Štítek ‘USA’

Úvahy o rozruchu kolem čínských vesmírných start-upů

Můj oblíbený blogger Jean Deville sídlící v Šen-čenu a komentující čínské vesmírné aktivity uveřejnil na blogu china-aerospace pod titulkem Thoughts on the “Hype” about China’s NewSpace Launcher Startups svůj pohled na dění kolem start-upů vyrábějících raketové nosiče (nebo chystajících se k tomu). Pokusím se vám jeho úvahy, a porovnání se situací v USA, ve zkrácené formě reprodukovat.

Když diskutujeme rychlý rozvoj čínského soukromého vesmírného sektoru, zejména v oblasti raketových nosičů, mnoho pozorovatelů poukazuje na to, že jde o bublinu: nezdravě vysoký počet start-upů, které všechny usilují o úspěch ve stejném oboru s podobnými technickými řešeními. To je doprovázeno neudržitelným tempem jejich růstu, který není v korelaci s požadavky trhu na vynášení (malých) satelitů.

Sankce pro íránskou kosmickou agenturu

USA uvalily sankce na ISA (Iráncká kosmická agentura). Další instituce mají nasledovat. Zdroj 4. září 9:29

Svět nad planetou (41. díl)

USA versus SSSR

Od konce druhé světové války panovala mezi Spojenými státy a Sovětským svazem výrazná rivalita. Obě velmoci se v průběhu doby dokonce dostaly až na hranu nukleární války a v nejrůznějších konfliktech v regionech Asie a Středního východu docházelo ke konfrontacím vojenské techniky, ale také ke konfrontacím (v mnoha případech skrytě) příslušníků ozbrojených sil obou nepřátelských států. Bylo logické, že soupeření o to, který ze dvou společenských systémů je lepší a životaschopnější, se přelilo i do závodů o vesmír. Na konci padesátých a v průběhu šedesátých let dvacátého století zažil svět nevídanou přehlídku nejrůznějších kosmických prvenství. Závod kulminoval v roce 1969, kdy v tiché soutěži o vyslání prvního člověka na Měsíc Spojené státy zvítězily. Sovětský svaz porážku odmítal přijmout a oficiálně hlásal do světa, že o vyslání člověka na Měsíc nikdy neusiloval. Toto tvrzení se v průběhu času ukázalo jako lživé, faktem však je, že po úspěchu amerického lunárního programu Apollo se cesty obou velmocí rozdělily. Zatímco Amerika se soustředila na vývoj mnohonásobně použitelného kosmického systému, Sovětský svaz se zaměřil na stavbu a provozování orbitálních stanic a nutno říci, že v této oblasti zaznamenali Sověti obrovské úspěchy. A byť se přes veškerou rivalitu a nepřátelské postoje cesty a zájmy obou mocností v oblasti kosmonautiky několikrát protnuly, můžeme si být jisti, že ještě v polovině osmdesátých let si nikdo nedokázal představit, co se za několik roků bude odehrávat vysoko nad hranicí atmosféry…

Zpět na Měsíc

Podle prohlášení VP Pence při zasedání Národní vesmírné rady, mají američtí astronauté vstoupit opět na Měsíc do pěti let – do roku 2024. 26. března 20:17

Vojenská Vesmírná rozvojová agentura

Space Development Agency byla ustavena Ministerstvem obrany USA – povede ji náměstek DoD pro výzkum a techniku Mike Griffin. 14. března 12:30

Brazilský kosmodrom se znovu otevře

Podle dohody (Technology Safeguards Agreement) s USA budou moci americké komerční rakety startovat z Alcântary v blízkosti rovníku. 13. března 3:13

Sluneční soustava na území USA

solar-system-728x333

Spojené státy americké (následovník části britských, francouzských a španělských kolonií v Severní Americe) jsou z pohledu Evropy mladou zemí. Jsou zemí přistěhovalců, kteří si do nové vlasti přinášeli mimo svých zvyků i důvěrně známá pomístní jména. Mnoho míst v USA tak nese nebo nesla jména evropských měst nebo území, někdy doprovozená přívlastkem New – Nova – Nový (např. New York, Nieuw Amsterodam ve státě New York, Paris v Texasu, Orleans v Louisianě, Berlin v New Hampshire, Prague v Oklahomě, Madrid v Iowě atd.), křesťanských svatých – zejména v oblastech španělské kolonizace (San Francisco, San Bernardino, Santa Clara apod.), objevitelů, prvních osadníků či vlastníků nebo překladem či zkomolením původních indiánských názvů. Některá jména jsou sentimentální, romantická nebo čistě marketingová. Řada míst a měst je spojena s americkým kosmickým programem – u některých dokonce stačí říci nebo napsat jejich jméno a kosmofandům je hned jasné, o co se jedná (třeba Canaveral, Vanderberg, Boca Chica, Wallops – abych zůstal jen u kosmodromů).

USA-Indie: strategické partnerství ve vesmíru

Návštěva ministrů obrany a zahraničí USA v Indii má podpořit spolupráci jejich vesmírných agentur a bezpečnost.6. září 12:56

Pohled do zákulisí znovupoužitelnosti

Když dnes v kosmonautice zazní slovo znovupoužitelnost, téměř každý si vybaví soukromou společnost SpaceX. Někomu přitom stávají vlasy na hlavě, jiní zase pějí oslavné ódy nebo mají „husí kůži“ při představě přistávajícího raketového stupně. Současný souboj vesmírných dopravců má, tedy jak se zdá, jasného vítěze, anebo ne? Jak je to tedy se znovupoužitelností doopravdy? Rozhodl jsem se, že se bez zbytečných příkras pokusím podívat do zákulisí současné kosmonautiky. To přitom nebyl úkol vůbec jednoduchý, proto hned v úvodu článku raději podotýkám, že bych nerad někoho zklamal. Je to však cena za objektivitu a obzvlášť v tomto směru je opravdu těžké být nohama na zemi. To, co však nakonec zůstává jsou fakta, a právě ty jsem se snažil dát v co nejhojnější míře dohromady. Tak tedy pojďme na to.

Američané opět jednají s Ruskem o výzkumu Venuše

Rusové už téměř 10 let uvažují o přípravě mise označované jako Veněra-D. Ta by měla navázat na mimořádně úspěšné programy Vega a Veněra, které zkoumaly druhou planetu Sluneční soustavy pomocí několika oběžnic a přistávacích modulů. O spoluúčasti na projektu uvažovali i Američané, ale po sporech mezi Ruskem a Ukrajinou jednání utichla. Šlo o nařízení z vyšších míst – všechny federální agentury musely přerušit jednání s ruskou stranou, včetně mailů a osobních setkání, což se dotklo i NASA. Čas ale podle očekávání obrousil hrany a jednání se tak pomalu začínají rozjíždět.