Štítek ‘skafandr’

Kosmický šatník 4. díl

Ed White během své EVA

Program Gemini, často tak trochu opomíjený a stojící ve stínu Apolla, znamenal pro NASA definitivní krok k plnohodnotným orbitálním operacím, se vším, co k nim patří. EVA, dokování, rendez-vous za různých podmínek, dlouhodobé lety – to vše bylo možno v plánech pro Gemini nalézt a to vše bylo také posléze realizováno. Pro ambiciozní program však bylo zapotřebí najít nová konstrukční řešení. Ani skafandry nebyly výjimkou. Zpočátku byl potenciální hlavní kontraktor pro vývoj a výrobu skafandrů Gemini jasný: firma B.F.Goodrich své kvality potvrdila při misích Mercury a nikdo nečekal výraznou změnu v tomto smyslu. Své návrhy přihodila také firma Arrowhead Rubber Co. a obě firmy vyvinuly prototypy svých skafandrů. Pro své návrhy použily osvědčený systém „pomerančových“ ohybů v kloubech (pomerančových proto, že připomínaly měsíčky pomeranče) a probíhala také evaluace skafandrů s odnímatelnými nohavicemi a rukávy pro větší pohodlí při dlouhodobých letech. Ovšem nikdo netušil, že v pozadí existuje třetí hráč, který svůj vývoj financuje z vlastních zdrojů, a jeho návrhy jsou mnohem lepší, než u dvou zmíněných výrobců…

Kosmický šatník 3. díl

Leonov během historické vycházky

Po prvních krůčcích do vesmíru v podobě programu Vostok se Sověti ocitli v podivné situaci. Politbyro a speciálně generální tajemník Nikita Chruščov dávali všemožně najevo svoji přízeň kosmickému průmyslu. Na druhou stranu ale vyžadovali nové a nové spektákly, nezřídka jako oslavu jakéhosi výročí, či zahájení sjezdu a podobně. Vedoucí činitele kosmického programu to stavělo před vážné dilema: bylo nutné napřít síly především k tomu, aby se jejich dílo a činy ocitly na stránkách světového tisku, na druhou stranu to ovšem znamenalo do značné míry opustit logickou posloupnost postupného osvojování existence člověka ve vesmíru. Tak tomu bylo i s programem Voschod. Sergej Koroljov ještě před prvním vzletem pilotované lodi počítal s její následnou přestavbou pro vícečlennou posádku. A to si žádalo čas. Jenže Chruščov nechtěl čekat, za oceánem Američané chystají lety dvoumístné lodi Gemini. Koroljov tak dostal úkol – přestavět v rekordním čase kabinu Vostoku pro tříčlennou posádku. Je jasné, že se to neobešlo bez osekání vybavení kabiny na holé minimum. A za oběť oné divoké přestavbě padly i skafandry…

Kosmický šatník 2. díl

Mercury

Zatímco Sověti poměrně zdlouhavě diskutovali o tom, zda je skafandr vůbec pro budoucí kosmonauty zapotřebí, NASA poměrně záhy shledala, že je lepší vydat se cestou jistoty: přetlakový oblek bude nutností. V lednu 1959 uspořádala skupina Space Task Group (odbor v rámci NASA, zabývající se přípravami letu člověka do vesmíru) konferenci, na které s možnými kontraktory cizelovala požadavky a specifikace. V průběhu jara pak své návrhy předložili tři kandidáti na post hlavního kontraktora pro skafandry: David Clark Company, International Latex Corporation a B. F. Goodrich Company. Původní termín dodání návrhů a testovacích kusů byl stanoven na červen toho roku a vše ukazovalo na těsný výsledek, kdy rozhodnutí mělo padnout mezi produkty firmy Goodrich a David Clark. 22. července bylo oznámeno, že kontrakt získala firma B. F. Goodrich Company, která nabídla úpravu svého obleku Navy Mark IV.

Kosmický šatník 1. díl

Piers Sellers ve skafandru EMU

Jestliže vyzvete libovolného jedince, aby namaloval kosmonauta, můžete si být téměř jisti, že fyziognomie nakreslené postavy bude bezpečně skryta za konturami pracovního oděvu, zvaného skafandr. Zatímco mnozí zájemci o kosmonautiku se zabývají i těmi nejtitěrnějšími detaily konstrukce kosmických lodí, modulů a stanic, není výjimkou, že právě skafandry jsou přehlíženým detailem. Onen detail ale v sobě skrývá hodně fascinujících konstrukčních řešení a nezřídka má také neméně fascinující historii. V žádném případě se nejedná pouze o jakýsi „vzduchotěsný vak ve tvaru lidské postavy“. U jednodušších verzí je poslední bariérou mezi tělem a vakuem v případě, že jeho velký bráška v podobě samotné kosmické lodi selže, u složitějších typů se jedná o samostatnou miniaturní kosmickou loď, která je schopna udržet člověka naživu v neuvěřitelně drsných podmínkách a navrch je schopna zajistit i jeho práceschopnost. Jak vlastně vypadaly skafandry, které psaly historii? V tomto seriálu se postupně pokusíme „probrat“ šatník kosmonautů a astronautů tak, jak se v průběhu dobývání vesmíru vyvíjel.

Rukavice skafandru musí perfektně padnout

Vzpomínky na výcvik

„Právě jsem se vrátila ze zkoušení rukavic, které používám v Laboratoři neutrálního vztlaku NASA (NBL – Neutral Buoyancy Lab) při výcviku výstupů do volného kosmu. Tyto rukavice už jsem během svého výcviku používala, avšak správná úprava a nastavení rukavic je umění a i přesto nikdy nedosáhnete perfektního výsledku. Vždy je zde něco nového, co musíte zkusit, abyste se ujistili, že to v rukavicích dobře zvládnete. Je-li nějaká změna, o kterou se pokoušíme výrazná, naši odborníci na skafandr EMU naplánují takovouto zkoušku, abychom se ujistili, že nám rukavice stále padnou a jejich celková konfigurace je stále dobrá.

Výcvik ruských výstupů do kosmu

úvodní obrázek

„Jsem zpátky ve Hvězdném městečku kvůli výcviku v Hydrolabu ve skafandru Orlan. Myslím, že je vhodná příležitost podělit se s vámi o několik dojmů. Hydrolab je bazén ve Hvězdném městečku podobný obřímu bazénu NBL (Neutral Buoyancy Laboratory) v Houstonu nebo menšímu Neutral Buoyancy Facility v Kolíně nad Rýnem. Účel Hydrolabu je jediný: vykouzlit stav beztíže za účelem výcviku astronautů ve vycházkách do volného kosmu (EVA). V kruhovém bazénu jsou umístěny repliky ruských modulů ISS reálných velikostí, které mají jednu unikátní a důmyslnou vlastnost: makety nestojí na dně bazénu ale na mobilní platformě, která může být během několika málo minut zvednuta nad hladinu.

Výlet do vakua

úvodní obrázek

„Pískání. Stejně jako můj kolega Alex, který je hned vedle mě, špulím rty a pilně to zkouším, ale výsledky jsou nevalné. Pískání je možná až moc jednoduchý úkol, ne však, když je tlak vzduchu v našich skafandrech Orlan méně než poloviční oproti atmosférickému tlaku u hladiny moře. Vzduch je tedy až moc řídký na to, abychom dokázali vyprodukovat ty správné zvuky. Dokonce i výška našich hlasů je pozměněna s tím, jak řídký vzduch prochází našimi hlasivkami. Ochraptělost v mém hrdle je pak doplněna celkovým nezvyklým pocitem uvnitř mých dýchacích cest. Není nepříjemný či znepokojivý, jen je pro mě úplně nový.

Výroba skafandru a sedadla na míru

úvodní obrázek

„Jak jsem dnes zjistila, k vytvoření formy pro výrobu sedadla v Sojuzu je potřeba nesmírného množství personálu. Několik lidí na mě nalévalo sádrovou maltu, několik dalších mě přidržovalo, abych zůstala v dobrém kontaktu se stěnami „vany“ a někdo ještě laskavě kryl můj obličej, aby mi na něj nic nestříklo. Poté, co byla vytvořena první hrubá forma, bylo potřeba znovu provést několik sekvencí přidávání a odstraňování materiálu, dokud jsem si nebyla jistá, že ve formě nejsou žádné vybouleniny a že cítím rovnoměrný kontakt podél celé páteře a hlavně kolem mého krku. Poté následovalo několik dalších úpravných procesů ve skafandru Sokol a forma byla hotová!

Přehlídka skafandrů

úvodní obrázek

Skafandr je oděv, který neodmyslitelně patří ke kosmonautům již od počátků dobývání vesmíru. Neobešel se bez něj Jurij Gagarin a stejně tak se bez něj neobejdou současní kosmonauti. Během vesmírných závodů v šedesátých letech sice měl Sovětský svaz krátkou periodu letů do vesmíru bez skafandrů, ale naneštěstí se jim to vymstilo. První vesmírné skafandry používané jak v USA, tak v Sovětském svazu byly odvozeny od obleků výškových armádních pilotů. Ty dnešní již staví na zkušenostech svých předchůdců a pracuje se samozřejmě i na jejich nástupcích, které budou člověka omezovat ještě méně a umožní mu tak například větší rozsah pohybů, delší pobyt v nehostinném prostředí a větší volnost.

Deník astronautky, Návod na obléknutí skafandru

úvodní obrázek

Startu nové posádky k ISS se dočkáme už za týden. Toto období před startem je časem pro mnohé přípravy organismu kosmonautů na stav beztíže a závěrečné testy jejich skafandrů Sokol. A právě o těchto ruských skafandrech, které se používají během startu a přistání lodě Sojuz, bude pojednávat dnešní krátký článek. Konkrétně se zaměříme na jeho oblékání. Pomocí fotografií a doprovodného popisu vám italská astronautka Samantha Cristoforetti krok za krokem popíše, jak se takový skafandr obléká. Není to totiž úplně jednoduchá záležitost.