Evropská mise ExoMars je sice ještě několik let vzdálená, ale už nyní poutá pozornost fanoušků kosmonautiky. Největší zájem je pochopitelně o vědecké vozítko, ale to vyrazí k Rudé planetě až ve druhé vlně, tedy roku 2018. Už o dva roky dříve ale vyrazí předvoj v podobě družice TGO (Trace Gas Orbiter), která bude nejen zkoumat Mars, ale prověří i klíčové komponenty pro druhou část programu ExoMars, která obsahuje již zmíněné vozítko. V těchto dnech se sonda TGO dočkala významného milníku – Jádro sondy je hotové.
Ideální startovní okno k Marsu se v roce 2016 otevře mezi únorem a březnem. Technici Evropské kosmické agentury tedy mají dva roky na to, aby satelit připravili na misi. TGO se v současné době skládá ze samotné kostry, ke které jsou připojené pohonné agregáty a systémy kontrolující teplotu. V minulých dnech se tento základ sondy přemístil ze závodu společnosti OHB-System sídlící v německých Brémách do montážní haly závodu Thales Alenia ve Francii. Takto v těchto dnech vypadá sonda TGO.
Zdroj: http://planetary.s3.amazonaws.com/
Zdroj: http://planetary.s3.amazonaws.com/
Zdroj: http://planetary.s3.amazonaws.com/
Tady se ke kostře připojí elektrické systémy, zdroje energie, vědecké experimenty, komunikační nástroje a spousta dalších součástí, které jsou nezbytné k provozu satelitu. Po dokončení stavby bude na sondu čekat důkladné testování, zda všechno funguje jak má. O vynesení družice se v roce 2016 postará ruská raketa Proton. Přílet k Marsu by měl následovat na přelomu let 2016 a 2017.
Hlavním úkolem celého projektu ExoMars je odhalit, zda někdy na Marsu existoval život. Zatímco americké vozítko Curiosity pátrá pouze po tom, zda na Marsu byly podmínky, která by umožňovaly vznik života, projekt ExoMars bude hledat jeho přímé pozůstatky. Bude se tedy jednat o výrazný krok vpřed v našem poznání. Vozítko bude například odebírat a analyzovat podpovrchové vzorky.
Zdroj: http://www.esa.int/
Zpět ale k samotné sondě TGO. Ta bude kromě jiného disponovat i pouzdrem pojmenovaným Schiaparelli. Jedná se o demonstrátor, který má ověřit chování při průchodu atmosférou. Jinými slovy – otestuje se manévr známý jako EDL (Entry – Descent – Landing, tedy vstup do atmosféry, sestup k povrchu a přistání), o jehož úskalích jsme byli pravidelně informováni před přistáním vozítka Curiosity.
Samotná sonda bude mít na palubě přístroje, které se zaměří na přítomnost metanu a dalších plynů, které by mohly naznačovat existenci života, nebo specifických geologických procesů. Nesmíme zapomínat ani na další důležitou funkci, kterou bude sonda TGO plnit. Poslouží totiž pro zajištění komunikace s vozítkem, které se vydá k Marsu v roce 2018. Podobně jako se data z Curiosity posílají na americkou sondu MRO, budou informace obousměrně proudit přes TGO.
Zdroj: http://www.esa.int/
Na projektu ExoMars spolupracuje Evropa s Ruskem. To dodá nejen nosiče pro starty v letech 2016 a 2018, ale zajistí i výrobu přistávacího zařízení, které dopraví rover na povrch. Při stavbě této platformy se využijí data nasbíraná z výše jmenovaného pouzdra Schiaparelli.
Zdroje informací:
http://www.planetary.org/
http://www.esa.int/
http://www.kosmo.cz/
Zdroje obrázků:
http://planetary.s3.amazonaws.com/…/spacecraft/2014/20140204_Trace_Gas_Orbiter.jpg
http://planetary.s3.amazonaws.com/…/2014/20140204_OHB_ExoMars_Doku_109.jpg
http://planetary.s3.amazonaws.com…/2014/20140204_OHB_ExoMars_Doku_082.jpg
http://planetary.s3.amazonaws.com/…/2014/20140204_OHB_ExoMars_Doku_088.jpg
http://www.esa.int/…/exomars_2016_mission/13385404-1-eng-GB/ExoMars_2016_mission.jpg
http://www.esa.int/…/14257285-1-eng-GB/ExoMars_Trace_Gas_Orbiter.jpg
Osobne pre mňa je vozítko ExoMars ešte zaujímavejšie ako Curiosity(dúfam že tu nespustim veľký hate na mňa 😀 :D) keďže bude robiť predsa len zaujímavejší výskum a priamo bude skúmať život resp. jeho pozostatky. Podľa mňa je to vskutku dôležité aj pre prípadnu návštevu ľudí na Marse keďže nepreskúmať či tam nežijú nejaké mikroorganizmy a ísť tam s rizikom že tie mikroorganizmy budú pre človeka smrteľne nebezpečné nie je najlepšie. Osobne je môj názor taký že pod povrchom marsu určite nejaký mikrosvet existuje a možno aj na povrchu je nejaký exotický organizmus ktorý sa možno vymyká naším poznatkom z biologie. Ale to je len hypotéza a ja sa neskutočne teším na prvé výsledky tejto misie 🙂
Možné je lecos,ale buďme realisté.Šance na život na Marsu je velmi malá.Ať na povrchu,nebo těsně pod ním.Výjimka snad bude možná v oblasti rovníku a v těch nejhlubších údolích s nejvyšším atmosférickým tlakem.Možné jsou i dosud neobjevené zdroje geotermální energie.Kdyby se všechny tyhle parametry sešli na jednom místě,šance by tu byly.
Díky za článek. Potěšilo mě, že i sonda letící k Marsu vypadá ve fázi výstavby jako celkem chaoticky zadrátovaná bedna, stejně jako jakýkoliv jiný stroj 🙂
Není mě moc jasný význam toho pouzdra Schiaparelli. Vždyť kolem Marsu už létalo a dokonce přistálo tolik sond, že průlet jeho atmosférou by měl brnkačka. No každopádně byl měl být detailně prozkoumán a popsán. To neexistuje žádná výměna informací mezi kosmickými agenturami?
Výměna informací funguje, ale řekněme ne na 100% a Evropa chce mít jistotu, že její přistání proběhne bez problémů.