Dalších sedm dní uplynulo jako voda a proto je čas na aktuální vydání pravidelného přehledu kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Tento týden byl našlápnutý událostmi a proto je kosmotýdeník trochu delší. Podíváme se jak na stanici ISS, kde si pochutnali na svém vlastním salátu, tak prozkoumáme dění ve firmě OSC, která svoji loď Cygnus vyšle na raketě Atlas V nakonec dvakrát. ESA podepsala smlouvu, která ustanovuje konečné dokončení nově stavěných raket i začátek prací na stavbě nové odpalovací rampy. Podíváme se však i ke kometě 67P a nevynechám ani snímek týdne. Přeji příjemné čtení a hezký zbytek neděle.
Cygnus poletí na Atlasu dvakrát
To o čem se už nějakou dobu mluvilo v zákulisí, se stalo skutečností. Poté, co minulý rok v říjnu ztratila společnost Orbital Scinece Corporation jednu ze svých zásobovacích lodí Cygnus, bylo jasné, že bude muset na nějaký čas opustit jejich raketu Antares. Společnost však vzkázala, že dostojí svým závazkům a nasmlouvaný náklad s NASA na orbitu dopraví. V době, kdy se pracuje na vylepšené raketě Antares, měla jejich zásobovací loď Cygnus jednou vzlétnout na raketě Atlas V. Start na Atlasu měl nejen překlenout období bez své rakety a dostát svým závazkům, ale také umožňoval v lodi dopravit více materiálu, protože Atlas má vyšší nosnost než Antares. Nakonec však nezůstane u startu jediného.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Když se po nehodě dojednávalo, jak se další loď dostane k ISS, pokud nebude nějaký čas dostupná raketa Antares, bylo ve smlouvě mezi ULA, která provozuje rakety Atlas a OSC, že si soukromý dopravce kupuje jeden start na Atlasu, ale že v případě potřeby si dokoupí ještě jeden na rok 2016. Tak se stalo tento týden a zdá se, že na Atalsu poletí poprvé vylepšená verze lodi Cygnus. Vzhledem k tomu, že jeden start Atlasu umožňuje na stanici dopravit až o 35% více nákladu v lodi, než kdyby startovala na Antaresu, bude tak překlenuta ztráta havarované mise.
Raketa Antares mezitím prochází přepracováním. Staré ruské motory NK-33 budou nahrazeny moderními RD-181. Tomu jsme se však na Kosmonautixu již věnovali. Lety Nové Antares by tedy měly být obnoveny v první polovině roku 2016 a dle současného harmonogramu vykoná vylepšená raketa mezi lety 2016 a 2017 ještě tři starty s lodí Cygnus ke stanici. Pak kontrakt končí.
Během startu Cygnusu na Atlasu V bude navíc nákladní loď ve své vylepšené verzi. Přístrojový a servisní úsek bude na této lodi kratší a ušetřená délka úseku bude nahrazena rozšířeným úsekem nákladního prostoru lodi. To umožní využít vyšší kapacitu vylepšené Antares. Vizuálně bude také velmi patrná změna solárních panelů, které už nebudou obdélníkové, ale budou mít podobu kruhu.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Kosmický přehled týdne:
Dvanáctého srpna byla podepsána smlouva v rámci ESA, která agenturu zavazuje k dalšímu vývoji a dokončení nových raket Ariane 6 a vylepšené rakety Vega s označením C. Ariane 6 by oproti slavné Ariane 5 měla být schopná dopravit jediný satelit na geostacionární dráhu, ale tento satelit dopraví přímo na GEO a samotný náklad už bude muset udělat jen drobné úpravy své dráhy. To je rozdíl oproti Ariane 5, nebo Falconu 9, kdy v dnešní praxi standardně musí vynesený satelit ještě v řádu měsíců opravovat svoji dráhu, než se usadí na té požadované. Ariane 6 by poprvé měla startovat v roce 2021. Vylepšená verze lehkotonážní rakety Vega by si svůj první start měla odbýt v roce 2018. Vývoj rakety Ariane 6 by měl vyjít do roku 2021 asi na 4 miliardy Eur. Ve výsledku by pak jeden start měl vycházet na 70 milionů Eur, což je oproti ceně za start jedné Ariane 5 asi poloviční částka. V rámci nové smlouvy bylo rozhodnuto i o zahájení zemních prací na kosmodromu v Kourou, kde bude pro Ariane 6 připravena nová rampa.
Mezinárodní kosmická stanice ISS zažila výpadek proudu, který se však astronautům podařilo zvládnout. Více se o něm dočtete v našem článku.
Byly zveřejněny výsledky měření Philae na kometě 67P ohledně prvků, které tam přistávací modul dokázal detekovat. Jedná se o těchto 16 chemických sloučenin:
– voda
– oxid uhličitý
– methan
– 1,2-ethandiol (ethylenglykol)
– ethanal (acetaldehyd)
– 2-hydroxyethanal
– propanal (propionaldehyd)
– propanon (aceton)
– methylamin
– kyanovodík
– methanamid (formamid)
– kyselina isokyanová
– ethylamin
– acetonitril
– acetamid
– methylisokyanát
Přikládáme i tabulku naměřeného množství těchto prvků. Mimo to také kmera OSIRIS zachytila vystřelení nějakého kusu ledu, nebo kamene z povrchu komety do vesmíru. Operátoři mají navíc obavy, že podobný osud možná potkal i Philae, které se nyní nedaří kontaktovat.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Astronauté na stanici ISS si pochutnali na salátu, který si sami vypěstovali na palubě stanice. Bylo to vůbec poprvé, co astronauti měli možnost ochutnat jídlo vypěstované ve vesmíru. Předchozí várky vypěstovaných rostlin a potravin byly odesílány k Zemi, kde probíhaly jejich analýzy. Rozhodně to pro astronauty bylo velmi příjemné zpestření jídelníčku.
Vylepšený motor RS-25, který původně sloužil na raketoplánech a nyní se s těmito motory bude létat s raketou SLS dokončil svůj předposlední zkušební zážeh. Pracoval na 109% svého výkonu po dobu 535 sekund, tedy takřka devíti minut. Záznam z testu si můžete prohlédnout zde.
Přehled z Kosmonautixu:
I tento týden jsme se vás snažili informovat o všem zajímavém, co se dělo v kosmonautice. Mohli jste se tak například dočíst nedělním ruském výstupu ze stanice. Dále jsme vás informovali o odpojení lodi Progress M-28M, nebo dalších plánech mise New Horizons. Nevynechali jsme ani skutečnost, že kometa 67P prolétla svým periheliem. Z našich seriálů jsme vám nabídli druhý díl o Sojuzu a další díl oblíbeného TOP 5, které se tentokrát zaměřilo na nejvýznamnější české stopy ve vesmíru.
Snímek týdne:
Každý týden vám přinášíme snímek, který dle nás nějakým významným způsobem ukazuje na dění během uplynulých sedmi dní. Tentokrát jsem zvolil tento nenápadný, který ukazuje, jak se z mála rodí velké věci. Tento technik totiž pracuje na přední přepážce lodi Orion, která je určena k misi EM-1. Tato mise by měla odstartovat v roce 2018, zamíří v bezpilotním režimu k Měsíci, oblétne jej a vstoupí zpět do zemské atmosféry. Pokud vše půjde podle plánu, bude to poslední mise lodi Orion bez posádky. Pak už by měly nastoupit lety k Měsíci, asteroidům, a když se NASA s kongresem na něčem domluví, tak třeba i jinam.
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://www.esa.int/Our_Activities/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://space.skyrocket.de/img_sat/cygnus-pcm-e__1.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f9/Antares_Orb-3_launch_failure_%28201410280009HQ%29.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/08/enhanced_cygnus.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/08/Gas_changes_during_29_July_outburst_node_full_image_2.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/08/CL_4ZzoUMAEOf02.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/hphotos-xpt1/t31.0-8/11850576_842243969178670_2007587407445635921_o.jpg
Zajímalo by mne, jakou rychlostí se úlomek komety vzdaluje a jaké má parametry.
Velikost se odhaduje na 1 – 50 metrů. Ano, je to hodně velké rozpětí, ale je to tím, že neznáme vzdálenost od sondy.
A pokud jde o rychlost tak ji nejsme schopni odhadnout kvůli tomu, že nevíme, jak daleko byl objekt od sondy.
Ono stačí fakt málo. Úniková rychlost je 0,47 m/s. Nevíte, jestli se počítalo s případným nezakotvením Philae a podle toho se zvolila sestupná rychlost, aby v tom případě nezmizel na dobro?
Logicky to moc jinak udělat nemohli. Rosetta se při výsadku Philae spustila střemhlav, ale pochybuji, že by nějak extra žhavila motory na více než únikovou rychlost. Pokud neměla únikovou rychlost Rosetta, neměl ji ani Philae (plus minus nějaký ten šťouchanec od oddělovacího zařízení, pružin, tuším). U menší komety, kde by Rosetta nemohla samovolně obíhat, ale musela by letět ve formaci, by to asi dopadlo špatně.
To je pravda. Na oběžná dráze měla Rosetta nižší než únikovou rychlost a tak ji Philae bez pohonu překročit také nemohl. Nicméně se odpoutal rychlostí 0,18 m/s a odrazil rychlostí 0,38 m/s, takže asi 80% únikové rychlosti. Moc tedy nechybělo a dopadl by jako MINERVA, která se sice od Itokawy naodrazila (jednoduše ji minula), ale výsledek by byl přibližné stejný.
Jako že by zrovna Philae jako na potvoru padl za oběť některému z výtrysků? To by ovšem byla dost velká náhoda. Ale vyloučeno to samozřejmě není a ani nevím, jaké další indicie kromě nekontaktu tomu nasvědčují.
Když jsme u toho, tak můžeme děkovat další náhodě z roku 2002 a to havárii Ariane 5. Bez ní by Rosetta letěla ke kometě Wirtanen, která je proti Churyumov-Gerasimenko asi čtvrtinová a gravitace asi 30x menší. Tady by možná mohl být hned první odraz Philae fatální, modul by pokračoval v letu na HD a ani by k tomu nepotřeboval výtrysk.
Nikde jsem se nedočetl, jednu věc ohledně kotvících harpun. Byl Philae kontruován, aby se harpuny spustily v momentu, kdy se třeba i jen jedna noha dotkla povrchu, nebo aby přišel signál od všech nohou a teprve potom by harpuny odpálily a přišpendlily sondu k povrchu? jestli je pravda druhá možnost, můžeme jen spekulovat, jak vlastně Philae dosedl na místo které bylo vybrané jako přistávací oblast. Víte to někdo?
Díky
E
Myslím, že k aktivaci harpun bylo potřeba mít všechny tři nohy na povrchu.
První kontakt první nohou měl aktivovat trysku na střeše, ta by přitlačila i zbývající dvě a teprve pak mělo dojít na harpuny.
Jo, to je vlastně pravda, vzpomínám si, úplně jsem na to zapoměl. Děkuji za připomenutí. Skleróza. že by už věkem???
E
Tak jak se ta evropská raketa vlastně jmenuje? Ariane, Arinae, nebo Arine?
Je to samozřejmě Ariane. Překlepy jsme opravili.
Lander má hmotu 100 kg, bez ohledu na minigravitaci má značnou setrvačnost a výtrysk by musel mít značnou sílu, aby jen oddělil od komety.
S tou Ariane 6 se mi to nějak nezdá… Naposledy byly návrhové parametry někde kolem 6 tun na GTO ve verzi 62 a kolem 12 tun na GTO ve verzi 64. To chtějí používat 64 na jednotlivé satelity? Já měl za to, že cílem návrhu byla schopnost vypustit na GTO dvojici libovolně těžkých satelitů (bez párování) – tedy alespoň dnes běžných rozměrů. Jestli A6 bude mít podobně těžký horní stupeň jako A5 (skoro pět tun), tak ty lety až na GEO dost možná nebudou asi tak úplně ekonomické.