Po vědecké stránce nás tento týden nepotkala žádná mimořádná událost. Přesto je vhodné si připomenout všechny události, které uplynulých sedm dní přineslo. Hlavním tématem dnes bude rozhodnutí NASA o výběru tří malých raket pro vynášení cubesatů. V krátkých zprávách pak najdete třeba informace o vypuštění dvou telekomunikačních družic, nebo o změnách v managementu projektu Orion a SLS. Závěrečný snímek týdne Vám ukáže, že na různých místech Sluneční soustavy mohou vznikat podobné útvary.
Rubrika: Aktuální dění 
Štítky: Cassini, Čína, cubesat, Dragonfly (SpaceX), Electron, Enceladus, Falcon 9 v1.2, Firefly Alpha, Kepler, Kosmotýdeník, LauncherOne, NASA, Orion, Proton-M, SLS, SpaceX, telekomunikační družice 
Text našeho nadpisu není náhodný, právě naopak. Včera ve 14:49 našeho času odstartovala z rampy SLC-3E na kosmodromu Vandenberg na západě Spojených států raketa Atlas V. Jejím úkolem bylo dopravit na oběžnou dráhu misi NROL-55, jejíž logo vidíte na levé straně. Obraz kováře, který zrovna kuje meč obklopuje latinský nápis “sustentantes bellatores de caelis”, což můžeme přeložit právě jako “Podporujeme nebeské bojovníky”. Náklad patří do kategorie tajných, přesto jsme se stejně jako dříve pokusili poodhalit roušku tajemství a zjistit o nákladu nějaké bližší informace. Stejně jako u minulých článků, které se věnovaly možnému určení misí označených zkratkou NROL, musím hned na začátku poznamenat, že informací není mnoho a v některých částech se proto nevyhneme spekulacím. Ve výsledku bychom se však měli dostat velmi blízko určení nově vypuštěného nákladu, který spadá pod národní průzkumný úřad (NRO = National Reconnaissance Office).
Mezinárodní vesmírná stanice plní řadu úkolů – probíhají na ní desítky experimentů, ale málokdo ví, že momentálně jediná obydlená stanice funguje také jako místo, ze kterého se do vesmíru dostávají družice. Čas od času ze své paluby vypustí náklad malých satelitů standardizovaných rozměrů, takzvaných cubesatů, které následně plní různorodé úkoly. Před pár dny se z paluby ISS na oběžnou dráhu vydala další várka cubesatů, které budou fotit naši planetu, ale také mají monitorovat námořní a leteckou dopravu. V dnešním článku si detailněji představíme jejich úkoly a zaměříme se i na samotné vypouštění těchto malých družic.
Čína opět dokázala, že její plány a kroky jsou skutečně nevyzpytatelné. Sice se už delší dobu hovořilo o tom, že bychom se letos měli dočkat letové premiéry nové rakety Čchang-čeng 6, ale termín se nijak neupřesňoval. Čína žádné nové informace nezveřejňovala, chyběla jakákoliv mediální kampaň a proto této raketě nikdo moc nevěnoval pozornost. Poměrně překvapivá je tedy informace, která se včera začala šířit internetovým éterem – nosič má za sebou svůj premiérový let. V dnešním článku se zaměříme nejen na aktuální misi, ale také na samotnou konstrukci nové čínské rakety.
Již sto padesátý týden vám Kosmotýdeník přináší pravidelný přehled kosmonautických událostí, které přinesl právě uplynulý týden. Tentokrát se podíváme na několik zajímavých témat. Prvně si společně s NASA zauvažujeme nad problematikou likvidace vysloužilých cubesatů. Následně se vypravíme na Mars, kde se podíváme jak na Curiosity, tak na sondu MRO. Nevynecháme ani závěry z vyšetřování nehody raketoplánu společnosti Virgin Galactic. Okolo Země nedávno prolétl asteroid, který pro nás byl tentokrát zajímavý i z finančního hlediska. Nevynecháme ani zajímavé objevy Philae, které učinilo na povrchu komety 67P. Přeji vám příjemné čtení a hezký zbytek neděle.
Rubrika: Aktuální dění Štítky: 67P/Čurjumov-Gerasimenko, Atlas V, cubesat, Curiosity, Gale, kosmické smetí, Kosmotýdeník, Mars, MRO, New Horizons, Philae, Pluto, ULA, Virgin Galactic 
O tom, že jsou vysloužilé a neovladatelné družice velkou hrozbou není potřeba dlouze rozvádět. Stačí aby se na oběžné dráze jeden “zombie satelit” srazil s jinou neovladatelnou družicí, nebo s ještě aktivním strojem a rázem vznikne ohromné množství nebezpečných úlomků. Stačí si vzpomenout, jak dopadla kolize satelitu Iridium 33 a vysloužilé sovětské družice Kosmos 2251 z roku 2009. Už za tři roky bychom se měli dočkat prvního pokusu o likvidaci kosmického odpadu. Evropský projekt Clean Space One otestuje své možnosti na cubesatu SwissCube-1, jehož jedna strana měří pouhých deset centimetrů. Naváděcí systém tedy nečeká nic snadného.
“I cesta dlouhá tisíc mil začíná prvním krokem” – výrok přisuzovaný čínskému učenci Konfuciovi se krásně hodí na situaci, ke které došlo včera na ISS. V příštích desetiletích se možná začne rozjíždět největší těžební projekt v historii lidstva – dobývání zdrojů z asteroidů. Ale k tomuto cíli vede mimořádně dlouhá cesta, na kterou se musí technika řádně připravit. Všemu pochopitelně předchází testování těch nejzákladnějších systémů. Ze všeho nejdříve musíme být schopni najít asteroidy vhodné pro těžbu. Z přechodové komory japonského modulu Kibó byl včera vypuštěn cubesat Arkyd 3 Reflight (A3R). Tento satelit má ověřit základní systémy, které mají používat příští dalekohledy od firmy Planetary Resources. Ty už budou samozřejmě větší a jejich úkolem má být zkoumání složení asteroidů a vytipování vhodných kandidátů pro případnou budoucí těžbu.
Rubrika: Aktuální dění, Technologie Štítky: Arkyd 3 Reflight (A3R), Arkyd-6, cubesat, ISS, Planetary resources 
Marco Polo byl významný objevitel, který proslul svými cestami do Asie. MarCO se příští rok také zapíše do historie – jedná se o zkratku Mars Cube One. Jde o první cubesaty, které jsou určené k cestě meziplanetárním prostorem k jiné planetě. Je pochopitelné, že se tyto malé družice nemohou na cestu vydat samy. Svezou se proto s americkým landerem InSight, který má zkoumat vnitřní strukturu Marsu. Start je zatím naplánován na březen příštího roku. Projekt je stavěný tak, aby cubesaty mohly plně otestovat své schopnosti, ale aby jejich případné selhání neohrozilo primární misi.
Pokud přemýšlíte, jaký návrat mám na mysli, když v celém tomto občasném seriálu naopak nástup cubesatů oslavuji, tak vězte, že název článku je míněn doslova, nikoli obrazně. Pokud jste si – podobně jako já – už pomalu začínali myslet, že další obor, do kterého cubesaty promlouvají, vás již nemůže překvapit, tak na vás možná ještě jedno překvapení čeká. Nejedná se o nic menšího než o úspěšný návrat cubesatu z oběžné dráhy na zemský povrch.
Moře šplouchá, tvář vám hladí jemný vánek, který se zlehka opírá do plachet vaší lodi a zapadající slunce všechno halí do měkkých oranžových barev. Skutečná romantická idylka. Slunce a plachtění k sobě patří už od pradávna. Jenže technici se již před několika lety rozhodli, že by mohli starý známý princip, který před staletími otevřel lidem nové možnosti, vylepšit a použít v kosmickém prostoru. Kvůli nedostatku větru v těchto oblastech bylo potřeba najít jiný zdroj pohonu – a s pomocnou rukou přišlo Slunce.
Rubrika: Aktuální dění Štítky: cubesat, Ikaros, LightSail-1, Nanosail-D, Planetary society, Sluneční plachetnice 
Nahrávání ... 
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License.
18. října 2015 
