sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Gateway, Artemis IV a V

Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.

Latitude

Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.

O3b mPower

Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.

Atomic-6

Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.

LeoLabs

Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.

Skynopy

Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.

NOAA

Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

ATV bude žít dál

Jules Verne, Johannes Kepler, Edoardo Amaldi, Albert Einstein, Georges Lemaître – to jsou jména, pod kterými odstartovaly (a ještě odstartují) k Mezinárodní vesmírné stanici evropské zásobovací lodě ATV. Jedná se o největší zásobní lodě, které ke stanici létají, proto se jim také přezdívá kosmické náklaďáky. Evropa jejich vývojem strávila několik let, sestavila a proškolila výrobní týmy a dala vzniknout sofistikovaným výrobním linkám. Byla by proto škoda tento nadějný program po pěti misích ukončit. Momentálně se nezdá, že by k ISS měla zamířit další loď ATV, přesto je jasné, že tenhle projekt nezemře. Jen se promění.

NASA chystá v roce 2017 první skutečně ostrý start lodi MPCV/Orion. Tedy, ona tahle loď poletí do vesmíru už v roce 2014, ale to bude jen její základní verze bez solárních panelů a dalších systémů, kdy se bude testovat hlavně tepelný štít. Ale zpět do roku 2017. Tehdy NASA vyšle svou novou loď na bezpilotní oblet Měsíce, přičemž celá mise potrvá zřejmě týden. A o 4 roky později se celá mise bude opakovat. Jen s tím rozdílem, že tentokrát už bude na palubě Orionu posádka.

Znázornění trajektorie lodi Orion při misi EM-1
Znázornění trajektorie lodi Orion při misi EM-1
Zdroj: http://upload.wikimedia.org

Každá kosmická loď musí mít svou servisní sekci, tedy prostor, ve kterém se nachází naprostá většina systémů nutných pro chod lodi. Nejnápadnější jsou solární panely, ale kromě nich tu najdeme třeba nádrže s palivem pro korekce dráhy, tryskové motory a spoustu dalších věcí, bez kterých by let vesmírem nebyl možný. Za všechny můžeme jmenovat třeba systémy tepelné kontroly, nebo systémy pro podporu života.

Původní plánovaná podoba lodi Orion s vějířovitými solárními panely. Evropský modul bude oproti tomu mít panely ve tvaru písmene X.
Původní plánovaná podoba lodi Orion s vějířovitými solárními panely. Evropský modul bude oproti tomu mít panely ve tvaru písmene X.
Zdroj: http://img.bhs4.com

Původní loď Orion měla mít vlastní servisní modul s typickými vějířovitými solárními panely. Jenže po několika měsících jednání se NASA rozhodla spolupracovat s Evropskou kosmickou agenturou ESA a „objednat“ si servisní modul u ní. ESA s návrhem souhlasila, protože její návrh servisního modulu vychází z konstrukce lodi ATV. Zabijí se tím v podstatě dvě mouchy jednou ranou. Evropa má zajištěno, že její unikátní know-how nezanikne, že nebude muset rozpustit dlouho sestavované týmy a rušit fungující infrastrukturu a NASA si může mnout ruce, protože obdrží servisní modul, který bude založen na fungujícím základu, kromě toho bude otestovaný a tedy i bezpečnější (a zřejmě i levnější), než pokud by se všechno mělo vyvíjet od začátku. Obě agentury se již na spolupráci definitivně dohodly a svou dohodu před pár dny stvrdili jejich zástupci svými podpisy.

Jak jsem již napsal o pár řádků výš, evropský servisní modul pro loď Orion bude konstrukčně vycházet z lodi ATV – po ní podědí především typický tvar solárních panelů, který připomíná písmeno X. Kromě toho na novém modulu najdeme motor, který bude vycházet z raketoplánového motoru OMS. Když ještě raketoplány létaly, sloužily motory OMS ke dvěma účelům – v první řadě se s nimi po startu „zakulacovala“ oběžná dráha a podruhé přišly ke slovu při návratu – jejich zážeh proti směru letu způsobil snížení rychlosti a tedy následný vstup do atmosféry. Na lodi Orion bude sloužit jako hlavní motor, který bude mít na starosti manévry, které potřebují velkou změnu rychlosti – třeba návratový manévr u Měsíce. O drobnější korekce dráhy se postarají malé trysky.

Servisní modul se bude po celou dobu starat o všechny výše popsané úkoly a od vlastní kosmické lodi se oddělí až krátce před vstupem do atmosféry. Orion jej díky svému tepelnému štítu přežije, naopak servisní modul bude mít v té době svůj úkol už splněný a proto shoří v atmosféře. Průběh celé mise přehledně zachycuje následující video.

ESA se dohodla se svou americkou „kolegyní“ na výrobě dvou servisních modulů – jak pro misi EM-1 v roce 2017, tak i pro EM-2 v roce 2021. Otázkou je, zda by se v případě úspěšného zvládnutí obou misí nedalo uvažovat o dalším prodloužení kontraktu i pro následující mise lodi Orion. A mimochodem – Evropa jistě zkusí zužitkovat nově navázanou spolupráci a vytěžit z ní maximum. Kdo ví, možná se nakonec dočkáme i evropského kosmonauta na palubě Orionu, který míří k Měsíci. Ale to jsou zatím předčasné úvahy.

Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
http://en.wikipedia.org/
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/news/n1211/22mpcv/atv_mpcv.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1b/EM-1_mission_path.png
http://img.bhs4.com/a6/7/a6726442db0cc4c0d67ff6fa4e9ec1b207d15bc2_large.jpg

Rubrika:

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Petr Kubala
Petr Kubala
12 let před

Doufám, že ESA nezačne magořit a stavět vlastní lodě. Tento kurz je podstatně sympatičtější. Ale ještě lepší by byla nějaká kooperace ESA + XX, kde za XX dosaďte libovolnou firmu (SpaceX, SNc, Boeing).

Karel
Karel
12 let před

Proč vlastně ATV přestane k ISS létat? To se od začátku plánovaly jen čtyři starty?

Dušan Majer
Dušan Majer
12 let před
Odpověď  Karel

Původní dohoda s ESA, nebo chcete-li „objednávka“ byla jen na pět lodí ATV. Společně s vědeckou laboratoří Columbus to byl příspěvek evropské kosmické agentury do projektu ISS.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.