V minulosti hodně pomáhaly rozvoji vědy a techniky různé soutěže či soupeření ať už mezi jednotlivci, týmy nebo celými státy. 18.stoletím hýbaly rekordy prvních balónů, kde soutěžily mezi sebou zastánci balónů plněných horkým vzduchem (Montgolfiér) a vodíkových balónů (Charliér). V 19.století zažila prudký rozvoj železnice a padaly rychlostní rekordy parníků v soutěži známé jako Modrá stuha. Rovněž soutěžili mezi sebou průkopníci řiditelných vzducholodí.

20.století se neslo ve znamení soutěží letadel težších vzduchu. Z počátku šlo o pouhé udržení ve vzduchu, pak následovaly čím dál větší vzdálenosti – kanál La Manche (Louis Blériot 1909), přelet Atlantiku (Charles Lindbergh 1927) a nakonec oblet celé Země (Wiley Post 1933).  Za pokoření stály též výškové rekordy. Nejvýraznější osobností tohoto odvětví byl v první polovině 20.století Auguste Piccard, který dosáhl ve třicátých letech ve svém vodíkovém balónu až do stratosféry. Tento člověk drží i hloubkový rekord díky svému batyskafu Trieste, který se dostal až na dno Mariánského příkopu, nejhlubšího dna oceánu.

Po druhé světové válce nastal bouřlivý rozvoj techniky. Předmětem soutěže nebo lépe řečeno soupeření se stala kosmonautika. Sovětskému Svazu se povedlo získat dva cenné skalpy v podobě první družice a prvního člověka v kosmu. Druhá supervelmoc USA kontrovala tehdy neuvěřitelnou věcí a sice přistáním člověka na Měsíci. Pak závody na tomto poli ovadly neboť SSSR nebyl sto na americký lunární program adekvátně odpovědět.

21.století se pokouší oživit zájem o vesmír soutěžemi, v nichž by byl zatáhnut do hry soukromý sektor. NASA například pořádá pravidelně závody, kde se týmy nadšenců pokoušejí překonat obtíže, které dnes brání konstrukci kosmického výtahu. NASA zatáhla soukromníky i do boje o zásobování Mezinárodní kosmické stanice a dopravu kosmonautů na nízkou oběžnou dráhu.

Jednou z prvních nestátních soutěží , která začala ještě ve 20.století, byla Ansari X Prize. Šlo o vypuštění prvního vesmírného plavidla pro tři lidi nad hranici kosmu, za niž se obecně považuje 100 km, dvakrát během dvou týdnů. Soutěž byla dotována do té doby největší částkou 10 miliónů dolarů. Vítězem se stal v roce 2004 SpaceShipOne, jehož mladší bráška SpaceShipTwo by měl v dohledné době začít vozit turisty na suborbitální dráhu.

Google Lunar X Prize

Aktuální velkou výzvou pro všechny soutěžechtivé dobyvatele kosmu je Google Lunar X Prize. Stojí za ním, stejně jako za předchozí soutěží Ansari X Prize, nezisková organizace X Prize Foundation. Ta se pokouší pomocí motivačních cen rozhýbat vývoj v oblastech výzkumu vesmíru, hlubin oceánu, energií, životního prostředí, vzdělávání nebo globálního vývoje a životního stylu. Z názvu soutěže plyne, že hlavním sponzorem je společnost Google. Gigant,  jehož jméno se stalo synonymem pro vyhledávání na internetu. X Prize podporují i osobnosti světové vědy a umění. Mezi jinými například známý režisér James Cameron nebo bohužel již zesnulý Arthur C. Clark.

Google Lunar X Prize se snaží pomocí celkové částky 30 miliónů dolarů inspirovat v dobývání Měsíce. Je to největší částka všech dob, která byla v takovém podniku nabídnuta. Někde se také můžete o celé soutěži dočíst jako o Moon 2.0 .

Proč se vlastně ocitl v hledáčku organizátorů právě Měsíc? Důvodem je poměrně velká obtížnost úkolu, která vyžaduje velké inovační úsilí, tím pádem může přinést nové technologie i do běžného života. Samotný Měsíc je místem, které může lecos prozradit o historii sluneční soustavy, navíc má spoustu nevyužitých zdrojů, jež mohou lidstvu pomoci v rozvoji. Je též vhodným místem k rozšíření trvalé lidské přítomnosti za oběžnou drahou Země. Google i X Prize Foundation by byly rády, kdyby soutěž měla na dobývání vesmíru podobný vliv jako let Charlese Lindbergha na rozvoj letectví. Po něm totiž vzrostl počet žadatelů o pilotní licenci o 300% a počet lidí využívajících leteckou dopravu se zvedl 30x.

Přesná definice Google Lunar X Prize zní: Cenu získá první soukromě financovaný tým, jehož robot bezpečně přistane na Měsíci, popojede 500 m, odešle zpět na Zemi HD video, obrázky a data. Tým musí být financován nejméně z 90% ze soukromých zdrojů. Komerční zakázky od vládních agentur jsou povoleny bez omezení.

Rozdělení peněz je následující : vítěz obdrží 20 milionů dolarů (pokud podobnou misi do té doby vykoná státní agentura snižuje se výhra na 15 miliónů), druhý v pořadí 5 milionů a 4 miliony jsou pak za technické bonusy. Například pokud někdo ujede po Měsíci více než 5 kilometrů, dostane tři miliony.

Další finance přitečou, pokud rover vyfotí pozůstatky po misi Apollo nebo jiných kosmických misích, dovede se pohybovat v noci nebo najde vodní led. A pokud někdo přijde se skutečně novátorským postupem, dostane bonus milion dolarů za inovaci.

Se svou troškou do mlýna přispěchala i Florida, která dvěma miliony ocení toho, kdo ke své misi zvolí zázemí právě tohoto slunného státu.

Co se týče vládních zakázek, ty jsou dokonce vítány a doporučovány, neboť ukazují, že tým dokáže být konkurenceschopný a jeho vize či technologie má naději na komerční úspěch. Státní agentury si mohou tedy kupovat od těchto týmů různé služby, případně data, která jejich technika bude schopná během mise pořídit.

Asi nejlépe vás podmínkami soutěže provede následující propagační video.

Registrace byla uzavřena 31.12.2010. Na startu stálo 33 týmů. Některé mezitím odpadly, takže jich k říjnu 2012 zbývá 25. Rozprostřeny jsou prakticky po celém světě. Většinou jsou ve fázi shánění peněz, plánování mise a testování robotů. Soutěž má být uzavřena v roce 2015.

Postupně si je budeme v rámci tohoto seriálu představovat. Výběr bude ovlivněn množstvím informací o konkrétním týmu a jeho aktuálních aktivitách. Je tedy klidně možné, že některé týmy se zde mohou objevit i vícekrát, pokud budou hodně aktivní nebo pokud dojde v jejich misi k nějakému výraznému úspěchu či posunu.

Zdroje informací:
http://www.googlelunarxprize.org/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Charles_Lindbergh
http://cs.wikipedia.org/wiki/Modr%C3%A1_stuha
Václav Koval-Petr Hořejš, Na dně vzdušného moře
http://www.aeroweb.cz/clanek.asp?ID=1048&kategorie=3
http://cs.wikipedia.org/wiki/Louis_Bl%C3%A9riot
http://www.letectvi.cz/letectvi/Article65979.html
http://space.xprize.org/ansari-x-prize
http://cs.wikipedia.org/wiki/Auguste_Piccard
http://forum.kosmonautix.cz
http://www.xprize.org/x-prizes/incentivized-competition-heritage

Zdroj obrázků:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/thumb/9/96/GoogleLunarXPRIZE_Logo.png/675px-GoogleLunarXPRIZE_Logo.png
http://www.googlelunarxprize.org/sites/googlelunarxprize.org/files/styles/large/public/graphic-of-google-race-to-001.jpg
http://www.googlelunarxprize.org/files/googlelunarxprize.org/education/moon20android.jpg
http://www.googlelunarxprize.org/sites/googlelunarxprize.org/files/styles/large/public/GLXP_Rover_lores.jpg
http://www.acam.asso.fr/divers/PopUp/Louis_Bleriot.jpg
http://static.ddmcdn.com/gif/spaceshipone-2.jpg