Štítek ‘Měsíc’

TOP5: První přistání na Měsíc popsané samotnými astronauty

Jeden z nejvýznamnějších okamžiků v dějinách lidstva

Tradiční prázdninový seriál TOP5 je letos zaměřený – jak jinak – na padesáté výročí letu Apolla 11. Dnešní díl věnujeme tomu, jak se o misi vyjádřili tehdejší astronauti (a jeden kosmonaut) ve svých memoárech. Klasické školometné popisy připomínající telefonní seznam nebo suchá konstatování známých faktů jsme vynechali. Vybrali jsme – alespoň doufáme – zajímavé pasáže z autobiografií, které dokreslují atmosféru dobu a přináší ne úplně známé pohledy na historickou výpravu.

Sledujte živě misi Apollo 11

Emblém Apolla 11

Pokud si doposud ještě nikdo nevšiml, že si v těchto dnech připomínáme 50. výročí od chvíle, kdy se lidé poprvé dostali na Měsíc, tak musel mít asi dlouhodobý výpadek elektřiny a žít někde na samotě v horách. Ze všech možných zpravodajských portálů na nás doslova prší nejrůznější připomínky mise Apollo 11 . Jsme samozřejmě moc rádi, že si tolik lidí připomíná největší technologické dobrodružství v dějinách lidstva, ale v té záplavě se člověk těžko orientuje a velmi snadno mu může mezi prsty proklouznout třeba i nějaká perla. My jsme na jednu takovou narazili (stejně jako několik našich čtenářů, kteří nás na ni – nezávisle na sobě – upozornili). Dnes bychom Vám rádi představili naprosto perfektně zpracovanou internetovou stránku, na které můžete „živě se zpožděním 50 let“ sledovat celý příběh mise Apollo 11.

Na jižním pólu Měsíce bude brzy husto

Na odvrácené straně Měsíce přistál čínský modul. Je to poprvé, kdy se to lidstvu povedlo. O přistání se pokusil první soukromý měsíční modul Beresheet izraelské neziskové organizace SpaceIL. Ke startu je připraven indický měsíční modul. Své měsíční programy už realizuje nebo plánuje kromě zmíněné Číny a Indie řada států: USA, Rusko, Japonsko i evropská kosmická agentura ESA. K Měsíci se chystají i další soukromé přistávací moduly. Podívejme se, jak návrat lidí k Měsíci probíhá a co vše se plánuje. V těchto dnech oslavujeme půl století od prvního přistání lidí na Měsíci. Když jsem se jako devítiletý kluk díval v televizi na malý krok Neila Armstronga, který znamenal velký skok pro lidstvo, tak mě nenapadlo, že měsíční program tak rychle skončí a ani v roce 2019 nebude jisté, kdy se na našeho vesmírného souputníka lidé vrátí. Podívejme se na stav aktivit, které by takový návrat měly umožnit.

Týden s Jedenáctkou (2) Potkají se u Měsíce americké Apollo 11 a sovětská Luna 15?

Sovětský svaz chtěl své kosmonauty na Měsíc poslat také, leč neuspěl. Kromě podfinancování byl problém v tom, že začal na náročném programu pracovat pozdě a ztrátu už nedohnal. Pak se ale pokoušel alespoň o symbolické prvenství: dopravit vzorek lunární horniny na Zemi s pomocí automatických sond. Sovětský svaz počítal s průzkumem Měsíce pomocí pilotovaných lodí i automatických sond. Oba programy se měly doplňovat. A tak když v srpnu 1964 schválilo sovětské Politbyro let kosmonautů na Měsíc, stal se nedílnou součástí mise mobilní robot (do historie vstoupil jako Lunochod). Měl plnit celou řadu úkolů: provést průzkum místa přistání před pilotovaným výsadkem, sloužit jako radiomaják, převážet kosmonauty z místa na místo…

ŽIVĚ A ČESKY: Indie vyráží na svou nejsmělejší misi

Chandrayaan-2 – slovo, jehož vyslovení může dělat Středoevropanům problémy, označuje mimořádně zajímavou misi. Indie, která za ní stojí, má šanci zařadit se do klubu elitních kosmických agentur schopných přistát na Měsíci. Tuto misi totiž tvoří nejen orbiter, který bude kolem našeho kosmického souseda kroužit, ale i lander Vikram, který má na Měsíci přistát. Z něj pak na povrch vyjede průzkumný rover Pragyan, který má provádět průzkum místa přistání – a to je také unikátní! Chandrayaan-2 je totiž první misí v historii, která má přistát ze všech dosavadních sond nejblíže jižnímu pólu Měsíce. Ke startu dnes ve 23:21 našeho času se navíc použije nejsilnější indická raketa – GSLV Mk III. To je dost důvodů na to, abychom Vás pozvali ke komentovanému přenosu.

Kosmotýdeník 356 (8.7. – 14.7.)

Další týden je za námi a k nedělnímu obědu proto přichází tradiční porce událostí v kosmonautice, které za uplynulý týden shrne Kosmotýdeník. Tentokrát bude hlavním tématem úspěšný druhý odběr japonské sondy Hayabusa 2, která odebrala cenný materiál z povrchu planetky Ryugu. Dalšími tématy, kterými se budeme zaobírat, jsou například přípravy zařízení Starhopper, anebo příprava na start indické mise Chandrayaan 2. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Zajímavá mapa Měsíce v češtině

V rámci blížícího se kulatého výročí historického okamžiku, kdy lidé poprvé přistáli na jiném kosmickém tělese, vzniká celá řada připomínkových akcí, výstav, ale i knih a dalších publikací. V tomto článku bychom Vás chtěli seznámit s mapou Měsíce, kterou před pár týdny vydalo nakladatelství Kartografie Praha. Možná si říkáte, proč upozorňujeme právě na tento konkrétní exemplář. Důvod je prostý – mapa obsahuje detailní informace o jednotlivých misích programu Apollo. Právě tyto texty do nakladatelství dodal náš kolega Ondřej Šamárek.

Indie se poprvé pokusí přistát na Měsíci

Tento rok by se dal jednoduše nazvat „rokem Měsíce“. O našeho souseda již dlouho nebyl takový zájem, a přitom to nejlepší nás teprve čeká. Spojené státy dávají dohromady dlouhodobý plán pro návrat člověka na Měsíc a tentokrát by nemělo jít pouze o jednorázovou akci, ale dlouhodobý rozvoj, který by jednou mohl vést až k trvale obyvatelné základně na jeho povrchu. Nejdříve však dostanou přednost robotické mise a právě na ty, je letošní rok opravdu bohatý. Začátkem roku se podařilo Číně poprvé v historii přistát na odvrácené straně Měsíce a již teď se pracuje na nástupci, který má ještě větší ambice, protože by se měl pokusit z povrchu odebrat vzorky a přepravit je zpět na Zemi. Dále jsme byly svědky toho, jak se Izraelský lander Beresheet soukromé společnosti SpaceIL, která se účastnila soutěže Google Lunar X-Price, pokusil přistát na Měsíci, ale bohužel se mu to nepodařilo. Nicméně pro Izrael a zmíněnou společnost to byl velký úspěch a již teď se prý chystá nástupce, který se o přistání pokusí znovu. K měsíci by ráda ale i jiná soukromá společnost, která byla taky účastníkem stejné soutěže. Řeč je o PTScientists z Německa, kteří nedávno potvrdili avizovanou spolupráci s ArianeGroup a jejich lander, včetně roveru by mohl letět na raketě Ariane-6 jako sekundární náklad někdy v budoucnu a samozřejmě nesmíme opomenout ani významné výročí, protože právě letos si svět připomene 50. let od prvního přistání člověka na Měsíci a téměř na stejný den, jen o těch padesát let později, plánuje zahájit velkou misi na Měsíc další kosmická velmoc: Indie.

Kosmotýdeník 355 (1.7. – 7.7.)

Kosmonautika nám přináší neustále nové a nové události, jak se na progresivní technologický obor sluší a patří. Jenže den má jen 24 hodin a dostat do nich kromě práce, rodiny, kamarádů a koníčků i sledování novinek z kosmonautiky, nemusí být během pracovního dne jednoduché – a v létě se ještě přidávají výlety, dovolené a další lákadla. Proto již 355 týdnů vychází vždy v neděli Kosmotýdeník – náš nejstarší seriál, který má dva úkoly – jednak shrnout na jednom místě všechny články, které u nás za týden vyšly a také přinést informace o menších událostech, na které se během týdne nedostalo. Díky tomu se mohou na Kosmotýdeník těšit i ti, kdo náš web pravidelně čtou. Dnes se podíváme na lunární plány NASA, novinky od Starship Hopperu nebo z floridské rampy 39B.

Zatmění Slunce z oběžné dráhy Měsíce

Čínská sonda Longjiang-2 (DSLWP-B) takto nafotografovala zatmění. Černý „flek“ na Zemi je měsíční stín! Zdroj 5. července 16:54