Zvykli jste si, že k nedělnímu obědu patří souhrn toho nejzajímavějšího, co kosmonautika přinesla v průběhu uplynulého týdne? Pokud ano, jistě Vás potěší, že přichází již 83. díl seriálu Kosmotýdeník. Dnešní vydání, tak jako každý týden, obsahuje tři velká témata – úspěšný start soukromé rakety Falcon 9 v1.1, první úspěšný let druhého testovacího zařízení Grasshopper a řeč bude i o konci americké lunární sondy LADEE. Na úplném konci článku pak najdete jako obvykle několik krátkých informací, které by nevydaly na celý článek.
Dragon na cestě k ISS
18. dubna v 21:25 SELČ se po mnohých odkladech a problémech na svou cestu vydal Falcon 9 s lodí Dragon, která směřuje na třetí zásobovací misi k ISS od SpaceX. Bezchybný start a let rakety dokázal, že několik odkladů mělo svůj význam a že opatrnost se SpaceX vyplácí. Tento týden se Falcon pokusil odstartovat již ve středu, ale tehdy start zhatilo unikající hélium, které tlakuje palivové potrubí rakety. Po opravě však již v pátek vše proběhlo dle plánu a raketa se s poněkud nebezpečně vypadajícími kouřovými efekty vydala k nebi.
Dragon má na ISS doručit přes dvě a půl tuny vědeckých experimentů, zásob a náhradní dílů, mezi nimi například i součástky, které by v budoucnu měli zabránit úniku vody do skafandru, které si nedobrovolně ozkoušel Luca Parmitano.
Tento start byl mimo jiné zajímavý i osudem prvního stupně rakety, na který byly poprvé namontovány přistávací nožičky, které by v budoucnu, až se ověří přistávací manévr, měly sloužit
pro přistání prvního stupně rakety Falcon 9. Podle zpráv, které jsou zatím k dispozici se zdá, že první stupeň dopadl celkem úspěšně. Počítače vysílaly data o vertikální poloze rakety ještě osm sekund po dosednutí na hladinu oceánu, na kterém se v té chvíli pohybovaly i dost vysoké vlny. Nic zatím není jasné, ale i tak by se mohlo jednat o velice důležitou letovou zkoušku.
SpaceX a Elon Musk několikrát zdůraznili, že tento manévr není součástí operační práce rakety a není ani součástí operačních procedur celého letu. Má jít pouze o experiment, který neměl jisté, že musí dopadnout dobře. Sám Elon Musk dával experimentu čtyřiceti procentní šanci na Loď Dragon aktuálně čeká přílet k ISS, který by mě nastat dnes ve čtvrt na dvě našeho času. O samotném letu a nákladu, který Dragon veze, jsme informovali už včera v tomto článku.
EDIT 20.4.2014 16:17 SELČ
Přílet lodi Dragon proběhl bez sebemenšího problému. Koiči Wakata obsluhují z modulu Cupola staniční robotickou paži zachytil soukromou loď ve 13:14 našeho času. Po sérii zkoušek a kontrol mohl být Dragon připojený ke spodnímu uzlu modulu Harmony.
Grasshopper 2 si premiérově zalétal
Se zařízením Grasshopper se setkáváme už takřka dva roky. Viděli jsme postupně jeho první statický zážeh, jeho první lety i korekce během letu. Toto zařízení má v budoucnu společnosti SpaceX a jejím raketám Falcon 9 a Falcon Heavy umožnit znovupoužitelnost prvních stupňů jejich raket. Princip je jednoduchý. V raketě vždy zbyde palivo, které tvoří jakousi rezervu pro případné nečekané události během letu a tak se jej inženýři ze SpaceX rozhodli využít. Jeden z motorů prvního stupně tak využije tento zbytek a před dopadem se zapálí. K tomu přibyly ještě vyklápěcí nožičky, díky nimž bude moci první stupeň přistávat na zemi a ne na hladině oceánu, kde pod působením slané vody rychle odchází motory dopadnuvšího stroje.
Nyní se projekt posunul o další kus dopředu. Krom letového testu při posledním letu Falconu 9 s Dragonem k ISS, který má také svoji nezastupitelnou roli pro svoje operační nasazení, se uskutečnil i první let s vylepšeným zařízením Grasshopper 2, které oproti tomu předchozímu má nejen letové, tedy zatahovací nožičky, ale je také zároveň prvním stupněm aktuálně vylepšené rakety Falcon 9 v1.1 a tudíž už plně odpovídá operačnímu nasazení. Zařízení dokonce startovalo z jedné pozice a přistálo na jiné a je celkem jedno, že tyto dvě místa od sebe byla vzdálená jen pár metrů. Nicméně, dost bylo slov, video bude mluvit za vše.
LADEE zakončila svoji misi nárazem
V tomto článku na našem blogu jsme vás podrobně informovali o tom, co je to sonda LADEE, co za svůj čas strávený na orbitě Měsíce provedla a co jí aktuálně čeká. Nyní již sonda havarovala, stalo se tak 18. dubna v 7:59 SELČ na odvrácené straně Měsíce. Sonda určená na průzkum slabounké měsíční atmosféry před tím, než tato atmosféra bude znehodnocena nadcházejícími misemi k Měsíci tak dokončila svoji úspěšnou misi plnou zajímavých objevů a prvenství. Nechť je jí měsíční povrch lehký.
Kosmické mini-zprávy
Ani v tomto Kosmotýdeníku nebudete ochuzeni o krátký souhrn dalších drobných zpráv z uplynulého týdne.
První let Falconu Heavy neproběhne z Vandenbergovy základny, ale přímo z Kennedyho vesmírného střediska. SpaceX se dohodla s NASA na 20letém pronájmu rampy 39-A, ze které startovaly raketoplány. Rampa projde přestavbou, aby mohla v polovině roku 2015 obsloužit první let této těžkotonážní rakety. Je tímto nenápadným způsobem také ověřen dohad, že by se start FH měl uskutečnit až v roce 2015 a ne ještě letos.
U Saturnu mezitím můžeme sledovat vznik nového měsíce takřka v přímém přenosu. I tento zajímavý úkaz pro vás budeme i nadále sledovat.
Přípravy na misi EFT-1, která má ověřit loď Orion úspěšně pokračují. Spojovací válcovitý konektor, jehož úkolem bude poutat loď Orion k hornímu stupni rakety Delta IV Heavy byl zabalen ve výrobní hale Marshallova střediska a 16. dubna přetransportován do města Decatur, kde jej převzala společnost ULA zajišťující starty raket Delta. Konektor se odsud vydá lodí na Mys Canaveral.
Rusové začali konečně něco dělat se zpožďováním harmonogramu výstavby kosmodromu Vostočnyj. Výstavba kosmodromu jela dosud na jednu směnu řízena denním světlem. Rozjede se nejprve na dvě a nakonec dokonce na tři směny, čili se tam práce nezastaví po celých 24 hodin. Pracovat se má bez ohledu na klimatické podmínky. A aby šla pracovníkům práce lépe od ruky, pojede je každých čtvrt roku osobně zkontrolovat vicepremiér Dmitrij Rogozin. Každý měsíc by pak na toto téma mělo být speciální zasedání vlády. K dispozici je 6100 pracovníků plus se bude nabírat dalších 3500 sezónních pracovníků. Do prací se zapojí i vysoké školy se stavebními obory, jejichž studenti tak získají možnost, vyzkoušet si prakticky své znalosti a dovednosti. Navíc by na kosmodromu mohli získat své budoucí zaměstnání. Otázkou je, zda to bude pro studenty terno, skončit v podfinancovaném ruském kosmickém průmyslu, navíc na ruském dálném východě.
Každopádně by Rusko rádo dokončilo stavbu kosmodromu tak, aby na konci roku 2015 bylo vše připraveno pro první start rakety Sojuz-2. Pozemní část rampy by měla být hotova dokonce do letošního 15. května. V roce 2018 by odsud měla startovat dokonce pilotovaná mise.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://www.jpl.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://farm4.staticflickr.com/3681/13863754734_61998a3192_z_d.jpg
https://lh3.googleusercontent.com/…/AAAAAAAABAM/RSafwWlrEx4/s0/SpaceX-3.jpeg
http://i.space.com/images/i/000/031/879/original/ladee-lunar-sunset-illustration.jpg?1376930945