový tak, jak vidíte na fotce!“
Zdroj informací:
https://plus.google.com/
Zdroj obrázků:
https://plus.google.com/
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Jiří Grygar je zástanca bez kozmonautického bádania vesmíru, uznáva astronautov max na ISS. Začínam ho chápať.
Pilotovaná kozmonautika dodáva „šťávu“ tomuto odvetviu, ale zatiaľ je len na obtiaž.
To si nemyslím. Ty desítky experimentů ze všech možných oborů by se jinde dělat nedaly. ISS je unikátní laboratoří, která má podmínky a možnosti nesrovnatelné s žádným jiným pracovištěm. Neřekl bych, že pilotovaná kosmonautika je na obtíž. Bez ní bychom neměli spoustu znalostí, které momentálně máme.
NIE, ISS som vôbec nemyslel, myslel som dlhodobé lety,…
Aha. Ale i v tom případě si myslím, že mají svůj význam. Už jen tím, že je potřeba zajistit spolehlivost všech systémů na ještě vyšší level. Navíc je potřeba řešit i takové věci jako je protiradiační stínění – člověk potřebuje být chráněn víc než elektronika. A takto bych mohl pokračovat dál. Důležité je, že tyto poznatky se mohou následně použít na Zemi v různých situacích.
to rozhodne je jen na obtiz..vsechny ty zbytecne experimenty ktere tyto zbytecne posadky provedly, posun technologii aby tyto zbytecne posadky mohly kazit vzduch a vodu na obezne draze….
A ze je to nazor p. Grygara vcelku chapu. Je vsem pro srandu kralikum presne jako tento nazor…
Prečo taká agresia? Môj príspevok si si poriadne neprečítal… Ja viem, rýchla doba. Skús si pozrieť toto:
http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/26.1.2015/
alebo bol Albert Einstein tvoj brat, jemu dal boh rozvahu, rozum a tebe rýchlosť a dlhovekosť :).
Pro astrofyziku měla v minulých letech pilotovaná kosmonautika význam neocenitelný. Bez ní by nebylo možné opravit a modernizovat Hubbleův vesmírný dalekohled.
Průzkum Měsíce lidskými posádkami byl mnohonásobně účinnější, než pomocí tehdejších robotů. Dokonce ani dnes není tlak na vyslání dalšího robota na Měsíc, protože by tam byl víceméně zbytečný. I když současné robotické sondy jako Curiosity zvládají mnohem více, živému člověku se zdaleka nevyrovnají.
O využití ISS jako laboratoře a přísunu technologií z řešení problémů, co jsou „na obtíž“, už řeč byla.
Pan Grygar má na svůj názor nárok a v principu ho chápu, i když mi to připadá sobecké. Prostředky vynaložené na udržování ISS a pilotované kosmonautiky vůbec se momentálně nevracejí do astrofyziky, ale spíše do biologie, medicíny a technologií. Pro astrofyziku udělá více Rosetta, New Horizons nebo JWST.
Zrovna Hubbleův vesmírný dalekohled bych moc jako příklad nedával. Někteří astronomové tvrdí, že jenom za peníze, co stály servisní mise by takových dalekohledů mohlo být několik.
Srovnávat vědecké výsledky Curiosity a dalších vozítek proti člověku (jeden geolog a jedenáct pilotů) na Měsíci možné je. Ale náklady, ať už finanční, materiálové nebo lidské jsou naprosto nesrovnatelné. Ono se stačí podívat na nosné rakety Saturn a Delta II…
Většina techhle nedorozumnění vychází z toho, že lidé nerozlišují výzkum vesmíru a „kolonizaci“ vesmíru. Na samotný výzkum jsou levnější a praktičtější stroje. Na kolonizaci jaksi už z principu budou třeba lidé.
Škoda, že vedení kosmických agentur a spřátelení politici tohle dostatečně nezdůrazňují. Cílem lidstva by měla být kolonizace vesmíru. Výzkum vesmíru je jen prostředek, jak si tu kolonizaci usnadnit a urychlit, nic víc.
Asi si myslí, že je to zatím příliš ambiciózní a byli by pro smích. I když „příliš ambiciózní“ byl v roce 1950 i pilotovaný let na Měsíc. Spíš chybí motivace, s ní by se i peníze (pro začátek na nějakou malou základnu na Měsíci) sehnaly.
Ten prvý odstavec si pekne napísal, ale ako chceme kolonizovať, keď nedokážeme dlhodobo prežiť bez dodávok ani na južnom póle (a tam voda je)alebo v 3000 metrov hlbokej bani, nacvičme si to tu, kde to bude lacnejšie. ISS tiež potrebuje pupočnú šnúru a hodiny údržby. Čo chceme kolonizovať? Elon chce ísť na Mars, tam chce dožiť? Z našim krehkým telom tam dlho dožívať nebude. Ono sa to krásne počúva, ale realita je úplne inde.
Čo nacvičuje Samantha aj v tomto článku, veci na prežitie, robotické sondy to neriešia. Ako by vyzeral rover na Marse s Elonom, za pomoci dnešných technológií možno ako Titanik.
Ja nechcem nikoho dráždiť, ale pokiaľ ISS (alebo iná) nebude schopná prežiť z posádkou bez dodávok aspoň 2 roky tak kolonizácia bude len utópia. Určite je potreba zvládať technológie, ale dnes, o rok, o desať alebo možno aj sto rokov to nebude mať význam, a bude to len na obtiaž, ako som uviedol celkom na začiatku (20:38) pokiaľ to nezvládneme v ďaleko prívetivejších podmienkach Zeme.
Takže sondy nechať bádať a človek nech sa chystá, a ak nájdeme niečo v slnečnej sústave na čom dokážeme prežiť a dostať sa tam za rozumný čas, tak až potom bude mať zmysel niekoho posielať. O objektoch mimo slnečnú sústavu spojených s kolonizáciou sa môžeme baviť v roku 3567.
Nechcel som to takto rozpisovať, ale môj prvý príspevok som napísal asi nezrozumiteľne.
Víte, on má rozvoj pilotované kosmonautiky smysl už teď. Nasbíráme díky němu zkušenosti, které ani na Antarktidě ani jinde nasimulovat nemůžeme. Nikdo nemůže čekat, že hned začneme kolonizovat planety. To je jako chtít po bratrech Wrightových, aby hned po Flyeru postavili nadzvukovou stíhačku, nebo obří Airbus. Technický vývoj jde po drobných krocích vpřed. Ano, počáteční technologie se mohou zdát neuvěřitelně hloupé, zbytečné a komplikované. Ale pokud se tomu lidé věnují, odhalí se přednosti, na kterých se dál pracuje a obor se stane užitečným. Není ale možné čekat s rozvojem těchto technologií na dobu, až je budeme potřebovat. ISS je to nejlepší, co jsme v kosmu postavili, ale nezvládne přežít dva roky bez zásobování. Ani nemusí, to není její úkol. Ale nikdo neříká, že to nedokáže nějaká příští stanice, která bude vycházet z poznatků, které lidstvo získá právě prostřednictvím ISS. Nemůžeme začít stavět dům od druhého patra. Musíme mít pevné základy. 😉