7. červenec roku 2026 si bez přehánění zaslouží označení Den brněnských družic. V 9:12 SELČ onoho dne odstartovala z Vandenbergovy základny raketa Falcon 9, která v rámci sdílené mise Transporter-17 vynesla 81 družic včetně dvou postavených v Brně. Šlo o CubeSat Kostka od studentského týmu YSpace z Vysokého učení technického v Brně a slovenský CubeSat Marina, který sestavila brněnská společnost Spacemanic. V ten samý den odpoledne byl na hvězdárně a planetáriu Brno představen projekt družice BRNOSat, která se má na oběžnou dráhu vydat v příštím roce.

Co bude úkolem této nové brněnské družice? Má umožnit studentům získat praktické zkušenosti, které uplatní při práci ve vědě i průmyslu. Astronomům nabídne ultrafialový dalekohled, který by mohl pomoci s výzkumem exoplanet. Družice zároveň poslouží jako chytrá testovací základna pro zkoušky chytrého spínače či speciálního těsnění. Brněnská hvězdárna a její „Kontaktní centrum pro mimozemské civilizace“ připravuje různé popularizační akce pro veřejnost zaměřené právě na družici BRNOSat. Podíl Brna v názvu není jen tak sám o sobě. Stavbu družice obstará brněnská firma Spacemanic, experimenty dodají brněnské vysoké školy a město Brno do projektu prostřednictvím Hvězdárny a planetária Brno vložilo více než 6 milionů Kč, které pokryjí náklady spojení s montáží družice, jejím startem a s tím související propagací.

Zásadním krokem, který přišel po dvou letech vyjednávání a technologicko-organizačních příprav, bylo uzavření čtyřstranné dohody mezi Hvězdárnou a planetáriem Brno, Masarykovou univerzitou, společností Spacemanic a Vysokým učením technickým v Brně. Družice BRNOSat má kolem Země kroužit ve výšce 525 kilometrů po sun-synchronní dráze, takže nad daným místem na povrchu Země přelétne vždy ve stejném slunečním čase. Půjde o 3U CubeSat, tedy družici složenou ze tří základních CubeSatových krychlických jednotek o délce hrany 10 cm. Družice má mít tedy rozměry 10 × 10 × 30 cm, takže svým tvarem připomíná krabici na víno, když už jde o družici z jižní Moravy. K před chvílí uvedeným rozměrům však ještě musíme bude přičíst nástavbu, která velikost připomíná nízkou válcovitou konzervu s tuňákem.

Firma Spacemanic pro CubeSat BRNOSat zajistí základní vybavení, což znamená například řídící počítač, vysílač, či orientační systém, dále zajistí integraci všech vědeckých experimentů, rezervuje místo na zatím neupřesněné orbitální raketě a také bude první tři měsíce tuto družici provozovat. Každá družice má však nějaký úkol, proč na oběžnou dráhu letí. U BRNOSatu jde o úkoly vědecko-technologické, za kterými stojí Masarykova univerzita a Vysoké učení technické v Brně. Studenti i jejich týmy budou zapojeni do mnoha aspektů celé mise včetně plánování provozu družice, pozemního řízení i následného vyhodnocování a interpretace získaných dat. Cílem je, aby si studenti mohli do svých životopisů napsat položku, která jejich budoucí zaměstnavatele zaujme. Jak již bylo uvedeno, studenti dvou největších brněnských univerzit jsou zapojeni i do samotné přípravy vědeckých experimentů pro BRNOSat.

Vysoké učení technické v Brně má na BRNOSatu studovat maziva a tzv. labyrintová těsnění. Cílem je minimalizovat odpařování maziv v kosmickém prostředí, kde je tento jev intenzivnější než na Zemi. Na družici bude také prototyp chytrého spínače, u kterého autoři očekávají, že by v budoucnu mohl zajišťovat chlazení různých orbitálních systémů. Vysoké učení technické navíc disponuje aparaturou pro řízení BRNOSatu na oběžné dráze.

Masarykova univerzita pak dodá ultrafialový dalekohled LUVCam-2. Za jeho vývojem stojí spolupráce Dunlap Institute for Astronomy and Astrophysics při University of Toronto. Teleskop bude pořizovat širokoúhlé snímky, na kterých by mohli astronomové detekovat třeba i vzplanutí na červených trpaslících a pochopit tak, zda by u těchto hvězd mohly existovat planety vhodné pro život. Technologie otestované na BRNOSatu najdou uplatnění i při nadcházející stavbě české ambiciózní mise, kosmického teleskopu QUVIK.

BRNOSat by však měl kromě vědeckého výzkumu a technologických experimentů také posloužit k tomu, aby se mladí lidé více zajímají o vědu a techniku. Tady má hlavní roli sehrát Hvězdárna a planetárium Brno, kde se již chystá, abych citoval tiskovou zprávu: „několik více či méně seriózních aktivit propagujících jižní Moravu.“ Některé lahůdky si autoři jistě nechávají na pozdější odhalení, ale už teď víme, že na BrnoSatu poletí symbolicky Fegurdi – malí mimozemšťánci, jejichž figurky se objevují na různých místech nejen v Brně. Rozbíhají se také vzdělávací programy pro základní i střední školy. O dálkovém průzkumu Země z kosmického prostoru se třeba žáci dozvědí z pořadu Skryté tváře Země pro digitální planetária. Další novinky mají časem přibývat na vyhrazené doméně brnoletidovesmiru.cz.

Zdroje informací:
Tisková zpráva

Zdroje obrázků:
Tisková zpráva