Štítek ‘Rusko’

Přípravy na start ExoMars 2016 nabírají obrátky

Už 14. března by mělo dojít k jednomu z nejdůležitějších startů letošního roku. Ruská raketa Proton s horním stupněm Briz-M má k Marsu vystřelit první část evropsko-ruského programu ExoMars. Je o zkušební přistávací pouzdro EDM, které ověí technologie měkkého přistávání na Marsu a družici TGO, která bude zkoumat složení atmosféry s důrazem na metan a podobné plyny. Aby start dopadl úspěšně, je potřeba vykonat řadu postupných kroků. V tomto krátkém článku Vás seznámíme s  termíny těch nejdůležitějších milníků. Údaje pochází od Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který tyto informace zveřejnil na našem diskusním fóru. Podle jeho slov je to jen stručný výpis těch nejdůležitějších kroků. Skutečný rozpis totiž čítá na sto různých aktivit a vydal by na dvě plné stránky textu.

Češi mohou opět zasáhnout do kosmického výzkumu

Ruské experimentální biologické mise Bion sahají do roku 1966, kdy došlo k vypuštění prvního exempláře, aby jej v následujících letech až do roku 1996 následovalo jedenáct dalších misí. Pak si dal program na 17 let pauzu a v roce 2013 se podařilo vypustit modernizovaného nástupce, kterým byl Bion-M1. Ten sice přinesl mnoho vědeckých poznatků, nicméně část sledovaných objektů během pobytu na oběžné dráze zahynula. Rusové věří, že mise Bion-M2 chystaná na rok 2020 by mohla být úspěšnější. A díky úspěšnému vyjednávání se na projektu mohou podílet i české instituce.

Na Vostočném se sestavuje první raketa

Nový ruský kosmodrom Vostočnyj sice v minulých měsících zažil několik změn, ale nyní se pomalu blíží ke své premiéře. Termín startu první rakety Sojuz zatím ještě nebyl oznámen, nicméně v montážní hale již začalo sestavování nosiče. Prostřednictvím několika fotografií tak můžeme nahlédnout do útrob nedávno vybudované haly. Je potěšující vidět snímky, na kterých jsou jeřáby v akci – až doposud jsme totiž mohli prohlížet pouze snímky ze stavby. Nynější série fotek je ale příslibem do budoucna, že se první start opravdu blíží.

Enfant terrible horních stupňů opět v akci

Znovu se ukázalo, že dokud jsou vysloužilé kusy techniky celistvé, je vše v pořádku. Nejhorší ale je, pokud dojde k jejich výbuchu, jako se tomu stalo právě minulý týden. Podle zprávy, kterou zveřejnilo Joint Space Operations Center, došlo na oběžné dráze 20. ledna k explozi ruského horního stupně Briz-M. Pozemní středisko totiž odhalilo minimálně deset úlomků, které se pohybují po dráze, jejíž parametry odpovídají hornímu stupni. Ten se použil 13. prosince loňského roku pro vynesení vojenské komunikační družice Garpun-2, označované též Kosmos 2513.

Po Svazu přijde Federace

Název článku pochází z hravé asociace, která se v hlavě vybaví asi každému, když se podívá na vývoj ruských pilotovaných lodí. Těm už několik desítek let neochvějně kraluje v drtivé většině případů spolehlivá loď Sojuz (Svaz). Rusové ale již před několika lety rozjeli plánování nové kosmické lodi. Ta byla nejprve označována jako PPTS (Perspektivnaja Pilotirujemaja Transportnaja Sistema), později byl program přejmenován na PTK-NP (Pilotirujemyj Transportnyj Korabl Novogo Pokolenija). V minulých měsících mohla veřejnost hlasovat o tom, jaké jméno loď dostane. Porota v čele s Igorem Komarovem nakonec vybrala možnost Federace.

Premiéra se odkládá

Loňské turbulence v ruském kosmickém programu se podepsaly na všech jeho projektech, nový národní kosmodrom Vostočnyj nevyjímaje. Kosmodrom navíc v plné nahotě demonstruje dvě, podle mého názoru, zásadní slabiny ruské kosmonautiky. Nedostatek peněz a způsob řízení. Ve druhém případě pak zejména představu, že vládní ministr dokáže pomocí dekretů, politických nástrojů a pravidelného pouštění hrůzy vůbec uřídit (natož efektivně) tak rozsáhlé odvětví. A to navíc v Rusku, kde právě takový přístup v minulém století pohřbil ekonomiku celého státu. Jak ukázal osud posledních tří ředitelů Roskosmu, potažmo osud „starého“ Roskosmu samotného, ti, kteří by měli uskutečňovat přijaté vize a ladit procesy jsou zcela vytíženi mocenským bojem a na kosmonautiku jim nezbývá čas a zřejmě ani energie.

Kosmický šatník 8. díl

Stísněný interiér Sojuzu

Spolu s nástupem vícemístných kosmických lodí vyvstala v Sovětském svazu otázka, jak do poměrně stísněného prostoru natěsnat tři kosmonauty. První let programu Voschod naznačil, jakým směrem se v tomto smyslu budou Sověti ubírat. Tři odvážlivci na palubě Voschodu-1 letěli ve vlněných kompletech, sestávajících z kalhot a bundy. Nepočítalo se s žádným prostředkem pro ochranu jejich životů v případě dekomprese. Důvěra ve správnou funkci a odolnost konstrukce sovětských lodí byla velká. Způsob myšlení se pak „přelil“ i do programu Sojuz. Ani tam se nepočítalo se skafandry – Sojuz měl být trojmístný a ve skafandrech by se do návratového modulu trojice kosmonautů vešla jen stěží. I Sergej Koroljov se nechal unést důvěrou ve vlastní technologii a prohlásil, že „(…) pracovat uvnitř lodi ve skafandru je něco podobného, jako pracovat uvnitř ponorky v potápěčském obleku.“ První posádky Sojuzů tak opět navlékly pouze vlněné sportovní komplety a věřily v příznivý osud. Ten jim však neměl být nakloněn donekonečna…

Roskosmos skončil, aby se mohl obnovit

Ruský prezident Vladimir Putin včera, tedy 28. prosince svým podpisem ukončil činnost federální kosmické agentury Roskosmos. Tento krok navazuje na změny, kterými ruský kosmický program v poslední době prochází. Vysoká místa už se rozhodla udělat přítrž úpadku v posledních letech, který byl provázen ztrátou několika významných družic, radikálním snížením rozpočtu na dalších 10 let a zneužitím 91 miliard rublů (cca. 1,8 miliardy dolarů) v prostředí prolezlém korupcí. Konec Roskosmosu, tak jak jej známe ale neznamená, že by Rusové přišli o svůj kosmický program. Už 1. ledna začne fungovat Roskosmos nový, tentokrát půjde o státní korporaci.

ExoMars 2016 je na Bajkonuru

Start rakety Proton s evropskou sondou Trace Gas Orbiter k Marsu je naplánován na polovinu března. Technici ve firmě Thales Alenia Space již dokončili všechny přípravy a sonda uložená do speciálního přepravního kontejneru. Konvoj sestávající ze dvou částí, které zamíří k Marsu a dalšího vybavení, se vydal 17. prosince z Cannes, kde sonda vznikala, do italského Turína. Tady už čekalo obří dopravní letadlo Antonov-124, které natřikrát (18., 20. a 22. prosince) přepravilo náklad na kazašský kosmodrom Bajkonur.

Na co se těšit v dalších letech?

Denně na nás útočí mnoho informací a proto člověk velmi snadno ztratí přehled. Napadlo nás tedy, že bychom pro naše čtenáře mohli připravit tento trochu netradiční článek. Řekli jsme si, že se podíváme na nejbližších 5 let – od roku 2016, do roku 2020 – a v každém zkusíme najít pět zajímavých momentů, které jsou na tento rok plánovány. Je jasné, že kosmonautiku potkávají odklady a komplikace, ale přesto jsme si řekli, že by tento rekapitulační článek mohl mít u čtenářů úspěch. Aby byl přehled pokud možno konzistentní, rozhodli jsme se, že v něm budou v maximální možné míře zastoupeny události nepilotované kosmonautiky – ať už jde o starty, nebo o termíny, kdy má nějaká sonda začít pracovat u svého cíle.