10. února 2021
Včera jsme byli společně svědky úspěšné premiéry – sonda Al-Amal ze Spojených arabských emirátů (první meziplanetární sonda z arabského světa) úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem Marsu. Dnes se tento proces zopakuje, ale vymění se obsazení – na scénu nastupuje čínská Tianwen-1. Také pro Čínu jde o první samostatnou misi k Marsu, přesto má ještě vyšší ambice než Al-Amal. Ostatně je to vidět na startovní hmotnosti – zatímco sonda z UAE vážila při startu 1350 kg, čínská sonda měla rovných pět tun. Však to také není jen orbiter jako u Al-Amal. Čínská Tianwen-1 se skládá z orbiteru, landeru a roveru. Jejich přistání však proběhne až v květnu. Na oběžnou dráhu Marsu tedy vstoupí celá sonda. Klíčový manévr této mise budeme sledovat v tomto článku formou psaného online přenosu.
Začátek brzdícího manévru je plánován na 12:52:30 SEČ, konec na 13:08:12 SEČ. Závěr manévru bude probíhat ve stínu Marsu, ze kterého sonda vyletí ve 13:58:24 SEČ. Za dalších 641 sekund se dozvíme výsledek. Údajně by celý manévr měla pokrývat také čínská televize CCTV.
Zdroje informací:
https://twitter.com/kosmo_michal?lang=cs
https://twitter.com/NASASpaceflight
Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2020/10/6785035.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Veľmi zjednodušene povedané sa jedná o tepelný štít – pádaky – motorické pristátie.
To je reakcia na petrgeon.
Díky Libore, rozumím, tak asi mají ty padáky taky vychytaný i pro svoje podmínky rychlosti a hmotnosti … štít a motorické přistání asi není problém
Ahoj vespolek, mám laický dotaz, je prosím známo, jakými technologiemi bude čínský lander s roverem přistávat? Dle TV pořadu o nerozluštěných záhadách NASA emigroval jeden z klíčových vědců projektu Mars 2020 do Číny, v jiném pořadu sdělovali, že jediná NASA má zvládnutou technologii sonického padáku pro atmosféru Marsu … děkuji
Nyní mají spoustu času nejen na výběr místa přistání, ale též na precizací dráhy a prověrky celé sestavy, načež mohou v klidu přistávat. Díval jsem se do historie a přesně tak postupovaly před půl stoletím americké Vikingy a zadařilo se jim na 100% a na první dobrou.
„… stane se Čína šestou zemí (po Spojených státech amerických, Rusku, ESA, Indii a UAE), které se podařilo dopravit sondu…“
🙂
Je tam něco špatně?
Len sa tam miešajú hrušky a jablká, ale inak je to správne.
No jo, pravda. 🙂
Je to napsáno naprosto správně a výstižně, žádné ovoce v tom nevidím ani nic co by oběma pánům mělo vadit.
Ono je to jen slovíčkaření a hnidopišství, ale chápu, co mají na mysli. ESA ani UAE se žádnou sondu na oběžnou dráhu Marsu dopravit nepodařilo. Obě evropské letěly z Bajkonuru na Sojuzu resp. Protonu a arabská z Japonska na japonské raketě. Mohlo by být třeba „jejichž sonda se dostala“. Ale jak říkám, o nic nejde 🙂
Tak ste to pochopili úplne zle. Píše sa o 6 zemích, resp. krajinách, štátoch.. A ESA je kozmická agentúra. Takže tá veta je zavádzajúca.
Jedným dychom ale dodávam, že mi je to úplne fuk. Len som sa nad tým pousmial.
Žádná nosná raketa nedokáže dopravit sondu na oběžnou dráhu Marsu. Dopraví sondu toho kterého státu pouze na dráhu vedoucí k Marsu a to ještě nepřesně, sonda sama se musí korekcemi k Marsu nejprve dostat. Na oběžnou dráhu Marsu se již musí sonda, která je nepochybně ve vlastnictví státu, který ji provozuje, nikoli státu, který poskytl nosič, poté dopravit opět vlastní silou.
Názorně to včera předvedli Emiráty : na své vlastní sondě zažehli brzdící motor který je její součástí a dopravili svoji sondu zážehem svého motoru na orbitu Marsu.
To, že dopravit sondu na dráhu Marsu není totéž co dopravit sondu na orbitu Marsu demonstrovali, 2x Japonci, jednou Rusové a jednou Američané.
Na tom něco je. Jen k tomu poslednímu odstavci. Podle mě to je 1x Japonsko (Nozomi), 2x NASA (Mars Observer, MCO), 2x Rusové (Mars 4, Fobos 1). Tedy pokud jde o sondy s cílem vytvořit družici, kterým se to po úspěšném navedení na dráhu k Marsu nepodařilo.
Japonská NOZOMI se o vstup na orbitu Marsu pokusila 2x, MCO k Marsu nedoletěl ve funkčním stavu a proto se nemohl pokoušet o vstup na orbitu a totéž platí pro ruskou sondu Fobos 1.
Chápu, jak to myslíte. Proto píšu „po úspěšném navedení na dráhu k Marsu“ (pokud budete oponovat něčím takovým, jako třeba že ta dráha ještě byla bez korekcí mimo, tak to už neberu vážně :-). Jen jste uvedl MCO místo Mars Observeru, což je v takovou hroznou noční hodinu pochopitelné.
Dívám se na přenos z Bochum-Observatory. Zajímavý byl slabounký nemodulovaný signál kousek nad hranicí šumu při manévrech, ihned po objevení signálu mě napadla spousta informací, které lze z takové malé rádiové lampičky někde u Marsu vyčíst.
Co mě ale překvapilo byl pozdější přenos — evidentně se používá amplitudová modulace. Nevíte někdo, z jakého důvodu sáhli číňani po amplitudové modulaci? Z energetického hlediska je to značně neefektivní, asi tak na úrovni potrubní pošty.
Tak zeptal jsem se přímo na youtube kanále. Není to amplitudová modulace, ale fázová modulace s nízkým modulačním indexem. Phil Karn na kanále vysvětluje, že amplitudová modulace a fázová modulace s nízkým modulačním indexem vypadá spektrálně podobně.
Díky za info, zajímavé!
Ještě s malým dodatkem: nosný kmitočet není úplně potlačený, spousta výkonu se cpe do signálu, který nenese žádnou informaci, což prý u takto slabých signálů má nějaké výhody. Předpokládám, že jde o velmi efektivní a snadno sledovatelnou značku „nuly“ — střed signálu. Na přenosu je velmi dobře vidět (nyní slyšet) Doplerův posun signálu, signál pořád někam utíká. Nosný kmitočet lze v přijímači snadno „uzamknout“ a mít tak signál automaticky naladěný.
Zaujala mě budoucí změna sklonu dráhy. To musí být extrémně náročné na palivo, nelze sondu navést rovnou na dráhu s velkým (nebo alespoň větším) počátečním sklonem?
Když ke změně sklonu dochází v nejvzdálenějším bodě dráhy (a ta dráha je hodně protáhlá, takže sonda letí malou rychlostí), tak to zase není tak hrozné.
Děkuji, tomu rozumím. Jen jsem měl dojem, že některé jiné sondy byly navedeny rovnou na polární dráhu a nerozumím tomu, proč to tady nepoužili.
Jako obvykle je to napínavé. A nemusí jít jen o pověstných 7 minut hrůzy. I to, zda se podaří během zákrytu za Marsem vypnout motor nebo co se tam vlastně bude dít, jestli sonda vyletí ze stínu a ozve se, nebo vyletí a neozve se, nebo vůbec nevyletí…
Dík, i takový přenos je lepší, než žádný.
Ještě bych doplnil, že se jedná o druhou nejtěžší sondu, která funkční dorazila k Marsu po Fobosu 2, ten vážil o 1,2 tuny více ale nepodal očekávaný výkon, řečeno opatrně.
Dobrý den
Díky za odkaz! Uživatel zřejmě kombinuje různé zdroje – třeba ten signál z Bochumi.
Pro zajímavost :
Marsy 2 a 3 měly dráhu 1,5 x 25 a 211 tis.km.
Viny 1 y 2 měly dráhu 0,3 x 56 a 33 tis.km.
Dovoluji si doplnit, že je to teprve třetí sonda, po amerických sondách Viking 1 a 2, která bude přistávat z oběžné dráhy Marsu. Všechny ostatní pokusy o přistání byly přímo z příletové dráhy, kdy se lander oddělil před vstupem sondy na orbitu, nebo orbitální část vůbec neměl.
Dále je to třetí sonda, která se skládá z orbiteru, landeru a roveru / po ruských sondách Mars 2 a 3, které ovšem pohříchu s přistáním neuspěly/.