Zřejmě každý se někdy v životě při více či méně odborných diskusích setkal s lidmi, kteří zastávají názor, že lety do vesmíru jsou zbytečné a finanční prostředky do nich vkládané by mohly posloužit na něco „užitečnějšího“. Tito lidé už nevidí, že kosmonautika je pro nás důležitá. Nechme teď stranou filosofické úvahy o neustálém posouvání hranic lidstva. Náš nepravidelný seriál se snaží ukázat, že kosmonautika má jasně doložitelné propojení s běžným životem. Zdaleka vždy nemusí jít vždy o přímé objevy. Někdy se podaří vzorně  využít technologii, která byla vyvinuta jen jako podpůrný prostředek kosmonautiky.

Vlaky německých drah (Deutsche Bahn) najezdí každý rok přes miliardu kilometrů a přepraví skoro dvě miliardy cestujících. Jejich zdraví a životy závisí v první řadě na strojvedoucím. Ani on ale nezmůže zázraky, pokud není vlak ve správném technickém stavu. Klíčovou součástí každého podvozku jsou dobře fungující brzdy. Ne, nemýlíte se, pořád jste na blogu věnovaném kosmoanutice.

Nyní uděláme malou odbočku – Před 20 lety německá firma Hyperschall Technologie Göttingen (HTG) studovala v hypersonickém tunelu chování modelů návratových pouzder z vesmíru. Ve svém větrném tunelu mohli zkoumat chování modelů až do rychlosti Mach 9, tedy devítinásobku rychlosti zvuku. Bylo totiž potřeba vyvinout postupy pro výpočet ideální trajektorie pro průchod návratového pouzdra atmosférou. Testy vedl profesor Georg Koppenwallner. Jeho týmy testovaly ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou dva modely návratových pouzder pojmenované Express a Mirka.

Při proudění vzduchu roste jeho teplota. Tato změna se dá změřit kontrolou objemu vzduchu. Firma HTG tedy připravila kvalitní měřiče toku, díky kterým bylo možné získávat mnohem přesnější data, než z jiných, běžně používaných metod. Samotná firma HTG se v dalších letech stala špičkovým pracovištěm na poli aerotermodynamiky a její zakladatel,profesor Koppenwallner je předním expertem v tomto oboru.

Nová technologie neušla pozornosti soukromého sektoru. Klienti měli zájem o přesná měřidla a jedním ze zájemců byly i německé dráhy. V současné funguje každodenní kontrola vlakových brzd tohoto dopravce velmi jednoduše. Kontrolor připojí nový tester hydraulických brzdových spojek do okruhu, zadá typ vlaku a systém sám zhodnotí, zda je brzdový systém v pořádku, nebo zda někde nedochází k únikům. Srdce celého měřícího přístroje přitom vychází z měřidel firmy HTG.

Tento objev tedy nepřišel přímo díky kosmonautice. Nicméně souvislost je velmi výrazná. Dalo by se říci, že soukromý sektor velmi efektivně „zrecykloval“ kosmickou technologii a našel pro ni ideální pozemské využití. Nikde samozřejmě není psáno, že by podobná technologie nevznikla i bez přispění kosmonautiky. Jistě, možné to je. Ale zřejmě by vznikla později a komplikovaněji. Kosmonautika v tomto případě posloužila jako velmi účinný katalyzátor.

Krásně se ukazuje, že ve vědě je cílem samotná cesta. Technologický pokrok dosažený v kosmonautice může bez problémů pomáhat i v dalších oblastech našich běžných životů. Náš seriál rozhodně nekončí, protože i nadále budou z kosmonautiky přicházet další a další novinky, které obohatí všední život – i když to tak na první pohled třeba nevypadá.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/
http://de.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
http://www.railwaypro.com/wp/wp-content/uploads/2010/07/db.jpg
http://www.esa.int/…/express_reentry_vehicle/13487957-1-eng-GB/Express_reentry_vehicle.jpg
http://www.esa.int/…/windtunnel/13461599-1-eng-GB/Windtunnel.jpg