Mezinárodní vesmírná stanice se měla už před několika lety rozrůst o ruský laboratorní modul Nauka. První plány hovořily už o startu v roce 2007. Tento modul měl být ze všech ruských modulů nejpokročilejší a umožnit kosmonautům provádět na oběžné dráze nejrůznější vědecké experimenty. Jenže když se podíváme na ISS, žádný modul Nauka na ní nevidíme. A jak se zdá, tak tento stav bude trvat ještě hodně dlouho. V dnešním článku se zaměříme na peripetie, které se v posledních měsících a letech točí právě kolem ruského modulu Nauka.

Ukázalo se, že rok 2007 je nereálný a postupně se termín startu posunul až na rok 2010. Vinou dalších zdržení začali Rusové mluvit o roce 2013. Mediálním éterem létala silná slova, která měla být zárukou toho, že Nauka v roce 2013 musí za každou cenu letět do vesmíru. V prosinci loňského roku letový kus modulu Nauka slavnostně opustil brány výrobního závodu Chruničev a zamířil do RSC Eněrgia, kde na něj čekaly elektronické zkoušky palubních systémů. Ještě na přelomu letošního jara a léta se zdálo, že by mohla Nauka odstartovat ještě z závěru letošního roku.

Na konci června ale přišla zpráva o odkladu na duben příštího roku. Po mnoha letech nejistoty a dlouhých odkladů už tento párměsíční odsun byl jen kapkou v moři. Ovšem po ní měla přijít rána většího kalibru. Během zkoušek se totiž vyskytl problém se systémem pro transport paliva. Kvůli této závadě se přerušilo testování a Nauka zamířila zpět do výrobního závodu Chruničev. Až tady technici zjistí, kde je problém a opraví jej, pošlou modul na kosmodrom Bajkonur, kde Nauka podstoupí kompletní devítiměsíční testování a pokud půjde všechno dobře, mohla by k ISS vyrazit někdy mezi dubnem a říjnem 2015. Rusové už o tomto časovém skluzu informovali všechny mezinárodní partnery, kteří se podílí na provozu stanice.

Co k tomu říct? Snad jen doufat, že Rusové dokončí Nauku dříve než ISS doslouží. Čas ovšem v tomto případě hraje proti nim. Aby se ušetřilo, použil se pro konstrukci modulu záložní kus modulu Zarja (vynesený na oběžnou dráhu v roce 1998!). Tento kus byl v devadesátých letech dokončený ze 70%  a později se s ním počítalo pro nyní zrušený dokovací modul UDM. Několik let stará konstrukce tak již může trpět nedostatky.

Nejistota, kdy poletí Nauka do vesmíru se odráží v mnoha atributech – Evropská kosmická agentura je už mírně rozladěná, diplomaticky řečeno. Na vnější stěně Nauky totiž bude i evropská robotická paže ERA, která bude třeba manipulovat se vzorky. Nejradikálněji se k aktuálním problémům postavili Nizozemci, kteří přestanou po roce 2013 dávat peníze na ERA, dokud neodstartuje. Za současného stavu je potřeba hradit hlavně náklady na její uskladnění. Hrozí dokonce, že tato povinnost spadne na Rusy, což by ovšem mohlo nadělat více škody než užitku.

Nezáviděníhodná situace okolo Nauky je ale trnem v oku i samotným Rusům. Například Sergej Krikaljov, šestinásobný kosmonaut, který v současné době pracuje jako ředitel Hvězdného městečka u Moskvy, se nechal slyšet, že neustálé odklady vypuštění laboratorního modulu způsobují nejistotu ohledně složení posádek. „V době příletu modulu potřebuji mít na stanici co nejsilnější a nejzkušenější tým,“ uvedl. Není se co divit. Až Nauka přiletí ke stanici, bude potřeba vykonat sérii výstupů do otevřeného kosmu, během kterých se modul připojí všemi  datovými a elektrickými kabely na staniční rozvody. Není možné, aby v takové situaci byla na stanici nezkušená posádka.

Mezi zářím 2014 a březnem 2015 má na stanici pobývat třeba Jelena Serová. Krikaljov ovšem tvrdí, že pro takto náročný a důležitý výstup do otevřeného kosmu není trénovaná a pokud by reálně hrozilo, že Nauka přiletí během jejího pobytu, zasáhne do složení posádky a kosmonautku vymění. V minulých letech už se kvůli Nauce několikrát měnilo složení posádek – aby se do kosmu místo nováčků dostali ostřílení matadoři, kteří by celý manévr zvládli. Jen pro zajímavost- na stanici pobývající Oleg Kotov byl jedním z nich – právě během tohoto pobytu na stanici se podle jednoho z mnoha plánů měla Nauka připojovat.

Rusové mají celkově vzato velmi tristní historii co se týče modulů pro Mezinárodní vesmírnou stanici. ISS se sice oficiálně dělí na americký a ruský segment, ovšem, pokud se podrobněji podíváme na historii jednotlivých modulů, zjistíme, že to s tou „ruskostí“ zase tak horké nebude. Základem je modul Zarja, první vypuštěná část ISS. Ano, letěl na raketě Proton, ale kompletně jej financovali Američané, kteří se už nemohli dívat na to, jak se vývoj neustále protahuje a start odkládá. Za ruský modul můžeme z těch velkých považovat prakticky jen Zvezdu a pak dva malé moduly Pirs a Poisk, přičemž ten první se od ISS za několik měsíců oddělí. Ještě tu máme Rassvět, který sice vznikl v Rusku, ale k ISS jej dopravil raektoplán Atlantis v rámci mise STS-132.

Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/
http://www.kosmo.cz/
http://www.kosmonaut.cz/
http://en.wikipedia.org/
http://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
http://upload.wikimedia.org/…/c/c0/MLM_Nauka_module_-_3D_rendering.jpg
http://www.energia.ru/ru/news/news-2012/im/photo_12-14-27.jpg
http://www.federalspace.ru/…/news/2011_11_10_mlm_1.jpg
http://upload.wikimedia.org/…/cd/Rendering_European_Robotic_Arm_on_ISS.jpg
http://upload.wikimedia.org/…/614px-Sergei_Konstantinovich_Krikalev.jpg