Prokletí sond letících k Marsu se v posledních letech zdá se podařilo prolomit. Tým okolo americké sondy Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) nyní nalezl dávno ztracenou britskou sondu Beagle 2. Ta letěla k Marsu společně s mateřskou sondou Mars Express, v určeném čase se měla od ní oddělit a přistát na povrchu. Oddělení se povedlo, ale z povrchu se už Beagle 2 neozval. Až včerejší informace nám pomohly poodhalit roušku tajemství, která se za zmizením sondy skrývala. Jak se nakonec ukázalo k prolomení marsovského prokletí chyběl Beaglu opravdu jenom pomyslný krapítek štěstí.

V prosinci 2003 se sestava orbiteru Mars Express a k němu připojeného landeru Beagle 2 schovaného prozatím pod tepelným štítem, který modul ochrání při žhavém průletu atmosférou, blížila k Rudé planetě. 19. prosince se Beagle 2 oddělil a chystal se na přistání. O den později Mars Express zažehl své motory a zamířil tak na orbitu planety. Další manévr mu pomohl usadit se na protáhlé dráze odkud 25. prosince očekával signály, které měl lander vyslat po úspěšném přistání a rozložení. O zachycení vysílání Beagla se snažil i americký Mars Odyssey, jenž měl být podle propočtů tím prvním, ke komu signál doputuje. Ani jedna ze sond na orbitě Marsu se však signálů nedočkala. Evropa, potažmo Velká Británie si tak nemohla dát vánoční dárek v podobě úspěšného přistání na Marsu.

Beagle 2 se neozval ani v dalších dnech a řídící středisko tak začalo považovat lander za ztracený. Rozběhlo se pátrání po jeho vraku. Bohužel v cílové oblasti nenalezla ani jedna ze sond nic, co by britskou sondu připomínalo. Nutno dodat, že by to s rozlišením aparatur, kterými disponovaly sondy létající v té době nad Marsem, byl malý zázrak.

Naštěstí v portfoliu marsovských sond přibyl v březnu 2006 Mars Reconnaissance Orbiter. Tato americká sonda má na své palubě kameru HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) s rozlišením 30 až 60 cm na pixel, což bylo konečně něco, co se pro nalezení dvoumetrového landeru nechá použít. Však se také v nalézání artefaktů, které na povrchu zanechala lidská rasa, MRO činil. Za dobu své aktivní služby nalezl obě legendární sondy Viking, vyfotil Opportunity i Curiosity a nyní konečně nalezl i dlouho hledaný lander Beagle 2. MRO svou práci rozhodně nekončí a tak se snad můžeme do budoucna těšit na velké množství fotek a daších dat z Marsu. Ale teď už zpátky k právě nalezenému landeru.

Video s představením mise a snímky sondy, jejího padáku a zadního krytu pořízené MRO

Beagle 2 neměl žádného kosmického předchůdce, jak by se mohlo z dvojky v názvu zdát. Jméno dostal na počest lodi, se kterou Charles Darwin vykonal slavnou cestu kolem světa, při níž shromáždil dostatek materiálu pro napsání své přelomové práce O původu druhů… Kosmický následovník měl jako hlavní náplň činnosti na Marsu sbírat vzorky a analyzovat je po zahřátí v laboratorní peci pomocí hmotnostního spektrometru. Zjednodušeně se dá říct, že Beagle 2 měl v plánu provádět v místě svého přistání podobné výzkumy, jaké provádí dnes vozítko Curiosity na své cestě k vrcholku hory Mount Sharp v kráteru Gale.

Jak jsme si popsali výše, k Marsu se vydal Beagle 2 spojen se sondou Mars Express. Od ní se ještě správně oddělil, vstoupil do atmosféry, kde ho tepelný štít ochránil před vysokými teplotami vznikajícími brzděním o husté vrstvy. I padák se zřejmě rozvinul správně. Ovšem finální fáze, kdy měly lander ochránit při dopadu z výšky 200 metrů a následných skocích po povrchu tři nafouknuté airbagy (podobně jako

vozítka Spirit a Opportunity, tam ale bylo airbagů nepoměrně více), neproběhla asi hladce a Beagle 2 tak dostal možná pár tvrdších zásahů od povrchu. Při pokusu o rozložení solárních panelů se zřejmě z tohoto důvodu vyklopily jen dva. Zbývající nevyklopené panely zakrývaly komunikační anténu a lander tak ztratil možnost vyslat zprávu o svém přistání. Určený cíl dosednutí v Isidis Planitia blízko martského rovníku trefil Beagle 2 s odchylkou pouhých pěti kilometrů, což je velmi slušný výkon.

Škoda, že se nalezení o pouhý rok nedočkal vedoucí týmu Beagle 2, Colin Pillinger z Open University. I když by byl určitě mnohem raději, aby sonda dosedla v pořádku a na Zemi tak proudilo množství vědeckých dat. Zvlášť když sonda měla vybavení schopné najít možné stopy života a navíc přistála ve velmi atraktivní lokalitě, kde se kromě jiného očekával i vodní led.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Mars_Express/Beagle-2_lander_found_on_Mars
http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Mars_Express/Beagle_2_lander
http://en.wikipedia.org/wiki/Beagle_2
http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2003/17dec_beagle2/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2001/04/artist_s_impression_of_beagle_2_lander/9125054-5-eng-GB/Artist_s_impression_of_Beagle_2_lander_medium.jpg
http://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2003/11/colin_pillinger/9639877-3-eng-GB/Colin_Pillinger_node_full_image_2.jpg
http://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2015/01/colour_image_of_beagle-2_on_mars/15194343-1-eng-GB/Colour_image_of_Beagle-2_on_Mars.jpg
 http://science.nasa.gov/media/medialibrary/2003/12/16/17dec_beagle2_resources/roboticarm1.jpg
http://news.bbcimg.co.uk/media/images/80304000/jpg/_80304473_main.jpg