Z údajů, které shromáždil radar Mini-RF (Miniature Radio Frequency) sondy LRO, vědci usuzují, že se na stěnách kráteru Shackleton může nalézat nerovnoměrná vrstva vodního ledu. Sonda LRO, která od července 2009 zkoumá podrobně povrch Měsíce z jeho oběžné dráhy, zaznamenala další úspěch. Radar Mini-RF odhalil v trvale zastíněných stěnách kráteru Shackleton v oblasti měsíčního jižního pólu stopy vodního ledu. Ten by se měl nacházet pod povrchem. Proto byl na jeho detekci využit právě radar, který dokáže narozdíl od jiných, vesměs optických přístrojů na LRO, nahlédnout i pod povrchovou vrstvu měsíčního regolitu.

Tým výzkumníků, vedený Bradleym Thomsonem z výzkumného centra Bostonské univerzity, určil možný odhad množství ledu od 0,5% po neuvěřitelných 10% – vztaženo na množství hmoty. Je to další úžasný střípek mozaiky do příběhu  hledání vody na Měsíci. Několik přístrojů ze sondy LRO vodu nebo stopy vodíku zaznamenalo, ale teprve radar umožnil vidět pod povrchem ledové struktury, které pro jiné typy detekce zůstávají skryty.

Jednalo se o první orbitální radarové měření kráteru Shackleton s vysokou prioritou budoucího průzkumu. Polarizační signatura radaru naznačila malé nerovnoměrně rozložené množství ledu na vnitřních stěnách kráteru namísto velkých spojitých oblastí. Tyto oblasti jsou trvale zastíněné, takže je v nich dostatečně nízká teplota pro hromadění vody v pevném skupenství, která je obklopena suchou měsíční půdou. Vědce však překvapilo, že se led nacházel i na místech, kde už částečně paprsky Slunce zasahovaly.

Není to tak dávno, kdy vědci tvrdili, že Měsíc je suchý a voda se na něm nevyskytuje. V posledních letech dostal tento původní názor dost na frak. Infračervené spektrometry nových sond zaznamenaly tenké filmy vody nebo hydroxylové materiály, v nich je voda vázána, prakticky po celém povrchu Měsíce. Navíc neutronové měření z oběžné dráhy odhalilo zvýšené hladiny přízemního vodíku v polárních oblastech v průměrné koncentraci okolo 1,5%.

Údaje z měření v kráteru Shackleton korespondují s výsledky unikátní přidružené mise LCROSS. Sonda LCROSS se k Měsíci vydala společně se sondou LRO a horním stupněm Centaur rakety Atlas V (verze 401), který se tentokrát po odpoutání od Země neodhazoval, jako tomu bylo zvykem například u třetího stupně Saturn při misích Apollo.

9.října 2009 posloužil Centaur jako projektil, který narazil v rychlosti 2,4 km/s do kráteru Cabeus, kde jeho impakt rozvířil měsíční prach. V těsném závěsu za ním letěla po stejné trajektorii sonda LCROSS. Měla celé 4 minuty na to, aby  provedla analýzu prachu. Pak se stejně jako Centaur roztříštila o měsíční povrch. NASA původně slibovala, že impakt bude tak velký, že bude vidět i malými amatérskými dalekohledy ze Země. To se nakonec nepotvrdilo. Zvířený prach zaznamenaly pouze větší teleskopy.

Radarová měření sonda LRO prováděla během tří samostatných skenování mezi prosincem 2009 a červnem 2010. Jednalo se pravděpodobně o glaciální led , který má běžně poměrně silný signál. Ovšem ve členitém terénu kráteru byl signál slabší. I tak ho Mini-RF neměl problém detekovat. Tento přístroj dokáže proniknout 1-2 metry pod povrch, kde může měřit vodu nebo vodní led. LRO není jediná sonda disponující tímto speciálním radarem. Mini-RF v trochu upravené variantě se objevil i na první indické měsíční sondě Chandrayaan-1, která zkoumala měsíc z výšky 100 km od října 2008 do srpna 2009. Ten měl hmotnost jen 9 kg. Na sondě LRO je objemnější 14 kilogramový přístroj. Měsíc z výšky 50 km nad povrchem zkoumá v pruzích o šířce 8 km a délce 150 nebo 300 km. Do jara 2011 obsáhl 95% povrchu polárních oblastí. Výhodou radaru je možnost zkoumání temných zastíněných míst i povrchu během měsíční noci neboť ze své podstaty nevyžaduje externí světlo. Na jaře 2011 činil objem dat získaných Mini-RF úctyhodných 38 TB.

Vědci připravují pro radar Mini-RF ještě další unikátní úkol. Z radioteleskopu Arecibo v Portoriku bude vyslán signál, jehož odrazy z měsíčního povrchu bude Mini-RF přijímat. Budou tak získány unikátní bistatické radarové snímky Měsíce (vysílač a přijímač se nachází na různých místech), které pomohou lépe odlišit drsný povrch od vodního ledu. Těšit se tak můžeme na další unikátní objevy, kterými nás sonda LRO nepřestává zásobovat. LRO byla původně vyslána jako předvoj návratu amerických astronautů na Měsíc, který vyhlásil americký prezident G.W.Bush. Sonda měla pořídit aktuálně nejpodrobnější snímky Měsíce, z nichž by se složila detailní mapa. Podklady měly též sloužit k vytipování míst vhodných pro stálou lunární základnu. Ostatní přístroje sondy měly pomoci hledat vodu a další suroviny, které by mohli astronauti využít a které by tudíž nemuseli vézt s sebou ze Země.

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov
http://www.nasa.gov
http://www.nasa.gov
http://lcross.arc.nasa.gov
http://www.nasa.gov
http://spaceref.com
http://en.wikipedia.org
http://en.wikipedia.org

Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/images/content/682920main_LRO-concept-lg2.jpg
http://www.nasa.gov/images/content/682912main_ice_mod_lg.jpg
http://lcross.arc.nasa.gov/images/LCROSS_Centaur_Sep_small.jpg
http://www.nasa.gov/images/content/265046main_lro_chandrayaan1.jpg