Každý týden se v kosmonautice děje mnoho zajímavých věcí. Témata jsou často vyrovnaná a čtenáře lákají všechna zhruba stejně. Jednou za čas se ale objeví týden, ve kterém jedno téma zcela bezkonkurenčně zastíní ostatní. Právě to se stalo v uplynulých sedmi dnech. Není se co divit – historicky první přistání lidského výtvoru na kometě je událostí minimálně roku, možná i delšího časového období. Vývoz dokončené lodi Orion na startovní rampu, ani stejná manipulace s první těžkou verzí rakety Angara se nemohou rovnat tomu, co předvedlo evropské přistávací pouzdro Philae.
Zdroj: http://www.esa.int/
Jsme na kometě!
Celou mimořádnou událost jsme na našem portálu rozebírali jednak v podrobném online přenosu, tak i v několika dalších článcích, které se věnovaly fotkám z povrchu, rozboru samotného přistání i vědeckým výstupům. Dnes proto celé téma shrneme jen stručně. Philae se ve středu 12. listopadu podle plánu oddělilo od mateřské sondy Rosetta a rychlostí 18 cm/s se od ní začalo vzdalovat. Neřízený sestup trval sedm hodin, během kterých drobná gravitace komety urychlila pouzdro na pouhý 1 m/s.
Když se Philae dotklo nohama povrchu (mimochodem velmi blízko plánovaného místa přistání), neaktivovala se přítlačná tryska a modul se jen od jádra odrazil. Rychlostí 37 cm/s pokračoval v cestě. Skok trval téměř dvě hodiny a Philae urazilo více než kilometr. Během této doby modul rotoval, protože se při kontaktu s podkladem vypnuly gyroskopy. Řídící středisko proto zaznamenalo kolísání radiového signálu i nestabilní výkon solárních panelů. Když se Philae dotklo povrchu podruhé, opět se odrazilo. Tentokrát už letělo pouze rychlostí 7 cm/s a po pár minutách přistálo potřetí, naposledy.
Zdroj: http://www.diregiovani.it/
Modul skončil v oblasti, kterou se zatím nepodařilo přesně určit. Slunce sem svítí jen asi 90 minut během jedné otočky komety kolem osy, což je pro solární panely moc málo. Philae proto využilo zásob v palubních bateriích.Od začátku se počítalo s tím, že i kdyby nebyly solární panely k dispozici, zvládla by se první (nejdůležitější) várka měření jen s energií z baterií. I přesto, že Philae skončilo v trochu akrobatické poloze, kdy mu jedna noha trčí do prostoru, dokázalo na Zemi poslat téměř 90% očekávaných vědeckých dat. Pouze Přístroji APXS se neodklopila krytka a přístroj MUPUS mohl pracovat jen v pasivním režimu.
Modul není k povrchu přikotvený, proto se dlouho zvažovalo, zda se použije vrták SD2. Technici čekali, až ostatní přístroje dokončí svou činnost. Philae mělo zásoby energie pouze na zhruba 60 hodin. V tomto limitu ale na zemi dorazila velká část očekávaných vědeckých dat. Technici ještě na závěr zkusili otočit tělem pouzdra a trochu ho vysunout, aby mohl lépe zachytit sluneční paprsky. Modul teď bude hibernovat a čekat, zda mu v budoucnu světelné podmínky umožní znovu dobít palubní baterie. Pak se Philae znovu ohlásí. Jisté ale je, že už teď má splněno a Evropská kosmická agentura opět dokázala mimořádnou věc.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Orion je na rampě
Od prvního letu nové americké lodi Orion nás dělí už jen dny. Pokud půjde všechno podle plánu, měly by se motory rakety Delta IV Haavy zažehnout 4. prosince. Proto se 12. listopadu, tedy v den přistání modulu Philae na kometě, vydal mnohakolový přepravník na cestu z montážní haly na startovní rampu 37B. Vezl první dokončenou loď Orion včetně záchranné věžičky a krycích panelů. Tady byl cenný náklad vyzdvižen pomocí sofistikované kladky do výšky a technici jej mohli připojit k nosné raketě.
Těžká Angara na startu
Ve vývoji nových technologií nezaostávají ani Rusové. Ti už letos v červenci předvedli světu svou novou raketu Angara. Přesněji řečeno lehký nosič s označením 1.2 ze stejnojmenné rodiny. Rakety Angara mají být díky modulární konstrukci velmi variabilní. Stačí změnit počet postranních urychlovacích bloků /jejichž konstrukce je velmi podobná středovému stupni) a máme k dispozici různě silné rakety.
Zdroj: http://img1.imagilive.com
Největší zájem mají Rusové o verzi Angara A5, která má po stranách 4 urychlovací bloky. Pokud pomineme hypotetickou verzi Angara A7 se šesti postranními bloky, je A5 nejsilnější verzí rakety z této rodiny. Rusové by s ní rádi jednou nahradili nosiče Proton, u kterých jsou problémy s toxickým palivem. Proto je verze A5 vyhlížena nejvíce netrpělivě. Minulý týden se první dokončený exempláíř této rakety vydal na startovní rampu kosmodromu Pleseck – fotografie z vývozu najdete v tomto článku. Ke startu by mělo dojít 25. prosince. Na palubě bude horní stupeň Briz/M a hmotnostní maketa nákladu. Celá mise má simulovat let na dráhu přechodovou ke geostacionární.
Kosmonautické mini-zprávy
ISS musela 12. listopadu provést úhybný manévr kvůli kosmickému smetí. Všechno bez problémů vyřešily motory na evropské zásobovací lodi ATV-5.
Čína vypustila 14. listopadu v 19:53 našeho času z kosmodromu Taiyuan raketu Čchang-čeng 2C se snímkovacím satelitem Yaogan-23. Ten by měl být určený k dálkovému snímkování Země.
Technici v Michoudově středisku dokončili svařování válcovité sekce, která se použije na prvním stupni nosiče při premiérovém letu superrakety SLS v roce 2017. Tento kus se konkrétně použije u motorové sekce.
Zdroj: https://scontent-a-vie.xx.fbcdn.net
Zdroje informací:
https://www.facebook.com/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://www.kosmo.cz/
http://spaceflightnow.com/
http://www.nasa.gov/
http://fishki.net/
http://www.kosmo.cz/
Zdroje obrázků:
https://scontent-b-vie.xx.fbcdn.net/…1547423758806706_2479342359835920131_o.jpg
http://www.esa.int/…/11/welcome_to_a_comet/15048351-1-eng-GB/Welcome_to_a_comet.jpg
http://www.diregiovani.it/codimmagine/49128/philae_position.jpg
https://pbs.twimg.com/media/B2cKQL1CEAA-PSQ.jpg
http://img1.imagilive.com/1109/AngaraSch.jpg
https://scontent-a-vie.xx.fbcdn.net/…672290409553446_6955110368697609004_o.jpg
