Štítek ‘Rusko’

Svět nad planetou (41. díl)

USA versus SSSR

Od konce druhé světové války panovala mezi Spojenými státy a Sovětským svazem výrazná rivalita. Obě velmoci se v průběhu doby dokonce dostaly až na hranu nukleární války a v nejrůznějších konfliktech v regionech Asie a Středního východu docházelo ke konfrontacím vojenské techniky, ale také ke konfrontacím (v mnoha případech skrytě) příslušníků ozbrojených sil obou nepřátelských států. Bylo logické, že soupeření o to, který ze dvou společenských systémů je lepší a životaschopnější, se přelilo i do závodů o vesmír. Na konci padesátých a v průběhu šedesátých let dvacátého století zažil svět nevídanou přehlídku nejrůznějších kosmických prvenství. Závod kulminoval v roce 1969, kdy v tiché soutěži o vyslání prvního člověka na Měsíc Spojené státy zvítězily. Sovětský svaz porážku odmítal přijmout a oficiálně hlásal do světa, že o vyslání člověka na Měsíc nikdy neusiloval. Toto tvrzení se v průběhu času ukázalo jako lživé, faktem však je, že po úspěchu amerického lunárního programu Apollo se cesty obou velmocí rozdělily. Zatímco Amerika se soustředila na vývoj mnohonásobně použitelného kosmického systému, Sovětský svaz se zaměřil na stavbu a provozování orbitálních stanic a nutno říci, že v této oblasti zaznamenali Sověti obrovské úspěchy. A byť se přes veškerou rivalitu a nepřátelské postoje cesty a zájmy obou mocností v oblasti kosmonautiky několikrát protnuly, můžeme si být jisti, že ještě v polovině osmdesátých let si nikdo nedokázal představit, co se za několik roků bude odehrávat vysoko nad hranicí atmosféry…

ŽIVĚ: Rusko-americko-italská posádka startuje vstříc ISS

Alexander Skvorcov – Andrew Morgan – Luca Parmitano – to je posádka kosmické lodi Sojuz MS-13, která se dnes večer vydá na oběžnou dráhu. Skutečně mezinárodní posádka míří, jak se sluší a patří, na Mezinárodní kosmickou stanici, kde stráví půlroční misi. Alexander Skvorcov je již ostříleným veteránem – na svém kontě má již 345 dní v kosmu. Luca Parmitano vyráží na svou druhou misi, při které se stane velitelem 61 dlouhodobé expedice. Andrew Morgan je nováčkem, který zažije svou první kosmickou misi. Jejich společný start na oběžnou dráhu má přijít dnes v 18:26 našeho času.

Na jižním pólu Měsíce bude brzy husto

Na odvrácené straně Měsíce přistál čínský modul. Je to poprvé, kdy se to lidstvu povedlo. O přistání se pokusil první soukromý měsíční modul Beresheet izraelské neziskové organizace SpaceIL. Ke startu je připraven indický měsíční modul. Své měsíční programy už realizuje nebo plánuje kromě zmíněné Číny a Indie řada států: USA, Rusko, Japonsko i evropská kosmická agentura ESA. K Měsíci se chystají i další soukromé přistávací moduly. Podívejme se, jak návrat lidí k Měsíci probíhá a co vše se plánuje. V těchto dnech oslavujeme půl století od prvního přistání lidí na Měsíci. Když jsem se jako devítiletý kluk díval v televizi na malý krok Neila Armstronga, který znamenal velký skok pro lidstvo, tak mě nenapadlo, že měsíční program tak rychle skončí a ani v roce 2019 nebude jisté, kdy se na našeho vesmírného souputníka lidé vrátí. Podívejme se na stav aktivit, které by takový návrat měly umožnit.

Týden s Jedenáctkou (2) Potkají se u Měsíce americké Apollo 11 a sovětská Luna 15?

Sovětský svaz chtěl své kosmonauty na Měsíc poslat také, leč neuspěl. Kromě podfinancování byl problém v tom, že začal na náročném programu pracovat pozdě a ztrátu už nedohnal. Pak se ale pokoušel alespoň o symbolické prvenství: dopravit vzorek lunární horniny na Zemi s pomocí automatických sond. Sovětský svaz počítal s průzkumem Měsíce pomocí pilotovaných lodí i automatických sond. Oba programy se měly doplňovat. A tak když v srpnu 1964 schválilo sovětské Politbyro let kosmonautů na Měsíc, stal se nedílnou součástí mise mobilní robot (do historie vstoupil jako Lunochod). Měl plnit celou řadu úkolů: provést průzkum místa přistání před pilotovaným výsadkem, sloužit jako radiomaják, převážet kosmonauty z místa na místo…

Svět nad planetou (40. díl)

Transportní loď Sojuz

Když se říjen 1994 přehoupl do listopadu, pro Malenčenka, Musabajeva a Merbolda přišel čas loučení se stanicí. Všechny položky, jež bylo třeba vrátit na Zem, byly uloženy na svá místa v přistávacím modulu a 2. listopadu trojice mužů přeplula do Sojuzu TM-19, aby se loď o pár hodin odpojila a začala se vzdalovat od komplexu. Pro nezaujatého pozorovatele však byl odlet Sojuzu od stanice prapodivný. 60 metrů od stanice Malenčenko přepnul na ruční řízení a poodlétl ještě trochu dále, do vzdálenosti 190 metrů. Následně znovu zapnul automatiku a dal příkaz systému Kurs, aby provedl opětovné připojení ke stanici. Celá procedura byla testem staničního systému Kurs. Během několika předchozích stykovek se vyskytly nestandardní situace a přestože byly pravděpodobné příčiny odhaleny, vedení letu si chtělo být jisto, že samotný Kurs funguje tak, jak má. Sojuz TM-19 se pomalu blížil ke stanici a ve vzdálenosti 25 metrů posádka přepnula na záložní režim, aby byl otestován také ten. Sojuz se choval naprosto způsobně a přibližně 35 minut po odpojení se opět připojil k zadnímu uzlu stanice. Kurs prokázal svou bezvadnou funkci a potvrdil předchozí závěry ohledně příčin dramatických stykovacích manévrů během předchozích měsíců. Automatika fungovala dokonce tak dobře, že z 80 kg paliva, které bylo pro tento experiment vyčleněno, bylo spotřebováno pouhých 36 kg. O hodinu později už byli „MMM“, jak Malenčenkovi, Musabajevovi a Merboldovi přezdívali, zpátky v útrobách stanice. Jejich pobyt ovšem neměl dlouhého trvání.

Spektr-RG je volný

Roskosmos právě potvrdil separaci rentgenového teleskopu od horního stupně Block DM-03. Spektr-RG poletí tři měsíce k libračnímu centru L2 Slunce-Země. 13. července 16:50

ŽIVĚ A ČESKY: Proton je připraven ke startu

Pokud se nic nepokazí, užijeme s v obou víkendových dnech po jednom živě a česky komentovaném přenosu – dnes si dáme Proton-M, který by měl z Bajkonuru vynést německo-ruský rentgenový teleskop Spektr-RG a zítra nás čeká nejsilnější indická raketa GSLV Mk III s lunární misí Chandrayaan II.  Dnes nás ale bude zajímat již zmíněný Proton. Ten byl odložen již několikrát – nejprve kvůli předčasnému aktivování baterií (a jejich následnému vybití), podruhé pak včera kvůli neupřesněné závadě na nosiči, která si vyžádala dodatečný čas. Dnes již dala Státní komise souhlas s přípravami na start, počasí vypadá dobře, takže by se ve 14:30 našeho času mohlo letět.

Odklad Protonu

Státní komise dnes ráno rozhodla, že se start rakety s teleskopem Spektr-RG odkládá o 24 hodin na záložní sobotní termín. 12. července 8:15

ŽIVĚ A ČESKY: Odložený Proton čeká na start

Původně měla raketa Proton odstartovat z Bajkonuru už 21. června, ale nakonec se neletělo. Problém byl s akumulátory na palubě vynášeného nákladu. Během předstartovních operací došlo k jejich předčasnému aktivování a kvůli tomu došlo k vyčerpání energie z baterií na horním stupni Block DM. Závada se nedala opravit na startovní rampě a proto se musela raketa vrátit do montážní haly. Nyní již opět stojí na kazašském kosmodromu a čeká na start, který by měl přijít již zítra – v pátek 12. července ve 14:31 našeho času. Rádi bychom Vás pozvali na sledování našeho komentovaného přenosu.

Nečekaný start Sojuzu

Z kosmodromu Pleseck byla dnes vypuštěna raketa Sojuz 2-1v s horním stupně Volga a čtyřmi utajenými družicemi. 10. července 21:05