MAVEN začíná se zanořováním do atmosféry

Americká sonda MAVEN krouží kolem Marsu již od září loňského roku. Zdlouhavý proces probouzení, kalibrování a zkoušek všech palubních přístrojů naštěstí dopadl úspěšně a sonda tak může začít sbírat vědecká data. MAVEN má za úkol prozkoumat složení atmosféry Rudé planety a pomoci pochopit události, které před mnoha miliony let vedly k tomu, že Mars přišel o značnou část své atmosféry. Důležité je i pochopení principů, které souvisí s ovlivňováním atmosféry nabitými částicemi slunečního větru. Aby byla měření co nejdokonalejší, musí sonda čas od času sestoupit blíže k povrchu a provést kontaktní měření.

První série několikadenních „hlubokých ponorů“ (jak tyto manévry nazývá NASA) začala před pár dny. Sonda tak bude prolétat přes hustější vrstvy atmosféry, aby mohla nasbírat data týkající se složení atmosféry v různých výškách od povrchu planety. Z vědeckého hlediska mají největší váhu právě údaje z vrstev, které leží blíže planetě – už jen kvůli tomu, že je zde koncentrace částic vyšší.

Sonda MAVEN
Sonda MAVEN
Zdroj: http://lasp.colorado.edu/

Primární mise sondy MAVEN má trvat jeden rok. Během tohoto období inženýři plánují pět „hlubokých zanoření“, přičemž každá z těchto vědeckých kampaní má trvat asi pět dní. V průběhu každého z těchto bloků by měla sonda absolvovat 20 oběhů kolem planety, což znamená, že se v průběhu základní mise dostane do hustších vrstev atmosféry zhruba stokrát.

S prvním „hlubokým ponorem“ se začalo už 10. února, kdy sonda provedla drobný zážeh proti směru letu. V té chvíli se nacházela v nejvzdálenějším bodě své dráhy od Marsu – takzvané apoapsidě – zhruba 6 000 kilometrů od planety. Nebeská mechanika funguje jednoduše a tento zážeh proti směru letu způsobil, že opačný konec oběžné dráhy – periapsida – klesl blíže k povrchu. Mimochodem, pokud byste chtěli vědět více o těchto manévrech na oběžné dráze, můžete si přečíst tento článek.

Schéma "hlubokého ponoru"
Schéma „hlubokého ponoru“
Zdroj: http://www.spaceflight101.com/

Řídící týmy ale postupují opatrně a místo jednoho zážehu, který by výrazně snížil apoapsidu, volí sérii několika kratších zážehů, které postupně sníží periapsidu na požadovanou výšku. Inženýři se snaží minimalizovat riziko chyby – jako bezpečnostní hranice, která se nebude překračovat, je zvolena výška 125 kilometrů. Pokud by sonda klesla níže, objevilo by se riziko silného namáhání konstrukce, které by mohlo vést ke zničení sondy.

MAVEN u Marsu
MAVEN u Marsu
Zdroj: http://lasp.colorado.edu/

V úterý 10. února sonda v apoapsidě zpomalila o 3,3 m/s, což snížilo její periapsidu do výšky 134 kilometrů nad povrchem Marsu. O den později přišel druhý zážeh, který sondu zpomalil o 0,6 m/s a periapsida klesla o další 4 kilometry. Tím se sonda dostala do hustších vrstev atmosféry, což potvrdily i akcelerometry na palubě. Během průletu nejnižším bodem dráhy naměřily okolní hustotu 2 – 3,5 kg/km3.

V této vrstvě už mohou přístroje měřit chemické složení okolních plynů, ale sonda stále zůstává na bezpečné dráze a nehrozí jí zničení. Cesta těmito hustými vrstvami trvá při každém průletu jen asi deset minut. Při průletu jsou aktivní všechny palubní přístroje, které sbírají informace o částicích v okolí a také o magnetických podmínkách. Pokud MAVEN zrovna neprovádí „hluboké ponory“, dostane se maximálně do prostředí s hustotou 0,05 kg/km3.

Za zmínku jistě stojí to, že během každého „ponoru“ má MAVEN vyhrazeno nepřetržité spojení se sítí antén DSN, přes které se v průběhu těchto pěti dní odesílají data. Jakmile přijde čas „ponoření“ ukončit, provede sonda v nejvyšším bodě dráhy dva zážehy ve směru letu. Tím se přesune na klasickou oběžnou dráhu s periapsidou ve výšce 150 kilometrů nad povrchem Marsu.

Zdroje informací:
http://www.spaceflight101.com/
http://lasp.colorado.edu/

Zdroje obrázků:
http://lasp.colorado.edu/home/maven/files/2014/12/MAVEN_Mars_limb.jpg
http://lasp.colorado.edu/home/maven/files/2011/03/MAVEN-side-shot11.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/384074_orig.jpg
http://lasp.colorado.edu/home/maven/files/2011/03/MAVEN_LM_cover.jpg

Rubrika:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

MAVEN začíná se zanořováním do atmosféry

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
7 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
edemski
edemski
11 let před

2 – 3,5 kg/m3? Slušná žula 🙂

edemski
edemski
11 let před
Odpověď  edemski

Jaj! Žula teda ne, ale i tak je to nějaký divný. Vzduch na Zemi má cca kilo/m3 a na Marsu má být 2-3,5?

Dušan Majer
Dušan Majer
11 let před
Odpověď  edemski

Přijde mi to divné, ale čerpal jsem z http://www.spaceflight101.com/maven-mission-updates.html

„This maneuver brought MAVEN into the atmospheric sweet spot where the accelerometers aboard the craft are able to detect a density between 2.0 and 3.5 kg/m³“

Stejně tak na Facebooku mise: https://www.facebook.com/MAVEN2Mars

„The ‪#‎MAVEN‬ spacecraft is now well within the targeted density corridor between 2.0 – 3.5 kg/km³ and is conducting initial deep-dip observations as planned.“

Tetragramat
Tetragramat
11 let před
Odpověď  Dušan Majer

Na facebook stránce to mají jinak, místo jednotky kilogkam na metr krychlový mají kilogram na kilometr krychlový, což dává větší smysl.
Hádám, že je to překlep.

Dušan Majer
Dušan Majer
11 let před
Odpověď  Tetragramat

To bude asi ono. Toho, že na FB jsou km, jsem si nevšiml. Záhada je asi rozřešena 🙂

edemski
edemski
11 let před

Tak to můžem smazat 🙂

Dušan Majer
Dušan Majer
11 let před
Odpověď  edemski

Já myslím, že tuhle debatu mazat nemusíme. Aspoň je vidět, jak důležitá je zpětná vazba od čtenářů.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-136)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Virgin Galactic

    Dva vědci z Floridské univerzity se zúčastní suborbitálního letu společnosti Virgin Galactic, během něhož provedou experimenty v mikrogravitaci. Navážou tak na snahy začlenit podobné lety do běžné výzkumné praxe.

  • Google

    Google v roce 2029 vypustí na raketě New Glenn společnosti Blue Origin skupinu prototypových družic určených pro datová centra ve vesmíru.

  • ATMOS Space Cargo

    Německý startup ATMOS Space Cargo, který se zabývá logistikou ve vesmíru, podepsal s výrobcem raket MBDA Deutschland dohodu o spolupráci. Společně prověří možnosti vývoje systému, který by umožnil provádět přesné údery z vesmíru na pozemní cíle.

  • Úřadu pro kosmický obchod

    Ředitel amerického Úřadu pro kosmický obchod uvedl, že mezi jeho hlavní priority pro nadcházející rok patří odstraňování regulačních překážek a zajištění toho, aby na mezinárodní scéně zaznívaly „americké hlasy“.

  • Sophia Space

    Společnost Sophia Space poprvé nasadila ve vesmíru svůj operační systém Sophia Orbital Operating System. Udělala tak krok k vytvoření základní softwarové vrstvy pro svou budoucí výpočetní infrastrukturu na oběžné dráze.

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗