sociální sítě

Přímé přenosy

Načítám data o přenosech…

krátké zprávy

Jio Platforms

Společnost Jio Platforms, která vlastní největšího indického telekomunikačního operátora, se snaží pronajmout si širokopásmovou kapacitu u globálních družicových konstelací, aby v zemi nastartovala svou vlastní suverénní síť na nízké oběžné dráze Země.

Spark Space

Čínský startup Spark Space si po testech motorů Lieyan-2 zajistil v řadě kol financování pro projekt, o kterém tvrdí, že bude největší raketou na světě s elektrickým čerpadlem.

EQT

Soukromá investiční společnost EQT získává společnost Exolaunch, která se zabývala vypouštěním stovek družic pro sdílenou dopravu. EQT tak pomůže uspokojit rostoucí poptávku po vypouštění těchto produktů.

Deep Space Network

Vyšetřování NASA dospělo k závěru, že škody ve výši několika milionů dolarů na jedné z největších antén sítě Deep Space Network (DSS-14 Goldstone) byly způsobeny nedostatečným výcvikem personálu a chybnými pracovními postupy.

Look Up

Francouzský startup Look Up, který se zabývá vesmírným dohledem, plánuje využít síť pozemních stanic Skynopy k automatizaci své navrhované služby pro zamezení srážkám na nízké oběžné dráze Země.

PiLogic

Společnost PiLogic, startup vyvíjející software pro umělou inteligenci, který identifikuje poruchy a předpovídá selhání družic, podepsala dohodu s Výzkumnou laboratoří amerického letectva, aby otestovala, zda její technologie může zlepšit způsob, jakým operátoři kosmických zařízení detekují a diagnostikují problémy na oběžné dráze.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

ATV bude žít dál

Jules Verne, Johannes Kepler, Edoardo Amaldi, Albert Einstein, Georges Lemaître – to jsou jména, pod kterými odstartovaly (a ještě odstartují) k Mezinárodní vesmírné stanici evropské zásobovací lodě ATV. Jedná se o největší zásobní lodě, které ke stanici létají, proto se jim také přezdívá kosmické náklaďáky. Evropa jejich vývojem strávila několik let, sestavila a proškolila výrobní týmy a dala vzniknout sofistikovaným výrobním linkám. Byla by proto škoda tento nadějný program po pěti misích ukončit. Momentálně se nezdá, že by k ISS měla zamířit další loď ATV, přesto je jasné, že tenhle projekt nezemře. Jen se promění.

NASA chystá v roce 2017 první skutečně ostrý start lodi MPCV/Orion. Tedy, ona tahle loď poletí do vesmíru už v roce 2014, ale to bude jen její základní verze bez solárních panelů a dalších systémů, kdy se bude testovat hlavně tepelný štít. Ale zpět do roku 2017. Tehdy NASA vyšle svou novou loď na bezpilotní oblet Měsíce, přičemž celá mise potrvá zřejmě týden. A o 4 roky později se celá mise bude opakovat. Jen s tím rozdílem, že tentokrát už bude na palubě Orionu posádka.

Znázornění trajektorie lodi Orion při misi EM-1
Znázornění trajektorie lodi Orion při misi EM-1
Zdroj: http://upload.wikimedia.org

Každá kosmická loď musí mít svou servisní sekci, tedy prostor, ve kterém se nachází naprostá většina systémů nutných pro chod lodi. Nejnápadnější jsou solární panely, ale kromě nich tu najdeme třeba nádrže s palivem pro korekce dráhy, tryskové motory a spoustu dalších věcí, bez kterých by let vesmírem nebyl možný. Za všechny můžeme jmenovat třeba systémy tepelné kontroly, nebo systémy pro podporu života.

Původní plánovaná podoba lodi Orion s vějířovitými solárními panely. Evropský modul bude oproti tomu mít panely ve tvaru písmene X.
Původní plánovaná podoba lodi Orion s vějířovitými solárními panely. Evropský modul bude oproti tomu mít panely ve tvaru písmene X.
Zdroj: http://img.bhs4.com

Původní loď Orion měla mít vlastní servisní modul s typickými vějířovitými solárními panely. Jenže po několika měsících jednání se NASA rozhodla spolupracovat s Evropskou kosmickou agenturou ESA a „objednat“ si servisní modul u ní. ESA s návrhem souhlasila, protože její návrh servisního modulu vychází z konstrukce lodi ATV. Zabijí se tím v podstatě dvě mouchy jednou ranou. Evropa má zajištěno, že její unikátní know-how nezanikne, že nebude muset rozpustit dlouho sestavované týmy a rušit fungující infrastrukturu a NASA si může mnout ruce, protože obdrží servisní modul, který bude založen na fungujícím základu, kromě toho bude otestovaný a tedy i bezpečnější (a zřejmě i levnější), než pokud by se všechno mělo vyvíjet od začátku. Obě agentury se již na spolupráci definitivně dohodly a svou dohodu před pár dny stvrdili jejich zástupci svými podpisy.

Jak jsem již napsal o pár řádků výš, evropský servisní modul pro loď Orion bude konstrukčně vycházet z lodi ATV – po ní podědí především typický tvar solárních panelů, který připomíná písmeno X. Kromě toho na novém modulu najdeme motor, který bude vycházet z raketoplánového motoru OMS. Když ještě raketoplány létaly, sloužily motory OMS ke dvěma účelům – v první řadě se s nimi po startu „zakulacovala“ oběžná dráha a podruhé přišly ke slovu při návratu – jejich zážeh proti směru letu způsobil snížení rychlosti a tedy následný vstup do atmosféry. Na lodi Orion bude sloužit jako hlavní motor, který bude mít na starosti manévry, které potřebují velkou změnu rychlosti – třeba návratový manévr u Měsíce. O drobnější korekce dráhy se postarají malé trysky.

Servisní modul se bude po celou dobu starat o všechny výše popsané úkoly a od vlastní kosmické lodi se oddělí až krátce před vstupem do atmosféry. Orion jej díky svému tepelnému štítu přežije, naopak servisní modul bude mít v té době svůj úkol už splněný a proto shoří v atmosféře. Průběh celé mise přehledně zachycuje následující video.

ESA se dohodla se svou americkou „kolegyní“ na výrobě dvou servisních modulů – jak pro misi EM-1 v roce 2017, tak i pro EM-2 v roce 2021. Otázkou je, zda by se v případě úspěšného zvládnutí obou misí nedalo uvažovat o dalším prodloužení kontraktu i pro následující mise lodi Orion. A mimochodem – Evropa jistě zkusí zužitkovat nově navázanou spolupráci a vytěžit z ní maximum. Kdo ví, možná se nakonec dočkáme i evropského kosmonauta na palubě Orionu, který míří k Měsíci. Ale to jsou zatím předčasné úvahy.

Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
http://en.wikipedia.org/
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/news/n1211/22mpcv/atv_mpcv.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1b/EM-1_mission_path.png
http://img.bhs4.com/a6/7/a6726442db0cc4c0d67ff6fa4e9ec1b207d15bc2_large.jpg

Rubrika:

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Petr Kubala
Petr Kubala
13 let před

Doufám, že ESA nezačne magořit a stavět vlastní lodě. Tento kurz je podstatně sympatičtější. Ale ještě lepší by byla nějaká kooperace ESA + XX, kde za XX dosaďte libovolnou firmu (SpaceX, SNc, Boeing).

Karel
Karel
13 let před

Proč vlastně ATV přestane k ISS létat? To se od začátku plánovaly jen čtyři starty?

Dušan Majer
Dušan Majer
13 let před
Odpověď  Karel

Původní dohoda s ESA, nebo chcete-li „objednávka“ byla jen na pět lodí ATV. Společně s vědeckou laboratoří Columbus to byl příspěvek evropské kosmické agentury do projektu ISS.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.