sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Neptun

Tomáš Pojezný 8. července 2025 10:00

Čínští vědci navrhují první čínskou misi k Neptunu v roce 2033. Cílem je vypustit sondu s radioizotopovým pohonem na oběžnou dráhu Neptunu a studovat i jeho měsíc Triton.

Evropská agentura ESA 7. července oznámila, že společnosti Isar Aerospace, MaiaSpace, Orbex, PLD Space a Rocket Factory Augsburg postoupily do soutěže European Launcher Challenge. Každá společnost bude mít nárok na kontrakty v hodnotě až 169 milionů eur na vynesení institucionálních užitečných nákladů.

Boeing

Tomáš Pojezný 7. července 2025 13:00

Boeing získal kontrakt v hodnotě 2,8 miliardy dolarů na výstavbu družic ESS, které jsou ústředním bodem amerického jaderného velení, řízení a komunikace.

PTS-R

Tomáš Pojezný 7. července 2025 10:00

Americké vesmírné síly zrušily soutěž mezi společnostmi Boeing a Northrop Grumman na stavbu nové třídy komunikačních družic odolných proti rušení. Zrušený program, známý jako Protected Tactical Satellite Communication-Resilient (PTS-R), byl spuštěn v roce 2020.

Johnston

Tomáš Pojezný 7. července 2025 8:00

Americké letectvo odložilo návrh na výstavbu dvou raketových přistávacích ploch na atolu Johnston, odlehlém ostrově ve střední části Tichého oceánu. Důvodem jsou obavy o životní prostředí. Dne 5. července o tom informoval americký vojenský deník Stars and Stripes.

NASA

Tomáš Pojezný 4. července 2025 13:00

Americký kongres schválil návrh zákona o rozpočtovém sladění, který zahrnuje téměř 10 miliard dolarů na programy NASA pro pilotované vesmírné lety.

DARPA

Tomáš Pojezný 4. července 2025 10:00

Zástupce DARPA uvedl, že agentura zrušila projekt vesmírného jaderného pohonu DRACO, který vyvíjela společně s NASA. Důvodem je částečně analýza, která ukázala, že vývoj byl předběhnut pokrokem v konvenčních nosných systémech.

Národní geoprostorová agentura

Tomáš Pojezný 4. července 2025 8:00

Americká Národní geoprostorová agentura 2. července oznámila, že v rámci svého programu Luno, iniciativy zaměřené na rozšíření integrace umělé inteligence a komerčních dat do operací národní bezpečnosti, udělila zakázky komerčním firmám zabývající se družicovými snímky a analýzou v hodnotě přes 70 milionů dolarů.

Gateway, Artemis IV a V

Jiří Hošek 3. července 2025 21:09

Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmotýdeník 19. díl (20. 1. – 26. 1. 2013)

V novém díle Kosmotýdeníku se podíváme na to, jak bude vypadat těžba hornin na asteroidech v tomto desetiletí. Firma Deep Space Industries plánuje vyslat lehké sondy FireFly, které pouze proletí kolem daného objektu a zjistí, zde je těleso vhodné pro těžbu. Další, těžší sonda DragonFly bude mít za úkol nabrat až 150ti kilogramový náklad a dopravit ho zpět na Zemi. Rover Opportunity oslavil již devět let na povrchu Marsu. Jeho dlouhá cesta však nebyla bez problémů. Ke startu se připravuje družice IRIS, která bude zkoumat propojení Země-Slunce. Teleskop vynese raketa Pegasus XL. V článku si tuto raketu představíme.

DragonFly při odběru vzorků
Zdroj: http://sen.com/

Těžba hornin na asteroidech

Firma Deep Space Industries představila svoje plány pro těžbu hornin na asteroidech. Společnost tímto chce zlepšit život na Zemi a připravit lidstvo na budoucí výzkum vesmíru. Projekt počítá s výstavbou komunikační sítě a solárních vesmírných elektráren. Firma chce v roce 2015 začít vynášet 25ti kilogramové satelity FireFly, které budou směřovat k blízkozemním asteroidům. Zde proběhne krátký výzkum tělesa pomocí několika přístrojů a kamer, které zjistí, zda je těleso vhodné pro těžbu. Počítá se pouze s průletem okolo asteroidu, nikoliv se „zaparkování“ na oběžné dráze. Zde se nabízí možnost, že by sonda mohla poupravit svoji dráhu a pokračovat k jinému objektu. Na upřesnění si budeme muset ještě počkat. Firma plánuje vyrábět sondy ve velkých sériích, čímž sníží jejich výrobní cenu.
V roce 2016 je v plánu vyslání 40ti kilogramové sondy DragonFly. Ta bude mít za úkol dopravit na Zemi vzorky až o hmotnosti 150ti kilogramů.
Deep Space Industries tímto napodobuje plány společností Planetary Resources.
Firma Planetary Resources chce těžit hlavně vodu a platinové kovy, jako například iridium, osmium nebo palladium. Jedná se o drahé kovy, kterých je na Zemi málo. Některé kovy jsou tak vzácné, že se o ně vědci ani tak nezajímají a nerozvíjí možnosti jejich dalšího uplatnění. Jeden takový asteroid může obsahovat tolik vzácných kovů, kolik jich lidstvo za celou dobu svoji existence stačilo vytěžit. Plány to jsou velice smělé a pokud se dočkáme jejich realizace, tak se můžeme těšit na velice zajímavé a výhodné mise.

Opportunity zkoumá Mars již devět let
Zdroj: http://apod.nasa.gov/

Devět let na Marsu

V pátek rover Opportunity (oficiálně: Mars Exploration Rover – B) oslavil devět let na povrchu Marsu. Jedná se o veliký úspěch, jelikož se počítalo pouze s 90ti marsovskými dny. Pobyt však nebyl bez problémů. Ať už se jednalo o uvíznutí v duně nebo o pokrytí solárních panelů prachem.
Rover se vydal na cestu 8. července 2003 za pomoci nosné rakety Delta II. Přistávací modul dosednul na povrch rudé planety 25. ledna 2004 po 203 dnech letu. Rover přistál v oblasti Meridiani Planum podobně, jako jeho dvojník rover Spirit. Vozítko je mobilní robotická geologická laboratoř. Je však o hodně menší než Curiosity. Pohyb roveru zajišťuje šest kol, která jsou schopna překonat překážky nehostinné planety.
Cílem bylo vyhledávat a charakterizovat horniny a půdu, jež by dokazovaly dávnou přítomnost vody na povrchu Marsu, prozkoumat chemické složení hornin v okolí místa přistání a určit geologické procesy, které zformovaly místní terén.
Cesta vozítka nebyla lehká, ale rover každý den posílá nové informace a je stále činný. Největším úspěchem byl objev minerálu jarositu, který se stal důkazem toho, že na povrchu Marsu byla voda. Doufejme, že rover ještě nějaký ten rok vydrží a pošle nám další nádherné fotografie.

Raketa Pegasus XL

Ultrafialový teleskop IRIS je dokončený a chystá se na start, který by měl přijít 29. dubna. Tento satelit vynese raketa Pegasus XL. Tato nosná raketa je vždy vynesena letounem nad troposféru do spodní části stratosféry. Ve výšce přibližně 12 kilometrů je raketa vypuštěna. Rychlost letadla je okolo Mach 0,8, což jsou 3% z celkové potřebné rychlosti k dosažení nízké oběžné dráhy Země. Raketu nejprve vynášel letoun Boeing B-52, ale později jej vystřídal Lockheed L-1011. Výhoda tohoto startu je, že se raketa vyhne hustým vrstvám atmosféry. Nevýhoda je ta, že letoun není schopen vynést těžký náklad. Raketa je vybavena křídly, které stroj stabilizují.