Štítek ‘NASA’

První let Orionu krok za krokem

Loď Orion v rámci mise EFT-1

Zhruba před měsícem jsme Vám v našem krátkém článku představili atraktivní video popisující všechny významné aspekty prvního testovacího letu Orionu označovaného jako EFT-1 (Exploration Flight Test-1). Dnes už do tohoto očekávaného startu zbývá pouhý měsíc a tak je vhodné si opět misi trochu připomenout. Letošní první start nejsilnější rakety současnosti – americké Delty IV Heavy – se odehraje na floridském kosmodromu 4. prosince a raketa pošle nejpokročilejší pilotovanou kosmickou loď na její první testovací let. Orion bude připojen k maketě servisního modulu, na jehož vývoji v současné době pracuje Evropská kosmická agentura. Servisní modul pak bude připojen ke kryogenickému hornímu stupni Delty IV Heavy po celou dobu letu. V naší dnešní infografice, kterou jsme pro Vás přeložili, si můžete prohlédnout jednotlivé fáze mise krok za krokem.

Probudí se na Marsu aktivní sopky?

úvodní obrázek

Mars je hned po Zemi nejdůkladněji prozkoumanou planetou Sluneční soustavy. V současné době máme na jeho povrchu a oběžné dráze nejvíce sond v historii, které jej zblízka zkoumají a každodenně nám přinášejí nové informace. I to však není dost pro dostatečné pochopení všech souvislostí a proto se k rudé planetě chystají další mise. Ty se budou zabývat oblastmi a výzkumem, na které se doposud žádný z jejich předchůdců nezaměřil. Jednou z těch prvních, jejíhož startu se dočkáme, bude americká mise InSight, která přistane na povrchu.

Další várka zajímavých dat pozorování komety Siding Spring

grafické znázornění průletu komety nad jednou hemisférou a úhybnými manevry sond na polokouli protilehlé.

Prakticky celý minulý týden probíhal ve znamení sběru a zpracovávání dat, která zachytily marsovské robotické mise při průletu komety Siding Spring poblíž planety Mars. Taková událost s sebou nese jednu podstatnou nevýhodu. Pokud nechcete čekat na kompletaci všech údajů (což ve skutečnosti potrvá ne týdny, ale měsíce), nemůžete téma kompletně zpracovat do jednoho textu. Proto vám přinášíme tento týden v pořadí druhou aktualitu (tu první naleznete zde) o pozorovací kampani komety C/2013 A1 napříč různými projekty tří světových vesmírných agentur. A myslím, že nebude poslední.

Měsíc má o jednu geologickou záhadu méně

Velká příkopová propadlina (Rift) už zná svůj původ.

Záhadu jen o málo mladší než je samotný Měsíc se nyní podařilo rozluštit vědcům pomocí dat z mise Grail (Gravity Recovery and Interior Laboratory), která pomocí dvojice indentických družic zkoumala rozdíly v gravitačním poli Měsíce. Samotné sondy, pojmenované Ebb a Flow (odliv a příliv) zakončily svoji svoji pouť v prosinci 2012. Naměřené hodnoty pomohly dát dohromady velmi podrobnou gravitační mapu Měsíce a navíc osvětlily původ jedné z největších prohlubní na přivrácené straně našeho souputníka – Oceánu bouří (Oceanus Procellarum).

Obraz komety Siding Spring v datech vesmírných lovců

Na horních dvou snímcích HiRISE je vidět jádro i vnitřní oblast komy, spodní (s delší expozicí) ukazují vnější část komy, která přechází v ohon.

Od blízkého průletu komety Siding Spring kolem našeho rudého planetárního souseda uběhlo už několik dní, ale i když všechny tři kosmické agentury (NASA, ESA a ISRO) upozorňovaly na dodatečný čas, který potřebují k příjmu a následném zpracování dat, přesto do středečního večera nebyly k dispozici snímky všech robotických misí, ale u takových událostí je zkrátka třeba trpělivě čekat. Snímání nebylo jednoduché a rozlišení na tu vzdálenost velmi malé (kamery a detektory sond jsou přeci jen navrženy pro zkoumání blízké planety, ne malých celestiálních objektů).

Všechny automatizované mise úspěšně odeslaly telemetrická data o stavu svých přístrojů, takže už v noci z neděle na pondělí a v průběho prvního pracovního dne po víkendu bylo jasné, že celou událost přečkaly bez újmy.

Nedělní rendez-vous druhé nejsledovanější planety s kometou

Už jen pár dní nás dělí od neděle 19. října, kdy se kometa C/2013 A1 Siding Spring prožene kolem našeho rudého planetárního souseda. V 18:27 světového času (20:27 SELČ) se planetě přiblíží na vzdálenost 139 500 km. To je o něco více než třetina vzdálenosti Země – Měsíc. Koncem srpna jsme podrobně rozebírali v samostatném článku přípravy jednotlivých kosmických agentur na toto neopakovatelné setkání, které – samozřejmě kromě mise sondy Rosetta a landeru Philae u komety 67P Čurjumov-Gerasimenko – nemá obdoby. Dnešní článek vlastně volně navazuje na ten předchozí. Upřesníme si některá technická data a zajímavé detaily, které nebyly tenkrát veřejně publikovány, neboť i přes rozsáhlý projekt modelace chování C/2013 A1 při průletu kolem Marsu byly pořád pro astronomy velkou neznámou. Jak výstižně poznamenala jedna z odbornic NASA, Kelly Fast: „Komety jsou jako kočky – mají ocas a dělají si, co chtějí.“

Suší vědci? Ale kdepak!

Náš dnešní krátký článek bude takovým menším odlehčením. Ukážeme si, že i špičkoví vědci, kteří pracují pro NASA jsou jen lidé z masa a kostí, kteří se umí bavit. Když před více než dvěma lety zaútočil na hudební trh korejský rapper Psy, zrodil se nový internetový mem, který se rychle šířil.Skladbě přibývaly remaky – od těch obyčejných, až po mimořádně povedené. Asi si říkáte jak to souvisí s kosmonautikou. Jeden takový remake mají totiž na svém kontě zaměstnanci Johnsonova kosmického střediska. Kromě zajímavých prostředí, kde se natáčelo se můžete těšit i na pozměněný text.

Jak moc to na Zemi fouká?

Před pár dny dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici soukromá loď Dragon. Kromě tradičních zásob pro posádku nesla na své palubě i velké množství vědeckých přístrojů. V nehermetizované sekci, takzvaném trunku bychom našli nenápadný přístroj RapidScat, jehož vývoj stál 26 milionů dolarů. Tento přístroj se zaměří na monitorování větrů nad oceány na naší planetě. Díky tomu, že ISS přelétá nad většinou povrchu Země, by měli mít vědci k dispozici komplexní data, která pomohou zpřesnit předpovědi počasí – ať už ty běžné, nebo mimořádné – třeba při předvídání dalšího vývoje tropických bouří. Ty se totiž rodí nad pustými oceány, v oblastech, které jsou pozemní meteostanice příliš daleko. Ke slovu proto musí přijít kosmonautika.

Poznejte SLS

Start rakety SLS - zatím jen jako počítačová vizualizace

Do jejího prvního startu zbývají celé čtyři roky a tak si můžeme čekání zkracovat jen prohlížením vizualizací a různých infografik. Řeč je o nové americké superraketě Space Launch System, která je známá pod zkratkou SLS. Náš dnešní článek Vám přináší přehlednou infografiku, ve které se můžete podívat na srovnání velikosti SLS s jinými známými objekty, nebo porovnat tah tohoto nosiče oproti jiným raketám. Nebude chybět ani průřez konstrukcí nové rakety. A jako bonus navíc – infografika je kompletně přeložená do češtiny.

Buďte i Vy na palubě Orionu

Na začátku prosince udělá americká kosmonautika první krok do své nové éry – na první let na oběžnou dráhu se totiž vydá první exemplář nové lodi Orion, která v příštích letech dopraví americké astronauty dál, než kam se kdy lidé dostali. NASA si je dobře vědoma unikátnosti této události a připravila proto několik akcí pro veřejnost, které mají za úkol zpopularizovat misi EFT-1. Důležité je, že minimálně jedna z nich se týká i lidí, kteří žijí mimo území Spojených států. V dnešním krátkém článku Vám dáme tip na stránku, kde se můžete zaregistrovat a Vaše jméno poletí na palubě Orionu do vesmíru.