Štítek ‘Rusko’

Sojuz MS-09 odlétá

Ruská loď s tříčlennou posádkou se oddělila od ISS. Přistání v Kazachstánu přijde pár minut po šesté hodině ráno. 20. prosince 2:50

ŽIVĚ: Navrtaný Sojuz se vrací domů

Zítra ve 2:42 se od ISS oddělí Sojuz MS-09. Alexander Gerst, Sergej Prokopjev a Serena Auñón-Chancellor mají přistát v 6:03 SEČ. NASA TV vysílá živě. 19. prosince 21:24

Svět nad planetou (10. díl)

Jean-Loup Chrétien

V roce 1982 se stal Jean-Loup Chrétien prvním francouzským občanem ve vesmíru. Na palubě Sojuzu T-6 se vydal na stanici Saljut 7, kde pobyl 7 dní, což byl pro internacionální posádky standard. Ovšem Francie, respektive francouzská kosmická agentura CNES, chtěla více. Rozmáchla se tedy na několika frontách. Jedním ze směrů byl let Francouze na americkém raketoplánu. Druhá linie úsilí pak směřovala k dalšímu letu se Sověty, ovšem tentokrát na podstatně delší dobu, než tomu bylo dosud. V březnu 1986 proběhlo první jednání mezi CNES a sovětskou agenturou Glavkosmos a v červenci byla podepsána dohoda o letu Francouze na stanici Mir. Cenovka: 21 milionů dolarů. Současně se rozběhlo hledání vhodných kandidátů. Do hledáčku se dostal i Jean-Loup Chrétien, jenž v té době měl za sebou mimo jiné i účinkování coby záloha Patricka Baudryho pro misi raketoplánu Challenger STS-51-E (Chrétien Baudrymu svým způsobem oplácel službu, když Baudry byl předtím jeho náhradníkem při letu na Saljut). Na začátku srpna bylo oznámeno, že Jean-Loup Chrétien je hlavním kandidátem pro zamýšlený let, spolu s ním se bude připravovat zkušený testpilot z proslulého zkušebního střediska v Cazaux, Michel Tognini. V říjnu proběhlo v Jerevanu jednání mezi Francouzi a Sověty, na kterém byly řešeny poslední detaily letu. Mise francouzského „spationauta“ na Mir právě zde dostala symbolický název podle nejvyšší arménské hory – „Agaratz“. 15. listopadu 1986 dorazili Chrétien a Tognini do Hvězdného městečka, aby se zde začali připravovat na let, jehož délka zatím nebyla stanovena, neoficiálně se však hovořilo až o třech měsících…

Kosmotýdeník 326 (10.12. – 16.12.)

Do konce roku zbývají již jen necelé tři týdny. Pojďte se nyní na řádcích Kosmotýdeníku ohlédnout za tím, co nám přinesla kosmonautika v tom týdnu, který právě končí. Hlavním tématem tentokrát bude malý raketoplán VSS Unity od Virgin Galactic, který v rámci svého posledního rekordního letu nesl na palubě také velmi zajímavou vědu. Podíváme se však i na fotografie z ruské vycházky EVA, zamíříme se podívat na přepravu zkušebního exempláře vodíkové nádrže pro SLS a mnoho dalšího. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Svět nad planetou (9. díl)

Alexandr Panajotov Alexandrov

Bulharská lidová republika se v roce 1979 stala jednou z mála zemí, jež se mohly chlubit vlastním kosmonautem. Georgi Ivanov startoval spolu se zkušeným Nikolajem Rukavišnikovem 10. dubna na misi, která měla trvat zhruba týden a na palubě stanice Saljut 6 měly být provedeny experimenty, jež vypracovali bulharští experti. Ovšem porucha motoru Sojuzu ve fázi sbližování se Saljutem znamenala, že Rukavišnikov s Ivanovem museli zamířit domů, aniž by se na palubu stanice podívali. Jejich let nakonec trval jen necelé dva dny a cíle mise zůstaly nenaplněny. V roce 1986 se proto sovětská a bulharská strana dohodly na opakování letu, tentokrát na stanici Mir. Na počátku roku 1987 tak do Hvězdného městečka zamířil bulharský tým se dvěma kandidáty na křeslo v Sojuzu. Prvním byl Alexandr Alexandrov a druhým Krasimir Stojanov. Zatímco pro Stojanova byl výcvik novou zkušeností, pro Alexandrova to byla obnošená vesta. V roce 1979 totiž figuroval coby náhradník Georgiho Ivanova a nyní se vracel na důvěrně známá místa. Kuriózní je fakt, že jeho bratr Plamen Alexandrov se v roce 1986 dostal do úzkého výběru a stal se jedním ze čtveřice kandidátů na druhého bulharského kosmonauta. Pokud by byl býval měl více štěstí, mohla výcvikem ve Hvězdném projít unikátní bratrská dvojice – jev na sovětské a posléze ruské straně nevídaný (až v roce 2018 byl do kosmonautického výcviku vybrán Jevgenij Prokopjev, bratr kosmonauta Sergeje Prokopjeva). Výběr však dopadl jinak a 10. ledna 1987 stáli před branami Hvězdného Alexandr Alexandrov a Krasimir Stojanov…

Příprava dalších startů rakety Angara-A5

V současné době probíhají ve Státním kosmickém vědeckovýrobním středisku M. V. Chruničeva v Moskvě testy dokončených stupňů rakety Angara-A5 pro její druhý zkušební let. Náměstek generálního ředitele pro výrobu Roman Chochlov uvedl pro tiskovou zprávu z 14. listopadu, že v plánu střediska je sestavit raketu a zajistit její připravenost k odeslání na kosmodrom Pleseck v dubnu 2019. Rozhodnutí o odeslání rakety na kosmodrom a stanovení termínu startu je v kompetenci ministerstva obrany a bude přijato na základě výsledků testů.

Konečně šestičlenná posádka ISS

Nehoda nosné rakety Sojuz-FG, ke které došlo 11. října při vynášení pilotované lodě Sojuz MS-10 s sebou přinesla poměrně nepříjemný logistický hlavolam. Jelikož se Sojuz MS-09 musel do konce prosince vrátit, musel do té doby odstartovat Sojuz MS-11, aby nemusela být stanice dočasně opuštěna. Vyšetřování ale probíhalo rychle, chybný senzor byl odhalen a úspěšně proběhlo i několik nepilotovaných startů raket Sojuz. V pondělí 3. prosince se tak mohla do vesmíru vydat loď Sojuz MS-11 s tříčlennou posádkou. Zajímavá byla třeba už jen tím, že šlo o 100. start do vesmíru v letošním roce, což je něco, co jsme nezažili za posledních 28 let! Loď se po šesti hodinách od startu spojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí. V dnešním článku si představíme posádku, která na ISS stráví dalšího půl roku.

Svět nad planetou (8. díl)

Vladimir Titov

Vladimir Titov byl odhodlán dát do nadcházející mise naprosto vše. Temné období bylo snad již definitivně za ním, přesto byly vzpomínky na předcházející čtyři roky stále živé. Nejprve byl v dubnu 1983 velitelem Sojuzu T-8 a měl pracovat na stanici Saljut 7. Nevyklopená anténa systému Igla však zhatila všechny plány na spojení se stanicí a Titov se svojí posádkou museli už po dvou dnech zpátky domů. Podruhé dostal příležitost o pár měsíců později, v září 1983. V den startu se jeho raketa ani neodlepila od rampy – její požár si vyžádal aktivaci záchranného systému a Titovův let tentokrát trval jen něco málo přes pět minut. Potřetí jeho šance zhasly ještě předtím, než se na rampu vůbec dostal. Jeho parťákovi Alexandru Serebrovovi lékaři vystavili stopku týden před startem a místo nich do křesel v Sojuzu TM-2 usedli Jurij Romaněnko a Alexandr Lavejkin. Zdálo se, že s každou novou nominací se Vladimiru Titovovi vesmír paradoxně vzdaluje. Mnozí se obávali, že po posledním debaklu se Sojuzem TM-2 se už psychicky nedá dohromady. Stigma smolaře bylo natolik silné, že například Bulhaři, kteří se od ledna 1987 připravovali na let svého kosmonauta, nechtěli o Titovově případném jmenování do sovětsko-bulharské posádky ani slyšet. Přesto měl Vladimir Titov své zastánce a ke své radosti se od jara 1987 připravoval na svou novou šanci – byl jmenován velitelem třetí dlouhodobé expedice na Mir. A ať si každý říká, co chce, nejdůležitější je, když člověku věří lidé, kteří jsou mu nejblíže. „Smolař? Blbost. Pod tímhle chlapíkem vybuchla raketa a on to přežil. Když už, tak je největším šťastlivcem v programu.“ Pokud o vás někdo mluví takto, vlije to člověku do žil sílu bojovat s osudem. Zvláště když je to člověk, jenž je vaším parťákem a navíc moc dobře z vlastní zkušenosti ví, jak moc bolí nepřízeň osudu a nadřízených…

ŽIVĚ A ČESKY: První pilotovaný Sojuz po nehodě

Starty kosmických lodí Sojuz jsme považovali za jakousi rutinu – létají přece pravidelně a to je pro někoho nuda. Jenže lety do vesmíru nejsou a ještě dlouho nebudou rutinou. O tom, že v kosmonautice stále všichni balancují na tenké hraně ostří, jsme se přesvědčili 11. října, když selhala nosná raketa Sojuz-FG a kosmická loď Sojuz MS-10 s dvoučlennou posádkou se musela nouzově zachránit únikovým systémem. Oba  muži sice z celé události vyvázli bez zranění, ale nehoda způsobila značné komplikace z hlediska plánování dalších letů. Chybu se podařilo objevit poměrně rychle a starty raket Sojuz bylo možné obnovit. Nyní však čeká na raketu Sojuz-FG skutečná opravná zkouška – vynesení pilotované lodi Sojuz MS-11 s tříčlennou posádkou.

Kosmotýdeník 324 (26.11. – 2.12.)

Taky se Vám zdá, že se toho poslední dobou děje nějak hodně? Pokud ano, pak nejste sami, taky máme ten dojem. Kosmonautika momentálně zažívá opravdu plodné období a my tak máme o témata postaráno. I tento týden se proto našlo několik informací, na které se v průběhu týdne nedostalo, aby mohly být zpracovány do podoby článku na našem webu. Proto přichází Kosmotýdeník – nepravidelným čtenářům zrekapituluje hlavní události týdne a pravidelným čtenářům zase přinese něco navíc. V hlavním tématu se podíváme na start rakety Rokot s armádním nákladem, ale čekají nás i zprávy o SpaceX či z Marsu.