V novém Kosmotýdeníku se podíváme na raketovou kobylku jménem Grasshopper. Nejnovější test proběhl 7. března a stroj vyletěl do výšky 80ti metrů. Poté se lehce snesl zpět na místo, odkud odstartoval. Dále se podíváme na nejnovější informace od sondy Curiosity. Nyní je definitivně potvrzeno, že na Marsu byly podmínky vhodné pro život. A nakonec si připomeneme přistání 34. Expedice. Celý přistávací manévr byl odložen kvůli nepříznivému počasí.
Zdroj: http://astronomyaggregator.com/
Raketová kobylka
Soukromá firma SpaceX testuje raketu, která dokáže sama přistát. Jmenuje se se Grasshopper a 7. března byl proveden test, při kterém raketa vylétla do výšky 80ti metrů a následně přistála. Grasshopper používá motor Merlin 1D, který při posledním testu bezchybně pracoval 34 sekund. Raketa měla na sobě připevněné přistávací nohy, které budou v budoucnu nahrazeny rozevíracím systémem. Grasshopper má pro firmu SpaceX veliký význam. Měl by otestovat technologie pro první stupeň rakety Falcon 9, který po svém vyhoření už nemá další význam. Pokud by stupeň používal novou technologii, která se testuje na Grasshopperu, mohl by přistát na nějaké plošině poblíž startovacího místa a po doplnění paliva by byl schopen dalšího letu. Zároveň se testuje měkké přistání za pomoci raketového motoru.
Manévrování rakety Grasshopper zajišťoval motor s takovou přesností, jako by šlo o helikoptéru. Přistání za pomoci motoru je mnohem výhodnější a bezpečnější, než přistání za pomoci padáku. Padák musí být uskladněn v raketě a tím pádem raketa přibírá na váze. Trajektorii přistání ovlivňují větry a to může být nebezpečné. Šéf firmy Elon Musk věří, že pokud by stupně rakety Falcon 9 byly znovupoužitelné, razantně by to snížilo cenu letu. Zároveň říká, že postavit znovupoužitelnou raketu je jeden z hlavních cílů firmy. Ještě před tím, než bude první stupeň rakety Falcon 9 nahrazen, bude potřeba provést nespočet testů a simulací. Každý následující test bude riskantnější a bude mít za úkol pořádně raketu prověřit. Můžeme se tedy těšit na vyšší skoky, vypnutí motorů za letu nebo manévrování v nebezpečných výškách.
Zdroj: http://www.extremetech.com/
Curiosity odpovídá na zásadní otázky
Curiosity našla odpověď na otázku, pro kterou si ze Země přiletěla. Po analýze hornin v Galeově kráteru bylo potvrzeno, že na Marsu mohl existovat mikrobiální život. Analyzované vzorky obsahovaly síru, dusík, vodík, kyslík, fosfor a uhlík. Jedná se o klíčové prvky, které jsou nutné pro vznik života. NASA oficiálně oznámila, že na Marsu byly vhodné podmínky pro život. Před tím, než si uděláme obrázek o tom, jak život na Marsu vypadal, budeme muset prozkoumat několik dalších hornin. Tím pádem se nabízí možnost vyslání sondy, která nabere vzorky hornin a pošle je zpět na Zemi. Podobná mise je jedním z hlavních priorit NASA pro toto desetiletí. Problém je, že jsou potřeba konkrétní horniny. Plánuje se vyslání několika dalších sond, které by měli zjistit o této planetě více.
MAVEN má být sonda, která bude zkoumat ionosféru Marsu. Ke startu by mělo dojít na konci tohoto roku. Zároveň má zjistit, proč je Mars tak chladný a proč má tak řídkou atmosféru.
InSight Mars je sonda, která přistane a bude zkoumat geologickou evoluci Rudé planety. Start je naplánovaný na rok 2016.
Zdroj: http://images.spaceref.com/
Odložené přistání
Od 13. března velí ISS Kanaďan. Chris Hadfield převzal velení nad stanicí z rukou dosavadního velitele Kevina Forda z USA. Na čtvrtek bylo naplánováno oddělení lodě Sojuz od Mezinárodní vesmírné stanice, nicméně kvůli problémům s počasím byl celý přistávací manévr odložen. Za pět měsíců, které astronauti strávili na stanici, zaznamenali 2304 oběhů kolem planety Země a uletěli necelých sto miliónů kilometrů. Členové 34. Expedice nechali na stanici tři jiné astronauty. Ti budou čekat na přílet svých kolegů, kteří by se měli se stanicí spojit 28. března. Bude to o několik hodin po startu. Využije se totiž rychlý profil letu, který se zatím testoval pouze u nákladních lodí Progress.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://www.space.com/
http://www.space.com/
Zdroje obrázků:
http://astronomyaggregator.com/wp-content/uploads/2013/03/chrome-2013-03-10-14-41-49-87-200×200.png
http://images.gizmag.com/hero/spacex-grasshopper-vtvl-falcon-9.jpg
http://www.extremetech.com/wp-content/uploads/2012/11/curiosity-self-portrait-cropped-rotated-640×735.jpg
http://images.spaceref.com/news/2013/ooexp34.landing.jpg
„Přistání za pomoci motoru je mnohem výhodnější a bezpečnější, než přistání za pomoci padáku. Padák musí být uskladněn v raketě a tím pádem raketa přibírá na váze. “
Proti tomuto tvrzeni bych se dovolil drobet ohradit. Zda se mi jako byste zapomnel na palivo pro pristavaci motor a prostredky rizeni (zejmena stabilizacni). Jeho hmotnost je od urcite vysky (nekolika malo desitek metru) vzdy vetsi nez relativne lehky padak a jeho vypousteci zarizeni. A ten to pomer se zvysujici vyskou jeste zlepsuje ve prospech padaku, ktery je navic autostabilni.
Ono toho paliva pro brzdící zážeh nebude potřeba moc. Po vypnutí motoru by měl stupeň padat prakticky volným pádem – o hlavní zpomalení by se tedy postarala sama atmosféra. Možná by došlo ještě ke krátkému zážehu, který by korigoval směr. Ale ten hlavní brzdící zážeh by přišel až několik desítek metrů nad zemí, takže by nepotřeboval tolik paliva.
Motorické přistávání má oproti padáku výhodu i v tom, že umožňuje mnohem přesnější navedení do menší přistávací oblasti. Do padáku se opře vítr a není možnost korigovat, kam poletí. Naopak motorické přistání je neustále pod kontrolou. A co si budeme nalhávat, tak žádný padák neumožňuje tak jemné a měkké dosednutí, jako motorické přistání.
Kromě toho píšete, že něco budou vážit prostředky řízení – ten rozdíl nebude tak velký. Prakticky jedinou věcí navíc budou vyklápěcí „nožičky“.
spoctete si jak vykony by musel byt ten zazeh aby zbrzdil neco az na poslednich „několika desitkach metrů nad zemi“ to jeste pripoctete hmotnost toho motoru (radove vetsi nez maji posledni stupne soucasnych lodi)
Co se tyka mekkosti pristani, toho se da docilit zbrzdenim dosedacich motoru, kontola smeru pristani je opet vykoupena vahou paliva.
Proste to neni tak jednoznacne jako ze „mnohem výhodnější a bezpečnější“
Vidno že neviete čo píšete. Ja v tomto musím obrániť môjho kolegu. Vaše tvrdenia totiž stoja na hlinených nohách.
Po prvé, palivo pre pristátie neváži veľa. Navyše, v každej rakete trochu toho paliva po oddelení stupňov zostáva. Vo fyzike nie som žiadny macher, ale určite to palivo bude ľahšie ako padák, ktorý by pre tak ťažký objekt akým je prvý stupeň Falconu vážil niekoľko ton a navyše by zaberal veľa miesta. Navyše, pri pristávacom manévri horí iba jeden motor.
Riadenie pádu tiež nezvýši hmotnosť rakety. Treba si uvedomiť, že možnosť kývať tryskou majú už aj dnešné motory Merlin 1C. Motory Merlin 1D prakticky zdedia tento systém od svojich starších bratov.
A po tretie, použitie padáku je možné pri motoroch na tuhé palivo, kde prakticky nie je reálny motor, ale iba tryska. Motor ako taký je veľmi jemné zariadenie, ktoré by sa po prásknutí na vodu pri rýchlosti niekoLko km/h určite poškodilo. Naproti tomu pri vydarenom motorickom pristátí sa motory nemajú ako poškodiť.
Príklad z reality: motory SRB: Tie sa po vylovení zlisovali a prakticky nanovo vyrobili z toho istého materiálu
A padák v žiadnom prípade nie je autostabilizačný. Fúkne vietor a stupeň sa okamžite kýve. Takže pristátie vo vertikálnej polohe by nebolo možné. No a pristával horizontálne nie je žiadna výhra. To by stupeň musel spadnúť do mora, musel by sa vyloviť, opraviť, atď.
Tu nejde o nosnosť. Tá ide pri týchto systémoch stranou. Nie je problém vyrobiť silnejšie motory a väčší stupeň, čím sa tá trocha paliva ktorá musí zostať na pristátie vyneguje. Ide tu o to, že rapídne klesne ena rakety. Napr. za kilo vyvezené do vesmíru nezaplatíte 10 000 USD, ale iba 1 000 USD. Nosnosť je fakt až druhoradá.
Trochu bych opravil Samuela, motory SRB nebyly po vylovení slisovány- deformované segmenty byly pouze znovu vytvarovány do kruhového průřezu hydraulickým lisem. Ale že je přistání motoru na kapalné palivo pod padákem nereálné, to je myslím jednozančné 🙂
Aha, ted jsem to pochopil, jedna se o pristani pouze prvniho stupne rakety. Tedy, motor dostatecne vykonny, vyska omezena. Prazdny stupen realtivne lehky a paliva navic vuci vaze celeho stupne take nebude nijak moc. Pak mi to dava smysl.
Ano, je pravda, že v budoucnu SpaceX uvažuje o tom, že by vybavila druhý stupeň tepelným štítem, aby se mohl vracet z oběžné dráhy a pak motoricky přistát, ale to jsou zatím jen úvahy.
Pro začátek se bude tento systém používat u prvního stupně.
Jedine ceho se tedy obavat je spolehlivost. Tomu padaku bych se vsemi jeho nevyhodami veril asi vic.
A právě kvůli tomu se všechno zkouší na Grasshopperu – aby se vychytaly chyby a celý systém byl maximálně spolehlivý.
Možno by som ešte doplnil že raketa ktorej stupne by pristávali na padákoch boa plánovaná.
http://mek.kosmo.cz/nosice/usa/kistler/index.htm