Zasněžený kosmodrom Bajkonur zažije 16. března v 0:03 našeho času start rakety Proton. Ta dopraví na geostacionární dráhu dvojici telekomunikačních družic. Jedná se o satelity Ekspress AT-1 a AT-2, které budou sloužit ruské telekomunikační společnosti. Tyto družice pokryjí svým signálem celé Rusko – od západních hranic se severoevropskými státy až po Dálný Východ a východní hranice s Čínou. Než se ale satelity dostanou do vesmíru, je potřeba provést dlouhou řadu úkonů. Od sestavení nosiče, přes tankování nádrží až po nezbytné bezpečnostní kontroly všech systémů rakety. Náš dnešní článek se kromě technologického popisu obou družic věnuje právě důkladným přípravám, které předchází tomu nejzajímavějšímu, tedy startu nosné rakety.

Hlavní přípravy na start začaly už na přelomu února a března. Tehdy se v bajkonurské montážní hale MIK-92A připojily oba satelity k hornímu stupni Briz-M. Mezi družice bylo nutné připojit speciální adaptér, který je pevně připojil k sobě. Satelity totiž sedí jeden na druhém. Následovala série testů, zda je všechno na správném místě. Jelikož všechno proběhlo správně, mohl se k sestavě připojit i aerodynamický kryt nákladu.

Během minulého víkendu zamířil zakrytovaný náklad do kompletovací místnosti, kde už čekala raketa Proton. Následovaly další testy zakončené oficiálním souhlasem ze státní komise, která povolila další pokračování. Proton tedy 10. března zamířil k tankovacímu stanovišti, kde bylo do nádrží horního stupně Briz-M natankování skoro 20 tun nesymetrického dimetylhydrazinu a dimeru oxidu dusičitého. Tankování probíhalo až do druhého dne. V úterý byl celý proces zakončený dalším souhlasem státní komise,která umožnila vývoz rakety na startovní rampu.

Bylo brzké středeční ráno 12. března, když se raketa Proton-M vydala na startovní rampu 81/24. Ve chvíli, kdy slunce ozářilo sněhem zasypaný Bajkonur, byl nosič už skoro u svého cíle. Tady jej do svislé polohy umístil hydraulický systém integrovaný do transportního vagónu. Jakmile byla raketa ve správné pozici, instalovali technici servisní strukturu, s jejíž pomocí mohou během příprav snadno dosáhnout na všechna potřebná místa. Raketu i její horní stupeň totiž v dalších hodinách čeká další série testů.

Ostré přípravy na start začnou v sobotu, zhruba 11 a půl hodiny před startem, kdy se aktivuje horní stupeň Briz-M, aby na něm mohly proběhnout závěrečné testy. Tankování samotné rakety Proton začne zhruba 6 hodin před startem a má trvat 3 hodin. Během této doby bude natankována 622 tunami hypergolické palivové směsi (nesymetrický dimetylhydrazin a dimer oxidu dusičitého).

Po ukončení nebezpečného tankování bude technikům znovuzpřístupněna rampa. Mezi jejich úkoly patří především odstranění ochranných krytů na špičce rakety a odsunutí již nepotřebných servisních struktur. Tento proces má skončit nejpozději hodinu a půl před startem.

Pět minut před startem započne finální odpočítávání. Během posledních minut se natlakují nádrže a řízení se přepne na vnitřní systémy. Dvě a půl vteřiny před startem se zapálí šestice motorů, které během chvíle vyvinou tah více než milion kilogramů. Raketa se vydá na cestu k obloze. 62 sekund po startu přijde období největšího dynamického namáhání celé konstrukce a v čase T+1:59 bude vypnutý již nepotřebný první stupeň. Ten během své služby spálil skoro 420 tun paliva. Teď přijde řada na tři motory RD-0210 a jeden RD-0211, které budou mít k dispozici 156 tun pohonných hmot. Proton při tomto dělení využívá systém tzv. horkého oddělení (hot-staging), kdy se motor druhého stupně zapaluje ve chvíli,kdy ještě první stupeň není odhozený.

Druhý stupeň dohoří v čase T+5:27. Než se zapálí motor třetího stupně, zažehnou se Vernierovy trysky, které odnesou horní část rakety od odhozeného horního stupně. Teprve poté se zažehne motor RD-0213. Po dalších dvaceti sekundách Proton odhodí již nepotřebný aerodynamický kryt. Třetí stupeň dohoří v čase T+9:31 a o deset sekund později dojde k jeho oddělení od orbitální sekce, kterou tvoří horní stupeň Briz-M s dvojicí satelitů.

Prvním úkolem horního stupně je dosažení dočasné parkovací oběžné dráhy – to zajistí první ze čtyř zážehů. Druhý a třetí zážeh proběhnou v perigeu, bodě, kdy je oběžná dráha nejníže. Postupně se tak dráha protáhne až do geostacionární výšky. Následovat bude několikahodinová přeletová fáze, kdy se bude sestava vzdalovat od Země. V apogeu, tedy bodě, kdy bude nejdál, přijde čtvrtý zážeh, který zakulatí oběžnou dráhu. O finální navedení na oběžnou dráhu se postarají už samotné družice. Všechny důležité termíny najdete přehledně uspořádané v této tabulce.

Nyní už se budeme věnovat samotným satelitům. Ty, jak jejich název napovídá, patří do rodiny družic Ekspress, které zajišťují komunikační servis pro území Ruska. První satelit tohoto systému se do vesmíru podíval už roku 1994, kdy měl nahradit dosluhující projekt Gorizont. Hlavním úkolem projektu Ekspress bylo setřít technologický rozdíl mezi ruskými a západními komunikačními družicemi.

Telekomunikační vybavení obou satelitů, které momentálně čekají na start, vyrobila italská firma Thales Alenia Space, sestavení družic měla na starosti ruská společnost ISS Rešetněv. Ekspress AT-1  váží 1726 kilogramů, disponuje dvojicí trojdílných solárních panelů, které produkují 5600 Wattů. Satelit využívá precizní systém orientace směrem k Zemi a umí velmi přesně udržovat polohu. Na palubě bychom našli 32 transpondérů v pásmu Ku a dvě velké reflektorové antény, které zajistí pokrytí dvou oblastí. První bude širokopásmová a obslouží severní Evropu spolu se západní a centrální část ruské federace, zatímco druhá bude zajišťovat spojení pro východní Rusko a Kazachstán. Satelit Ekspress AT-1 nahradí vysloužilou družici Bonum-1, která fungovala na 56. poledníku východní délky. Nově vynášený satelit by měl fungovat po dobu 15 let, během kterých má zajistit přímé televizní a rádiové vysílání. 19 palubních transpondérů má pro své potřeby a programy pronajaté společnost Eutelsat.

Satelit Ekspress AT-2 je založený na podobné konstrukci jako „jednička“. Jde o menší model, který si odbude svou kosmickou premiéru. Satelit váží 1 427 kg a o dodávky energie se stará dvojice trojdílných solárních panelů. Na palubě bychom našli 16 transpondéru v pásmu Ku, které budou odebírat 3 000 W. Na satelitu najdeme pouze jedinou reflektorovou anténu, která svým signálem pokryje nejvýchodnější oblasti Ruska a severozápadní oblasti Číny. Satelit bude usazený nad 140. poledníkem východní délky a měl by fungovat po dobu 15 let. I jeho úkolem je šíření televizního a radiového signálu. A i zde má společnost Eutelsat pronajatou část transpondérů.

Zdroje informací:
http://www.spaceflight101.com/
http://www.spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/3777195_orig.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/6205715_orig.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/2324277_orig.jpg
http://www.b14643.de/Spacerockets_1/Diverse/Russian_Rocket_engines/RD-0210.jpg
http://www.b14643.de/Spacerockets_1/East_Europe_2/Proton-M/Gallery/Briz-M6big.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/776359_orig.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/503193_orig.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/5266728_orig.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/9709973_orig.jpg