křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Hera)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Zefiro-40

Evropská kosmická agentura 3. října oznámila, že společnost Avio, hlavní dodavatel pro raketu Vega, úspěšně otestovala motor Zefiro-40 v testovacím zařízení v Itálii. Prvotní analýza dat ukazuje, že motor fungoval podle očekávání.

Impulse Space

Společnost Impulse Space získala kontrakt v hodnotě 34,5 milionu dolarů na podporu dvou amerických vojenských vesmírných misí naplánovaných na rok 2026 v rámci 3. fáze dohody Small Business Innovation Research.

mPower Technology

Startup mPower Technology oznámil 3. října smlouvu s Airbus Netherlands BV na poskytování solárních modulů pro více než 200 družic. Na základě smlouvy bude společnost mPower dodávat Airbusu solární moduly DragonSCALES pro družice MDA Aurora.

Charter Space

Startup Charter Space zahájil beta testování svých vesmírných systémů a softwarové platformy pro správu programů. Platforma s názvem Ubik je navržena tak, aby pomáhala inženýrským týmům řídit a provádět vesmírné programy během jejich životního cyklu.

Ghost

Společnost Sierra Space oznámila 3. října, že si zajistila podporu od Výzkumné laboratoře vzdušných sil USA (AFRL) k rozvoji svého návrhu Ghost. Ghost má být schopen zůstat na oběžné dráze až pět let.

Návrhy teleskopů

NASA oznámila 3. října, že vybrala dva návrhy na rentgenové a infračervené vesmírné teleskopy pro další posouzení v rámci nové řady misí, které agentura nazývá Probe Explorers. Každý návrh obdrží 5 milionů dolarů na jednoroční studie.

Cert-2

United Launch Alliance je připravena na druhý zkušební start rakety Vulcan Centaur. Start je plánován na 4. října.

Orbit Aerospace

Společnost Orbit Aerospace získala kontrakt AFWERX v hodnotě 1,8 milionu dolarů na využití umělé inteligence k detekci a řízení anomálií během hypersonického letu při návratu svých zařízení do atmosféry.

PAM mise k ISS

Společnosti vyvíjející komerční vesmírné stanice chtějí, aby NASA nabídla více příležitostí k letům s prekurzorovými misemi na Mezinárodní vesmírnou stanici. K dnešnímu dni letěly tři tzv. mise PAM, všechny provedla společnost Axiom Space.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Místo k asteroidu rovnou k Marsu?

Do prvního letu lodi Orion s lidskou posádkou na palubě pořád zbývá více než sedm let. To je dost dlouhá doba na to, aby se zvažovaly různé alternativní možnosti. Aktuálně by totiž posádka měla vyrazit k asteroidu, který by předtím k Měsíci dopravila bezpilotní sonda. Část odborníků ale přišla s mnohem ambicióznějším návrhem. Loď Orion by neměla letět k asteroidu, ale rovnou do meziplanetárního prostoru. A co více – provedla by hned dva průlety kolem cizích planet.

Možná si ještě pamatujete, jak jsme na našem blogu o projektu Inspiration Mars, za kterým stál první kosmický turista a podnikatel Dennis Tito. Jeho cílem bylo vyslat v roce 2018 k Rudé planetě. Nešlo by o vstup na jeho oběžnou dráhu. Jen o průlet v těsné blízkosti následovaný návratem k Zemi. Měsíce utíkaly a Tito se nedohodl se společností SpaceX na využití jejich lodi Dragon a rakety Falcon Heavy.

Proč chodit ke kováříčkovi, když můžete rovnou ke kováři, řekl si asi Tito a kontaktoval NASA. Přišlo proto slyšení před americkým Kongresem. Navrhovaný plán vypadá až nebezpečně jednoduše. Místo doposud plánovaného letu k zachycenému asteroidu by měla posádka lodi Orion v roce 2021 vyrazit na 580 dní dlouhou cestu vesmírem. Startovalo by se 22. prosince 2021 a nejprve by loď zamířila k Venuši. Kolem ní by loď proletěla 4. dubna 2022. Průlet by loď namířil k Marsu. jeho průlet by přišel 12. října téhož roku. Loď by pak nabrala směr zpátky k Zemi, kde by přistála 27. června 2023. Přiložené video ukazuje celou plánovanou trasu.

Pojďme se teď na celý plán podívat trochu objektivně. Nově navrhovaný plán má výhodu v tom, že sází na maximální bezpečnost. Vše je řešeno trajektorií volného návratu. Jinými slovy – Orion nebude závislý na korekčních manévrech, bez kterých se nebude moci vrátit zpátky. O návrat na Zemi se postarají pánové Newton a Kepler. Podobná mise by navíc dozajista byla pro veřejnost mnohem atraktivnější než let k zachycenému asteroidu. Vždyť při téhle misi by se lidé poprvé v historii podívali nejen k dlouho plánovanému Marsu, ale dokonce i k Venuši.

Plánovaná sestava u Venuše
Plánovaná sestava u Venuše
Zdroj: https://dl.dropboxusercontent.com

Tenhle plán ale má i svá negativa. Pokud se mezi prvním startem Orionu (rok 2017) neuskuteční žádná další mise, bude se v roce 2021 jednat o první pilotovaný let této lodi. Poslat novou loď na více než rok a půl do meziplanetárního prostoru je, upřímně řečeno, dost velký risk. S vodou, kyslíkem ani potravinami by problém být neměl, otázka visí nad radiačním štítem, který bude především u Venuše hodně důležitý.

Problémem bude možná horní stupeň nosiče
Problémem bude možná horní stupeň nosiče
Zdroj: https://dl.dropboxusercontent.com

Otázkou zůstává, zda bude v roce 2021 k dispozici dostatečně výkonný horní stupeň pro SLS. Aktuálně plánovaný stupeň iCPS by totiž na let k zachycenému asteroidu stačil, ale pro meziplanetární let už zřejmě nikoliv. Vědecké porovnání obou návrhů také hovoří jasně pro let k asteroidu. Z vědeckého hlediska nám průlet kolem dvou planet mnoho nedá – zkoumání vzorků odebraných z povrchu asteroidů naopak může mít ve vědecké branži cenu zlata.

Zastánce tradičního modelu je třeba administrátor NASA, Charlie Bolden, který tvrdí, že průlet kolem Venuše a Marsu není vědecky zajímavý. Naopak předsedou Výboru pro vědu, vesmír a technologie Kongresu USA Lamar Smith, tvrdí, že se vědecký přínos vzorků odebraných z asteroidu až příliš přeceňuje. Toto tvrzení ale můžeme považovat za účelové.

Co nám tedy vychází? Nový návrh by mohl posloužit jako záložní varianta. Pro let k asteroidu je potřeba postavit speciální kosmickou sondu vybavenou dosud nepoužitými systémy. Její stavba bude jistě drahá a i přesto, že to v současné době vypadá, že finance jsou zajištěné, v dalších letech se může situace změnit. Termínový plán pro stavbu sondy je nastavený poměrně přísně. Stačí trochu větší odklad a projekt se dostane do skluzu, který už nemusí dohnat. Nový návrh by naopak potřeboval menší náklady a mohl by tedy posloužit jako rezerva pro případ, že by se původní plán dostal do technických či finančních potíží. Stačilo by vyřešit „jen“ radiační ochranu a výkonnější horní stupeň.

Zdroje informací:
http://www.inspirationmars.org/
http://www.nasaspaceflight.com/
http://science.house.gov/

Zdroje obrázků:
https://dl.dropboxusercontent.com/sh/mbuoz7vgrhk3vnt/FrJuSKSNWz/iMarsV4_Mars_2k.jpg
https://dl.dropboxusercontent.com/sh/mbuoz7vgrhk3vnt/mwMFP8MUeG/iMarsV4_V_SwingBy_2k.jpg
https://dl.dropboxusercontent.com/sh/mbuoz7vgrhk3vnt/A6urrgUs7G/iMarsV4_UpperStage_2k.jpg

Rubrika:

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Honza
Honza
10 let před

Díky za článek.
Vědecký přínos výzkumu jediného asteroidu pomocí „topgun“ pilotů v neohrabaných skafandrech je minimální. Navíc je klidně možné, že do té doby pošlou čínani nebo indové k nějakému asteroidu (nebo i více) půltunovou vrtačku doplněnou pár přístrojema na analýzu vzorků. A bude po celé legraci.

Riskantní průlet kolem Marsu a Venuše bez byť teoretické možnosti tam přistát je ovšem ještě větší blabla…

Mít k dispozici raketu, která je schopná odvézt na Měsíc 10 tun jako má mít první verze SLS, poslal bych tam hned obytný modul, zásoby a pořádnou Měsíční buginu kombinovanou s bagrem. A nakonec i ty „hrdiny“. Hned bych měl legitimní důvod tam párkrát ročně posílat zásoby a posádku na vystřídání. A celou tu zajetou a odzkoušenou technologii pak klidně poslat na Mars, dokonce s určitou nadějí na úspěch.

Vašek
Vašek
10 let před
Odpověď  Honza

Mám taky komentář
je sice pravda, že přistání na asteroidu je celkem užitečné z pohledu budoucí nutnosti těžit suroviny právě ve vesmíru, ale předpokládám, že technologie pokročí natolik, že to zvládnou plně automatizované vrtné/těžební soustavy. Nicméně plně s tebou souhlasím, že využití SLS pro stavbu první kolonie na Měsíci si o to přímo říká. Navíc v dalších verzích by mohla ,,dovézt,, na Měsíc až 38 tun, a to už je sakra náklad, kdy s využitím lehkých kompozitů, případně dovozem velké 3D tiskárny na stavbu modulů přímo z Měsíčního prachu by se dalo vystavět už pěkné Měsíční městečko. Je škoda, že NASA zdá se tápe a ještě větší škoda by bylo, kdyby SLS dopadl jak Saturn V. No a dejme tomu po dalších 15-20 letech by zúročené zkušenosti mohly posloužit k cestě na Mars. ,,Pouhý oblet,, Venuše a Marsu pro PR články je asi momentálně vyhazování peněz, nicméně bez podpory věřejnosti nebude ani Měsíc ani Mars….všechno má více úhlů pohledu…

Radek H
Radek H
9 let před
Odpověď  Honza

souhlasím , takovouto cestu kolem venuše a marsu muže udělat kdejaká sonda ale mít měsíční základnu je už pořádný krok ke kolonizaci vesmíru , navíc si myslím že by se pobyt na měsíci dal využít i ke spoustě výzkumům při nízké gravitaci.¨
Dále na měsíc je to defakto kousek a nebyl by v uvozovkách zas tak velký problém poskytnout členům posádky pomoc nebo je v nutnosti ztáhnout zpátky na zem.

roman hronza
roman hronza
9 let před

Já bych za tím viděl lobbing firmy Boeing (respektive ULA). Upřímně bych raději viděl tyto peníze ve vývoji vícenásobně použitelných raket i lodí při dopravě na LEO.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.