Zítra po naší půlnocí, konkrétně v 1:11 SELČ se na povrch rudé planety chystá dosednout další robotické vozítko. Jde o vůbec první čínskou misi k Marsu a pokud se to lidové republice opravdu povede, tak se zapíše jako teprve druhý národ, kterému se to povedlo. Pokud tedy nepočítáme krátké vysílání modulu sondy Mars 3. Jde o opravdu prestižní záležitost a nás může těšit, že rover má na palubě celou řadu zajímavých vědeckých přístrojů, které nám mohou pomoci odhalit další tajemství Marsu.
V tomto článku se tedy podíváme hlavně na to, co nás čeká a pokud po přistání budou k dispozici nové informace, tak se určitě objeví v některém našem článku. Pojďme tedy hned na přistání. Sonda Tianwen-1 (Pátrání po nebeské pravdě) se před zahájením sestupu připraví a dvě hodiny před dosednutím se pak od ní oddělí sestupový modul a orbitální část sondy Tianwen-1 se poté usadí na finální dráhu s parametry 265×12 000 km, sklon 86,9 stupňů. Pouzdro s přistávací plošinou a vozítkem Ču-žung (Zhurong, bůh ohně) vstoupí do atmosféry rychlostí větší než 4,5 km/s. Po první fázi průchodu atmosférou přijde na řadu vytažení padáku a odhození tepelného štítu spolu s překrytem vozítka a plošiny. Posledním úkolem je odklopení nohou a motorické dosednutí na povrch. Sestupový modul má jeden hlavní motor s možností regulace tahu a řadu korekčních motorků po svém obvodu. Čína se opírá o nasbírané zkušenosti z přistání na Měsíci a pilotovaného programu. Pro sestup bude využit radar a senzor rychlosti. 20 metrů nad povrchem se aktivuje režim vyhýbání překážkám, zde by měly pomoci optické kamery. V plánu je přistání v oblasti Utopia Planitia na severní polokouli Marsu. Jde o zajímavou oblast, která má i několik výhod. Je nízko položená a sonda má o něco víc prostoru zpomalit během sestupu, poloha je vhodná i pro solární panely a příjem slunečního záření. Rover se pokusí přistát na souřadnicích 110,318 ° východní délky a 24,748 ° severní šířky v jižní části Utopia Planitia. Podrobný harmonogram zveřejnil Michal Václavik z České kosmické kanceláře.
Harmonogram (v SELČ) zítřejšího přistání roveru Zhurong (Ču-žung) na povrchu Marsu:
* 20:03:30 (14.5.2021) Provedení brzdícího manévru sondy Tianwen-1 (Tchien-wen)
* 01:03:30 Vstup do atmosféry, 125 km, 4,8 km/s
* 01:08:14 Vytažení padáku, 4 km, 0,46 km/s pic.twitter.com/uRZnl2UmaR— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) May 14, 2021
Následovat bude sjezd roveru z plošiny, který ovšem může trvat déle než jeden týden. Tak uvidíme čím nás „bůh ohně“ překvapí.
Na závěr připomenu některá zajímavá fakta o této misi v bodech.
- Sonda Tianwen-1 vážila během startu celkem asi pět tun, což z ní činí nejtěžší sondu, jakou kdy Čína vypustila do hlubokého vesmíru.
- Aby mohl objekt uniknout z gravitačního pole Země a letět na Mars, musel dosáhnout tzv. „druhé kosmické rychlosti“ asi 11,2 km/s. Zde platí, že čím větší je hmotnost objektu, tím obtížnější je dosáhnout této rychlosti.
- V rámci této mise vůbec poprvé nosná raketa CZ-5 (Dlouhý pochod-5) překročila druhou kosmickou rychlost, a zapsala se jako doposud nejrychlejší čínská nosná raketa.
- Po přistání na Marsu bude orbitální část sondy Tianwen-1 i nadále posílat zpět snímky Marsu, zkoumat povrchovou a geologickou strukturu planety, měřit a zaznamenávat klimatické a magnetické pole a shromažďovat velké množství vědeckých dat. Navíc poslouží jako retranslační družice.
- Na misi Čína spolupracuje i s partnery z celého světa. Argentinská civilní agentura CONAE pomáhá s příjmem dat pomocí sledovací stanice v Las Lajas, Neuquén a využita je i komunikační síť ESA Estrack. K přenosu dat z povrchu se využije jako záloha sonda Mars Express. Francouzský ústav pro výzkum v astrofyzice a planetologie (IRAP) v Toulouse pod záštitou CNES spolupracuje na vozítku Ču-žung, pro který vyrobili kalibrační cíl, podobný se nachází na roveru Curiosity. Rakouská organizace pro podporu výzkumu a inovací v oblasti aplikovaného a průmyslového výzkumu v Rakousku FFG pak pomáhala při vývoji magnetometru instalovaného na čínském orbiteru.
- Na aerodynamickém krytu rakety, k vidění zde, byl kromě loga CNSA také znak Evropské kosmické agentury (ESA), francouzské (CNES), argentinské (CONAE) a rakouské organizace (FFG).
EDIT: V článku byly upraveny informace ohledně první fáze sestupu. Doplňující informace poskytl Michal Václavík.
Zdroje informaci:
https://forum.kosmonautix.cz/
https://twitter.com/
https://www.space.com/
Zdroje obrázků:
https://imgur.com/WAJChZz
Dvě otázky: v kolik k nám dorazí informace ohledně roveru a bude živě a česky komentovaný přenos nebo live book?
Přenos od nás nebude.
Takže nakonec jen suché konstatování, že se to podařilo.
Gratulace.
Jen aby to však nedopadlo stejně, jako se sovětským Mars 3, kdy jim přistávací modul při komunikaci se Zemí zničila
silná marsovská písečná bouře.
Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mars_3
Zajímavé však je, že žádná silná marsovská bouře nevadí např. Ingenuity, která komunikuje o 106.
(sovětský lander měl hmotnost cca 1200 kg a Ingenuity má 1.8 kg 😀 )
Ona je bouře a bouře. To, co má Ingenuity kolem sebe, rozhodně není silná bouře.
Navíc nikde se už asi přesně nedozvíme, co přesně se stalo. Vždycky je to jen nepravděpodobnější předpoklad. Na další data, či první snímky si teď musíme počkat.
Moduly Viking se již na fotkách najít podařilo, Mars 3 stále nic?
Take se to podařilo, asi před 5 lety, ma snimcich sondy MRO. Zkusim to najít, je to docela zajímavé.
Možná myslíte toto. https://www.jpl.nasa.gov/news/nasa-mars-orbiter-images-may-show-1971-soviet-lander
Ano, to je ono. Děkuji.
Ano, to je ono. Děkuji.
Našlo se téměř všechno, co na Marsu přistálo nebo tvrdě dopadlo. Ten Mars 3 je sporná věc, ale nadějná. Mars 2 a 6 se, pokud vím, nenašli a taky Sojourner, ten je moc malý, i když mateřský Mars Pathfider samozřejmě ano. To znamená, že Sojourner je na těch fotkách někde taky, jen ho nelze rozlišit. No a Mars Polar Lander jsem taky někde zahlédl, ale opět to není jisté.
Díky za článok! 🙂
Ešte by som pridal jedno vyjadrenie – sonda Tianwen-1 nie je len najťažšia čínska medziplanetárna sonda ale zároveň je aj najťažšia sonda letiaca k Marsu vôbec.